Trhlina

To je přesně podle mého gusta! Strach, surovost, zima, hory a parta nadšenců, která se vydává po stopě dávno ztracených lidí. Prolínání hororu, fikce, historie... Rozhodně doporučuju!

Asi tady půjdu trochu proti proudu, ale z knihy jsem zklamaná. 3/4 knihy se neděje skoro nic a předpokládám, že se očekává, že na čtenáře by měla zapůsobit atmosféra a gradující napětí, ale bohužel se nestalo … místo toho jsem byla jen zasypaná tunou naprosto zbytečných informací. Zároveň mi vadila absence kapitol i když chápu záměr, ale komplikovalo to čtení. Během celé knihy jsem čekala, kdy se konečně stane něco děsivého, ale vzhledem k tomu, že děsivou ve výsledku měla být jen atmosféra nepochopení, která se ale autorovi ani neměla šanci povést kvůli vybranému stylu vyprávění - nedočkala jsem se. Nejsmutnější byl způsob zpracování konce, který ve výsledku ve mě nevyvolal žádnou potřebu se k tomu co se postavám stalo nějak vracet, googlit nebo sama se sebou diskutovat anebo příběh zpochybňovat nebo mu věřit.
Jinak líbil se mi sloh autora a i přes nezáživnost děje kniha se čte celkem snadno. Ale co se týče děje věřím že měl mnohem větší potenciál.

Letos čtu knihy, které mě občas úplně rozsypou na kousky...Tohle byla jedna z nich. Co mi bylo slibováno, to jsem dostala. Chvílemi se dalo to dusno, zoufalství, šílenství doslova uchopit...děkuji, tohle si budu muset někdy přečíst ještě jednou a proč ne rovnou ve slovenštině.

Já mám z knihy rozporuplné pocity. Po tom, co jsem přečetla Strach za jeden den, jsem se do Trhliny vůbec nedokázala začíst. Místy byl pro mě příběh vyloženě až nezáživný a zdlouhavý. Třetí část to sice vynahradila, přesto mě kniha spíše zklamala. Uvidíme, jestli změním názor, až/pokud ji přečtu podruhé...

Slovenské Blair Witch. Slovenské pohoří Tribeč, poměrně nevýrazná pahorkatina severně od Nitry, je někdy popisovaná jako záhadná. Lidé v ní prý bez příčiny bloudí, beze stop se ztrácejí, a nebo naopak beze stop objevují. Kniha je pojatá jako dokudrama, kdy autor představuje příběh jednoho z návštěvníků této oblasti. Jeho vyprávění doplňuje svými nezúčastněnými komentáři, a upřesňujícími odkazy na další publikované informace. Zda, a nakolik je to fikce, ponechává autor na čtenáři. Ale napsané je to velmi čtivě a působivě. Takže se hodí použít citát z jedné pohádky: "Ať už peklo bylo, a nebo nebylo, vymyšleno bylo dobře".

Potřetí jsem dočetla Trhlinu. 2x slovensky, dneska česky - dokonce jsem si pro ni byla v knihkupectví, abych si ji dala do sbírky k ostatním Karikovkám. Protože tohle prostě budu číst opakovaně.
Stále mám za to, že vlastně první půlka knihy je dost natahovaná, ale teď jak jsem dočetla, je to o tom, že pochopíme chování a vztahy postav, jejich smýšlení. Ta akce se rozjede pořádně až na Tribeči, ale vlastně je to takové tiché a plíživé ... A mně se prostě ten Andrej líbil, jak se nedal :-) David to tak nějak uzemňoval, no a Igor, ten je rozdmýchával. I když Mia měla malý prostor, byla hodně podstatná pro příběh, který pak v tom závěru měnil vše. Pamatuju si, že jsem viděla film a v tom ten závěr byl úplně jinak. Když jsem knihu četla poprvé a pročítala komentáře - ty nechvalné právě kvůli závěru - tak nějak jsem nechápala, proč jsou lidé tak upnutí na to, jestli to je pravda nebo ne, mě to asi úplně tak nerozčílilo, spíš jsem to brala jako opravdu nevšední rozuzlení a otázky přesto zůstaly. A někdy není třeba na ně najít odpověď. Někdy se to tak jen vycítí.
Jo, a už vím, proč ráda kreslím spirály :-):-):-)
Nechávám 5*

'Blázon sa dá rozoznať podľa pohybov, ktoré sú často strašidelné, lebo nemajú žiadny zjavný účel ani rozumné opodstatnenie.'


PS: Skoro na rok presne :) Tak ako niekto zdoláva Žibricu každý jeden deň, tak sa u mňa zdoláva 'Trhlina' každý jeden rok :D Už sa až hanbím písať nejaký ten komentár, ale 'Trhlina' je skrátka jedna z mojich troch najmilovanejších kníh a za to sa rozhodne nehanbím :) A už by si odo mňa tento slovenský "Blair Witch" rozhodne zaslúžil poriadny komentár! Tak poďme na to :)
(Áno, 'PS:' som zámerne umiestnila na začiatok!)

Zabudnite na americké horory, kde vrah v maske pobehuje s motorovou pílou. Tu straší niečo, čo nemá tvár, nemá hlas a čo je možno práve teraz za Vašim chrbtom, len sa, prosím, neobzerajte, ešte nie! Najskôr si so mnou poďte prečítať návod, ako sa stratiť v lese a hlavne vo vlastnej hlave :)
Začína sa to veľmi nevinne... Skupinka ľudí sa vyberie do pohoria Tribeč, aby preskúmala zmiznutia ľudí, ktoré trvajú už desaťročia a sú sprevádzané nevysvetliteľnými okolnosťami. (Klasika, že? Veď kto z nás by nemiloval nevinné výlety do miest, kde sa záhadne strácajú ľudia.) Navyše sa tam vyberú v zime, kedy sa raz-dva stmieva a teploty rýchlo klesajú. (Geniálne, že? To je presne tá správna logika, akú majú hrdinovia v hororoch, keď sa vyberú skontrolovať divné zvuky do tmavej pivnice len v pyžame.) Lenže čím ďalej sa dostávajú, tým je jasnejšie, že nielen ich GPS-ka, ale aj realita samotná stratila signál. Realita sa drolí ako staré rožky a hranice sa rozmazávajú, až zmiznú úplne, pretože túto skupinku privítal s otvorenou náručou Tribečský trojuholník... A oni postupne zisťujú, že Bermudský trojuholník je len slabým odvarom, pretože skutočné peklo má slovenské poznávacie značky a nachádza sa medzi Nitrou a Partizánskym. (Paráda, že? Miesto ako stvorené pre teambuildingy a opekanie špekačiek so slaninkou.)
Ešte váhate, či si tento príbeh prečítať? Doporučujem všetkými desiatimi, pretože: 'Trhlina' je pútavá, strašidelná a miestami až nepríjemne presvedčivá nočná mora s listnatými stromami a horským vzduchom ;)


'Dávajte si pozor na to, čomu veríte...'

Nevím co si o tom myslet. Kniha se mi četla dobře, byla tajuplná, napínavá, lákavá - až do konce. Zajímavé čtení. Závěr si musí každý zvážit sám. Rozhodně doporučuji

Kniha slibovala temný mystery příběh, ale místo toho mi nabídla něco úplně jiného. Přesto jsem do ní šla s velkými očekáváními — už anotace působila hodně slibně.

Igorovi, blogerovi, se do rukou dostanou materiály z psychiatrie z roku 1939. A tím se rozběhne pátrání, ke kterému se postupně přidá jeho přítelkyně Mia a dva muži – David a Andrej. Společně se vydávají do Tribečských hor, na magické místo …

Příběh je vyprávěn z pohledu Igora formou rozhovoru s neznámou osobou, a to s časovým odstupem. První část se věnuje nalezení materiálů a seznámení s Davidem a Andrejem, druhá část pak samotnému pobytu v Tribeči.

Začátek mě opravdu navnadil, ale postupně přišlo zklamání. Hned po první kapitole následuje kapitola, která příběh ukončuje – a přehazování děje osobně moc nefandím. To, za čím se celá skupina žene, zůstává neuchopitelné a pouze naznačené. Vše se objevuje jen v náznacích, bez jasných odpovědí. Příběh tak působí nedokončeně a otázky, které vyvolává, zůstávají nezodpovězené. A to mě upřímně naštvalo.

Myslím si, že téma mělo obrovský potenciál, který ale zůstal nevyužitý. Po první části knihy jsem čekala, že přijde něco opravdu děsivého — jenže nepřišlo. Možná je autorova hra s čtenářem záměrná, je to totiž moje první setkání s jeho tvorbou, ale já jsem si z knihy odnesla spíš frustraci než napětí. Po dočtení desáté kapitoly jsem si říkala: „A to je vážně konec?“ Dokonce jsem googlovala, jestli náhodou nemám nějakou zkrácenou verzi.

A přesto — od dočtení mám knihu pořád v hlavě. I když ve mně vyvolala spíš negativní emoce, pořád to byly emoce. A možná právě to je důkaz, že kniha nezapadne hned po dočtení.

Příběh jsem poslouchala jako audioknihu a tady musím ocenit hlavně zvukový podkres. Použité zvuky výrazně pomáhaly budovat atmosféru, i když například dětský smích se v samotném příběhu vůbec neobjevil.

Nakonec dávám hodnocení 3,5 hvězdičky (půl hvězdičky jsem přidala až s odstupem). Možná kdybych předtím nečetla Ignis Fatuus od P. Klabouchové, která má podobný nádech a která je podle mě výborná, hodnotila bych ji jinak.

Úžasná kniha, kterou jsem nemohla odložit. Přečetla jsem ji za jeden den. Měla jsem knihu ve slovenském jazyce a musím říct, že to ještě podtrhlo celou atmosféru. Týden jsem nešla sama do lesa a když už tak rozhodně ne poslední ve skupině. Vřele doporučuji!

Černá díra, šílenství.....
Super atmosféra celé knihy mě bavila, přečteno za jeden den.
Šílenství, zda jste tady nebo je to paralelní svět....???
Bylo jich pět, čtyři nebo vlastně tři...??? To zjistíte v knize.....možná. :-)
Ano, kdo má rád tajemno, tak se u této knihy nudit nebude, možná se bude i bát.

Trvalo mi, než jsem se začetla. První třetina mě moc nebavila, ale potom se od ni nedalo odtrhnout. Hned bych vzala pohory a na Tribeč se vydala.

Opakovaně přečteno, opakovaně shlédnuto. Příběh je postaven tak dokonale, že vás musí na jedné straně fascinovat, na druhé straně děsit. Pro mě už je pohoří Tríbeč navždy spojeno s tím nepříjemným pocitem z neznáma a ze snad až uvěřitelné hororové fikce. Mám rád Karikovy knihy, všechny je mám ve své knihovně, a čas od času se namátkově k některé vracím. Trhlinu považuji za jednu z nejlepších. Jen bych se zastavil u komentáře fruitbuena. Plně souhlasím, mám s překlady také špatné zkušenosti. Nevím vlastně proč. Jestli je to jen samotným jazykem, nebo opravdu překladem. Některé z knih jsem četl v češtině, i ve slovenštině a těch českých jsem se rychle zbavil. Nikdy v nich nebyla tak ponurá a beznadějná atmosféra, jako ve slovenském vydání. Naštěstí nemám se slovenštinou žádný problém, tak jsem se zařekl, že si všechny autorovy knihy budu pořizovat pouze v originále.

Kdo má rád tajemno, mystiku a vtažení do fikce u které věříte, že je reálná, ten musí být knihou nadšen. Skvělá gradace příběhu i vývoje protagonistů. Někomu se možná bude špatně usínat, ale přesto jednoznačně doporučuji.

Psychologicky velmi mistrně provedená kniha.
Bála jsem se, a to jsem si na začátku říkala, že se nebojím smyšlenek, protože vím, že se nic takového nemůže stát. No ale tady? Tady si člověk nemůže být jistý ničím, ani tím, kdo je…

Nedotčeno. Nezvládám styl překladu.

Už dlouho se mi nestalo, aby mi nějaká knížka takto zamotala hlavu. O Tribeči už jsem slyšela, ale takový příběh jsem nečekala. Bála jsem se hned od první stránky (možná za to mohlo úvodní slovo autora, kde uvedl, že mu to někdo vyprávěl) a strach se mi usadil za krkem po celou dobu čtení. Nemohla jsem se od knížky odtrhnout, doslova jsem hltala každé písmenko. Po dočtení jsem si to musela urovnat v hlavě a dlouho jsem nad tím přemýšlela. Došla jsem k závěru, že Igorovi věřím, protože na tomto světě existují věci mezi nebem a zemí. Jakékoliv hory jsou pro mě osobně tajemné místo, které skrývá své tajemství. A když se tohle může dít na jiných místech ve světě, proč ne zrovna na Slovensku?

(SPOILER) Dávám 4 hvězdičky, protože bych klidně viděla v knize větší potenciál.
Viděla jsem film, teda spíše neviděla, protože jsem se až moc bála a koukala jsem na to večer :D nicméně, od Kariky jsem četla Tmu, která mě bavila, řekla jsem si, proč ne, zkusím i trhlinu, i když vím, jak se příběh odehrává.
Igor najde v staré psychiatrické léčebně trezor, ve kterém jsou papíry a nahrávky k pacientovi, který se ztratil ve slovenském pohoří. Postupem času naváže kontakt s Davidem a Andrejem a společně s Miou (přítelkyní Igora) se rozhodnou prozkoumat ono záhadné pohoří, kde (jak v průběhu knihy zjistí) se nevysvětlitelně ztrácí osoby.
Příběh je za mě strašidelný, líbí se mi komentář "nemohla jsem to číst za tmy", měla jsem stejný názor :D Knížka není složitá, odpovídá filmu, hezky se čte a měla jsem pocit, že potřebuju číst dál a dál. Rozhodně si přečtu i další knihy od autora.
Ale člověk bohužel neodejde s jasným závěrem, opravdu se celý příběh odehrál u někoho v hlavě, protože užíval návykové látky? Existují důkazy? A co ta jiná nevysvětlená zmizení?

Asi bych k tomu měla nějaké výtky, ale není nutné je zde uvádět. A to z jednoho prostého důvodu - to napětí, ten nepříjemný pocit, strach z něčeho neznámého, bylo nad všechno ostatní. Přiznám se, že jsem nemohla číst po večerech, jen ve dne a když jsem to dočetla i pak se mi špatně spalo. Psychologicky vtíravé, vygradované.

29.10.2025

Tohle byla jízda. Audioknihu jsem si pustila bez většího očekávání a byla jsem velmi překvapená. Příběh mě strhl, přednes v audioknize a zvukové efekty tomu dodaly šťávu. Bavilo mě to a moc. Otevřený konec mě trošku mrzel ale nevadí. Malinko jsem se ke konci ztrácela ale za mě je to alespoň důvod, si to jednou dát ještě jednou.
Film podle knihy byl zklamání.