Temné kouty

Ani ryba, ani rak. Snaží se to stavět na psychologii narušených postav stíhaných démony minulosti a zároveň se to pokouší i o krimi zápletku plnou zvratů o hrůzných událostech jedné noci...

Jenže jedno je na škodu druhému a naopak. První je podkopané tím, že byť jsou charaktery dobře i sympaticky nejednoznačně vystavěné, tak se až příliš často chovají jako loutky, jejichž jednání určuje zápletka více než co jiného. A onen "psychologický thriller" tím trpí a stává se nevěrohodným. Což by nutně nemuselo až tak vadit, kdyby alespoň ta kriminální linie byla co proto. Ovšem není; jednak je většinu knihy na druhé koleji a když už začne hrát v závěru prim, tak s natolik nechtěně směšnou deus ex machinou a několika überklišé, že si jeden hlavu div neukroutí. A škoda je to o to větší, že rozjezd i postavy matky a přeživší dcery jsou tak dobré, že si zasloužily důstojnější knihu.

A ano, výše uvedené zádrhely (na druhou stranu i přednosti, v čele s čtivostí) jsou v bleděmodrém nemlich ty samé, co sráží tvorbu Flynnové opakovaně. Pokud se jich jednou zbaví, tak vznikne (nad)žánrový majstrštyk, protože ohromný talent i originální "zvrácené" nápady ji navzdory výše uvedenému nesporně nechybí. Ovšem to je (zatím) hodně velké kdyby.

Knížku jsem si v knihovně vybrala náhodou. Podle popisu jsem si představovala trochu něco jiného, ale realita byla taky fajn. Čtenář se ocitá rovnou v ději, od počátku to má rychlé tempo a text je čtivý. Knihu jsem opravdu hltala, chtěla jsem vědět jak to teda všechno bylo. Proto mě trochu zklamal konec - přišel mi takový zvláštní, neseděl mi. Celkově ale zajímavá kniha.

Knížku jsem poprvé četla asi před deseti lety a tehdy mě naprosto nadchla. Říkala jsem si, že to byla jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla. Po letech jsem úplně zapomněla, o čem byla, takže jsem se k ní vrátila znovu — a stále je to pecka! Opravdu mi sedla, stejně jako tenkrát

Libby mi byla sympatická, i když měla spoustu nedostatků.
Napínavé, až ke konci mi to celé dávalo smysl.
Od téhle autorky si plánuji ještě něco přečíst.

Flynn má výborný cit pro napětí, střih děje a schopnost „zatáhnout“ čtenáře do bahna lidské mysli. Ale právě tahle syrovost, cynismus a bezútěšnost ve mně místo napětí spíš vyvolávaly chlad a odstup. Pro někoho napínavé a brilantní – pro mě místy těžkopádné a emočně prázdné.

Objektivně to špatná kniha není. Má napětí, dobře vystavěný děj a zručné řemeslo. Jenže moje čtenářská duše si asi s Gillian Flynn prostě úplně nerozumí. A tak i Temné kouty skončily v kategorii „dobré, ale bez jiskry“.

Až jsem překvapená, jak mne tato kniha bavila. Ta první, kterou jsem četla, byla "Zmizelá" a měla jsem s ní problém. "Temné kouty" mne chytly v podstatě od začátku. Jediný problém jsme měla s postavami, které mi snad všechny byly strašně nesympatické. Snad nejvíc na nervy mi lezla Libby - s tou její leností, kleptománií, černými myšlenkami.. Nakonec vše přece jenom mělo svůj důvod. Konec byl trošku jiný, než jsem odhadovala, ale v podstatě to bylo opravdu fajn.

81%

...Z býka odkapávala krev jako unikající olej, tmavá a hustá glo glo glo, pak sebou škubl, tepna se hnula či co a krev vystříkla proudem jako rozzuřená mlha a pocákala je rudými kapkami, v obličeji, na oblečení i ve vlasech. Diandra se konečně doopravdy rozječela, jako by se úvodní scéna odehrávala pod vodou a ona se najednou vynořila nad hladinu, kde se její křik ozvěnou odrážel od ledu. ..
______________________________________________________________________________
Podmanivý temný thriller! Přečetla jsem si ho znovu po letech, tehdy jsem zase přeskakovala stránky, takže jsem to podstatné stejně nezjistila a až teď jsem si ho mohla pořádně užít. Někomu se může zdát vleklý, to mně vůbec nepřipadlo, každou chvíli jsem se dozvěděla něco nového, a napínavý byl taky. Při vyprávění se přeskakuje z jedné postavy na druhou a mění se samozřejmě i doba. Rozuzlení se tady týká více věcí, ale všechno je dostatečně vysvětleno a opravdu to stojí za to! Něco vyznělo do ztracena, takže se můžeme jen domýšlet, co bylo dál, ale nejedná se o nic podstatného. Žádná z osob v knížce mi nebyla sympatická. Nejodpornější byla Diandra.
Doporučuji. To největší zlo se skrývá v nás.

Autorčiny knihy se mi vcelku líbí, ale tahle... zbytečně dlouhé čtení, děj se posouvá velice pomalu, popisují se věci, které jsou zbytečné.... Trvalo mi skoro měsíc se knihou prokousat, protože nebyla vůbec napínavá.

Tahle kniha mi rozhodně sedla,začátek nic moc ,ale pak se to rozjelo.Nedokazala jsem se odtrhnout.Nad odhalením budu asi dlouho přemýšlet.

Jsem ráda, že už mám tuhle knihu za sebou a můžu s touto spisovatelkou skončit. Ani jedna její kniha mě nijak nezaujala a tato poslední to úplně pohřbila. Něco tak strašně ucouranýho a unuděnýho jsem dlouho nečetla. Hodně jsem přeskakovala i celé kapitoly, ale když už jsem začala, chtěla jsem vědět, jak to dopadne. A světe div se, konec byl opravdu velkým překvapením. Proto dávám s bídou dvě hvězdičky, začátek odpustit nedokážu. Všechny postavy v knihách GF jsou nějak narušené, ale tady měli všichni v hlavě totální maglajz.
Pod pojmem bestseller si představuji něco mnohem lepšího. Už nikdy víc.

Výborně napsané líbil se mi děj který byl tak trochu zamotaný

Knihu som prečítal, ale bol to boj.

S autorkou jsme si moc nesedly.
Její knížky jsou zajímavé, dokáže skvěle navodit atmosféru, postavy a jejich charaktery jsou věrohodné. Ale vadí mi rozvleklost, časté opakování a směřování veškeré akce na konec knížky. Vítám retrospektivu, ale tady to bylo spíš na obtíž.

Nejsem tak nadšená jako jiní, ze začátku mi to přišlo hodně rozvleklý, ale ke konci to nabralo grády. Co se nedá upřít, je skvělý vykreslení postav a atmosféry - špína, hnus a spousta šílenství. Do poslední chvíle jsem nevěděla kdo a proč. Musím se podívat i na film. Tak film nic moc a bez přečtení knihy bych kolikrát vůbec nevěděla, o co jde. Jen Ch. Theron to tam moc slušelo.

(SPOILER) Svým způsobem krapet nedotažené, ale četlo se to dobře...na tučnější počet stran dokonce velmi dobře. Fanouškům tohoto žánru bych knihu určitě doporučila. Přišel mi zase zajímavý nový pohled na zločin zhlediska oběti. Libiina situace byla opravdu smutná, protože at by udělala cokoli stejně by tím trpěla. Její rozhodnutí celý zločin vypustit jsem zprvu odsuzovala, ale pak jsem pochopila, že je to její obranný mechanismus, díky kterému se to snaží překonat...bohužel tedy ne moc úspěšně. Žádná z postav tu není vysloveně sympatická nebo jednoznačná, což se mi líbilo. Nápad s vražedným klubem, který ví víc než samotná obět zločinu byl zajímavý, chemie mezi postavami byla. Diondra byla neuvěřitelná...nemůžu najít aspon přibližně přijatelné slovo. Opravdu velmi solidní krimi příběh se zajímavými a neotřelými postřehy. Od autorky si určitě přečtu i další.

Já teda nevím, jestli jsem četla stejnou knihu, jako ostatní. Neshledávám na ní rozhodně nic temného, depresivního, nechutného a bohužel ani napínavého. Naopak - rozvleklé popisy úplně všeho, postavy, které člověka spíš štvou... Střídání časových linií děj za mě také neobohatilo. Zkrátka posledních 100 stran by mi k přečtení a pochopení úplně stačilo.

Kniha se mi celkem líbila, ale nepřesvědčila mne abych se podívala i na filmovou adaptaci a musím říct, že Zmizelá se mi líbila víc. Tomuhle příběhu prostě něco chybělo.

Dala bych 5 hvězd, ale z Diondry se mi dělalo fyzicky zle a musela jsem přeskakovat části textu.

Přečetla jsem ji během čtyř dní, nejradši bych četla i při chůzi, proto dávám nejvyšší počet hvězdiček. Některé detaily se mi zdály podivné, nerealistické, ale to se odpouští, když je dostatek překvapení a když vraha neuhodnu na začátku. Myslím, že se bude kniha spíš líbit ženám, je na ní dost znát, že to píše žena.