WaspSalander komentáře u knih
První díl jsem si zamilovala a druhý mě rozhodně nezklamal.
I když musím přiznat, že první se mi líbil o prsa korejské ženy maličkato víc.
Možná by knize prospěl i nějaký rodokmen. Pro čtenáře, který díly čte s větším časovým rozestupem může být pak velké množství postav nepřehledné. Mě chvíli trvalo, než se mi vybavily všechny rodinné vazby.
Jinak je samozřejmě kniha skvělou volbou. Obohatí vaší hlavu i srdce.
Na knize jde poznat autorčin rukopis a jako všechny její ostatní knihy je krásně čtivá a přitom úplně jiná.
Námět za mě super, ale nedokázala jsem se tak moc vcítit do postav jako u jejích ostatních knih.
Možná je to tím, že u ostatních knih se víc zasnívám a pluju si na obláčku a vůbec mi nedochází, že se jedná o románové příběhy co se nestaly. Tady jsem měla pořád v hlavě že kniha je vlastně takové "cobykdyby"
Jakooooo tohle, že byla fikce ?
A já blbka hledala na youtube všechny skladby, které mě zaujaly a hrozně se divila, že nemůžu nic najít .. šmarjá.
Ačkoliv podobné téma nebo styl psaní příliš nevyhledávám, tak tohle byla fakt skvělá jízda a já si ji užila.
4,5/5*
Osamělost je údělem velkých duchů a Kya velkého ducha rozhodně měla.
Fakt pěkná kniha.
Kniha o které po dočtení budete ještě dlouho přemýšlet
Safra. I když jsem věděla jak to skončí pořád jsem tak nějak klukům držela palce.
Pan Šulc to napsal totiž opravdu skvěle. Bylo to poutavé, čtivé a napínavé.
S čistým svědomím bych ji doporučila naprosto všem.
Když neobohatí vaše srdce, tak rozhodně obohatí aspoň vaší hlavu :)
Nejsem zrovna znalec a vyhledávač YA fantasy, ale tohle se mi líbilo fakt hodně.
A ten konec ? Au ..to jsem vážně nečekala a okamžitě mi došlo, že tohle prostě musí mít pokračování a já si ho potřebuju nutně přečíst.
Během čtení jsem si oblíbila všechny postavy a romantická linka mi přišla nádherně vykreslená.
4,5/5
Má poslední kniha od autorky. A zklamání se určitě nekonalo.
Byla to klasická Mornštajnovka, která byla možná o trochu oddechovější.
Docela chápu čtenáře, kteří se ve velkém počtu postav ztráceli. Taky jsem musela nasadit vyšší stupeň pozornosti, abych se v tom chumlu neztratila.
Trochu mě mrzí, že Hotýlek je první knihou od autorky u které jsem se nedokázala vcítit do postav a prožívat nějak více jejich osudy.
Ale opět to byla geniální Morštajnová od které bych četla snad i návod k použití hajzl papíru.
Dostala jsem sice něco jiného než jsem očekávala, ale zklamaná jsem nebyla.
I když se nekonal žádný větší přesah, tak se mi kniha líbila.
Byla to příjemná oddechovka, které ještě přihrálo do karet, že k nemocničnímu prostředí mám blízko.
"Románová kronika ztraceného města" mi v hlavě znělo jako téma, které asi nebude nic moc pro mě a příliš mě nelákala k přečtení. A to by byla chyba.
Karin Lednická to napsala, tak poutavě, že mě kniha vtáhla okamžitě a všechny osudy postav jsem prožívala.
Opravdu skvěle napsaná kniha, která obohatí i o historické fakta- a tady opravdu smekám před prací autorky, která si musela dát při zjišťování událostí a faktů velkou práci.
Tyhle tři Vandráky mám fakt ráda. Viděla jsem celý dokument a byla i na přednášce, takže když vyšel tento cestopis okamžitě jsem po něm sáhla.
Knížku bych doporučila všem, co mají tuhle trojku v oblibě. Je to krásná mozaika třech Vandráku popisující jejich emoce, dojmy a pocity. Líbilo se mi, že se nebojí v knize přiznat, jak si vzájemně lezou na nervy a dostávají ponorku.
Pro ty co ale čekají klasický cestopis a popis Střední Ameriky může být kniha zklamání. Kluci spíš popisují jejich vztahy, rozpoložení, co dělají, kde spí a kolik rumu vypijí (fakt hodně), než samotnou Střední Ameriku. Což je trochu škoda
Moje třetí přečtená kniha od této autorky, kterou jsem si hrozně oblíbila.
Musím ale říct, že mě nechytla tolik za srdce jako Hana nebo Tiché roky.
Příběh mě nedokázal tolik vtáhnout a uchvátit. Ale pořád je pro mě Mornštajnová skvělou autorkou a kniha určitě stojí za přečtení. Její styl psaní je prostě dokonalý.
Youngadultová sekce čtenářů musí být nadšená. Jsou tu všechny správné ingredience - sex, vulgarity, krvavé souboje, morbidní, ironický humor a skvělý fantasy svět.
Nastalo pár chvilek, kdy se mi děj trochu táhl a říkala jsem si, že by kniha mohla být klidně o trochu kratší, ale jinak jsem byla spokojená.
Poznámky pod čarou mi přišly zbytečné, rušivé a nepřehledné.
Ale určitě se chystám a těším na pokračování.
Kniha se mi četla moc hezky a byla pro mě o něco lepší než Tatér z Osvětimi.
Ke zdravotnickému tématu mám blízko, takže za mě příjemné čtení i když by se našlo i pár věcí, které by se daly vytknout.
Přečteno na jeden zátah.
Silný příběh na málo stránkách, který člověka nepustí.
Během čtení se mi začalo vybavovat moje dětství, všechny křivdy a začaly se otevírat staré rány a proudit vzpomínky.
A ta obálka ? TOP !
Nuda nuda nuda!
Kdyby se mi kniha nehodila do čtenářské výzvy pravděpodobně bych ji nedočetla.
Nic nedává ani nebere.
Jo teda bere- čas, kdy jsem mohla číst něco lepšího.
Doporučila bych ji pro mládež do 15 let. Těm by se možná trochu líbit mohla. Ale za mě ne.
Nějak nevím jak mám tuto knihu ohodnotit. Musím se přiznat, že mě chvílema dokonce nudila. V předválečné a poválečné části jsem měla chuť pár stránek přeskočit, protože mi celkem nic zajímavého nepředaly.
Knihy o holocaustu si chce člověk přečíst zejména aby se dozvěděl o životě v koncentračních táborech. Tady to vlastně byla jen třetina knihy. Ale tuto část hodnotím na výbornou.
Tahle paní mě fakt baví. Měla jsem strach po Haně se pustit do další její knížky, ale rozhodně nezklamala.
I když by se mohlo téma zdát jako nuda (vztah otce a dcery, rodinné tajemství..), tak tahle paní dokáže vyvolat opravdu silné emoce. Takže určitě budu pokračovat Slepou mapou.