Smršť
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452205/bmid_smrst-rsU-452205.jpg
3
730
213
Nočná jazda autom, naokolo tma a ľudoprázdna pustina. Za tebou prízrak stareny v pohrebných šatách, ktorý je bližšie zakaždým, keď čo i len na chvíľu zastaneš... Fenomén halného vetra je v Poľsku dobre známy a zdokumentovaný. Keď fúka, stúpa počet násilností, nehôd, vrážd aj samovrážd. Ako však tento vietor súvisí s prekliatym cestným úsekom pri Západných Tatrách a prízrakom stareny v čiernom, ktorý sa tam zjavuje? Hrdinovia nového Karikovho mysteriózneho trileru zažívajú tú najhoršiu nočnú moru. V pustom regióne poľsko-slovenského pohraničia ich prenasleduje veterný démon, pred ktorým niet úniku.... celý text
Přidat komentář
Proti davu nepůjdu....do tří čtvrtin kniha dokonalá, ale ten závěr mě prostě zklamal. Nic proti filozofování, ale čeho je moc, toho je příliš. Přijde mi, jako kdyby se autor tak trochu ze závěru knihy "vylhal", nevěda kudy dál. Celkově ovšem pecka!!
Začnem tým horším a potom prejdem k pozitívnemu, aby ma Jozef Karika opäť nepoctil cameom vo svojom budúcom bestselleri ako v Trhline, za čo mu ďakujem. Smršť obsahuje všetko, čo ma česť výnimkám v posledných rokoch irituje na tvorbe Jozefa Kariku. Temer nulové opisy hôr, prírodných javov, počasia atď., v čom Karika kedysi expresívne vynikal a teraz na to kašle, alebo sa už proste vypísal a nemá k tomu viac čo dodať. Obyčajní ľudia bez vysokoškolského vzdelania, ktorí nie sú vedci, filozofi, ani nič podobné, majú neuveriteľné myšlienkové pochody (Kantova koncepcia, mimosvetská cudzota, zhluk elementárnych častíc a foriem, mentálne reprezentácie, snová matéria, ónyxový plameň). Kedysi sa Karika tieto svoje hovadinky aspoň snažil vysvetliť. Kostrbato, ale snažil (viď. obskúrna scéna v Tme, kedy sa z hrdinu stal expert na vlkov, lebo o tom nedávno náhodou videl dokument). Občas chýba čiarka (OK, stane sa, aj keď v takom obrovskom vydavateľstve ako Ikar by sa fakt stávať nemalo). Mnohé dejové momenty šumia do prázdna. Aký malo zmysel pokúsiť sa pitvať postavy skrz školskú šikanu a korupciu, keď z toho pre príbeh nič nevyplýva? Keď už to tam tak veľmi chcel mať, tak dobre, ale poukázať na to, že halný vietor útočí na psychiku zlomených ľudí. Ale nič také tam nie je zakomponované, takže ukážková slepá ulička. Prítomné sú kuriózne slová, ktoré by mali byť zakázané zákonom (ufujazdil). Postavy, ktoré nie sú puberťáci, sa smiešne vyjadrujú ako tínedžeri pod vplyvom jedného Kelta v piatok večer v parku (mal som na háku, fajne, chcel som vyšplechnúť, ľuďom prepína, nerieš moja). Podotýkam, že takto sa vyjadruje aj 60-ročný pán na vozíku. Nesmú chýbať otrasné dialógy, ktoré vlastne ani nie sú dialógy („Prečo tam nejsť?“ – „Všeličo.“ s. 140). Pri finále som síce ocenil, že nás autor neotravuje tupou akčnou scénou, v ktorej hrdina bojuje proti nadprirodzenému zlu poviem príklad strelnou zbraňou, ale na druhej strane pokus o vysporiadanie sa so zlom pôsobí dojmom, že autor nevedel, ako to ukončiť a tak to ukončil takto. „Baví“ ma, ako tieto jeho „filozofické“ vsuvky nikomu nevadia a pritom im nikto nerozumie, len sa to bojí povedať nahlas. A teraz plusy. Po veľmi dlhom čase Karika prichádza s hlavnou postavou, ktorá nie je úplný kretén, úbožiak a morálne odvrhnutia hodná osoba, ale v rámci možností normálny („len“ enormne nudný) chlap. Dej sa od istého momentu odvíja v dá sa povedať reálnom čase, čo je sympaticky priamočiare, dynamické a v dobrom sa to na nič nehrá. Pripomína to Karikov návrat k jeho počiatkom (t.j. k hororovým poviedkam). Žiaľ, zostáva pri pokuse. Niektoré jeho staré hororové poviedky boli fest nepríjemné. Zo Smršti na vás nič z toho nedýchne. Občas príjemne mrazivý závan a atmosféra je celistvá, ale jednotlivé strašiace scény nie sú desivé. Navyše som pri zápornej postave neustále mal pred očami Polednicu z filmu Kytice – a mať pred očami pri čítaní hororu Bolka Polívku (nech už sa mi jeho svojrázny výkon v Kytici akokoľvek páčil) asi nie je úplne to pravé orechové. Navyše to, že pred zlom neutečiete, je nepríjemné, ale s pomalým zlom, pred ktorým môžete utekať, ale skôr alebo neskôr proste MUSÍTE zastaviť (a vtedy vás dostane), prišiel už v 60. rokoch George A. Romero vo svojej kultovej, notoricky známej zombies sérii. A jednak samozrejme v r. 2014 horor Neutečieš. Za mňa je Smršť uchádzajúci horor, ktorý mal na viac, než napokon dokázal ponúknuť. Každopádne, za mňa oproti Tme a Trhline určite zlepšenie.
Kdybych tuto knihu začala číst už v knihovně, tak mě budou muset na konci půjčovní doby jednoduše vyhodit. I když ten konec byl pro mě už trochu náročnější, tak přesto se mi to hodně líbilo.
Ajaj, tohle bylo do půlky docela fajn, ale pak už jen velký špatný. Vlastně jsem pak už jen přeskákala na konec, protože se ze skvěle rozjeté knížky stal úplný blábol. Souzním s komentářem od "lennyd", mám to velmi podobně.
(SPOILER)
Kariku jsem si velmi oblíbila. Smršť mě tedy zatím přišla jako jedna z těch slabších, přesto se mi líbila. Jen jsem měla trochu problém s poslední kapitolou. Musela jsem si ji přečíst několikrát, abych ji pořádně pochopila.
Knihu jako takovou jsem četla podruhé, ale z důvodu, abych si ji oživila předtím, než vyrazím na film, i když od něj nemám přílišné očekávání.
(SPOILER) Nechápu nízké hodnocení této knihy, podle mně je to zatím to nejlepší, co jsem od autora četl. Kniha strhne čtenáře od prvních stránek a vyplivne vyždímaného až na konci. Děj nemá žádné vycpávky, hluchá místa, prostě jízda. Hodně lidí vyčítá autorovi příliš filozofický závěr, ale copak vy víte, jaké to bude, až se sami budete dostávat na druhou stranu? Za mě pecka, 10 bodů z 5 :-)
2,5 hvězdičky... Perfektní vykreslení prostředí, postav. Já jsem s těmi postavami na místech, kde jsou ony, cítím to napětí... Ale tady mi vadilo to přílišné filozofování, jako bych se najednou teleportovala z beletrie do nauky o bytí.
Hlavní hrdina při jedné ze svých cest nalezne na opuštěném odpočívadle odhozenou kameru z auta, na níž najde záběry dvou rybářů, kteří se při jedné cestě začnou chovat velmi podivně - zničehonic začnou zběsile jezdit z jedné strany okresu na druhou. To mu přijde podivné, a do pátrání po tom co se děje, zapojí i svoji kamarádku a jejího manžela - čímž všichni započnou cestu, z níž není návratu ...
Od pana Kariky jsem četl Trhlinu, která se rázem stala jednou z mých nejoblíbenějších knih. Tajemno, které se vyskytuje nedaleko domoviny (tzn. není to něco "daleko v Americe"), a koneckonců i celá myšlenka byla úžasná. S touto myšlenkou jsem přistoupil i ke Smršti, a zhruba do poloviny knihy jsem byl podobně nadšený jako při čtení Trhliny (dokonce jsem si místopisné okolí připsal podobně jako Tribeč na seznam míst, kam se nikdy nechci podívat :) ). Jenže od půlky knihy se to celé nějak zvrtlo, toho tajemna bylo tak nějak moc, a šlo to trochu jiným směrem než u Trhliny. Takže jsem sice knihu dočetl ( - rozhodně se panu Karikovi nedá upřít čtivost - ), ale na rozdíl od Trhliny jsem si jistý, že po této knize již znovu nesáhnu. A pokud ano, tak pouze do její poloviny..
Ke Karikovi mě přivedla dcera a nikdy jsem nelitovala. Moje nej je sice Trhlina, ale Smršť ji dohání v těsném závěsu. Byla jsem až naštvaná, jak jsem se nedokázala odtrhnout a četla a četla, písmenka se ztrácela a nahrazovaly je představy, moje vlastní fantasma...Ten pocit, že někdo tak dokonale popsal moje myšlenky, moje pocity, vnímání mého vlastního JÁ, ten pocit byl až děsivý. Přestože Trhlina vede(možná proto, že byla první), Smršť mě naprosto uchvátila. Z pěti bodů dávám deset
Za mě skvělá "oddechovka".
Četlo se to skvěle, za jedno odpoledne hotovo (jasně v noci probíhalo klasické "ok ještě jedna kapitola a jdu spát"...).
Mělo to nápad, mělo to spád a člověk od ní opravdu nemohl odejít dokud nezjistil jak to dopadne (i když jinak vlastně dopadnout nemohla...)
A ať už je to davová psychóza, duchařina, nebo kvantová fyzika, nebo cokoli jiného, některé věci se prostě nedělají... co sakra čekali, že se stane??? :D
Jak v některých komentářích dostává finální filozofování "čočku" mě se to vlastně líbilo, nejde o to, jestli tomu věříte nebo ne, vy jako čtenář, jde o to, že postava tomu v tom momentě věřila. Takže kniha splnila vše, co jsem on ní očekávala, super a těším se, až mi zase jednou přistane v ruce něco od tohoto autora.
Tedaaaa taký prudko filozofický a metafyzický záver som fakt neočakávala! Vynikajúce :)
Myšlenka skvělá. Strašidelné momenty krásně vykreslené, až mi z toho na pár okamžiků běhal mráz po zádech. Atmosféra určitě zasluhuje 5 hvězd.
Kniha svižná, taková lahůdka na jeden večer.
ALE! ...
Ten konec, těch posledních pár stran - mno, nevím... Podle mě čeho je moc, toho je příliš...
Můj pocit, moje podvědomí, moje fantasma.
Líbilo se mi rozhodně víc než Trhlina. Příběh je napínavější a uvěřitelnější, lepší mi přišla i psychologie postav.
Je možné, aby sa prakticky celý,, hororový" príbeh odohrával v aute? Je. Ak ste počuli o fenoméne halného vetra, známeho hlavne v Poľsku, tak si ho neprajte zažiť na vlastnej koži . Pretože sa vám môže zjaviť prízrak stareny v pohrebných šatách, ktorému neujdete a stane sa vám to, čo hrdinom tejto knihy.
Po prečítaní románu "Smršť" som si uvedomil, že v každom človeku je čosi, čo nepodlieha žiadnym zákonitostiam. Niečo, čo je nadradené času a priestoru. Niečo, čo tvorí všetky svety aj všetky rozmery. Absolútna individualita, alfa a omega.
Čtení na den, ocenila jsem jednoduchost zápletky bez zbytečných odboček a komplikací. Dostatečně strašidelné, dobré přechody mezi duševními stavy - člověk je v normálu, a znenadání je pod vlivem tý můry, jako když je na drogách, myslí si, že jedná racionálně, a přitom je v tu chvíli posedlej. Dobrej koncept. A konec příběhově fajn.
Nicméně styl psaní je občas dost otravnej, třeba stokrát se tam opakuje variace fráze "nedávalo to žádnou logiku," nebo "jsem nudný účetní." Rozhovory hlavních postav znějí, jako že se tam všichni nesnášejí. Nechápu, proč týpek pořád oslovuje holku Ninuško, když spolu nic nemají. Ale aspoň má ženská postava nějakou osobnost. Jejich teorie v autě a teorie Vojtěcha F. bych si klidně odpustila, moc smysl stejně nedávaly. Filosofování na konci bylo na jednu stranu zajímavé, jen trochu moc dlouhé a opakující se.
Mysteriózní horror, který mě rychle vtáhl do děje, ponurá atmosféra si mě podmanila a brzy mě začala děsit "ta v černém." Stařena, která se objevuje u krajnice... a když fouká vítr z polského Podhalí, stoupá počet nehod, sebevražd a vražd, může se přihodit leccos... První polovina skvělá, konec mi bohužel pokazilo pro mě nadbytečné filosofování.
Hrdinové mysteriozního thrilleru zažívají tu nejhorší noční můru v pustém regionu na pomezí slovenska-polska.Za mě je to napínavé ,nenechá mi to na pokoji dokud nečtu dál...,mě prostě styl knih pana Kariky sedí a těším se na novou knihu Hlubinu.
Další z autorových knih, která mě oslovila a připoutala ke stránkám knihy silou, kterou by ani žádná Smršť nepřetrhla.
Tentokráte se jedná o krapet jinou knihu, než často srovnávaný Strach či Trhlina. V této knize je hybatel událostí téměř od začátku jasný a děs a hrůzu přináší jeho přítomnost, nikoli nepřítomnost či jeho neviditelnost.
Náhodný nález kamery rozjede sled událostí, na jehož konci stojí odhalení fenoménu, který vstupuje do osudu lidí, kteří se jedním pohledem odsoudí k smrti v šílenství.
Autor opět umně pracuje se ztrátou lidskosti v okamžiku blížící se smrti, která je neodvratná, viditelná, děsivá. Její blízkost po vrstvách strhává ze své oběti to dobré, aby se dostala na dřeň toho zlého.
Mnohými zmiňovaný závěr knihy nebudu hodnotit. Nějak jsem se s ním popral. Nemohu posoudit, jestli jsem správně navnímal autorovo sdělení. Ale přijde mi nespravedlivé tvrdit, že právě závěr mi zkazil dojem z knihy jenom proto, že jsem ho správně nevstřebal.
Štítky knihy
zfilmováno Slovensko, Slovenská republika horory paranormální jevy slovenské horory nadpřirozené jevy
Kniha Smršť je v
| Právě čtených | 13x |
| Přečtených | 920x |
| Čtenářské výzvě | 155x |
| Doporučených | 22x |
| Knihotéce | 292x |
| Chystám se číst | 172x |
| Chci si koupit | 58x |
| dalších seznamech | 8x |
Příběh vyvolává, když ne rovnou strach, tak alespoň nepříjemné mrazení. Správně dávkované a stupňující se napětí. Přímočarý děj a temná hororová atmosféra. Navíc se mi líbilo, jak jsou vykreslené jednotlivé postavy. Díky tomu mě autor zcela vtáhnul do děje. Ten je sice velmi jednoduchý, ale jednoduchost v ději, je zárukou kvalitního hororu. Což autor pokazil zbytečným filozofováním na konci příběhu. Moc se to sem nehodilo a já díky tomu nemohu dát plný počet hvězd. Audiokniha, kterou načetl jeden z mých nejoblíbenějších narátorů Vasil Fridrich, je načtena naprosto dokonale.