1. Domů
2. Autoři
3. Kodži Suzuki
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 4
• Bazar 9
• Životopis
• Citáty 4
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Kodži Suzuki

Temné vody

„Kniha sedmi povídek od autora mnohem známějšího Kruhu. Na knihu jsem narazil náhodou v nějaké recenzi a hned pro mní běžel do knihovny. Povídky jsou spíš znepokojivé, než že by to byly vyloženě horory, ale atmosféra pěkně mrazivá. Rozhodně doporučuju ke čtení v nadcházejícím podzimu, pěkně pod dekou a s horkým čajem po ruce.“... celý text
— malpet

---

Kruh

„K fenoménu Kruhu jsem se dostal s premiérou americké filmové adaptace v roce 2002, která mě tehdy v kině naprosto dostala a dosud patří mezi nejděsivější horory, které jsem kdy viděl. Původní japonská adaptace už mě tolik nebrala. Po letech jsem se dostal k audioknize v podání Norberta Lichého, kterou jsem si užil podobně jako tehdy film, byť ten pocit stísněnosti, nejistoty a strachu z neznámého už tady nebyl tak intenzivní, a spíš než horor jsem to vnímal jako dobrý mystery thriller. Patrně to bylo tím, že jsem už věděl, do čeho jdu.“... celý text
— Gimli

---

Kruh

„Po téhle knize jsem sáhl kvůli společnému čtení u @archiv_666 na téma japonský horor. Jenže horor jsem tu hledal fakt těžko — mnohem víc to působí jako thriller a mám pocit, že opravdový horor z toho udělal až film. Čte se to dobře, tempo je fajn, ale jako horor v knižní podobě to prostě nefunguje. Pokud člověk čeká děs, nedostane ho. Pokud thriller, tak jo, to sedí.“... celý text
— vihar

---

---

Kruh

„Dva nejodpornější dementi v Japonsku se stanou oběti smrtící kletby, hádejte, co se stane dál! Velice zajímavé čtení ze dvou důvodů: demence hlavních hrdinů spojená s jejich proaktivitou v hledání stop umožňuje čtenáři držet s nimi krok a pěkně nutí mysl čtenáře šrotovat a hádat, jak to tedy je, proces čtení je tak doopravdy zábavný, Kruh je tak spíše jakási videohra v knižní formě (knihohra řekněme). Druhou pro mě extrémně zábavnou rovinou Kruhu jsou 'hluchá' místa - kniha odhalí jenom tolik, kolik je nutné a víc nic, což zase nutí čtenáře zapojit představivost a vyplnit si vynechávky něčím strašidelnějším.“... celý text
— Enrico_Dandolo

---

Smyčka

„Suzuki sa už úplne trhá z reťaze šialených nápadov a ideí. Dve predchádzajúce knihy akoby zabalí do malej škatuľky a vrhne ju do nového vesmíru. Horor to nie je, ideme do vôd možno filozofujúcej sci-fi, hoci v rámci bežných reálií súčasnosti. Je to, ako by som to nazval, virologicko-onkologicko-techno-matrixovský mix. Pokus zakončiť Kruh epicky. Až iný pohľad na realitu a čo sme to doteraz sledovali. Snaží sa dovysvetliť a dať logické súvislosti aj do tých pre čitateľa nelogičností predošlých kníh. Z mystiky na ktorú ste pristúpili v Kruhu, preskupilo sa to do techno-virologického-evolučného thrilleru v Špirále kde sa už deti rodia za týždeň, robí znova niečo nové. Zaujímavé to je ale... No podľa mňa to nedopadlo práve najlepšie. Alebo teda presnejšie, nie práve najpútavejšie napísané. A s pocitom "joj zasa ma len ťaháš za fusekli?". A keď v dvoch tretinách zrazu dojde na kapitoly ktoré predošlé knihy akože zhŕňajú, a máš zvísknuť "waw, tu sa to prelína to sa pripíjame na dialnicu predošlých kníh,(lebo doteraz sa to ani nezdalo že je to tretí diel série) tu sa teda dozvieme ako to je... Príde ti to skôr, ako by Suzuki písal inú knihu, o šialenom víre spôsobujúcom rakovinu, nezdala sa mu dosť nosná a zaujímavá, nevedel kam s tým, a rozhodol sa to prispôsobiť a predsa prilepiť ku Kruhu. Ešte mi leží v poličke posledná jeho kniha, Temné vody. A to viem že je stand alone príbeh, to si pamätám ako že naozaj trochu horor :)“... celý text
— Corso