Vesmich
komentáře u knih
Noční lov
Robert Bryndza
Autor představuje spolehlivý standard - napínavé, přiměřeně překvapivé, vyšetřovatelce jde vždycky o krk, ale vyvázne (to snad tak moc neprozrazuji, když to má asi deset nebo kolik pokračování). Jen je mi záhadou, proč leze nadřízeným tak na nervy? Mně zas až tak nekonvenční nepřijde.
Její konec
Shari Lapena
Jako audiokniha u nádobí a žehlení dobrý. Jak už je u autorky obvyklé, dlouhé pasáže se čtenář (v mém případě posluchač) protrápí kolem kašiček a oblečků. No, když už je to skoro hlavní téma, tak jednoho překvapí, jak ten vývoj zámořských kojenců bleskově akceleruje - ve čtyřech měsících sedí u stolu v dětské židli a cosi dělají lžící, anebo si venku na dece spolu hrají..když tedy zrovna neřvou..Ve zbývajícím prostoru je to dobré psycho , kdy jsem čekala, kdo zamorduje koho!
Nikola Šuhaj loupežník
Ivan Olbracht (p)
Vůbec si nepamatuji, že bych to bývala četla v době, kdy to patřilo mezi povinnou četbu ve škole. Mám za to, že jsem k tomu měla přirozený odpor a soudruh autor mě rovněž extra netankoval. Teď jsem uklízela ve sklepě a hle, Nikola Šuhají! Kde se tam vzal nevím, v každém případě jsem se nejprve začetla ve stoje, pak jsem usedla a začetla se ještě víc a pak jsem zjistila, že je tma a já furt čtu! Strhující, napínavé, psychologicky vymakané, famózně popsané postupně se proměňující charaktery na základě změn prostředí a okolností, které člověk nemůže uřídit. Pecka teda!
Civilizace
Laurent Binet
Je to parádní:) Alternativní dějiny jsou lákavé téma, je ovšem potřeba se hodně orientovat v těch, které tak říkajíc zvítězily, jinak je to utrpení. A to tady právě nehrozí, Binet je bravurní, tančí mezi tím vším hladce a lehce. Zejména ty pasáže, kdy Inkové interpretují jiná náboženství a místní státní útvary, jsou tak vtipné, že jsme se smála nahlas!
Tsunami blues
Markéta Pilátová
Ona píše tak tajemně, snově, jako všichni ti Španělé a jim podobní, co myslí španělsky. A tohle je teda nářez. Začne to tak celkem všedně, byla nebyla...a pak jí potkalo...a pak se to rozjede a je to smutný blues od začátku až do konce. Nemilosrdný a opravdický, až z toho na jednoho vykoukne stará pěkná slovanská chandra!
Půlnoční pacient
Egon Hostovský
A takhle nějak musí pomalu a jistě hrábnout každému, kdo se nechce účastnit podobných her na KDO JE KOMU KÝM, ale prostředí je nemilosrdné, takže se ho neptá co chce, a on se účastnit musí. Žádná romantická idylka typu James Bond, ale špiclování ve své každodennosti. Navíc je to můj oblíbený autor.
Bez slitování
Tim Weaver
Bez slitování byl především autor. Raker je tentokrát v obzvláštní rakerovské formě! Ušlechtiloun ušlechtilá, v každé kapitole ví PŘESNĚ, co se děje a jaký je kdo kolem něj, aby to v další bylo zase jinak. A těch nepochopitelných nápadů a postupů je tentokrát taky až až, stejně jako všemožného kňourání, skuhrání a úpění na obvyklá témata - lži jsou fuj! Jinak nápad, jako obvykle, výborný, napětí tak akorát, oběti přiměřeně sympatické, i když toho na ně tentokrát bylo naloženo dost; padouši zavrženíhodní, i když pro ně lze mít pochopení.
Od oltáře do Santiaga aneb na svatební cestu pěšky
Lukáš Hanuš
Co ono to jako člověka žene, že se někam žene, když ani žádný cíl u toho nemá? Naturalistické líčení zachycující všednodennost v její nahé podobě, aneb sto denní deníkový záznam o tom, co člověk vlastně celý den dělá. Spíme, jíme, vyměšujeme, snažíme se mýt, urvat co nejlepší prostor pro sebe, hašteříme se s jinými celkem o nic, hodnotíme všechny podle měřítka - SPRÁVNĚ to mám já a ostatní jsou tak dobří, jak daleko na ose jsou ode mne. A když někam dorazíme, už přemýšlíme, kam zas půjdeme. Je to zajímavé čtení.
Firma
John Grisham
Napínavé, dynamické, čtivé a přestože je tak nějak jasné, jak to dopadne, zase taková extra selanka to není. Také bych chtěla být taková chytrá, abych si uměla pořídit nějaké ty peníze, za které si štěstí sice nekoupím, ale i tak si toho za ně koupím dost. Já tedy ne, protože takto chytrá a ani pilná nejsem.
Jako veš v kožichu
Marie Rejfová
Tento příběh mi přišel ze všech nových ten nejpovedenější! Vztahy uvnitř ochotnického spolku jsou zábavné, Josefína se k tomu zase přimotala, jak je jejím zvykem, ale celkem logicky, Mirka má trable a Tvrdík boduje. Nová postava v podobě Václavy je úměrně děsivá a slovní potyčky mezi ní a úplně každým, jsou příjemně osvěžující.
Tma
Jozef Karika
Na autora mě upozornila knihovnice a byl to výborný tip! Napínavé, strhující, podezřelé, podivné a pak se to postupně vyjasňující a když už čtenář tuší, není cesty zpět! Veliká paráda! Dočítala jsem s baterkou v noční tmě venku, protože to nešlo to nedokončit!
Nevidím ani tmu: Rozhovory o naději
Aleš Palán
To jsou ale pozoruhodné příběhy! Lidí s podobnými osudy, nápady, životním přístupem, je, akorát se jim nedostane příležitosti nám o tom povykládat. Těmto se dostalo a tak si může každý dumat o tom, co z popsaného je realita, tedy že by to někdo mimo příběh viděl podobně, a co ne. Jde o to, jakýma očima to čtenář čte. Jestli jako ŽENA nebo jako MATKA nebo přes filtr své profese/odbornosti...pokaždé se ten úhel trochu pootočí.
Dívka v ledu
Robert Bryndza
Po asi týdnu od přečtení už sice tak úplně nevím, o čem to bylo, ale vím, že to bylo napínavé, frčelo to a hlavní policajtka mi vyhovovala.
Žebrákova pomsta
Pavel Hrdlička
Obléhání města kdekým a všechny "radosti", které to provázejí. Václav si pořádně "zarytířuje", cena potravin stoupá, dojde na chov domácího zvířectva v měšťanských domech a hospodyně se mají co otáčet. Text odsejpá, jak už je u autora obvyklé a všechny pražské figurky krásně ožívají.
Úkol pro šaška
Pavel Hrdlička
Po čase jsem se zase vrátila k Václavovi a znovu si připomněla, jak skvěle je to napsané, jak mimořádně se to čte a jak plasticky to všechno vystupuje z té knihy, že si vždycky říkám - takhle přesně to bylo! Pobyt celé kumpanie ve Vídni je navíc plný kulinářských zážitků a po celou dobu jsem toužila jít si někam dát pečené koleno!
Stín ve dveřích
Tim Weaver
Takový Atlas mraků po Rakerovsku. On to autor vždycky stejně roztáhne tak, že má v jedné knize několik příběhů, z nichž některé dotáhne a jiné ne a pak to často honem honem skončí, takže když to udělá pořádně a dokončí je všechny, tak to má, překvapivě, lepší efekt! Za mě výborný! Velmi málo skuhrání, emočního dojení a vůbec žádné rakoviny!!!
Ztracené střípky
Tim Weaver
Tento případ se povedl! Obvyklé autorovo emoční dojení se celkem minimalizovalo (méně už to asi nedá), rakoviny také bylo pomálu, jakož i všeobecného skuhrání. Paní měla grády, potřebné štěstí a jiskru a chvílemi jsem jí fandila jak fanoušek u trati. Moment, kdy jí otravuje v baru jakýsi ožralý fotbalový vopruz a její brácha mu dá do huby, mě poněkud znejistěl, protože to v textu vyznívalo, jako kdyby byl divnej ten brácha a ne ten ruda a pomalu, aby snad šel vyhledat psychologickou pomoc! No, 9 z 10 (a to tu desátou neznám, ale nejspíš existuje) žen, byl dala přednost bratrovu řešení a ocenila by ho. Já bych mu tedy rozhodně o toleranci nekázala!
Nikdo není doma
Tim Weaver
Tento díl měl dramatickou osnovu! Všichni zmizí, nikde nikdo a Raker to musí všechno vypátrat. Příběh má, jako obvykle, více linek, všechny jsem sledovat ani nedokázala ani nechtěla, zůstaly některé otázky nezodpovězené, kupříkladu - kde to teda oni vlastně byli? Skuhrání je tam taky dost, chorob a neustálých hnutí mysli, kdy je Raker furt v depresi, ale na druhou stranu se v krizové situaci dokáže chovat jako učiněný buddhista, ale tak dobrý...poslouchám jako audio u nádobí...
Země nomádů
Jessica Bruder
No to byla jízda! Četbu jsem odkládala v domnění, že se jedná o román! A ono ne! Ta pracovitost a odpovědnost za svůj vlastní život až do konce, to bude něco, co my, sociálně a zdravotně propojištění až do palce u nohy, nemusíme až tak předvádět a Chamtivý Dědek bude americký strašák evropským bubákem, jako my máme své Darebáky z Wall Street(u). Řepná kampaň a sezónní dřina ve skladech, to pozoruhodně navazuje na život česáčů z Pravidel moštárny. Ostatně naši dělníci ze skladových hal a montoven mají jistě také mnohé pěkné příběhy v šuplíku.Akorát jim, není 70. I když věk je relativní a když má člověk blíž k 70 než ke 30, tak si tak vetchý a pracovně nezpůsobilý zas nepřijde. Nakonec, proč nežít třeba takto? Můj soused zhruba v tomto věku tráví zase veškeré své sociálně zajištěné dny vrtáním, řezáním cihel a čehosi tlučením, což je taky dost vysilující.
Zmrtvýchvstání. Román nezdolné vůle
Michael Punke
Už je to dýl, co jsem se četbou přenášela na Divoký Západ a byl to poněkud jiný Západ a jinak Divoký. Tohle mě chytlo okamžitě, ponořila jsem se do krajiny a zvyků a všednodennosti a běhu života a nešlo se od toho vůbec odtrhnout. Bylo to celé pozvolné, vlastně v klidu, tak jak to chodí běžně. Film jsem neviděla a nemám to v úmyslu, protože kniha je plná obrazů a popisů a film je plný obrazů, které si vytvoří někdo jiný. Zůstanu u těch svých. Kniha měsíce pro mě určitě!