Chladný den pro vraždu přehled

02.05.2025

Knihu jsem četla na doporučení naší milé knihovnice. První polovina taková ponurá, velmi těžko jsem se začítávala a orientovala v prostoru i osobách. Ve druhé polovině jsem si asi již zvykla na styl spisovatelky i lokalitu. Není to špatné, ale je to jiné. Nezavrhuji, jsem připravena dát dalšímu dílu šanci.

24.04.2025

Titulek sliboval severskou krimi z opravdového severu. Možná bych to opravil na cestopis z Aljašky s prvky krimi. To první se mi líbí, to druhé už méně.
Je vidět, že autorka ví, o čem píše, a aljašskou krajinu i lidi si prožila na svou vlastní kůži. Dozvíme se tak spoustu informací, které rozvrátí představy o idylické zasněžené krajině a lidech žijících v souladu s přírodou. V zásadě se v náhledu na tamní společenství autorka neliší od Kristin Hannah, která Aljašku popsala ve Velké samotě. Místo romantických srubů příbytky slepené ze stavebního odpadu, drancování přírodních zdrojů, sváry mezi místními a utápění se v alkoholu v nejbližší nálevně. Taky si uvědomíme, že velká část kořenů aljašské společnosti je v domorodém obyvatelstvu a ruském etniku (Rusko prodalo Aljašku USA v roce 1867). Ruských je tu tudíž i spousta jmen, což v současné politické situaci knížce na atraktivitě nepřidává. Pachatele uhodnete velmi brzy a zbytek je jen o hlavní vyšetřovatelce-drsňačce, která celou knížku objíždí všechny sousedy a vede s nimi plytké konverzace na stále stejné téma, a jejím obrovitém psu, který ji doprovází a všechny olizuje.
Je fakt, že knížka vyšla už v roce 1992 a od té doby se nároky na thrillery poněkud proměnily. Dnešními měřítky je to takový vlažný průměr... Plusem ale pořád zůstává realistický náhled na život v atraktivním kousku světa.