Vesmich
komentáře u knih
Konvertitka
Stefan Hertmans
Tak poklidně to začíná, až skoro jemně, aby se pak ukázalo, že jakmile se jedinec připlete do cesty Dějinám a přimotá se k tomu jejich Toku, tak to nemůže dobře dopadnout a je to jedno ve kterém století a ve které zemi. Badatel bádá a zkouší rekonstruovat příběh kohosi dávno mrtvého, kterému se tady to připletení stalo. A ať už člověk utíká kam chce a kudy chce, neuteče. Mimořádně úchvatný čtenářský zážitek!
Narrenturm
Andrzej Sapkowski
Čas od času si dopřeji luxus klidu, zastavím se a ponořím do něčeho od A.S., nechám se odnést někam do jeho světa a jen se bavím a raduju a cestuju a to všechno dohromady. Je to krásný no.
Chladný den pro vraždu
Dana Stabenow
Když jsem si stále opakovala, že je to třicet let starý text, tak mi to v četbě dost pomáhalo.
Hodiny
Michael Cunningham
Měla jsem skutečně chvílemi za to, že čtu V.W., takové mimořádné zachycení krátkého časového úseku v naprostých detailech, aniž by to působilo zdlouhavě nebo by měl čtenář potřebu někam tím textem cválat. Alespoň já tedy. Snadno vklouznout do kterékoliv z žen a společně s ní prožít její všední den. Nahromaděné upachtěné nic, které, když se na něj člověk podívá z jiné strany, je vlastně dost dobré všechno..
Šumavští převaděči
Pavel Moc
Knížku jsme dostala k Vánocům a chytla mě ohromně, takže jsem se vydala na několik výprav ve stopách převaděčské skupiny (akorát jsem nikoho nepřeváděla, nikdo na mě u toho ani nečíhal a ani nestřílel) - jednu hned v zimě, další na začátku léta a mezi tím sem tam do některých míst. A ještě jsem zdaleka neskončila! Vzdálenosti, které ti lidé byli schopni pěšky překonávat a u toho nést balíky se svými věcmi, děti...nooo, to je teda síla.
E=mc2, lásko moje
Patrick Cauvin
Četla jsem ji ve věku, kdy mi bylo přibližně jako jim. Byly prázdniny a já četla a četla. Někdy se to tak všechno potká. Ó krááásné dny našeho mládí :)
Smršť
Jozef Karika
Nádherná jízda! Někde v horách se cosi zase motá a děje, autor nás tam zavede a tam to rozjede. První, co jsem od něj četla, byla tma. Smršť jsem četla ve slovenštině a přijde mi to ještě o úroveň lepší čtenářský zážitek. Tady se postavám moc východisek nenabízí. Konec byl pro mě těžko uchopitelný a celé to trvalo na mě dlouho. Snad osm nebo kolik stran pořád totéž, jako by bylo potřeba to ještě víc pochopit a ještě víc pochopit a ještě víc pochopit...přitom to bylo celkem "pochopitelné" hned na první dobrou...
Trhlina
Jozef Karika
Inu, autor prostě umí. Propadla jsem mu zcela a zatímco jiné thrillery poslouchám pouze jako audioknihy, tohoto si pouze čtu, aby mě cizí přednes nerušil a neovlivňoval. Igor mi lezl na nervy od samého začátku tak strašně, že jsem se soustředila také na to, jestli má předpojatost projde nějakým vývojem, jestli pro něj naleznu pochopení. Tak to se nestalo. Na samém konci, kdy se tak nějak víc dozvídáme, o co jde, to pro mě bylo, podobně jako ve Smršti, těžko uchopitelné. Ne nesrozumitelné ani nepochopitelné, prostě těžko uchopitelné.
Ta přede mnou
J. P. Delaney (p)
Poslouchala jsem jako audio, nenacházím v sobě dost odhodlání ty thrillery číst. Jen ať mi je pěkně čte někdo jiný, jako maminka před spaním. Už jsem poslouchala Věř mi, takže jsem věděla, že to bude psychojízda, kde pošahaný bude kdekdo. Tak tady byl pošahaný i barák! I když zase ne až tak moc, včera jsem byla sebevražedně nakupovat ve čtyři odpoledne v Kauflandu a celou dobu z místního rozhlasu probíhalo nepřetržité ideologické školení na téma, jak mám zachraňovat jídlo, používat nějaký pytlík místo jiného pytlíku a vůbec všechno dělat dokonale. Když ještě pak ve frontě u pokladny za mnou stojící paní školila svého malého syna, který chtěl (překvapivě!) cosi sladkého, v tom, že jeho sestra je ZODPOVĚDNÁ, zatímco on má rezervy a přeci se DOHODLI, že sladkého nic (on ještě zabojoval tím, že on se nedohodl :)), tak si říkám, že ten dům byl vlastně celkem normální a všechny postavy v knize takový celkem slabý průměr.
Na paměť mým smutným courám
Gabriel García Márquez
Bylo mi ho trochu líto, pro tu pošetilost, taky jsem se smála, pro tu pošetilost a taky jsem ho naprosto chápala, protože si už dovedu ten věk představit. A v okamžiku, kdy přišla exkurze do dílny přišívaček knoflíků pod záminkou návštěvy vzorového podniku OSN nebo čeho, jsem se smála, až jsem se málem utopila, protože jsem si zrovna nahřívala ve vaně bolavý cemr.
Temná dcera
Elena Ferrante
Nevím, co jsem čekala, ale rozhodně ne to, co jsem dostala! Žena ve středních letech se dostane do překvapivé situace, která není sama o sobě nijak dramatická, přesto v ní dokáže probudit ledacos. Pořádně se povrtá ve svých životních rolích, ať už zvolených nebo prostě nějak přidělených od národního výboru, všechny je obrátí z různých stran, propere, provětrá a aniž by činila nějaké extra závěry, zase žije dál. Pro mě to byl mimořádný čtenářský zážitek!
Stezka mrtvých
Sara Blædel
Poslouchala jsem jako audioknihu při vaření a to celkem šlo. Nic extra napínavého, abych se zasekla a něco spálila, anebo vyděšeně utekla a ....něco spálila...V knižní papírové podobě bych byla náročnější a bezpečně vím, že by mi hlavní policistka lezla na nervy. Takto jsem se víc soustředila na děj a všechny ty nápady, co jich jen tam "kluci" různého věku realizovali..
Věř mi
J. P. Delaney (p)
Mimořádný čtenářský zážitek! Fantastická jízda na toboganu, během které jsem se dozvěděla o herectví mnohem víc, než bych si myslela, že bych potřebovala, avšak... Jeden nikdy neví, co se mu kdy bude hodit. Ty zvraty mi připomínaly film Děvka francouzského poručíka/ Francouzova milenka.
Profesionální pomáhání - rozhovory napříč pomáhajícími profesemi
Vlastimil Švec
Na knihu jsem narazila v knihovně a protože jeden z rozhovorů byl s někým, koho znám, začetla jsem se do ní už tam. Potom jsem šla na oběd a četla to u oběda, potom doma, potom.....Všichni, jak tam jsou, srozumitelně popisují svůj obor a bez výjimky náramně!
Jako v nebi, jenže jinak
Aleš Palán
Výběr lidí, které autor potkal a představil, mi vyhovoval. Spojovalo je přesně jen to jedno, víceméně samotářský život v některé z jeho podob. Když se to umí, potom nejspíš každý člověk má ostatním co říct. Je to velmi osvěžující alternativa životopisů slavných.
Hlava profesora Dowella
Alexandr Romanovič Běljajev
To je krvák! Už jsem to četla v dětství, a tak jsem si to v létě dala ještě jednou. Tu hlavu jsem si pamatovala jako morbidní záležitost a pořád to tak je :) Hlavy na míse, to je moje!
Zločin na stříbrném plátně
Vilém Křížek
Jak by řekla moje stará dobrá máma "už není nejmladší" a už mu to tedy tolik nečichá. Což ovšem poznat není, jen se to dozvíme. Tentokrát je kriminální příběh už jen skutečně takovou kulisou, která má posouvat děj a tvořit nějaký příběh v historii (nejen) zdejší kinematografie. Příběh mi zajímavý nepřišel, tedy ta zápletka, jinak jako obvykle. A ta obálka zase!
Ano, můj pane
František Niedl
Hynek Tas z Boru mě provedl panováním krále opilce, první čtyři rytíři z Vřesova (víc jsem jich nečetla), obdobím nástupu krále bojovníka a tady jsem, spolu s Ondřejem z Rohatce, docouvala přeskokem zase k opilcovu otci a bojovníkovu synovi, Karlovi. Ondřej je svěží typ, v textu si zrekapitulujeme všechno, co bylo u Vřesovských a jdeme zase něco osidlovat. Sednout, nohy nahoru a uhánět textem, který cválá a tančí, protože tak už holt umí autor psát.
Literární dobrodružství českého spisovatele v cizině
Egon Hostovský
Cokoliv, co E.H. napíše, se bez výjimky dobře čte. Slova jsou do věty poskládána tak, že nic nikde nedrhne, nezasekává se a netahá oči ani uši. Po nedávném poslechu vzpomínek Hostovského dcery Olgy, která v nich popisuje vlastně paralelně to, co se dělo tady, jsem si šla do knihovny půjčit vzpomínky nepřítomného otce, abych se dozvěděla, co se dělo TAM. A přestože se autor drží dobrodružství literárních, všechen ten smutek z odloučení a osamělost běžence, který se nemůže vrátit a neví, jestli kdy moci bude, ta odkázanost na cizí dobrodiní,to všechno tam je.