Silencia komentáře u knih

Deník byl zajímavý, ale Zpověď se se mnou nějak nepotkala. Asi jsem to četla v nějakém špatném rozpoložení.

Pana Hecla jsem neznala, ale je velice sympatický, inteligentní a zodpovědný. Trochu sympatičtější než pan Beneš, ale to je asi věkem. Mým a jejich. Dozvěděla jsem se SPOUSTU zajímavých věcí o letectví a mám chuť se hned proletět Airbusem A380, dokud ještě lítá. Když vidím, jak jistě o létání mluví, trochu to člověka zbaví i toho strachu z létání. Né, že bych ho měla, ale úplně v klidu taky nebývám.

Netušila jsem, že se toho o KLDR dozvím tolik. Ani jsem netušila, že je to tam až tak špatný. Myslela jsem, že to tam má Un pod palcem, ale evidentně je to všechno v kelu. V mnohém mi to připomínalo naše komunisty, ale mnohem horší.

Knížku jsem jako dítě nečetla. Teď ji čtu dětem a je super. Čtivá, zajímavá, ne hloupá.

Mám vydání z roku 2002 z prapodivnými ilustracemi, ale krásným jakoby řeckým písmem. Ilustrace mě vždy odrazovaly. Ale teď jsem se k tomu nachomýtla a musím říct, že je to psané velice čtivě a zajímavě.

Dostala jsem k desátým narozeninám a od té doby jsem do ní jen párkrát nakoukla. Teď mám své děti a jim seženu asi nějakou čtivější verzi. Tohle nedávám ani já. Pověsti super, forma přežitá.

(SPOILER) Začátek byl skvělý. Bylo to čtivé, vtipné, inteligentní. Někdy kolem Přátel se to zlomilo a bylo to furt dokola o lěčebně, lécích, špatných rozhodnutích. Furt dokola. No nakonec skvělé prozření, které se nedá úplně brát vážně, když vydrželo jen 2 roky. Dopadlo to tak, jak to vypadalo, že to dopadne. Kdyby aspoň za ty 2 roky stihl tu rodinu... takhle je to jen škoda. Je mi líto lidí, kteří mají tu nemoc - sklon k závislostem. Musí to být strašný.

Panebože! To je tak dobrý! Porodní bábu jsem četla před lety a bylo to skvělý. Pak jsem zkoušela různé historické, lepší i horší, až jsem se dostala zpět do Freibergu. Moc se mi do toho nechtělo, protože je to už podle názvu dost násilné a detaily předchozích knih jsem už zapomněla. Také na těžké knihy už nemívám moc náladu. Ale předevčírem jsem si sedla, že si přečtu pár stránek a nemůžu se odtrhnout! To je tak skvělý! Tak čtivý, zajímavý, není to nudný, politický a ani moc historický, no prostě Sabine umí.

Kapitola o mozku a neurochirurgii mě moc bavila. Od poloviny knihy jsem se ale s panem Benešem v názorech moc neztotožňovala. Začalo to tím, že se doma nestaral o děti, což pokud jim to tak vyhovovalo, tak proč ne, já ale zastávám jiné priority. A tak to šlo sem tam dál. Ale jinak je to velmi inteligentní pán s vcelku rozumným pohledem na svět.

(SPOILER) Stále docela naivní a předvídatelné, ale nikdy to nesklouzlo ke stupiditě, což oceňuji. Strašně mě rozčilovaly chvíle Pae s Kaiem. Chápu, že romantické duše tyto chvíle zbožňují, ale já si z toho kousala nehty, kdy je někdo načape, přistihne, odhalí, až jsem se vůbec nedokázala soustředit na danou scénu. Nehledě na to, že byly vždycky přeslazené a přehnané a nereálné. Ale aspoň to nebylo jen o sexu, jako jiné fantasy knihy, v lecčem určitě originální a líbila se mi nečernobílost vedlejších postav. A oceňuji také, že Pae v sobě neobjevila nějakou skrytou schopnost.

Celou dobu čtení myslím na to, jak je to podobný všemu ostatnímu. Hunger Games, Ranhojička, Z krve a popela, trochu i Dům kořenů a zmaru, Skleněný trůn a Ofélie Scale. Všechny tam vidím. A zároveň je dramaticky vidět, jak je to jednodušší, plošší a naivnější, než třeba Z krve a popela. I Ranhojička byla barvitější. Děj je popisovaný celkem zběžně, zato pohledy, myšlenky a vzdechy naprosto detailně. Přesto mě docela zajímá, jak to dopadne.

Jako nápad skvělý, jen zrovna Kroniky prachu nejsou kniha, u které bych takovýto dodatek potřebovala/chtěla. Tohle chce číst okamžitě po přečtení Kronik. To já neměla k dispozici a teď už to trochu postrádá smysl.

Erika byla o chlup normálnější a sympatičtější, než v minulých dílech. Zdála se mi i taková přístupnější. Minulý díl se mi asi líbil víc, zvratem, ale tenhle je hned na druhým místě. Je to takové nekomplikované a zajímavé.

Jako není to špatný, to vůbec ne, ale je to tak krutě naivní... Příběh se mi líbil, působil na mě jako takový typický, možná nejtypičtější a ničím nekomplikovaný představitel romantických fantasy. V "-nácti" bych to asi milovala. Teď je to pro mě spíš jen dobrý. Osvěžující bylo, že celou knihu neřešila dilema mezi dvěma kluky. Jen mi trochu vadí ta posedlost sexem. Je fakt, že tady to nebylo tak hustý jako jinde, ale i tak jsou furt na sobě i v nevhodných situacích.

Je to extrémně milé. Zvraty jsou předkládány jakoby mimochodem a je jich celkem dost. Nic náročného to není.

Nebylo to špatné. Jen až moc kýčovité. Předvídatelné. Těžko uvěřitelné. A do čtení jsem se trochu musela nutit. 3,5*

(SPOILER) Je to super, čtivý, zajímavý, skvělý a bavilo to i mě, třicátnici. Jen si říkám, že je to jako pohádka. Kéž by bylo všechno a všichni takový happy endovský, uvědomělý, nehloupý. A všechno mohlo takhle dopadat. 4,5*

Bylo to super! Nevím, co mají všichni za problém. Prahy a její historie jsem teda čekala trochu víc, ale to je můj problém. Tohle bylo spíš o Američanech, a že jsou zrovna v Praze, bylo vedlejší. Ale kniha jako taková byla zajímavá. Je fascinující, jak umí vždycky trochu překroutit realitu, aby mu to dávalo smysl, a jeho knížky pak vyznívají "ale mohlo by to tak být!". Na Šifru a Papeže to sice úplně nemá, ale to je spíš jejich wow efektem. A Počátek byl zklamání, tohle ne. Naopak, Golem je vlastně promyšlený a nakonec to dává smysl. Já jsem nadšená. 4,5*

Celkem nudné, utahané, předvídatelné. Ale kulisy a okolnosti byly zajímavé. Filmy, čarodějnictví, příjemné charaktery. Takže jako oddychovka dobrý.

Kniha velice zajímavá. Některé ženy jsou sympatičtější než jiné a některá jejich rozhodnutí jsou pochopitelnější než jiná. Každopádně knihu doporučuji. Člověk se hodně dozví o jiných zemích a zároveň je zajímavé sledovat, jak každá žena popisuje svůj život jinak - jinými stěžejními body. Pro jednu je to řešení těhotenství, druhá ho zmíní jen okrajově, pro třetí je to rakovina, pro čtvrtou samoživitelství, pro pátou vztahy... A překvapilo mě, že spousta žen svou volbu stále posuzuje. Zdali zůstat nebo se vrátit, ta úleva, že všichni si nejsou vším jistí. Hodně zajímavá kniha.