Deset malých černoušků

7 včera

Skvost, který nestárne.

18 31. května

Stará dobrá klasika ve formě ostrovní vyvražďovačky. Ač je kniha již staršího data, určitě to není nuda a dýchá z ní atmosféra doby, kdy ženy byly ještě dámy a muži gentlemani, scházeli se na čaji o páté a o dům pečovalo služebnictvo. Vraha se mi v průběhu nepodařilo odhalit, ale zpětně musím říct, že vydedukovat se to dalo. Ke konci se ale čtenář dozví několik poměrně podstatných informací, které poměrně zásadním způsobem ovlivňují výsledek. Takže uhodnout kdo, proč a jak není opravdu sranda. Kniha určitě nezklame!

4 28. května

Úžasná klasika

16 26. května

Za mě skvělé... Jedna z neznámějších knih A. Christie, která dala inspiraci ke spoustě dalších knih a filmů. Dobře napsaná, napínavá až do konce, jen nechápu, proč se musel měnit původní název...

8 15. května

První kniha od ACh a bezvadná. Proč jen jsem se čtením jejich knih tak otálela?

7 12. května

A pak nezbyl žádný má neuvěřitelnou sílu v příběhu. Začíst se nevyžadovalo žádné úsilí. Znáte takové to typické „čte se to samo“? Tak tahle kniha je přesnou definicí tohoto slovního spojení. Vyloženě vám pohled skáče samovolně z jednoho slova na druhé, mozek automaticky zpracovává a ruka nevědomky otáčí stránku za stránkou. A pak nestihnete skoro ani mrknout a kniha je přečtená. A já přesně tohle od této knihy chtěla.

Splnila má očekávání. Nezklamala, ale na druhou stránku vlastně ani nijak nepřekvapila. Možná to je tím, že nejsem čtenář detektivek. Prostě se v nich nedokážu najít. Detektivní romány ukazují svou sílu především v intenzitě příběhu. V ději. Já vyhledávám myšlenky, a proto dává větší smysl, že jsem platonicky zamilovaná do Virginie Woolf než do Agathy Christie.

15 12. května

Líbilo, asi první příběh, který jsem četla. Zatím jsem Agathu sledovala jsem v TV. Zamotané, neuvěřitelné. A přesně, zaslechla jsem o přejmenování knihy. To mi přijde hloupé, abychom se nedočkali ještě změny básničky, tak také není úplně korektní