Ristridin komentáře u knih

Kdybych nejdřív nečetl Životici od Lednické, bylo by to na 4/5. Asi bych byl zmatenej, co se to tady děje, protože kniha životickou tragédii příliš nevysvětlí a nezasadí ji do kontextu. Rozvíjí se zde román, který má životickou tragédii spíše jako podpůrné téma. Takže nejdřív si dejte Lednickou a navažte Jizvou, protože pak tato kniha zasáhne úplně jinak. Není to nejlepší kniha, jakou jsem četl, ale je velmi zajímavá.
Paradoxem je, že originál Jizvy vyšel pár let před Životicemi od Lednické, hlavně na základě výzkumu Mečislava Boráka. Inspirovala se Jizvou Lednická k sepsání své vlastní knihy?

4 01.05.2024

Oproti prvním dvěma (strašným) dílům se jedná o výjimečný posun jak z ilustrační, tak příběhové stránky. Stále je to ale takový pelmel, Hergé je pořád tak trochu rasista a Tintinova bezskrupulózní a silně nadsazená cesta za zločincem, kdy je sám schopen krást a ničit, mi přijde dost zvláštní. Ale tak byla 30. léta a o tohle asi úplně nešlo. Na svou dobu to byl určitě komiksový zjev.
Další díly se ale neustále zlepšovaly, takže lepší 3/5.
Gangster: “Zanedlouho bude provozování našeho řemesla stejně nebezpečné jako být řádným občanem.

1 30.04.2024

(SPOILER) Je vážně skvělý, že Crew doplňuje v této sérii to, co Egmont před lety nevydal.
Tyhle komiksy jsou sázka na jistotu, vždy pobaví, některé srší vtipem víc a některé míň.
Usmířit náčelníka Siouxů, že místo skalpů dostane holičovy paruky a příčesky, je hodně originální :)
Když se tak dívám na pořadí, jak vydává Crew nové příběhy, tak by nás příště měl čekat díl s názvem Ghost Town. Těším se.

27.04.2024

Moc smutné téma o šílenostech, které by se neměly vůbec dít, ale jsou dnes staré (stále jen) 80 let. Novodobá historie, o které se ví velmi málo.
Tyhle příběhy z války jsou (zní to blbě) “vděčné téma - čtou se strašně rychle, nelze přestat a v průběhu z nich není člověku moc příjemně.
To, čím si museli projít lidé z Životic a okolí a jak to museli vše zvládnout, mě naplňuje smutkem.

Kniha, která mě bavila více v dětství, ale stále neztrácí úplně půvab. Hezký jazyk (mám to nejstarší vydání), mnohé výrazy mě pobavily a špičkování kluků je super. Pojednává se o období ještě několika let před první světovou válkou, takže "starší" mluva kluků mě příliš nepřekvapuje.
Kniha je ale lehce monotónní a vlastně se kluci jen řežou a nadávají si, do příběhu by se toho vešlo víc. Způsob, jakým se řezali (házení šutrů, mlácení klacky, vyrážení zubů), mě děsil. Přijde mi to trochu moc i na tehdejší dobu, ale kniha asi měla působit poněkud s nadsázkou.
Závěr pak pozvedly památné věty:
"Jo, není to lehký, když má člověk rodiče!"
"A když si tak člověk pomyslí, že až budeme dospělí, budeme možná taky tak hloupí jako oni..."

2 23.04.2024

Příběh silný a velmi smutný, Eddie zažil šílené věci a dokázal se s tím poprat. Vyprávění občas působí trochu neosobně, což byl buď záměr a nebo takto prostě psal 100letý technicky založený člověk. Nicméně myšlenky o lásce a lepším životě, který je třeba prožít ve štěstí a radosti jsou hezké a inspirativní.
Měl hezký proslov na TEDx, pusťte si ho.
91 % mi přijde trochu příliš pro tuto knihu, a asi jsem proto čekal víc, pokud se to tak dá v kontextu knihy říct. Není to ale zklamání.

3 15.04.2024

(SPOILER) Super pokračování, ve kterém lze sice zase objevit několik naivit a "úžasných" náhod (získání klíčů do zahrady Rezatými klíči, v zahradě zrovna Uctívačů je čirou náhodou taková důležitá věc za dveřmi, ...), ale kniha je prostě paráda. Hltal jsem jako dítě celou trilogii.
Hodně zvláštní a až úsměvné mi přišlo, jak se Foglar vyjádřil o Mažňákovi tvrdým způsobem, že se jednalo o "povahově vadného" chlapce a především Mirek, který Jirkovi Rymáněmu řekl, aby "vypadnul" z jejich klubovny, aby dodělali TAM-TAM. V kontextu veškeré té chlapecké vzornosti a vznešených myšlenek mi to přišlo až neuvěřitelné, že tam něco takového vidím napsané :)
Přes patetický konec o míru a ušlechtilosti všech na světě (jsme přece jenom v roce 1947) knihu považuju za něco, co bych doporučil každému dítěti všemi deseti.
Široko je top postava a ačkoliv ji trochu zpatlali v seriálu z roku 1969 (společně skoro se všemi představiteli Rychlých šípů), tak Jan Tříska v jejím ztvárnění exceloval.

3 15.04.2024

Tohle je prostě klenot mezi knihami pro mládež a nic na tom nemění to, že příběh byl napsán za 2. světové války a je mu více než 80 let. To prožívané napětí si ještě jako malý pamatuju. Po několika letech můžu tvrdit, že mě to stále bavilo. Sem tam se vyskytují malé nelogičnosti a klišé, ale to čtenář Foglarovi musí odpustit. Nemohu si ale pomoct s tím, že mi přišlo do očí bijící, jak se zde vykreslují čestní a vzorní hoši, kteří ale kvůli tomu, aby měli co psát do TAM-TAMu, strkají čumák do věcí, do kterých jim ale opravdu nic není a vnikají do objektů, kam by neměli. Asi jiné dobové vnímání soukromého majetku a beztrestnosti takového počínaní :))
Ve výsledku ale krásná záhada a čtení, které mě kdysi ovlivňovalo společně s filmem, který vznikl v roce 1993. Zopakoval jsem si ho i s původním seriálem z roku 1969. Ač je novější snímek barevný a kratší, tak je podle mě určitě lepší (a nehleděl bych v tomto na ČSFD). Kulisy a atmosféra omšelé Prahy (ještě tolik nezměněné z doby devadesátých let) dává filmu tu správnou atmosféru a herci mi přijdou o dost lépe zvolení. Seriál z roku 69 ztrácí na kulisách a především na postavách, kde se mi líbil asi jen Rychlonožka, na Mirka Dušína s užvejkanými nehty a obličejem prostoduchého chlapce je hodně smutné pohledět. Navíc tento seriál tak nějak divně sebral nápady i z druhého dílu Stínadla se bouří, přetvořil jej k obrazu svému a udělal z toho všeho mírný paskvil. Nicméně postava Široka v podobě Jana Třísky byla úchvatná.

8 15.04.2024

Nečekal jsem nadšení, ale tohle čtení alespoň do půlky bolelo. Vlastně se to nečetlo špatně, slovní obraty jsou zajímavé, jen jsem necítil takovou tu motivaci rychle pokračovat, bylo mi to tak nějak jedno.
Je to samozřejmě 200 let staré, ale uvažování a jednání těch lidí je vážně otravné. Nevím, zda se tenkrát jednalo o satiru společnosti, každopádně neustálé podbízení a prázdné tlachání mě pravidelně a úspěšně po večerech uspávalo po 3 stranách.
Druhá půlka se jeví už zajímavěji a dala by se i nazvat zábavnou.
Celé sráží navíc otřesné vydání od Omegy z roku 2015, kde jsou na mou věru úplně nestoudné gramatické chyby, které na první pohled bijí do očí. A za to někdo dostal zaplaceno :)
Podívám se někdy i na film, Keira by mohla být dobrou Elizabeth.

2 14.04.2024

Váhání mezi 3 a 4 hvězdami. V něčem to byl povedený návrat a v něčem zase úplně zbytečný. Trilogie byla prostě skvělá. Pár příběhů v této knize odpovědělo ještě na zajímavé otázky. Něco zase byla zbytečná vata a pouhá snaha jiných autorů přiblížit se kvalitám původních knih. Určitě je to k přečtení, ale už to nevzbuzuje takový pocit.
Více už myslím v této sérii netřeba. Čtyři tituly stačí a dál bych se v tom už nerýpal.
SPOILER
(Mrzelo mě, že se zde neobjevil Faraday, Citra nebo Rowan.)

2 06.04.2024

Série je skvělá a dal bych jí 5/5. Tato kniha mě bavila víc než Nimbus, ale taky se u ní neubráním tomu, že jsem asi čekal víc (i bouřlivější průběh a větší "kataklyzma"). Přesto nejsem zklamaný. V prvním díle jsme prostě dostali náhled na život a fungování smrtek a hrozně mě to bavilo. V dalších dílech se otáčíme víc k světu a smrtky už nejsou v knihách to nejzajímavější. Více se řeší udržitelnost stávající situace a nakolik je lidstvo samo o sobě dokonalé v dosažené dokonalé době.
Autor velmi hezky propojuje jednotlivé pasáže, ale pro ještě lepší prožitek by asi stálo za to si knihu po dočtení otočit a dát ještě jednou, protože některé zmínky se vysvětlí až za 200 stran.
Závěr mě vlastně uspokojil a dává mi smysl. Jaký model fungování by byl pro lidstvo nejlepší? To ukáže zkouška dalších 200/300 let po použití pojistky. Smrtky jsou a byly důmyslný nápad a zároveň ohavnost v rukou nedokonalých lidí.
Jednotlivé linky jsou uzavřeny citlivě.

2 29.03.2024

Jednička byla z mého pohledu lepší. 4 hvězdy mi teď přijdou nakonec možná málo, ale 5 mi zase přijde moc. Čtení jsem si opět užil, ale jednička byla pro mě prostě skvělá, inovativní, zajímavá. Zde se nedá říct, že by laťka úplně klesla, ale přišlo mi, že se z toho dalo vytřískat o něco víc a některé pasáže byly až natahované. Po přečtení mi vlastně teď přijde, že si i z jedničky toho víc pamatuji. A chybělo mi víc “smrtkování, tedy kosení.
Ale ten závěr byl super, málem mě zviklal dát 5/5.
Některé myšlenky, které mě zaujaly:
“Nimbus je vrcholný voyeur smrti.
“Globální problémy jsem díky silnému soustředění dokázal vyřešit za dobu jediného života z věku smrtelnosti. Jelikož jsem nahromaděním lidského poznání, můj úspěch dokazuje, že lidé měli potřebné vědomosti, aby to udělali. Prostě to chtělo někoho, kdo je dost mocný, aby to dokázal - a já jsem výjimečně mocný. Nimbus

5 24.03.2024

Takový krátký příběh, který stačí pojednat o tom, o čem má, ačkoliv konec je hořký a vlastně bych si vnitřně přál nějaké větší (možná i pro Járu pozitivnější) vyústění.
Docela mi vadí zde autorkou přijatý stereotyp - obtloustlý, zpocený muž, bývalý kněz, který má jakýsi "problém". Asi proč ne, ale s těmito atributy bývá často popsaný "problém" spojován.
Viděl bych to i na 3/5, ale k postavě jsem si dokázal vytvořit vztah a trápil jsem se společně s ní. "Problém" citlivě popsán, každý ho ale z těchto lidí prožívá jinak a je jiný. Někdo si ho užívá, někdo ne, někteří si soucit zaslouží, někteří ne.

6 22.03.2024

Jaká existuje lepší recenze, než že jsem tuhle knížku slupnul jak malinu za pouhý jeden den (cca 380 stran)?
Velmi zajímavý koncept o možné budoucnosti, kdy lidé již dosáhli vlastně všeho na poli vědění, mají nad sebou dozor v podobě dokonalé a bezpečné umělé inteligence (bude se náš vývoj ubírat podobným směrem??) a hlavně a především dokázali ošálit smrt a stali se tak zdánlivě nesmrtelnými. To přináší ale přirozeně růst populace, a tak jsou vybráni lidé "nadřazení", tzv. smrtky, které stojí nad zákony a náhodně vybraným lidem odebírají životy dle předepsaných pravidel, v předepsaném množství. Už to je samo o sobě hustý a autor to dokázal opravdu poutavě a mrazivě popsat. Líbilo se mi uvažování nad konceptem nesmrtelnosti a dosažení všeho, co lidstvo potřebuje - vlastně se nemá nyní za čím hnát a často dochází ke stagnaci a ztrácení smyslu života (něco, co bylo už tolikrát nastíněno ve fantasy u elfů).
Místy působilo něco ohledně tohoto budoucího světa trochu nedomyšleně, ale nelze vše podat na ani ne 400 stranách.
Deníkové zápisy slavných a důležitých smrtek na začátku kapitol sloužily jako velmi chytrý doplněk světa a propojení s příběhem. Též v nich byly úvahy o morálce, samotných zákonech, smrti, lidech. Ale až tak před půlkou knihy mi došlo, že C. s. je Ctihodná smrtka, pořád jsem za tím čekal nějaké jméno... :)
K příběhu nic nenapíšu, jen že mě bavil a přede mnou jsou ještě další 3 knihy o Smrtkách a už teď dovedu odhadnout, že tuhle sérii si oblíbím.

9 18.03.2024

Nezaujalo, neurazilo. Osamělost a friendzone tu byly, jsou a budou. V Petrohradu v 19. století se okolo toho ale asi dělal příliš veliký tyjátr, my si dnes vystačíme s plkáním přes mobily. Obojího je lepší být ušetřen.

4 16.03.2024

Paní Chalupová je prostě úkaz. Kdo nečetl její trilogii Kyselé třešně, měl by to rychle napravit. Mně se líbila natolik, že jsem se pustil i do další dřívější tvorby. Začátek je kniha, která je koncipovaná jako povídky, které všechny "vypráví" končící psycholožka. V povídkách vyprávěné příběhy si odžila prostřednictvím svých pacientů, a právě těchto šest v ní zanechalo největší dojem, protože se jedná o neobvyklé prožitky. Když se oprostím od toho, že některé příběhy byly poměrně přitažené za vlasy (ikdyž třeba ne, co já vím), tak je třeba přiznat, že autorka má perfektní fantazii, dar vyprávění a logického navazování a hlavně dokáže celý příběh dovést do takového závěru, který opravdu člověk nečeká. Nebo aspoň já byl u některých překvapený, až zaražený. To stejné dokázala i u zmiňované trilogie.
Nejedná se tak sice o nějaký počin, který by měl povznést literární scénu, ale paní Chalupová zkrátka umí a mám na ni jen slova chvály.

Kniha, která mnohým příliš nenabídne. Spíše odpočinkové čtení. Postavy mi byly víceméně sympatické a působilo to na mě lidsky a téměř ze života. Pozadí zajímavé, Petr byl ale pěkný sráč a nevím, zda taková razantní změna v životě by se bez léčení dala zvládnout, ale existují takoví jedinci. Působil na mě jako Jekyll a Hyde.
Nedá se Javůrkovi upřít, že umí hezky psát. Stejně jako v Chaloupkách se mu navíc podařilo navodit tu správnou atmosféru Krušných hor a dělá jim tu nejlepší reklamu, protože jsem víc než motivován si je pořádně prochodit.

14 11.03.2024

Jedno poslední dobrodružství. Ale jaké dobrodružství a v jakém stylu! Velinský zde oslavuje celou stínadelskou trilogii a v jejím duchu předkládá možné pokračování. Foglar sám chtěl taky napsat další díl, ale už to nestihnul.
Atmosféra knihy je věrohodná, navazání na předchozí díly funguje včetně psaného projevu, který kopíruje a zároveň přidává něco navíc.
Přišlo mi, že je zde méně takového toho patosu a vychvalování charakteru a vzhledu chlapců (což mi u Foglara nevadí, ale někdy toho bylo moc), spíše se šlo po ději. Ten je ucelený, všechny linky uzavřeny, dokonce se autor pokusil o jakési napravení některých mírně nelogických pasáží nebo nedodělků, které jsem u stínadelské trilogie pociťoval už kdysi jako malej. Další záhady jsou skvělé, je tu prostě vše. Dokonce se do popředí dostávají i děvčata a působí to v kontextu knihy dobře, přesto jsou stále hlavními postavami Rychlé šípy.
U těch doufám, že se nezapletli nějak do války (autor vymezil i časovou linii - máme rok 1938, Tleskač umřel v roce 1913 - nad tím jsem vždy uvažoval, v jakých letech se pohybujeme!) a že žili dlouhé, plodné životy a byli přáteli i v důchodovém věku :)
Je až s podivem, jak důstojnou knihu Velinský napsal. Líbila se mi určitě víc než Tajemství Velkého Vonta. Paráda!

Co na toto říct... Autorka neskutečná, když se přihlédne k tomu, že jí bylo přes 80 a vydala první oficiální knihu. Květnatost řeči a krásné slovní výrazy jsou balzám na duši. Méně blaženě jsem se ale cítil z úplného zmatku v mnoha postavách a bez pořádného vysvětlení, o koho jde. K němu zkratkovitě došlo třeba až za 100 stránek, takže je zde třeba opravdu veliké pozornosti a vnímání. Navíc se nejedná o lehké čtení obecně a autorka skáče v čase bez upozornění navzájem nejen mezi povídkami, ale dokonce i v rámci samotných povídek. Zmatek tak střídá zmatek a než jsem si na to zvyknul, půlka knihy byla za mnou. Pak už se začínají některé střípky dávat dohromady, ale doporučuji si zpětně pročíst první povídky, protože v nich bylo naznačeno mnoho, co dovysvětlí to, o čem se píše ve druhé půlce knihy. Zkrátka tahle kniha by se měla přečíst dvakrát hned za sebou, pak se dá zcela a úplně docenit, jak skvěle je vymyšlená. Nejdřív jsem chtěl dát 3/5, závěr a větší pochopení postav přináší 4/5, ale věřím tomu, že kdybych si to dal celé ještě jednou, tak neváhám a dám 5/5. Smutné a uvěřitelné příběhy postav, hezky popsané uvažování dětí, propletenec osudů a návaznost, která je opravdu poetická.
Ve výsledku skvělá kniha, jen alespoň pro mě dost náročná. Nedoporučuji po ní sáhnout, pokud si chcete odpočinout.

5 02.03.2024

Rychlé šípy naprosto miluju a stínadelská trilogie je poklad mezi knihami. Nicméně třetí díl je alespoň pro mě slabší a závěr je spolu se způsobem toho, jak se zvolí Velký Vont, i na Foglara trochu přitažený za vlasy a úsměvný.
Nejde mi na rozum, jak byli “Šípáci", čestní a rozumní hoši, schopni kvůli svému TAM-TAMu vyslepičit do něj úplně všechno, i za cenu toho, že tyto zprávy mohou velmi ublížit jejich příteli.. (V posledním čísle TAM-TAMu to už vůbec nedávalo smysl.)
Přesto je Tajemství Velkého Vonta super čtení.

4 11.02.2024