Trhlina
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/355445/bmid_trhlina-4EX-355445.jpeg
4
4139
4139
Tahle kniha vznikla zvláštním způsobem. Po vydání mysteriózního thrilleru Strach se autorovi ozval člověk, který mu povyprávěl opravdu děsivý příběh. Jozef Karika jeho vyprávění zaznamenal, mnohá tvrzení ověřil, doplnil o vlastní zjištění a zpracoval v knize, kterou máte před sebou. Na jejích stránkách rozmotává velice tajemný, tragický a hrůzostrašný případ. Zároveň poodhaluje jednu z největších záhad Slovenska – nevysvětlitelné mizení lidí v pohoří Tribeč. Legenda, záměrná mystifikace, nebo děsivá skutečnost? Tuhle otázku si klade i autor. Předkládá strhující hororový příběh a nechává na čtenáři, aby našel odpověď. Román Jozefa Kariky byl jako jediný žánrový titul v historii nominován na nejvýznamnější slovenskou literární cenu Anasoft litera.... celý text
Horory Thrillery Literatura slovenská
Vydáno: 2017 , ArgoOriginální název:
Trhlina, 2016
více info...
Přidat komentář
„Ticho s očima, skleněná stěna…“
To, co jsem od knihy očekávala, jsem dostala. Přesvědčivý děj v první půlce knihy hezky doplňuje polovina druhá, odehrávající se v přírodě, kam se mám chuť hned po přečtení vydat. Stejně jako Mia mám ráda dlouhé turistické túry, ale co kdyby…
Má druhá kniha od autora a musím říct, že pan J.K. píše skvěle..
Tento příběh byl hodně silný..asi mi nějakou dobu nedá spát..
Těším se na další knihu z autorovi sbírky..
(SPOILER) Možná jsem čekala něco děsivějšího. Začátek byl takový zdlouhavý, ale dobře se to poslouchalo, takže mi to tak nevadilo. Informace o lidech zmizelých či najitých na Tribeči mi naháněly strach. Pak ale přišel prostředek, debaty a plánování, kde se kromě stále se opakujících vzdychů typu "kdybych tak mohl změnit to a to" nic moc nedělo. Byla to trošku nuda v tuhle chvíli, ale poslední tak třetina odsýpala a bylo to aspoň pro mě fakt děsivé. Možná ani ne samo o sobě, ale pokud k tomu přidám, že jde (aspoň se to tvrdí) a příběh, který byl autorovi prezentovaný jako skutečný... Brrrr...
Kniha slibovala mrazivý thriller s tajemnou slovenskou tématikou. Musím přiznat, že prvních dvě stě stran pro mě představovalo spíše čekání na onu slibovanou "trhlinu" v realitě. Děj se rozvíjel pomalu a dlouho jsem se nemohla zbavit pocitu, že se nikam neposouvám.
Musím uznat, že závěrečná část knihy nabrala na obrátkách. Odhalení a rozuzlení zápletky byly skutečně napínavé a dokázaly ve mně vzbudit zvědavost a touhu zjistit, jak to celé dopadne. Konec knihy tak zanechal o něco lepší dojem než její začátek.
Pro mě osobně to nebyla úplně ideální četba, jelikož preferuji dynamičtější příběhy.
Tady není naprosto o čem. Jeden z mých top autorů a jeho Opus Magnum. Je to takový found footage v knize, něco jako když Blair Witch na cestě potká Akta X a vyrazí spolu na hrad Houska. Od začátku do konce je to čtivé a záhadné, paranormální rovina se mísí s minulostí a ústí do konce , který je otevřený - přesně jak to mám rád. Navíc tady nejde jen o to téma, ale hlavně Karika je prostě virtuóz pera, umí psát a to skvěle - jeho Na smrt je absolutní literární orgie a v Trhlině už se začíná profilovat jako mistr. Ještě dodám, že pokud se Vám knížka líbí, tak film a to hlavně prodloužená verze je taky skvělý. Navíc Tribeč je záhadný sám o sobě, je to takový Slovenský "Bermudský" trojúhelník. Kdo má rád záhady, tajemno, legendy, časové trhliny nebo třeba UFO bude určitě spokojený.
Mali by na databazeknih urobiť rôzne rebríčky. Veď to je napísané ako veľmi dlhá slohovka. Budem na slovenčine menej prísny na žiakov...Diletantizmus, ale tak ten sa predáva najlepšie...má to tu viac bodov ako nesmrteľné klasiky...nuž čo. Proti gustu...
'Tohle pro tebe není.'
Pre mňa to samozrejme je a opakovane :) Moja milovaná Trhlina ;)
'Občas se setkáš s něčím, u čeho i to nejvíc uhozené objasnění působí celkem logicky proti zmatku, který nabízejí takzvaná příčetná vysvětlení.'
'Když se ocitneš tváří v tvář absurditě, převálcuje tě, ani nevíš jak. Nejhorší je, když se něco absurdního spojí s neznámem. Taková kombinace tě úplně rozloží.'
Kniha mě zaujala názvem mezi novinkami knihovny a příslibem záhad. I když, když jsem se k ní konečně dostala, tak jsem se docela bála toho označení horor. Já na horory moc nejsem, ale nakonec to nebylo tak zlé.
Překvapilo mě, že se dle knihy jedná o převyprávění skutečných událostí. Hned to bylo zajímavější a trochu hororovější. :) I když mě opravdu netáhne zkoumat, jestli se to opravdu stalo nebo nás autor tahá za nos.
Začátek se pěkně sunul kupředu, ale když už bylo více méně jasné, o co tam půjde, tak se to začalo táhnout. Celé by to mohlo mít tak o sto stran méně za mě. Jinak ale nemám co vytknout.
Čtení jsem si celkem užila. Jak ten horor není o zabíjení, tak je to pro mě stravitelnější, zdá se, ale to dopředu není často poznat. Skrze rozvláčnost druhé poloviny dávám 4 hvězdy.
Bavilo stejně jako poprvé. Už jsem sice pozapomněla, jak vláčné to ze začátku bylo a z toho závěru se mi taky něco oživilo, ale jinak super. Když mám za sebou už knihy Katky Surmanové a Ignis Fatuus, pěkně to zapadá. Nechávám 5*.
Tenhle příběh má v sobě přesně tu správnou dávku tajemna a napětí, abyste ho hltali dlouho do noci a s očima navrch hlavy pak poslouchali každý podezřelý zvuk v temném koutě vašeho pokoje...
Trhlina je skvělá kombinace věrohodných faktů, fikce, chytře vymyšleného příběhu, zajímavých hrdinů, nevysvětlitelných jevů a konce, který víc zneklidňuje, než uspokojuje.
Tribečská záhada je originální směsicí nikdy neobjasněné Djatlovovy výpravy a děsivého (fiktivního) zážitku z Blairwitchského lesa. Autor svou inspiraci nijak nezakrývá, naopak se k oběma mysteriózním případům hlásí, a o to víc je Tribečská záhada děsivější a věrohodnější. Z knih Jozefa Kariky je Trhlina rozhodně nejlepší.
Trhlina od Jozefa Kariky je kniha, která čtenáře vtáhne do tajemného a děsivého světa Tribeče, kde se mísí fikce s reálnými událostmi. Autorův styl vyprávění je pohlcující a čtivý, což umocňuje autentický dojem – vyprávění je podpořeno odkazy na web, který působí jako skutečný zdroj informací. To, že některé z těchto informací jsou skutečně vymyšlené, přidává knize na tajemnosti a zanechává čtenáře v nejistotě, co je skutečné a co je jen součástí fikce.
Jedním z menších negativ pro mě byla absence kapitol, což činilo knihu těžší na orientaci. Na druhou stranu, to však podporovalo nepřetržitý tok napětí, které bylo tak silné, že jsem se během čtení cítila, jako bych byla sama v lese, vystavena neznámým a děsivým silám. Přitom jsem si ale uvědomovala, že strach pramenil spíše z naší představivosti a vnímání, což autor přesně chtěl.
Co mě na knize opravdu zasáhlo, byla skutečnost, že některé postavy a události vycházejí z pravdy. To, že se v oblasti Tribeče skutečně staly záhadné zmizení, přidává příběhu na intenzitě a mrazivém pocitu, že někde kolem nás mohou být věci, které si ještě ani neumíme vysvětlit. Po dočtení knihy mi z toho běhal mráz po zádech.
Celkově Trhlina zanechává silný dojem a zůstává v mysli ještě dlouho po jejím dočtení.
Asi se mi to líbilo, ale až né tolik. Přijde mi, že v určité momenty autor svůj příběh trochu devalvoval.
Konečne som sa dostala k tejto knihe, film som videla trikrát, a pozriem si ho znovu. Trhlina film je v podstate asi jediný súčasný slovenský pozerateľný film, mňa to chytilo až tak, že... v roku 2020 tuším sme šli na Tribeč stanovať :D S českými kolegami, ja, pán docent a pani docentka z farmácie. A pán docent ráno po prebudení na nás vychrlil sklamane: "Vy jste ješte tu?!" S Renčou sme veľmi chceli ujsť do iného vesmíru, žiaľ, nepodarilo sa. Na to som dostala SMS od kamarátky, všetko najlepšie k narodeninám, ktoré som mala ale deň predtým. Čo ak mi ju poslala naozaj deň predtým? Mala som si spraviť fotku s nimi, možno po návrate do Zlatna by sme boli na fotke nie traja, ale štyria a pre istotu aj so psom. Inak teraz bez srandy... keď som sa trochu vzdialila od našich stanov, začula som tlmené vrčanie, medveď to nebol, podobalo sa to skôr na vrtuľník, ale zvuk bol príliš hrubý a keď v knihe decko v modrej vetrovke spomenulo draka, tak mi napadlo, že to mohol byť prebudený drak, po prečítaní tejto knihy by ma to už neprekvapilo.
Uf, ale teraz sa tam normálne bojím vrátiť. Ako som z knihy pochopila, veľa vecí sa reálne stalo. A ten Igor je teda tiež nejaký reálny Slovák. To už teda prestáva byť vtipné... Aj ma láka sa tam vrátiť, ale strach tam už je:D Páčilo sa mi, ako sa Kerčel bránil vedeckými teóriami, to by som robila asi podobne, pretože všetko, čo sa vymyká mozgu, čo je za jeho hranicami, môže naozaj vážne poškodiť mozog. Stále sme iba súčasťou niečoho väčšieho, nemôžeme a nie sme ani prispôsobení na to, aby sme prekročili, obišli, resp. pozerali sa na to "väčšie" od nás mimo toho "väčšieho", to jednoducho nejde. Spomínam si na kvantovú teóriu, ktorá sa blíži a obtiera o tieto fantastické absurdity, odporúčam vrhnúť sa do nej, pretože ešte v nej môžeme fungovať ako ľudia a nedostať úľak ako Mia.
Som rada, že sa mi kniha dostala do rúk a je iba moja, veľmi pekne ďakujem aj človeku, ktorý mi ju kúpil. Beletriu nezbieram, ale Trhlinu som už chcela dávno. Mám dokonca verziu s filmovou obálkou:) Škoda, že autor sa neubránil túžbe prispôsobovať text modernému čitateľovi a zhovadil slovenský jazyk, často vidieť nespisovné veci ako "každopádne", "poriešiť", nehovoriac o zbytočných vulgarizmoch. Dalo by sa aj bez nich. Takisto osobne ma už ide poraziť z toho, že sa často vyskytuje aj v knihách slovo "moc" ako náhrada za slovo "veľmi". Už radšej budem počúvať trebalo, dneska, kľudne, dve-dva-dve, len prosím vás, slovo MOC je synonymum SILY, "moc" je odporný čechizmus, ktorý tu zavliekli zrejme Záhoráci, alebo tí, čo sa kamošia s Moravákmi! Moc se mi to nelíbi... Veľmi sa mi to nepáči... Je také ťažké to pochopiť? Toto slovo omnoho viac zhovaďuje a porušuje pravidlá slovenského jazyka, než vyššie vymenované slová. Ja rozumiem slovu moc, že niekto hovorí o sile.
Tak tohle bylo hodně zajímavý. K Trhlině jsem se dostal po přečtení románu Ignis Faatus od Petry Klabouchové, protože u jejího hodnocení se hodně čtenářů shodovalo, že je tam evidentní inspirace Trhlinou. A skutečně, podobnost popisovaných jevů se zdá víc než náhodná. Na druhou stranu namusí jít nutně o nepřiměřenou míru autorské inspirace; tyhle jevy se skutečně objevují na celé řadě míst - ne jen na území naší bývalé federace - a v různých časech, což činí čtení o nich ještě zajímavějším.
Na začátku mi ze srovnání obou knih přišla vítězně spíše Klabouchová, její vyprávění ze Šumavy jde totiž mnohem rychleji k věci a popravdě, celé je ještě o řád strašidelnější, než u Kariky. Vypointování, na které si u slovenského románu počkáme, je pro mě ale výrazně uvěřitelnejší právě u Kariky. Ne, že by v tomto případě nezůstaly nezodpovězené otázky, právě naopak. Jenomže ony snad ani zodpovězené být nemůžou. Hodně se mi u této knihy líbí i odkazy na starší články a další informace, které se k popisovaným událostem vztahují, čtenáře to totiž nutí mnohem víc přemýšlet o tom, co se kde skutečně stalo, co je autorská licence, co výplod chorých mozků, co vliv drog a co skutečná záhada, která se vymyká logickému chápání.
A za co je ta půlhvězdička dolů? Snad jen za otravnou nesympatičnost Igora, vypravěče celého příběhu, a taky za to, že ten začátek mohl být malinko svižnější.
Zcela souhlasím také se závěry komentáře přímo pode mnou (Zuzka happy).
Trhlina byla mým prvním seznámením s Jozefem Karikou a musím říct, že NESKUTEČNÝ! Napětí, strach, mysteriózno, záhady, děs a hrůza – to všechno v jednom. Četla jsem s napětím každou stránku.
Záhadná zmizení, paralelní světy, časoprostorové změny, místa, kde se lidé beze stopy ztrácejí, tohle vše mě vždy fascinovalo, takže jsem měla téma Tribeče už celkem „nastudované“. O to víc, když jsem zjistila, že tato kniha vychází, jsem se ji nemohla dočkat. Fakt, že vše je opřeno o skutečné události a lidé se ve slovenském pohoří Tribeč opravdu z neznámých příčin záhadně ztrácejí, mi nahání mráz po zádech i teď, když si na to vzpomenu. V knize jsou navíc odkazy na články a weby, kde si o tom můžete přečíst víc, což tomu dodává ještě reálnější nádech.
Knihu jsem musela číst povětšinou během dne, večer to moc nešlo, má fantazie jela na plné obrátky a já se bála i vlastního stínu. Příběh sleduje čtyři hlavní postavy, které se do Tribeče (v zimě!) vydají. Detailně je popsán jejich strach, úzkosti, obavy.. Napětí by se dalo doslova krájet.
Jasně, pokud nevěříte na paranormální jevy, energetická pole a dimenzionální brány, možná vám to bude připadat přitažené za vlasy. Ale jedno je jisté – po světě existuje spousta míst, kde lidé cítí něco nevysvětlitelného. Není jim na těchto místech dobře a nikdo neví proč.
Závěrem. Zaprvé: Trek na Tribeč? Ani náhodou.. Zadruhé: Jozef Karika umí! Po Trhlině jsem přečetla i další jeho počiny a... brrr.
Doporučuji, doporučuji, doporučuji.
(SPOILER) Kniha je poměrně krátká a vhazuje bez úvodu do děje, až jsem si myslela, jestli mi nechybí začátek, jestli jsem si nestáhla jen nějakou ukázku. Ale ne, s hlavní postavou Igorem se rovnou ocitáme v budově bývalé psychiatrické léčebny, kde pomáhá jako dělník s její přestavbou, pokud jsem to správně pochopila. Vleze tam do nějaké místnosti a najde staré lékařské záznamy, a to i v audiopodobě, z výslechu pacienta, který na několik měsíců zmizel v pohoří Tribeč a pak se objevil v mimózním stavu a vykládal něco o světlech a průhledných stěnách. Jeho výslechy jsou v audioknize ty pasáže, které mi způsobily nejvíc neklidu, byly nahrané skvěle. Igor je všetečnej, a tak se rozhodne o tom napsat na svůj blog, a najde tak další dva parťáky, kteří se s ním a jeho holkou do hor vydají zkusit, jestli taky zmizí. Pacient z nahrávky totiž nebyl jediný, komu se tam v posledních letech něco takového stalo. A tak parta vezme batohy a jdou, přičemž se autor pokouší stavět napětí na tom, že nejspíš mizí a vynořují se v jakési časové trhlině, a občas to vypadá, že s nimi jde ještě někdo. Téma je dobrý, ale je to napsané takovým jako záhadologickým stylem, což mi přivodilo při čtení spíš pochyby než husí kůži.
Hľadal som odpoveď na otázku, prečo je táto kniha ten najpredávanejší trhák? Našiel som 2 dôvody: Veľmi chytľavá mystifikácia. Napätie sa dá krájať.
Prečítal som prvých 70 strán a zvyšok som z povinnosti prelistoval. V knihe nie je moc deja. Partia si vyšla na turistický výlet do prírody a trpela halucináciami.
Nie je to literatúra pre mňa. A žáner označujem za psychiatrický horor. Strach prebieha výlučne v hlavách našich postáv.
(SPOILER)
Kniha čtena na doporučení a podle "skóre" na databázi knih ... No, předpokládal jsem, že se chystám k něčemu velmi zajímavému. I anotace mne zaujala (jako náctiletý jsem si na duchařinách, mimozemšťanech, apod. hodně frčel). Ačkoliv ... Vlastně ano. Něčím zajímavá pro mne byla. Touto knihou jsem odbočil od mých klasických draků, čarodějů, elfů, trpaslíků - prostě od fantasy, kterou se posledních pár let bavím.
Bohužel s hodnocením musím jít "lehce proti proudu" a upřímně řečeno nevidím v knize takový klenot, který by měl mít hodnocení 80 % (při aktuálně více jak 4 tis. hlasujících). Ty mé tři hvězdičky jsou hodně na hraně.
Předně je nutno říct, že mi vadil samotný formát knihy, který má budit dojem, že se jedná o "based on true story". Ne, nejedná. Fakt nerozumím, proč se autor k tomuto formátu uchýlil. Kdyby to bylo psáno jako klasická beletrie, imho by to bylo lepší a na příběhu by to neztratilo. Možná právě naopak. Trošku mi to přišlo, že autor počítá s tím, že čtenář "není z nejbystřejších". Ale snad to je jen můj pocit ...
Další věc je to, že hlavní postava (záměrně nepoužívám slovo hrdina, "protože to jakože vůbec") je totální nulák. Ta postava je mi tak neskutečně nesympatická, že jsem si od circa sté strany přál, ať jej ten bubák někam odnese a už nikdy nevrací na světlo světa. Když pak cca 50 stran před koncem zjistíte, že onen vypravěč je vlastně smažka, tak už to ztrácí kredit úplně. Bohužel.
A je to škoda, velká škoda. Ten příběh je fajn a celkově atmosféra knihy není špatná. Děj odsýpá, takže se to čte vcelku dobře. V tomto směru mne kniha bavila a proto i nejdu pod ty tři hvězdy. Nicméně pro mne ta negativa na dobro převážila se závěrem, který byl takový ... Hmm ... zajímavý.
V neposlední řadě je třeba se vyjádřit i ke srovnání se "Záhadou čarodějnice z Blair". To srovnání vám prostě nemůže uniknout už samotným příběhem. Ale proč o tom neustále mluví i samotný vypravěč/autor? Sám nevím.
Potenciál tam je, ale z mého osobního pohledu je naprosto nešťastně uchopen. Škoda toho.
P.S.: Já četl klasickou knihu. Kamarádka měla audioverzi a byla velice spokojená. Je možné, a sám si to dokážu představit, že audiokniha bude lepší, jelikož tam ta atmosféra může být lépe přenesena nebo vystižena. A zároveň je možné, že onen formát knihy se tímto rozbije.
Štítky knihy
tajemno záhady fyzika horory šílenství rozhlasové zpracování zmizení lidí Tribeč slovenské horory zfilmováno – TV seriál v uzavřeném prostoru, v pastiAutorovy další knížky
| 2016 |  Trhlina |
| 2014 |  Strach |
| 2015 | Tma |
| 2020 | Smršť |
| 2010 | V tieni mafie |
Poslechnuto jako audio kniha, když Igor objeví a poslechne nahrávky pacienta léčebny ze staré desky, dostává děj spád. Tísnivá depresivní atmosféra, hlas z desky plný zoufalství, vyvolal pocit bezmoci a beznaděje. Horory není moje parketa, ale tenhle příběh nebyl vůbec špatný, ani jsem při poslechu nedutal.