Civilizace

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Román Civilizace stojí na této hypotéze: Atahualpa, vládce Incké říše, se vylodí v Evropě Karla V. Habsburského. Jak to zde vypadá? Španělská inkvizice, Lutherovy reformy, rodící se kapitalismus. Zázračný vynález knihtisku, díky němuž promlouvá papír. Monarchie, vyčerpané nekonečnými válkami a bez ustání ohrožované Turky. Moře sužovaná piráty. Kontinent drcený náboženskými a dynastickými sváry. Ale především týraný, vyhladovělý, bouřící se lid, toledští Židé, granadští Mauři, němečtí rolníci: možní spojenci. Z Cuzca do Aix-la-Chapelle a hlavně až do bitvy u Lepanta – to je trasa vyprávění o převráceném chodu dějin, o ovládnutí světa, k němuž vlastně mohlo dojít. Mohlo se to stát. Chybělo málo – jen tři věci: kdyby měli indiáni koně, kolo a ty správné protilátky, ubránili by se konkvistadorům a museli bychom přepisovat dějiny. Román o alternativních dějinách světa – konkvista naruby. Oceněno Prix de l’Académie française 2019....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/441467/big_civilizace-ZeM-441467.jpg 3.973
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Argo
Originální název:

Civilizations, 2019


více info...
Nahrávám...

Komentáře (17)

Kniha Civilizace

SueD
včera

Nejdřív jsem se nemohla začít a vůbec mě to nebavilo. Nechápala jsem kde jsem, co to je za lidi a kam děj směřuje, ale asi po 70. stránce se to změnilo, podařilo se mi se začíst a knihu jsem si užila až do konce. A tak všem doporučuji - mějte s textem trpělivost, vyplatí se to.

Kakho-Oto
20. září

(+ SPOILER) Opravdu historie naruby - indiáni těžili z připlutí Vikingů v 10. století a nakonec i z výpravy K. Kolumba (zde samozřejmě pro něho neúspěšné). Atahualpa byl se svými věrnými zahnán během občanské války až do střední Ameriky, odkud se po boji s Aztéky dostal loďmo na Kubu, kde se setkal a spřátelil s indiány Tainy. Když se v Karibiku objevovalo Huascarovo loďstvo (sic!) opravili Tainové a Atahualpovi lidé dvě ztroskotané španělské lodě a postavili třetí (sic!), s nimiž se necelé dvě stovky indiánů včetně taínské ženy Higuamoty, která uměla španělsky od Kolumba (sic!) vydaly na západ. Indiáni dopluli do zemětřesením zbídačeného Portugalska, navázali styky s místními obyvateli. Poté Atahualpa nechal zmasakrovat tři tisíce lidí v Toledu, poněvadž se dozvěděl o plánu na zničení své výpravy. Boje se Španěly skončily velmi rychle a to zajetím Karla V. (později nešťastně zemřel a jeho syn byl indiány zavražděn). Inkové na iberském poloostrově se opřeli o pronásledované vrstvy obyvatel - židy, Morisky, později o protestantské obyvatele německých zemí či o berberské piráty, jejichž část před tím porazili. Velmi dobré vztahy navázali s Portugalskem i Francií. Ta byla ale později zničena vpádem Angličanů a Aztéků. Aztékové bojovali s Inky v Americe, ale nakonec Huascar a Quatemóc uzavřeli příměří. Huascar poslal bratrovi zprávu, že boje musí být ukončeny i v Evropě. Ve Francii se tak vlády ujali Aztékové, kteří později s pomocí Skotů obsadili Anglii a zbytek Angličanů odtud vytlačili do Irska a pak na Island. Atahualpa je sice zavražděn ve Florencii, avšak jeho sestra vzbouřence porazí tím, že na ně poštve dav. V bitvě u Lepanta sice zvítězí koalice Říma, habsburské monarchie ve středu Evropy, Turků a spol. nad inckým Španělskem, aztéckou Francií a jejich spojenci, avšak ke zvratu nedojde - incká dynastie i aztécká dynastie mají stále rozhodující moc v jihozápadní i západní Evropě. Autor promyslel leccos, ale vážně se kniha nedá moc brát. Tohle se stát opravdu nemohlo. Incká a aztécká říše mohly vzdorovat mnohem více a déle (incká říše se rozpadla kvůli probíhající občanské válce a zajetí Atahualpy španělskými vojáky), ale těžko mohly dobývat Evropu. Ani kniha totiž spolehlivě nevysvětlila, jakým způsobem se indiáni naučili stavět koráby. Taky jsem si vzpomněl, že jsem na základní škole před cca 27 lety napsal slohovou práci - úvahu na téma imaginárního dobytí Evropy indiány (že na něco takového mohli mít "právo", když totéž "právo" měli bílí). Učitelka, jinak vcelku dobrá, mou práci zhodnotila pouze slovy "Petr by chtěl, aby nás indiáni všechny pozabíjeli." Jednak nepochopila obsah mé práce, jednak nepochopila podstatu slohové práce ve stylu eseje. Howgh!


Ozzy86
20. září

Románová hříčka, která se bude líbit tím víc, čím víc se orientujete v reáliích 16. století. S povšedními znalostmi zůstane pouze nereálný průměrný příběh o podmanění Evropy zámořskými civilizacemi.

LenkaKT
26. srpna

Laurent Binet mě nezklamal. Kniha je stylově rozmanitá, zajímavá, dobře se čte. Na jeho předchozí knihu (Sedmá funkce jazyka) nemá, ve srovnání s ní je to taková zábavná drobnost. Ale i tak hezky napsaná, vtipná, zajímavá a doporučeníhodná ;)

Corso
05. srpna

Upozornenie na zaciatok! Tuto knihu si ovela viac uzije citatel, ktory je dost dobre oboznameny s dejinami Europy, hlavne 15.-16.storocie. Mihne sa tu minimalne tak 40 historickych postav a dobre je vediet aku ulohu zastavali v realnej historii. O to lepsia je zabava a ocenite pracu aku autor knihe a pribehu venoval.

Fantasticky subzaner alternativnych dejin mam vcelku rad. Takze ked mi blikla tato kniha, bol som zvedavy. Pozeram ze autor uz ma par "what if" za sebou, pravdepodobne ho bavi fabulovat. Ono tieto knihy vznikaju v hlavach autorov sposobom vyzvy. A co keby to bol tak a nie ako sme sa to ucili? Asi to zacina nejakym obrazom... Co keby sa Hitler prechadzal po Time Square, co ak by japonci dobili USA, co ak by Jezis nebol ukrizovany. No a potom zacina spisovatel ohybat realitu, obcas krkolomne zapletky aby sa vo finisi dostal tam kam chce. A ja rad sledujem, ako to dopekla chce docielit.
Styl rozpravania mi sadol, taky... kronikarsky, bez zbytocnej emocnej vaty, ved vacsinou aj ide o sledovanie dlhsej doby. A to potom protaginosti musia zakonite umierat a nastupovat ich potomci. Tato kniha zacina plavbou vikingov do ameriky...a konci Atahualpom v Notre Damme :) Plus minus. Niekto vytvori alternativny svet a vsadi don postavy a necha konat a na zaklade beletristickeho pribehu ukazuje viac menej uz nasledky toho "what if". (Co ja viem, namatkou Muz z vysokeho zamku?) Binet nam krok za krokom ukazuje pricinu a nasledok, dalsi krok, dalsi... A my ako citatelia bud pristupime na to, poviem si, no to by sa aj naozaj mohlo stat. A obcas si aj poviem, No tak toto by nemalo sancu. Uprimne nechcem spoilerovat, ale uz len myslienka ze by nejake markantne zmeny v dejinach vykonalo do 200 priplavenych inkov (v tom su aj zeny a haranti s holou prdelkou) na pobrezi Lisabonu... a do europskeho kotla inkvizicie, protiosmanskych vojen, reformacie a luteranizmu, pogromov na zidoch, prvych republikanskych myslienok... a teraz ich nechaj preklznut tym vsetkym. Tak akoze musis ustupit a nechat sa unasat tou fantaziou. Za mna kniha dobra. Nebude v ucebniciach fantastiky, ale zasa jeden fajn myslienkovy experiment alternativnych dejin.
PS: Potesil aj Cervantesovsky koniec.

Greenfingers
06. července

Kniha mně nabídla nejenom dobrou zábavu, ale i inspiraci. Výklad alternativních dějin mě logicky přivedl k myšlence ověřit si, jak to bylo doopravdy. Chápu, že pro zastánce víry "přibitého boha" (což já nejsem) může být román poněkud provokativní, v každém případě však mnohé z vyřčeného nebo spíše napsaného stojí za chvilku přemýšlení.

petr8467
21. června

Binetovi se podařilo napsat knihu, která, ač je docela dlouhá, je vlastně příliš stručná. Z druhé strany, Binetova kniha je málo podrobná a přesto zbytečně natahovaná. A to především třetí, klíčová část.
Navíc - když už provádí takový historický převrat, tak ať to buď pořádně vytěží, nebo ať zůstane u náznaků a zámlk.
Navíc - SPOILER - rozhodnutí Atahualpy nasednou na lodě a odplout na východ je naprosto šílené, protože lodě jsou dosti vrakovité, incká schopnost navigace na moři = 0, a důvod k odplutí je vycucán z prstu.
Když už konstruovat alternativní dějiny, tak je třeba to pořádně zdůvodnit. Binet se na to naprosto vykašlal.
Tož tak.

memphisz
26. června

Co by se stalo, kdyby Vikingové dávno před Evropany seznámili původní obyvatele Amerik s euro-africkými nemocemi a se zpracováním železa? Kdyby se Kolumbus nedokázal z Karibiku vrátit a místo něj se v iberských přístavech vylodili Inkové?

Binet dostal skvělý nápad v podstatě převrátit dobývání Incké říše v dobývání Španělska. V knize je spoustu odkazů a pomrknutí na skutečné události, které jsou ale převedeny do alternativní verze.

Problémem je ale formát. Někdy je to natahované, jindy stručné, a zase jindy až naivně zkratkovité. Autor se snažil na novou situaci naroubovat co nejvíce historický známých událostí, což se mu někdy daří s humorem, ale v jiných případech je to propojené dost na sílu. Z knihy tedy přes dobrý nápad zůstává rozpolcená pachuť.

1