jejda.majda přečtené 497

DNA 2017, Yrsa Sigurðardóttir

Na Yrsu jsem četla spoustu chvály a protože mě baví dobré detektivky, zařadila jsem ji na seznam knih, které si chci přečíst. Musím říct, že mám raději “rychlejší” detektivky. Tady bylo spoustu popisných pasáží a děj plynul velmi pozvolna. Byla jsem ve tři čtvrtě knihy a v “příběhu brutálních vražd sériového vraha” (jak knihu mnozí popisují) se staly teprve dvě vraždy! Nicméně musím napsat, že i přes hodně pomalé tempo mě kniha vtáhla a nemohla jsem ji jen tak odložit, aniž bych věděla, jak to dopadne. Posledních 100 stran bylo jako smršť. Najednou za sebou události začaly navazovat v rychlém sledu a opravdu největším překvapením pro mě bylo, kdo byl vrah. Většinou tuším, jak se detektivka vyvine, ale tady jsem zůstala opravdu nevěřícně koukat s pusou dokořán. Až budu mít někdy náladu pořádně se začíst do něčeho pomalejšího, určitě sáhnu po dalším dílu.... celý text

Strýček Bosko 1993, Viktor Fischl

Tři příběhy ze zasněné pohádkové krajiny od mého oblíbeného českého spisovatele židovského původu. Umím si představit, jak bych příběhy hltala jako malá a nebo jak bych je četla svým dětem před spaním. Není to klasické Fischlovo syrové vyprávění, ale je to moc milé čtení.... celý text

Vyhlídka na věčnost 2011, Jiří Kulhánek

Moje první přečtená kniha roku 2022. Kulhánek je nejoblíbenějším spisovatelem mého manžela a já mu už 5 let slibuji, jak si od něj něco přečtu. Teď na to konečně došlo. A bylo to pro mě příjemné překvapení! Ani jsem nečekala, že mně to bude tak bavit. Byla tam i slabší místa, která na mě byla oproti zbytku moc popisná s málo akční, ale můj celkový dojem z Kulhánka je skvělý a určitě si od něj budu chtít přečíst další knihy. Nejlepší byl rozhodně Kulhánkův sarkastický humor, který mi připomínal Deadpoola říznutého Palahniukem a taky mě bavilo, že hlavní hrdina nebyl celou dobu vyloženě kladnou postavou. Sice byl víc zodpovědný než bezohledný, ale sem tam udělal něco, co byste od hlavního hrdiny klaďase úplně nečekali. Jan je pronásledován zombíky a dalšími monstry, která se začínají vynořovat všude, kde se zrovna objeví. Do toho se musí ještě starat o malou sedmiletou holčičku, které zombíci téměř před očima zabili (rozuměj - sežrali) maminku a nesmí si znepřátelil upíry z Čech, kteří mu do jeho rodné země zakázali do smrti vstup. Proč se to děje a jak to bude všechno pokračovat? To se dozvíte, až si to přečtěte.... celý text

Mlha nad Shadow Sands 2020, Robert Bryndza

Druhý díl detektivní série s detektivkou Kate Marshallovou jsem si užila mnohem méně než ten první. Je pravda, že knížka se čte opravdu velmi zlehka a velmi rychle, ale tentokrát mi příběh celkově moc nesedl. Navíc jsem několikrát narazila na opravdu zvláštní a úplně doslovný překlad, který se mi nelíbil. Když už se to stalo dvakrát, začala jsem se na to moc zaměřovat a možná i kvůli tomu jsem měla z knihy horší pocit. Nejedná se o žádnou detektivku, ze které bych se prosadila na zadek, byla to pro mě spíš taková oddychovka ve formě detektivního příběhu. Někdy ale neuškodí přečíst si něco oddychovějšího, takže si určitě hodlám přečíst i další díl nebo něco dalšího od Brynzy.... celý text

Ohrady pro zvířata 1999, Magnus Mills

Přemýšlíte, o čem asi mohla být knížka s takovým názvem? Je to opravdu zvláštní, ale hlavním tématem knihy bylo skutečně stavění ohrad pro dobytek. Zpětně se divím, že jsem něco takového opravdu přečetla, ale nebylo to vůbec tak nudné, jak se podle názvu může zdát. Příběh je trochu zvláštní, hrdinové jsou dost svérázní a někdy se jim dějí neskutečně zvláštní příhody, nad kterými se vůbec nepozastavují. Najdete tam suchý anglický humor, se kterým to mám já sama jako na houpačce: někdy mě fakt baví, jindy mi přijde trapný. Celkově docela zvláštní kniha, ale jsem ráda, že jsem si ji přečetla.... celý text

Kde zpívají raci 2020, Delia Owens

Číst tuhle knihu je jako pohlazení a obejmutí zároveň. Je tak překrásně napsaná, vlastně docela krátká a přitom neskutečně plná obrovského množství emocí. Pomalé odkrývání rodinné historie, objevování přírody a obrovská láska k ní. Příběh holky z bažiny byl to nejkrásnější, co jsem četla snad za poslední dva roky. Bylo to tak příjemné čtení, až je mi líto, že jsem jsem knihu přečetla tak rychle, protože jsem se od ní skoro nemohla odtrhnout. Děkuji za nádherný překlad a doporučuji.... celý text

Jana Eyrová 2006, Charlotte Brontë

S chvilkovým odstupem od dočtení knihy musím bohužel říct, ze čtení Jany Eyrové pro mě bylo víc utrpením než radostí. Dala jsem jí šanci a celou jsem ji přečetla, ale kdyby byla o půlku kratší, o nic bychom. nepřišli a já bych určitě byla spokojenější. Po přečtení knihy jsem si s velkou úlevou oddechla. Holt tyto dlouhé popisné pasáže opravdu nejsou pro mě. :-( Během čtení se mi v hlavě několikrát promítlo srovnání s Kvítkem karmínovým a bílým. Číst Kvítek pro mě byla neskutečná slast. Číst Janu Eyrovou byla někdy opravdu velká otrava. Snad si příště vyberu nějakou lepší knihu, až si budu chtít zase přečíst něco staršího z 19. století.... celý text

Tři jablka spadlá z nebe 2020, Narine Abgarjan

Magický příběh ze zapadlé vesničky kdesi v arménských horách. Pro mě typ literatury, kterou běžně nečtu a nevyhledávám a o to zajímavější byl, myslím, můj čtenářský zážitek. Kniha je napsaná lehce, prolínají se tam snové obrazy a nadpřirozené postavy s realitou a celkově je to takový milý pohádkový příběh hlavně o lásce. Bylo to pro mě velmi příjemné první setkání s arménskou literaturou. Moc děkuji za doporučení ve čtenářské skupině na Facebooku.... celý text

Království 2020, Jo Nesbø

Takový normální příběh ze zapadlé vesničky na norském venkově, kde se zastavil čas, který se vyloupl v neobyčejně napínavou detektivku. Jednoznačně další skvělá detektivka od Jo Nesbøho. Kniha je psaná netradičně z pohledu vraha, ke kterému ale tentokrát vůbec nechováte zášť, vlastně s ním soucítíte. Skvělý je také velkolepý závěr, který dopadne úplně jinak, než by se dalo čekat. A to mě baví!... celý text

Poupátka 2021, Hana Lehečková

Tak to byla nálož. Zase jsem po čase při čtení zažila takový ten pocit, že se mi dělalo úplně až fyzicky špatně a nechtělo se mi číst dál. Děsí mě, že tento příběh je založen na reálných zážitcích sexuálního zneužívání autorky, které se dělo v městečku 10 kilometrů od Českých Budějovic, kde sama bydlím. A ještě víc mě děsí, že Hanka nebyla jediná. Za 20 let fungování zmíněného dramaťáku zneužil vedoucí více než 100 dětí. Příběh se ale celou dobu netočí jenom kolem tématu zneužívání, je také o přátelství, rodinných problémech a hledání odpovědí na otázky vyvstávající v období dospívání a také o hledání sebe sama. Kniha je napsaná lehce a nenuceně přímo z pohledu Františky, je doplněna krásnými ilustracemi Ondřeje Dolejšího a je opravdu velmi čtivá. První kniha Hanky Lehečkové, Svatá hlava, za kterou dostala cenu Jiřího Ortena, pro mě byla jednou z nejlepších knih minulého roku. V Poupátkách drží Lehečková laťku stále velmi vysoko a já se moc těším, co jí vyjde příště, protože to bude určitě zase stát za to!... celý text

Složka 64 2013, Jussi Adler-Olsen

Další skvělý případ oddělení Q. Přečetla jsem ji už v létě, ale píšu o ní až teď. Opět bezvadná volba tématu a neskutečně čtivý příběh. Jsem moc ráda, že jsem Olsena minulý rok objevila, protože se už od prvního dílu se zařadil mezi moje nejoblíbenější autory detektivek.... celý text

Konečné tajemství 2003, Bernard Werber

Bohužel jsem to nedala. Ani po 160 stranách jsem nebyla schopná se začíst. Přišlo mi to hodně ploché, na začátku bylo několik opravdu zvláštně přeložených slov a věty pak nedávaly smysl. Plynulo to tak strašně pomalu… Mrzí mě to, protože Mravence od Werbera jsem si zamilovala a tak jsem čekala podobně skvělé čtení. :-( Jinak většinou knížky odkládám už po 60 stranách, tady jsem přidala ještě 100, ale bohužel to nepomohlo.... celý text

Zalknutí 2009, Chuck Palahniuk

Minulý rok jsem přečetla svoji první knihu od Palahniuka, Klub rváčů. Tehdy jsem si myslela, že mě nic moc nemůže překvapit, protože film jsem viděla několikrát. Ale opak byl pravdou: Jeho styl mě uchvátil, protože byl naprosto nepodobný čemukoliv, co jsem kdy četla. A tak jsem s napětím čekala, jak se mi bude líbit Zalknutí. Bože, to bylo tak skvělé! Dokonce jsem se při čtení těm absurdním situacím několikrát smála nahlas. A tohle já fakt normálně nikdy moc nedělám, protože humor v knihách mi často přijde prvoplánový a hloupý. Kniha je trochu švihlá a zvláštní, ale v tom právě tkví její kouzlo. Baví mě postavy, které nejsou pořád jen kladné, ale jsou lidské, mají svoje chyby a někdy prostě dělají věci pro své vlastní dobro a neohlíží se na ostatní. Děkuji facebookové čtenářské skupině za doporučení dalšího Palahniuka a s radostí ho doporučuji dál. ... celý text

Lovec draků 2007, Khaled Hosseini

Nádherná a velmi smutná kniha o lásce, rodině, zodpovědnosti, zbabělosti a oddanosti. Kniha plná nepřeberných emocí, která je napsaná velmi čtivě, hluboce a opravdově. Hlavní hrdina není vyloženě kladnou postavou, ale má spoustu chyb, které si sice uvědomuje, ale i přesto je pro něj velmi těžké zachovat se správně, protože bojuje sám se sebou. A vy jako čtenáři ho chápete a rozumíte mu, protože v něm vidíte sami sebe. Lovce draků, příběh ze života afghánských dětí, ve kterém navíc poznáte i spoustu arabských reálií, doporučuji všem k přečtení!... celý text

Buď sama sebou 2000, Mary Bard

Mary Bardovou jsem si zamilovala v 11 letech, kdy jsem během několika málo dní zhltla její trilogii Nejlepší přítelkyně. Těšila jsem se, že s Buď sama sebou to pro mě bude podobně příjemný zážitek, ale tahle knížka mě vůbec nezaujala. Je to jednoduše pojatá oddechovka o tom, jak se Mary Bardová bez předchozích zkušeností stala skautskou vedoucí, protože chtěla vyhovět svým dcerám, které chtěly být skautky, ale v žádném oddíle na ně už nebylo místo. Takže Mary založila vlastní oddíl, který se rázem stal tím nejoblíbenějším v celém širém okolí. Zážitky začínající skautské vedoucí s 32 rozjívenými dětmi a jejich upjatými rodiči byly vtipné, ale styl psaní byl spíš takový mdlý a nezajímavý. Dočetla jsem ji do konce, protože nebyla moc dlouhá, ale za par dní už si tuhle knížku pamatovat nebudu. Dala jsem ji do knihobudky a doufám, že tam najde nějakou novou sympatickou majitelku.... celý text

Neónová bible 1994, John Kennedy Toole

Zvláštní kniha. Nejdřív to vypadalo, že si ji ani nebudu moc užívat, protože v ní na mě bylo moc popisu a málo přímé řeči. Ale je to poměrně útlá knížka, takže jsem jí dala šanci. Tenhle příběh dospívajícího kluka na americkém středozápadě ve 30.-50. letech 20.století je vlastně poměrně všední, ale přesto poutavý. Toole ho napsal v 16 letech (!), ale na příběhu to vůbec není znát. Příběh si prostě plyne a plyne, nejsou tam žádné velké zvraty a pak přijde posledních 20 stránek, které vás úplně dostanou. Kvůli nim nakonec hodnotím knihu mnohem výše a určitě si ji budu ještě chvíli pamatovat. Jak jsem si na začátku přála, aby byly všechny ty popisy za mnou, tak jsem pak na konci byla smutná, že už to skončilo. A ještě malý dodatek: Asi od tří čtvrtin knihy přemýšlela nad tím, že mi kniha přijde podobná něčemu, co už jsem někdy četla. A úplně na konci mi to došlo: Betonová zahrada.... celý text

Princ Kaspian 1998, C. S. Lewis (p)

Díky knižní výzvě od @bookscalling jsem se vrátila ke svým nejoblíbenějším knížkám z dětství. Tehdy jsem milovala Letopisy Narnie. :-) Úkolem sice bylo přečíst si pouze jednu knihu, jenže když jsem hledala ve své knihovně, co si přečtu, a padla mi do oka Narnie, bylo jasné, že jen u jednoho dílu nezůstanu... Úplně živě si pamatuji, jak jsem Letopisy Narnie objevila v knihkupectví, které jsem měla za rohem. Za ušetřené kapesné jsem si v 11 letech koupila první díl a potom jsem škudlila každou korunku, abych si mohla koupit další a další... Jestli jste Letopisy Narnie ještě nečetli a budete si chtít někdy přečíst něco pěkného a milého, co vás odnese pryč od všedních problémů, udělejte si hezký večer s Narnií. A nebo ji alespoň doporučuje svým dětem. U nás četl Narnii každý z nás všech čtyř sourozenců a vsichni jsme ji moc milovali. Vrátit se takhle po desítkách let zpátky v čase je krásným pohlazením na duši.... celý text

Svědectví o životě v KLDR 2020, Nina Špitálníková

Věděla jsem, že život v KLDR není žádný med, ale to, co jsem zjistila z rozhovorů v téhle knize, pro mě bylo opravdu ohromující. Neumím si vůbec představit, že takhle může někdo žít ve 21. století. V KLDR se totiž život zastavil před 70 lety. Z rozhovorů vás mrazí, mnohdy ani nechcete uvěřit tomu, že tohle se opravdu někde na světě děje právě teď. Je to silné čtení, každý rozhovor je úplně jiný a přitom jsou všechny o tom stejném. Jsem moc ráda, že mám tuhle knihu ve své knihovně a určitě se k ní ještě vrátím.... celý text

Dlouhá trať 2020, Viktorie Hanišová

Kniha skvěle napsaných povídek, které spojuje téma sebevraždy. Je to velmi silné a depresivní téma, ale Hanišová píše tak skvěle, že chcete číst dál, i když vás to drásá. Věděla jsem, do čeho jdu, protože od Hanišové jsem už četla všechno a žádná její knížka nebyla procházkou růžovým sadem. Houbařku jsem rozdýchávala dva dny. Byla jsem připravená na to, že pokud pro mě budou povídky v Dlouhé trati moc, knížku odložím a vrátím se k ní v lepším rozpoložení. Nakonec mě ale překvapilo, že to vůbec nebylo tak strašné, jak jsem čekala, a knihu jsem dočetla na jeden zátah. Každý příběh je úplně jiný a velmi opravdový. Viktorie Hanišová píše mrasným čtivým jazykem a je to prostě paní Spisovatelka.... celý text

Smutné povídky 1910, Anton Pavlovič Čechov

Kniha vydaná v roce 1910 a zároveň nejstarší kniha v mé knihovně. Z těch celkem 20 smutných povídek se mi jich opravdu líbilo asi tak pět. Povídky byly docela nápadité, ale já nemám moc ráda zdlouhavé popisy, kterých bylo v této knize opravdu spoustu, takže jsem se hodněkrát musela přemáhat, abych tu danou povídku dočetla. Na druhou stranu musím ale pochválit velmi zdařilý překlad Vincence Červinky a jeho skvělou předmluvu (Ant. P. Čechov ve svých dopisech a literárním díle), která pro mě byla z celé knihy nejzábavnější. Jsem ráda, že jsem si přečetla něco od klasika, od kterého jsem (bohužel) ještě nic nečetla. Podruhé bych ale už tuhle knihu číst nechtěla, takže jsem ji přidala do naší českobudějovické knihobudky a poslala jsem ji dál. Někomu jinému určitě udělá větší radost.... celý text