Hoši od Bobří řeky

od:

Hoši od Bobří řeky

Hlavní postavou je vedoucí Rikitan, který dá dohromady partu dvanácti chlapců. Každý je jiný, ale všichni se vzájemně dobře doplňují. Rikitan pro ně vymyslí program, který je vede k fyzické i psychické zdatnosti. Zamilovávají si přírodu, podle zálesáka Roye loví bobříky a aniž si to uvědomují, stávají se čestnými hochy a skvělými kamarády. Ve své klubovně Bobří hrázi i v přírodě spolu prožívají nesčetná dobrodružství. Dotisk r. 2008...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/25_/2518/hosi-od-bobri-reky-oys-2518.jpg 4.41337
Série:

Hoši od Bobří řeky (1.)

Žánr:
Dobrodružné, Literatura česká, Pro děti a mládež
Vydáno:, Olympia
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (104)

Přidat komentář
xichtik
04. září

Krásná kniha,u které jsem si zavzpominala na krásná léta,kdy jsem jezdila na skautské tabory.Diky knize jsem měla před očima část svého dětství ...

Chajda69
06. srpna

Vlastně ani nevím, jestli jsem nějakou knihu četl víckrát, než právě tuhle. Parta správných kluků, ze kterých Rikitan dokázal dostat to nejlepší. Mikrosvět, kde neexistuje podlost, prospěchářství nebo pomluvy. Naopak, jako asi ve všech foglarovkách, vítězí čestnost, pravdomluvnost a přátelství.

Jak rád bych taky vyrazil k Bobří řece, nebo aspoň na hradby při západu slunce se zvučícím dřevem.

Pavelpi
01. srpna

Nádherná kniha.Dostal jsem se k ní někdy v roce 1960,kdy mi jí půjčil můj táta,který měl řadu Foglarovek,včetně Rychlých šípů v Hlasatelích.Kamarádství a další skvělé myšlenky a hlavně lov bobříků.Samozřejmě jsme je lovili také s větším či menším úspěchem.Pouze nás mrzelo,že jsme nikde nemohli sehnat Píseň úplňku,kterou jsme si chtěli také zazpívat.Dneska už je mi samozřejmě o dost víc než tenkrát,s klukama jsme si zmizeli a ani nevím,jestli všichni ještě žijí a kde jsou.Ale Hoši od Bobří řeky jsou u mě v knihovně pořád na čestném místě a čas od času se do ní začtu a pak se mi začnou v hlavě honit vzpomínky na naší partu z dětství a také to,co jsme spolu hezkého zažili.

Thunder02
01. srpna

Moje první Foglarovka a musim říci, že zároveň i nejlepší. Kniha mě bavila a svým stylem i poučila

danny_21
11. července

Krásná knížka o kamarádství, ušlechtilých myšlenkách a klukovských dobrodružstvích při plnění bobříků v zapadnutém kousku přírody Sluneční zátoky. Jeden z nejmilejších a nejčtenějších kousků mého dětství, srdcovka jak se patří - 100 %

Maevie
09. července

Rozhodně nejsem cílovka foglarovek - jsem holka a ještě mi táhne na třicet, ale tohle je tak milé a pěkné čtení, že si při něm snad každý dospělý zavzpomíná na dětství a opět zatouží plnit nějaké ty bobříky. Je to kniha, která děti inspiruje a těm odrostlým připomíná, co je důležité.

Blue
09. června

Měl jsem obavy, že to nebude nic moc, vždycky jsem si říkal, že budou jen plnit nějaké bobříky, takže to bude spíš nuda. Mýlil jsem se. Je to výborné čtení, samozřejmě pro ty, kdo jsou naladěni na určité vlně. Foglar jistě také není četba pro každého.

Hawkey
10. května

Více Rikitanů v dnešní době!! Člověk se sice musí usmívat nad některými pasážemi jako je mluva a smýšlení, ale hlavní myšlenka je myslím jasná. Není nic hezčího než být součástí společenství a trávit čas v přírodě. Ozkoušeno a doporučuji. Stejně jako tuhle inspirativní knížku.

Gwlanche
02. května

Pan Foglar je a navždy bude mým nejmilovanějším autorem. I když čím jsem starší, tím těžší je číst některé jeho knihy. :)
Když jsem v 15 letech poprvé dočetla Hochy od Bobří řeky, měla jsem chuť okamžitě utéct někam do přírody, poznat svého Rikitana a najít to, co pan Foglar tak nádherně vylíčil na těchto stránkách. Myslím, že jsem to našla. :)

Elisabeth9
29. ledna

Krásná kniha, přečetla jsem za dva dny. Věřím, že budu číst svým synům a splníme si co nejvíce bobříků. Připomnělo mi fajn táborová léta, byť v 90. letech, stany, bojovky, přátelství, překonávání přírodních podmínek a nepohodlí k utužování těla i ducha.

hrosik3
27. ledna

Čtivá knížka plná laskavosti,objevů a dobrodružství. A hlavně kamarádství.

Květinka008
18. ledna

Krásné ideály... No, měla jsem se narodit v jiné době než v této, vím to.
Nicméně mi na foglarovském pojetí vadí jedna věc - výhradně CHLAPECKÁ dobrodružství a tím (zřejmě nepřímo) založený šovinismus v českém skautingu.

iam_librarian
16.11.2017

Knihu jsem četla poprvé až nyní v dospělosti se svým synem. Příběh je úžasně inspirující. Kéž by takoví hoši byli mezi mladými i dnes. To už je, asi, ale jen říše fantazie. Moc si přeji, aby si z této knihy vzal můj syn ponaučení. A bude-li alespoň o něco lepším chlapcem než druzí, bude to pro mě velkým vítězstvím. :) Děkuji, pane Foglare. :)

Isew
18.09.2017

Přečteno s osmiletou dcerou. Byla nadšená, stejně tak i já. Přemýšlela jsem u toho, jak hodně se změnila doba. Nevím, jak by dnes dopadl Rikitan, kdyby oslovil dva malé hochy, scházel se s nimi a pozval je na výlet. Dřív mi to nepřišlo divné, teď dost. Dcera na to sama upozornila a říkala, že je to nebezpečné. Že by sama s nikým cizím nikam nešla. Divná doba. Strach nás obstoupil a bojíme se jeden druhého. Předem čekáme od cizích špatnost. Dřív si děti hrály samy, dnes jsme dětem stále za zády a dohlížíme, jestli se jim něco špatného neděje. Tudíž asi těžko polezou na strom a rozbijí si koleno, proběhnou močůvkou a budou nelibě páchnout pár dní, vyválí se ve skelné vatě nebo polezou na stoh a bude je to všude škrábat. Mně by to chybělo, ale ony ani neví, že o něco přichází. Alespoň, že jsou tady Foglar, Seton a probouzí v nich touhu po dobrodružstvích.

Damato
10.09.2017

Tak takhle nějak si představuji ideální nedělní ráno. Partner odjel na ryby, vnučky dnes zůstaly doma(odpoledne se mi bude stýskat,ale teď je to prima), pročitám v posteli komentáře DK a narazila jsem na tuhle krásnou knížku,kterou určitě doma máme. Ale kde? Cestou do trochu smutného,opuštěného détského pokoje ( je hrozné,jak je tady naklizeno...a smutno.. kluci se uz odstěhovali do svých DOMA a já tady jak pako každý čtvrtek uklízím a z dálky poslouchám...Mamí,mám hlad,kde mám to triko na fotbal,....jak vyprala,dyť bylo úúúplně čistý,měl jsem ho párkrát...jé mami,kam jsi mi zas dala .... Jak bordel,tady není bordel,my se v tom orientujeme,protože inteligent zvládne zmatek, mami nepruď a zavři prosím dveře...no,ale ty dveře zavři zvenku,matičko,zvenku...) Při ozvěně těchto vět se slzama v očích najdu v jejich knihovně tuhle knihu ,cestou zavolám partnerovi,jestli náhodou už nejede dom a když se dovím,co jsem chtěla .. že přijede až odpoledne, zapadnu zpátky do postele s touhle knihou a už se těším,jak se ponořím do jejich spravedlivého a milého světa. No existuje lepší nedělní dopoledne? Mimo jiné,když jsem foglarovky četla poprvé,vedli jsme si s kamarády kroniku i s obrázky( protože jsem byla jediná holka musela jsem ji psát já a kluci se tam akorát podepisovali otiskem prstu,kroniku jsme měli schovanou nad topením v sušárně paneláku, kdepak ji je asi konec.) měli jsme tam i vystřižky z časopisů Ohníček a Sedmičku pionýrů, dnes bych za to platila zlatem. Áchjo.

Jana283
22.08.2017

Jak píše Kapr - bible mého dětsví. Ale nesouhlasím, že od 5 do 15 let. To se dá číst pořád!
Jedna z mála front, kterou jsem byla ochotna v životě vystát byla v roce 1990 na podpis J.F. do této knihy. Společně s koncertem Karla Kryla jedny z nejhezčích chvil porevolučních dní... Omlovám se za trochu nostalgie....

frantisek8863
21.08.2017

Knihu hodnotím s určitou nostalgií, byla úžasná, dobrodružná, vtipná, místy i strašidelná, plná optimismu, nadšení, čestnosti, soudržnosti a skutečného přátelství. Návody na hry, jak smysluplně trávit čas, jak se fyzicky, psychicky a morálně posílit a ideály které mě po dočtení zahřály u srdce. Po přečtení několika Foglarovek mě trochu mě mrzelo, že jsem se jako dítě minul se skautingem o pár let.

kapr
18.08.2017

Bible i kuchařka pro čtenáře velmi zhruba od 5 do 15 let, které si ale rád přečte i každý, kdo z tohoto rozmezí poněkud vyčnívá. Epochální, ba přímo ikonické dílo. Určitě je lepší si tuto knihu přečíst, nežli na ní číst recezne. Vždycky se rád do této knihy znovu začtu, i když je určena pro poněkud mladší ročníky.
Předpokládám, že po příštím přečtení tento komentář ještě doplním.
(Psáno v pátek, dne 18.srpna 2017.)

NaiTenshi
13.08.2017

Moje první přečtená foglarovka, která mě přivedla ke skautingu. Už je to hodně let, musím ji zase trochu oprášit...

oskli
10.07.2017

Konečně přišel den, kdy jsem otevřela při večerním čtení svému šestiletému synovi první Foglarovku. Pravda, nepřišla mi to takové pecka, jako když jsem byla malá, ale syn si knihu moc užil. Mně trochu vadil důraz na 100% úžasnost hochů od Bobří řeky, špatnost "obyčejných hochů" a nadpozemská adorace Rikitana, stejně tak stupňování napětí je pro dospěláka hodně úsměvné... ale i tak je kniha krásná a syn by do Sluneční zátoky odjel nejradši hned :-) Pokračujeme Záhadou hlavolamu :-)

Mistr119
07.07.2017

Ta knížka mě tak dostala, že jsem v mládí zakládal partu Bobří vlajka. :))

Mgr.
05.07.2017

Rád na tuto knihu vzpomínám...

novecento
27.06.2017

Dobré knihy se mají číst opakovaně. Patří mezi ně i Foglarovi Hoši od Bobří řeky. Nejlépe je ale, před tím si projet cyklostezku kolem řeky ze Světlé nad Sázavou do Ledče nad Sázavou a nasát trochu foglarovské nostalgie. Kolem,,rozsypaných čertovských kamenů,, v úseku řeky s názvem Stvořidla přijedete na dnes již spíše ,,pietní Sluneční zátoku,, kde Jaroslav Foglar v létech 1925-1945 tábořil se svým skautským oddílem nazvaným Pražská Dvojka.
Z knihy: Je to kraj lesů kopců a skal. Středem se vine řeka, místy jsou velké balvany v řečišti s písečnými břehy. Má jasnou a průzračnou vodu a čisté dno (to již dlouho bohužel není pravda). Konečně se hoši přece dočkali, že večer rozhodil své stíny. Z lesa vyběhla tma a od řeky se přivalila vodní vůně. Oheň se brzy rozhořel..V lese vykřikla vrána a naproti volal chřástal. Na Bobří řece se dělala velká kola, rozjížděla se v rákosí a mizela v břehu. Ospalá ondatra naproti sklouzla do řeky. Nad vodou tančila barevná šídla. A v šumot řeky doléhal z dálky zpěv odcházejících chlapců. Bylo je slyšet méně a méně, slábl…až utichl docela.

mysiouxsie
26.05.2017

Tuhle knihu jsem měla jako malá holka moc ráda. Líbilo se mi, jak se z unuděných kluků, kteří bezúčelně blbnou, pomalu stávají chlapi..
Nevím, do jaké míry může Foglarovo povídání nadchnout počítačem vychovanou mládež..ale myslím, že v době, kdy ve spoustě rodin chybí pořádné mužské vzory a mnohdy i dospělí mladíci stále neví co se sebou, má tato kniha v literatuře pro děti své místo.

galadrielin
04.05.2017

Když jsem loni sjížděla Sázavu, jejíž okolí zkrátka nejde popsat jiným slovem než "malebné", neustále jsem přemýšlela, kde asi měli hoši svůj tábor. Hned po návratu mi to nedalo a s obrovskou chutí jsem knihu zhltla na posezení. Ani po letech neztrácí své kouzlo.

EvikU.
07.04.2017

Kniha mého dětství. A ač spisovatel psal spíše pro kluky, mě jako holce se knihy také moc líbily.

essterkaa
23.03.2017

Hoši od Bobří řeky patří k nejoblíbenějším knihám mého dětství. Kniha skvěle ukazuje skautské zásady a do značné míry jsem se jí i inspirovala ve vedení skautské družinky. Vřele doporučuji! :)

LideCtete
13.03.2017

Přečetla jsem ji ve dvanácti letech na prázdninách u dědečka, četla jsem bez přestávky od odpoledne až do rána; do světla na stropě narážela veliká můra a já měla hrozný strach, že za dveřmi číhá Zelená příšera... V žádné jiné knížce jsem nenašla tak reálně popsanou touhu městského dítěte opustit civilizaci a vydat se do své Sluneční zátoky.

Čtenářský požitek umocnil fakt, že šlo o vydání z roku 1941 s dokonalými ilustracemi Zdeňka Buriana.

estrellka
04.03.2017

Kniha o přátelství. Kniha mého dětství. Kniha, ke které jsem se po letech vrátila. A i po těch letech se mi líbila a ráda jsem se znovu začetla do dobrodružství mladých chlapců.

NeradovaKatka
14.02.2017

Kniha mého dětství a i když jsem žena, dobrodružství napsaná Jaroslavem Foglarem mě lákala a bavila. Ráda se k těmto knihám vracím i po letech.