dasa6360
komentáře u knih
Pět jazyků lásky
Gary Chapman
Gary Chapman v knize popisuje koncept pěti různých „jazyků lásky“, kterými lidé vyjadřují lásku a přijímají ji od druhých. Tyto jazyky zahrnují slova uznání, kvalitní čas, dárky, služby a fyzický kontakt. Pokud se najdete ve více jazycích, určitě to není chyba, podle Chapmana má totiž každý z nás primární a sekundární jazyk.
Uvnitř je možné najít praktické rady a příklady, jak identifikovat vlastní a partnerův jazyk lásky a jak je efektivně používat pro budování zdravých a harmonických vztahů, a to nejen s partnerem, ale také třeba s dětmi.
Knihu jsem četla již před lety, ale stále se k ní ráda vracím.
Babička drsňačka
David Walliams
David Walliams to s dětmi zkrátka umí. Můj syn je z jeho knih plných absurdních situací, dobrodružství a životních pravd doslova paf, což je pro mě nejdůležitější. Jen víc takových autorů! :)
A to nejlepší na tom je, že kniha nadchne i dospělé, protože dokonale spojuje humor s důležitými tématy, jako jsou rodinné vztahy, přátelství a odvaha. Pokud stojíte o ještě vymazlenější zážitek, pusťte si také audioknihu, kterou namluvil báječný pan Lábus.
Příliš hlučná samota
Bohumil Hrabal
Příliš hlučná samota se na první pohled poměrně dost odlišuje od Hrabalovy předchozí tvorby, která byla plná humoru a přijímání života s úžasem. Tady na vás bude dýchat beckettovská osamělost, těžká kocovina a haldy filozofických myšlenek, které nutí k zamyšlení.
„...stačí se maličko naklonit a tečou ze mne samé pěkné myšlenky,
jsem proti své vůli vzdělán, a tak vlastně ani nevím, které myšlenky
jsou moje a ze mne a které jsem vyčetl...“
Hanťovo vyprávění pro mě bylo intimním pohledem do nitra člověka, který se potýká s vlastními démony a zkoumá smysl a podstatu života. Tak asi jako každý z nás...
Zajímavostí je, že Hrabal napsal Příliš hlučnou samotu celkem třikrát, přičemž každá verze se lišila ve formě a stylu.
Rozložíš paměť
Marek Torčík
Tahle kniha není jen prostým vyprávěním – je to sonda do hlubin lidského srdce a mysli.
Druhá osoba jednotného čísla je tu použita naprosto skvěle, je to totiž účinný nástroj pro přenášení emocí a prohloubení hloubky příběhu.
Velmi mě zaujala schopnost zpracovat náročná témata, jako je šikana, odlišnost, rasismus a homosexualita, s opravdovou citlivostí a autentičností. Torčík odhaluje temné stránky lidské povahy, ale zároveň tato témata propojuje s nadějí a touhou po změně.
Rozhodně je to kniha, která stojí za to. Je to dílo, které vás nejen zasáhne, ale i pobídne k zamyšlení nad vlastními vzpomínkami a životními rozhodnutími.
A pokud ještě nemáte dost, za přečtení stojí i podobně laděná kniha Skoncovat s Eddym B.
Mozartova cesta do Prahy
Eduard Mörike
Klasický příklad biedermeieru v praxi – klidem, umírněností a dalšími duševními ctnostmi se to tu jen hemží. Eduard Mörike nás v krátké novelce vtáhne do romantické atmosféry 18. století, kde se prolíná krása přírody s hudební inspirací. Ačkoliv se jedná o smyšlený příběh, podle mě dokonale vystihuje Mozartovu povahu a jeho geniální talent. Jen původní název „Mozart auf der Reise nach Prag“ je o něco výstižnější.
Po zemi do Bangladéše
Majda Slámová
Za normálních okolností bych po této knize asi nesáhla, ale jelikož byla k poslechu na ČRo, neváhala jsem. A určitě nelituji! Majda Slámová je žena s otevřenou myslí i srdcem. V knize na mě čekalo několik zajímavých myšlenek i nových informací, o osudech Rohingů toho vskutku moc nevím, až se stydím. :) Ale doplněno, načteno.
Obecně se jedná o nenáročnou knížku, kterou sfouknete za odpoledne. Některé pasáže by podle mě stály za rozšíření a větší ponor do detailů, ale třeba se dočkáme příště. :)
Klobouk smekám za odvahu, se kterou autorka přespávala u všech těch týpků lačnících po intimním sblížení.
Dva netopýři na talíři
Dagmar Medzvecová
Přidávám se k předchozím komentářům. Od začátku to celé působí jako reálná detektivka pro děti (ideální první čtení ve škole) – ten nápad se mi moc líbil. Dítě jen neposlouchá, láme si hlavičku a rozvíjí fantazii. Závěr však reálný není a celý mi přišel až moc přitažený za vlasy, když uvážím, že to čtou už školní děti. Ale možná jsem jen stará. :)) Syn z toho zas až tak rozčarovaný nebyl. :)
Chalupa
Pavlína Křivánková
Kniha na jedno odpoledne, do vlaku, do čekárny nebo na dovolenou... Je psána svižně, nenáročně a prakticky klouže po povrchu. Pokud byste snad kousek vynechali, pravděpodobně by vám nic zásadního neuteklo. Hlavními postavami z příběhu můžete být dnes klidně vy a zítra váš soused. Je však zajímavé nahlížet postavám přes rameno a vidět, jak si s celou situací poradí. Konec mi, stejně jako ostatním, přišel trochu moc uspěchaný.
Hoši od Bobří řeky
Jaroslav Foglar
Knihu Hoši od Bobří řeky mám v knihovně už delší dobu. Tuším, že jsem ji kdysi našla v knihobudce. A právě teď (s probouzejícím se jarem) na ni přišla řada.
Rikitan, Jiřík i Vilík vás rychle vtáhnou mezi sebe a vy s nimi toužíte podniknout každé jejich dobrodružství. Toužíte se odpojit z online světa a na dva měsíce zmizet do Sluneční zátoky, kde na vás bude čekat nejen zábavné plnění bobříků, ale také rozvoj vlastní osobnosti na základě mravních hodnot a samozřejmě také to pravé přátelství.
Ke knize se ještě určitě vrátím se synem. Jsem zvědavá, jestli to v něm zažehne jiskru malého skauta.
Tíživá láska
Elena Ferrante
U této knihy mě velmi mrzí nízké hodnocení. Určitě je to kniha, na kterou potřebujete klid a čas. Pokud je však najdete, Elena Ferrante se vám odmění úžasně barvitým popisem i těch nejmenších detailů. Dlouho jsem takovou knihu neměla v ruce.
Složitý vztah s matkou (potažmo s oběma rodiči), chuť zpřetrhat všechna pouta a snaha popřít, že s nimi máte vůbec něco společného, se mě niterně dotýká. Přesto člověk vždy skončí se zjištěním, že se jim v mnoha věcech podobá víc, než si vlastně uvědomuje...
Kniha je syrová, tíživá, otevírá staré rány a sype do nich sůl, rozhodně však stojí za přečtení.