Anton Pavlovič Čechov

ruská, 1860 - 1904

Populární knihy

/ všech 126 knih

Nové komentáře u autorových knih

Černý mnich Černý mnich

Mám ráda Čechova, jeho povídky, jejich atmosféru a starosvětskost, humor i nostalgii. A taky charismatický hlas Viktora Preisse, co Mnicha krásně předčítal. Zpočátku jsem si jen tak libovala v obvyklém, přijala neobvyklé a - jak přiléhavě píše Knišíl - nespěchavě přemítala nad tématy, která se nabízela; umocněná četnými a notně dramatickými poryvy v myslích i jednání protagonistů. Zaujatě jsem se blížila ke konci. Hmmm - a čekala vyústění trochu méně doztracena... Poslechu ale rozhodně nelituju; spíš čtyři než tři, slabších 80 %... celý text
milary


Racek Racek

Je to vážně komedie, jak se tvrdí na začátku? Minimálně tak nepůsobí, je to spíš smutná hra o spoustě lidských duší, které v životě nedošly naplnění. Každý zde miluje někoho, ale láska mu není opětována. Hra může vyznít do ztracena, při dobrém divadelním pojetí ale může byt skvělá, těším se do Dejvického. Text na mě ale nyní tolik nezapůsobil.... celý text
Ristridin


Černý mnich Černý mnich

Povídka vydána ve formátu kolibříka či liliputa (je-li někdo fanouškem Swiftonovým) v sobě ukrývá mnoho a více času nakonec strávíte přemýšlením o ní než pouhým jejím čtením. Čechov je brilantní vypravěč, který si umí pohrát s čtenářovou myslí i na velmi malém prostoru. Kovrinův příběh se sice může číst jako fantastické dobrodružství, ale také jako psychologická črta jednoho zoufalého života. „Proslulost tě nijak neláká. Co je lichotivého, zábavného nebo poučného v tom, že tvé jméno vytešou na náhrobní kámen a čas pak setře tento nápis i se zlacením? A na štěstí je vás příliš mnoho, aby slabá lidská paměť mohla uchovat vaše jména.“ „To je pochopitelné,“ souhlasil Kovrin. „A k čemu je také uchovávat? [...] (s. 72)... celý text
Knišíl



Doktorské povídky Doktorské povídky

Pavilon č. 6 je vskutku zajímavá povídka. Kdo byl vlastně bláznem? Ovšem musím též zmínit povídku Neklidné duše. Zde si autor velmi vyhrál s plíživým popisem okolí, které postupně gradovalo. Naprosto excelentní.... celý text
shnilaspageta


Višňový sad Višňový sad

První čtení mě nikterak neohromilo. Ale podruhé, napodruhé, jsem višňovému sadu propadla. Čechov opravdu mistrně vystihuje obyčejný život, kdy lidé, postavy o dvanácté obědvají a přitom se rozhoduje o jejich osudu. Z celého díla na mě nejspíše nejvíce zapůsobila právě ta nefalšovaná lidskost. Čechov viděl lidi takové, jakými jsou, nejen jako historické vzory, nejen jako nepřemýšlející tvory, prostě lidsky.... celý text
lososnapouti