Chladný den pro vraždu

24.03.2026

Kate Shugaková....

Vlastně chápu některé kritické komentáře. Zpočátku mě taky překvapilo jakým tempem a stylem je podaná výprava, která je ještě k tomu doplněná v audio verzi o chraplavý hlas interpretky. Protože mohu poslouchat v práci na jedno ucho, tak většinou doposlouchám vše co si pustím, pokud to není naprostá katastrofa, buď stylisticky, nebo obsahově. Proto jsem byl celkem překvapen, jak jsem si cca v polovině knihy začal užívat tento styl výpravy. K románům s Kate Shugakovou musíte přistupovat spíše jako k takové detektivní "opeře" mixnuté s dokumentem od National Goegraphic.

Za mě je to takové příjemné čtení/poslech na dlouhé zimní večery s hrnkem horkého svařáku. Není to nijak přelomová detektivka, ale když se nenecháte odradit kdejakym pepikem z Horní dolní, tak věřím že si romány s Kate taky užijete. Čtyři hvězdy zářící na Aljašském nebi.

Dal jsem tomu 70 stránek a bohužel odkládám. Nechytil jsem se a kniha mi přišla nudná;(. Není čas,ztrácet čas.

Tahle kniha me rozhodne na dalsi dily serie nenalakala. Docteno a stacilo.

Tahle série mě dlouho lákala a věděla jsem, že se mi bude líbit. Zimní drsné prostředí Aljašky a pátrání po pachatelích vražd, to je pro mě slibná kombinace pro parádní čtení!

Kate Shugak je drsňačka, jejímž rodným krajem je odlehlá krajina aljašské divočiny. Nejlépe se cítí o samotě v přírodě, kde se svou fenkou Obludou obývají soběstačný srub daleko od lidí, jejichž přítomnost příliš nevyhledává. Má však vzácné detektivní schopnosti, které jsou nyní zapotřebí při pátrání po zmizelém rangerovi. Co když už někde leží pod sněhem? Zmizelého rangera se vydal hledat Katein kolega, a také po něm se slehla zem. Kate je musí oba najít dřív než bude pozdě.

Vydává se napříč zmrzlou neúprosnou krajinou, aby našla cokoli, co by odhalilo, kde mohou zmizelí muži být. V drsném kraji dalekého severu je důležité vědět, na koho se lze spolehnout a na koho ne. V komunitě aleutů, mezi kterými Kate vyrůstala, to platí dvojnásob. Sama Kate na to teď postupně při pátrání přichází a nestačí se divit.

Pěkně mrazivá atmosféra aljašské divočiny, kde hrůzu nahání spíš mocná příroda než krvavé zločiny. Líbilo se mi, že se příběh obešel bez potoků krve. Hrdinka Kate je dost svérázná postavička, ale ne nesympatická. Za její odtažitostí bude jistě něco z minulosti, co se mi třeba vyjeví v dalších dílech. Za sebe určitě doporučuji a další pokračování si ráda přečtu!

Znáte ten pocit, kdy jste s někým v hospodě a on tam potká člověka, kterého zná od dětství, pojí je společné vzpomínky na lidi i události a k tomu se dlouho neviděli? A tak vykládají, vzpomínají, smějí se starým historkám, doptávají se na společné známé... A vy sedíte, mlčíte, protože nemáte k tématu co říct, a ještě si připadáte jako úplný idiot. Tak přesně takhle jsem se cítila, když jsem četla první půlku knihy. Samé rozhovory mezi čtyřma (někdy trochu víc) očima, lidé, co se znají roky, krom vyšetřování občas nějaké ty vzpomínky, rozhovory o lidech, o kterých nic nevíte. Ano, časem se tam někdo z nich objevil i fyzicky, ale do té doby to byl celkem boj a chaos ve jménech.
Co se týče příběhu, ten byl vcelku zajímavý, uchopený netradičně a hlavně odehrávající se v atraktivním prostředí. Popisů byla kvanta, ale nějak jsem neměla pocit, že by se mi díky nim zhmotňovala Aljaška před očima. Nejvíc na celé knize mě asi chytlo rozuzlení, kdy se alespoň něco začlo dít a vše se nám hezky vysvětlilo.
Suma sumárum, rozhodně to není žádný velký detektivní počin, ale přesto to mělo něco, co mě celkem nutilo číst dál. Navíc po prozkoumání série, jejíž kvalita má podle hodnocení silně vzrůstající tendence, asi ještě nějaký ten díl přečtu a do zamrzlé Aljašky ke Kate se znovu vrátím.

Taková nic neříkající slabě podprůměrná detektivka. Čekala jsem víc...

Tak po delší době kniha, kterou jsem musela po 50 stranách odložit. Nedělo se v ní absolutně nic. Nudné a nicneříkající popisy nejen Aljašky (to by mi nevadilo), ale absolutně všeho: silnice, kdejakého baráku, baru.. Jediné, co se mi líbilo, byla Obluda. Bohužel.

Zajímavé čtení o životě na Aljašce. Hezky se četlo. Nebyla to typická severská detektivka, ale líbilo se mi to. Obdivuji všechny, kdo tam žijí.

Pro mne spíše podprůměrná kniha, kde mě moc neoslovil ani styl vyprávění a ani samotný příběh. Vzhledem k tomu, že jde o opravdu kratičkou knihu, tak jako oddechovka se asi dá použít. Osobně zkusím dát šanci ještě druhému dílu ze série.

Knihu Chladný deň pre vraždu som si vybrala najmä kvôli lákavému prostrediu Aljašky, a to ma nesklamalo. Čítanie ma obohatilo o zaujímavé poznatky o živote domorodcov, ich tradíciách a prežití v divokej prírode – práve toto výnimočné vykreslenie prostredia považujem za najväčšie klady diela.

Žiaľ, detektívna zápletka bola na môj vkus slabšia a potlačila ju práve tá rozsiahla popisnosť. Dej bol ťahavý, a nebyť atraktívnej aljašskej atmosféry, pravdepodobne by som knihu nedočítala.

Najviac mi prekážala hlavná postava vyšetrovateľky. Bola príliš bezchybná a pôsobila takmer vševedúco, čo mi v detektívkach chýba. Potrebujem vidieť, že vyšetrovateľ má aj svoje slabé stránky a chyby, že je len človek, ktorý sa kvôli prípadu dostane až na svoje dno. Množstvo vedľajších línií a vzťahových problémov, ktoré nesúviseli priamo s vyšetrovaním, ma navyše odvádzalo od hlavnej témy.

Čekala jsem, že to bude trochu temnější, napínavější. Alespoň ten název tomu napovídal. Ale, ono je to spíš takové lehčí, ne moc napínavé čtení. Normálně uvítám, když autoři v knihách popisují prostředí a různé geografické zajímavosti. Jenže tady tím pádem děj ztrácel napětí a člověk se moc dobře nesoustředil na vyšetřování. Chápu, že Aljaška není zase v tolika knihách, a potřebuje trochu představit... Začátek byl slibný, ale potom už jsem se extra nezačetla. Je to začátek série, doufejme, že autorka chtěla jen představit všechno podstatné a dalším dílem se to zlepší. Každopádně na zimu vhodný výběr krimi.

K tomuto prvnímu dílu případů , které řeší Kate Shugaková jsem se dostala až po přečtení 7 následujících dílů. To je osud knihoven.
I tento díl se mi moc líbil a už se chystám na další.

První zkušenost s autorkou a vybráno záměrně. Pár knih z prostředí Aljašky jsem již přečetla a tamější způsob života mě zkrátka fascinuje. Zároveň mě ale tyto skutečnosti vždy přesvědčí, že žít bych tam nechtěla. Už jen proto, pokud se zakládají tyto skutečnosti na pravdě, že to vypadá, že tam žije opravdu hodně alkoholiků a hodně příbuzných. A ani jedno mě opravdu neláká. Chladný den pro vraždu celkem dobrá krimi, ale nijak zvlášť mě neuchvátila. Dost mi vadila ta přemíra alkoholu a příbuzenských vztahů a nějak mi tam něco chybělo. Možná další díl zkusím, ale rozhodně za delší čas. Takže souhrnem, nebylo to špatné, ale ...

Myslím si, že to bylo trošku divoké a neuspořádané. Nicméně, jedná se o naprosto nové a neotřelé prostředí a tím je kniha zajímavá. Kouknu na zoubek i dalším dílům.

V případě, že úvod knihy začíná detailním popisem krajiny a oblečením aktérů, tak je mi jasné, že nemá smysl dále ve čtení pokračovat. Toto je přesně případ serie Katky Tschurakové. Styl spisovatelky bude stejný i v dalších románech - detektivkách, takže paní autorka se ocitla na mém blacklistu a zřejmě už žádný další její dílo nebude nikdy žádoucím objektem mého literárního zájmu. Kromě toho mám zásadu, že pokud mě kniha nezaujme do 10 minut, tak končím. Život je krátky a nechci ztrácet čas poslechem mizerných románů, byť jsou z opravdového severu (-:

Niesom si istá, či sa táto kniha dá úplne považovať za krimi. Dej sa odohráva na Aljaške, dozvedáme sa opisy krajiny, kmeňa, podmienok, v ktorých tam ľudia žijú. Ale do mrazivého krimi to má ďaleko. O postave Kate sa dozvedáme veci postupne, najprv som si myslela, že ona je len nejaká domorodkyňa z toho kmeňa, ktorá sa rozhodla pomôcť s hľadaním. Celý dej sa hrozne tiahne, bohato by stačilo keby bola kniha o 1/2 kratšia a potom by bol aj dej svižnejší. Keď chcem krimi príbeh tak nechcem čítať zemepis krajiny, ale chcem tam to krimi. Do ďalších dielov sa asi púšťať nebudem. Opisy sú zhlhavé a nudné.

Audiokniha :
Dlouho jsem se chystala na tuto sérii, ale bohužel mě 1. díl extra neuchvátil. Možná časem dám šanci dalšímu dílu. Třeba se nakonec série rozjede. Výborně načteno Lucií Juřičkovou. Bavil mě chraplavý hlas hlavní hrdinky.

Knihu jsem četla na doporučení naší milé knihovnice. První polovina taková ponurá, velmi těžko jsem se začítávala a orientovala v prostoru i osobách. Ve druhé polovině jsem si asi již zvykla na styl spisovatelky i lokalitu. Není to špatné, ale je to jiné. Nezavrhuji, jsem připravena dát dalšímu dílu šanci.

Titulek sliboval severskou krimi z opravdového severu. Možná bych to opravil na cestopis z Aljašky s prvky krimi. To první se mi líbí, to druhé už méně.
Je vidět, že autorka ví, o čem píše, a aljašskou krajinu i lidi si prožila na svou vlastní kůži. Dozvíme se tak spoustu informací, které rozvrátí představy o idylické zasněžené krajině a lidech žijících v souladu s přírodou. V zásadě se v náhledu na tamní společenství autorka neliší od Kristin Hannah, která Aljašku popsala ve Velké samotě. Místo romantických srubů příbytky slepené ze stavebního odpadu, drancování přírodních zdrojů, sváry mezi místními a utápění se v alkoholu v nejbližší nálevně. Taky si uvědomíme, že velká část kořenů aljašské společnosti je v domorodém obyvatelstvu a ruském etniku (Rusko prodalo Aljašku USA v roce 1867). Ruských je tu tudíž i spousta jmen, což v současné politické situaci knížce na atraktivitě nepřidává. Pachatele uhodnete velmi brzy a zbytek je jen o hlavní vyšetřovatelce-drsňačce, která celou knížku objíždí všechny sousedy a vede s nimi plytké konverzace na stále stejné téma, a jejím obrovitém psu, který ji doprovází a všechny olizuje.
Je fakt, že knížka vyšla už v roce 1992 a od té doby se nároky na thrillery poněkud proměnily. Dnešními měřítky je to takový vlažný průměr... Plusem ale pořád zůstává realistický náhled na život v atraktivním kousku světa.