Meta
Pavel Bareš
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/428849/bmid_meta-Hi8-428849.jpg
4
706
706
Superlidé existují. Ale žádný z nich není superhrdina. Nikdo na začátku jednadvacátého století nepotřebuje nadšence ve spandexu a pláštěnkách, kteří by se po nocích honili za zločinem. Zato po supershowbyznysu se lidé můžou utlouct. Ve světě, kde jsou superschopnostmi obdařené Mety světovými celebritami — nebo preventivně stíhanými nepřáteli státu —, nechce být Lenka Křížová ničím z toho. Je to zkrátka holka, která si chce odchodit vysokou, utratit alimenty a občas pomoct kamarádce u zkoušky svými mimickými schopnostmi. O slávu ani o davy fanoušků se nikdy neprosila. A přesto se zdá, že jednoho má.... celý text
Přidat komentář
Od první stránky této knihy mi bylo jasné, že mi styl psaní autora sedne. Za mě to bylo psáno dost originálně, osobitě, přímočaře a ve stylu promlouvání k vám. Vyprávění hlavní hrdinky bylo doplněno i o “fun fakta, která byla velmi elegantně vložená do textu, a tak jej obohatila o něco jiného. Jinak kniha hodně skáče v ději sem a tam, a to občas vytrhává takovou tu nit toho příběhu. Na konci se ten příběh ale spojí a vše bude dávat dokonalý smysl.
S hlavní hrdinkou jsem stoprocentně ne vždy souzněla, ale stejně mě její vyprávění bavilo. Jakmile jsme se dostávali do takové té creepy linky, tak jsem z ní měla divné a dost takové nekomfortní pocity. A musím říct, že autor ty pocity dokázal vyvolat velmi uvěřitelně.
Příběh za mě má přesah. Dost se dostává do roviny toho, jak jsme ovlivnění jinými lidmi. Zabředává do nebezpečí stalkingu, do znepokojivých témat vydírání nebo sexuálního zneužití a v neposlední řadě také důležitého hledání své identity.
No co na závěr dodat. Zajímavý počin, který stojí za to si za mě přečíst a hledat v meziřádcích i ta možná poselství. Jinak doporučuju ji číst v dobrém rozpoložení, protože kniha nebude vždy jen příjemným čtením díky tématům, které se zde rozebírají.
„Člověk, kterej hledá
smysl svýho života ve vás,
protože ho neumí najít nikde jinde,
vám ani tak neprojevuje lásku,
jako vás spíš drží jako rukojmí.“
„Takový krásný jazyk máme a ty do něj cpeš cizí slova.“
Knížku jsem dostal darem a tak se nebudu řídit heslem; „Darované Metě na schopnosti moc nekoukej“. Musím přiznat, že jsem to chtěl po několika stránkách zavřít a nedočíst. Prvních 70 až 80 stran je opravdu vopruz. Ale na rozdíl od zbytku příběhu je to alespoň ucelené. Další části dobrodružství jsou roztříštěné a neucelené. Nejvíc mě štvalo přeskakování v ději. Ale znáte to, každý příběh, aby byl zajímavý, „musí věci uvíst do pohybu, ideálně nějakým spektakulárním a vzrušujícím způsobem.“ To se právě pomalu stane někdy kolem té osmdesáté stránky. A od tý doby by se to mohlo zdát zajímavé. Sice to stále hapruje, ale čtenář už má cíl a je zvědavý, jak to dopadne.
Malá ochutnávka:
„Kolik už tý věci je?“ zeptám se skepticky při pohledu na zaprášenej VHS přehrávač.
Pokrčí ramenama. „Víc než tobě určitě. Tehdy se věci nerozbíjely jako dneska. Teď si musíš novej mobil kupovat každý dva roky, protože je naschvál dělaj tak, aby se ti co nejdřív rozbily . . .“
„Jo, jo jasně . . .“
„Můj první mobil vydržel bez nabíjení třeba dva týdny, víš?“
„No jo, ale taky v sobě neměl internet, foťák, pět různej aplikací na vyhledávání kamarádů a džípíesku.“
„Aspoň mě skrz něj nikdo nešpehoval.“
„Fun fact?“
Je to docela vážný a vlastně i smutný příběh o stalkování. Jenže se schopnostmi, které hlavní hrdinka Lenka i uzurpátor mají, to dostává trochu jiný náhled na stalking. Moc jsem se nesmál. Dokonce ani v případě, když se na scéně objevují kačenky Rachel QuackAdams a Ryan Gooseling. Tito dva tvorové tak trochu do příběhu zasahují a někdy jsou i chytači stresů Lenčiny spolubydlící. Nemá to nouzi o dramatické situace, sem tam je to odlehčené nějakou povedenou hláškou, ale vše je to vlastně psané až moc zbytečně dětsky. Opravdu to chtělo trochu přitvrdit. A bohužel, konec mě zklamal. Čekal jsem něco hektičtějšího a dramatičtějšího, třeba něco ve stylu X-Menů. Ale skončilo to, jak to skončilo, a já můžu jen hodnotit. 60%
Citát: Svobodu. Jo, tu máme. Jsme k ní odsouzený. (Vždycky z tebe může být Wolverin.)
Moje první setkání s Pavlem Barešem a díky Pevnosti si myslím, že se to hodně povedlo.
Meta neoplývá úplně originálním nápadem. To je potřeba si říct. Jenže je napsána tak zajímavě a moderně, že Vás od začátku do konce nesmírně baví číst.
Autor, podle mě, naprosto dokonale vystihl mluvu dnešních mladých. Moderně pojatý text se nebrání moderním slovům, anglikanismy a vším, co je dnes moderní a nutno dodat, že český jazyk to mnohdy notně dokurvuje.
Jenže se to sakra dobře čte! A to je to, co nad vším ostatním v této knize vládne. Meta je originální kousek a dost si troufám tvrdit, že jednou se o ní bude v mnoha ohledech mluvit.
Příběh Lenky, superhrdinky. Pro mě to bylo vyprávění o tom, jak jsou lidé schopni zneužít všechno a všechny - a nemusí to být superhrdinové.
Neskutečný příběh o tom, že ne všechny superschopnosti jsou super, když se dostanou do rukou špatným osobám.
A hlavně to není o superhrdinech a jejich schopnostech. Ale o lidech a jejich nejhorších vlastnostech. O tom že mezi námi nejsou vždy jen hodní lidé, ale i ti, kteří chtějí vidět svět hořet a libují si v trýznění druhých.
Nikdy jsem tolik nenáviděl záporáka jako v Metě. Antagonista je totální lidský dno a to mě děsí i baví zároveň.
Na českou tvorbu dost originální počin. Zajímavý nápad mě vtáhnul a opět jsem knihu přečetla jako nic. Konec byl taky celkem propracovaný. Asi bych se ale moc nenechala přesvědčovat textem, který je tu o knize napsaný. Kniha na mě nakonec působila úplně jinak, než je tu popisovaná.
Poslouchala jsem jako audioknihu v úžasném podání Kristýny Podzimkové. Díky jejímu čtení jsem si nepřipadala úplně mimo generaci hlavní hrdinky, která je v prvním ročníku Karlovy univerzity, ale ocitla jsem se dvanáct třináct let zpátky na známých místech. Studovala jsem stejnou školu a v Praze žila čtrnáct let, ve Fatalu jsem taky byla, protože tam hrál kamarád s kapelou. Všechno mi bylo tak povědomý. Až na to, že v knize Pavla Bareše se ocitáme v alternativní realitě, kde žijou více či méně svobodně lidi se zvláštními schopnostmi, míra svobody je určená druhem těch schopností. Někteří jsou celebrity na Instagramu, někteří jsou hlídaní v ústavu. Hlavní hrdinka Lenka ví, že kdyby se přiznala, že je jednou z nich, putovala by na zbytek života rovnou do klece. A tak se snaží zůstat v utajení, jenže taky nedokáže odolat tomu, občas si díky kompletní změně vizáže ulehčit život, a kamarádce taky, takže to jednou musí prasknout. Dokonce i ta šílená linka s dětským táborem, jehož účastníci se vynořují po letech, mi přišla napínavá jako blázen. Hlavně když se Lenka vloupala do toho divného domu v Českých Budějovicích (taky můj kraj) a tam ji překvapila ta divná paní a nevěděla, která bije. A pak ta honička na hřbitově. To bylo jak z hororu, ale vůbec ne blbýho. Skvělá kniha.
Po dvou letech přečteno/poslechnuto podruhé. To jsem minule jasně neviděl/neslyšel ten úžasný švih, vtip, nápaditost a nedokázal ocenit tu dokonalou četbu Kristýny Podzimkové? Přidávám 10 % a pátou hvězdu.
90 % (aktuálně 645 hodnotících se stabilním průměrem 88 %).
Nakonec dávám za 5*, i když jsem chvíli přemýšlela o čtyřce. Jenže ono je to tak něco mezi a když o tom přemýšlím zpětně, prostě ta pomyslná kulička převažuje závaží na stranu pětky. Poslouchala jsem jako audio a ty bláho, sluchátka jsem nasazovala každou volnou chvíli, protože to bylo tak neuvěřitelně zábavné a já byla napjatá jak guma na praku. A navíc, Kristýna Ryška to čte naprosto skvěle. Její projev mi totálně sedl.
Začala jsem číst knihu o lidech se superschopnostmi, kteří se navíc pohybují v mně známém prostředí (koneckonců i ve Fatalu jsem párkrát byla), což ji činilo tak nějak sympatickou a pomohlo mi to vklouznout do děje jak do vyhřáté postele. To, že se pak příběh překlopí velmi jiným směrem, mě překvapilo. Ovšem překvapilo pozitivně, stejně jako to, že tuhle knížku psal muž.
Už dávno nejsem náctiletá, ale jazyk hrdinů mi přišel naprosto přirozený, anglicismy nerušily, naopak k příběhu pasovaly dost přirozeně (mám děti věkem ne tak daleko od Leny a vyjadřují se velmi podobně). A knížka mě prostě fakt bavila a navíc nahlodala téma, které se mi teď dost opakuje (aktuálně jsem přečetla Darebu a leccos tam je tak moc podobné, i když knížky jsou diametrálně odlišné zpracováním i tím, kde a kdy se odehrávají), a to je to, že prostě není možné nechat se někým tlačit někam, kam nechci, a že je potřeba se občas ozvat, i když můj hlásek bude oproti ostatním dost tenounký. 4,6*
Posloucháno jako audiokniha při běhání.
A ano, občas jsem šla běhat jen kvůli tomu, abych věděla jak bude příběh pokračovat.
Moc pěkný zážitek a zajímavý jazyk, kterým je kniha napsána.
(SPOILER)
Pavel Bareš zvolil zajímavý přístup vyprávění z pohledu mladé ženy. Hodně lidí knize vytýká používání anglicismů, ale já to miluju, protože co si budem, taky je někdy používám až moc. Poprvé jsem ji četla v létě 2020 a teď jsem ji poslouchala jako audioknihu, která má tu výhodu, že si připadáte, jako by vás vaše dlouholetá kamarádka po delší době zasvěcovala do toho, co se zrovna děje v jejím životě.
A teď to hlavní, kolem čeho se příběh vlastně točí. Autor tohle téma odkrývá v knize nečekaným způsobem, především bych chtěla upozornit na fakt, že Leny si vlastně po každé vybrala NeAlexe sama na základě svobodného rozhodnutí a to mi přišlo zvráceně fascinující.
Přidávám se k těm, komu se styl vyprávění knihy nelíbil. Sice jsem knihu přečetla, ale čekala jsem nějaké lepší/napínavější/zábavnější rozuzlení celé situace. Nápad se "superlidmi, avšak ne superhrdiny" dobrý, ale za mě by to chtělo jiné zpracování.
Asi bych knihu vnímala jinak, kdybych ji četla a ne poslouchala. Kristýna čte jinak, než bych četla já.
Už dlouho ve mě žádná kniha nevyvolala takovou smršť emocí - pozitivních i negativních. Kde jenom začít ... Meta se na první pohled tváří jako ten klasický YA o "superlidech", ovšem jak čtete pořád dál a dál, rychle zjišťujete, že tomu tak není. Osobně nemám problém s tím, jak se příběh začal rozvíjet, ale řekla bych, že kniha je dost krátká na to, aby zmiňovaná témata mohla být více prozkoumaná do hloubky (což je za mě poměrně škoda, protože takhle to vše působí velmi stroze). Co se týká hlavní hrdinky, tak ano, měla své cool momenty, ale povětšinu času se chovala jak ztřeštěná, a to mi osobně místy vadilo. Samotné vyvrcholení příběhu bylo hodně přízemní, což zase na druhou stranu si skvěle dokážu představit, že by tak opravdu probíhalo i v realitě. Pokud má mít kniha za cíl upozornit na negativní aspekty našich životů a společnosti, tak se jí to (zčásti) povedlo. Příběhově to ovšem spadá do útrob průměrnosti.
Skvělá kniha, která mě donutila se opět zamyslet nad tím, jak to v naší společnosti funguje. Doporučuju
Tohle budu ještě chvíli zpracovávat.
Kniha psaná z pohledu mladé holky s utajovanými schopnostmi. Příběh je psaný jazykem "dnešní" mladé holky.
Spousta vtipu, sarkasmu, ale především těžkých témat jako je zneužívání a stalking.
Vlastně super nápad - vytáhnout takhle závažná témata na pozadí nereálných hrdinů. V kombinaci s moc dobrým provedením můžu jen doporučit.
Moc nevím co si o této knize myslit. Na jednu stranu byla strašně zvláštní a na druhou stranu mi přišla zajímavá. Určitě můžu říct, že tato kniha je originální, dobře se četla a nenašla jsem ani nudná místa. Hlavní hrdinka se svojí kamarádkou byli fajn a kdo je padouch mi bylo jasné skoro hned. Zajímavá knížka.
Wow, tohle bylo geniální!
Já Metu poslouchala jako audioknížku a byl to hodně intenzivní zážitek. Připadala jsem si, jak kdybych seděla u kafe se svou kamarádkou, která mi vypráví opravdu napínavý příběh a já hltám každé její slovo. Zvládla jsem to poslechnout na dva zátahy, protože jsem se absolutně nemohla odtrhnout.
Ze začátku jsem se malinko ztrácela v časových rovinách a občas jsem měla pocit, že je v knížce až moc anglicismů a hovorových výrazů, ale to nic nemění na tom, že je tahle knížka plná důležitých témat, o kterých je třeba mluvit - sexuální násilí, stalking, znásilnění, hledání identity a spousta dalšího!
S hlavní hrdinkou Lenkou jsem moc nesympatizovala, ale dokázala jsem se do ní vcítit a cítila jsem její strach a zoufalství. Mnohem víc mi sedla Debi, ta byla skvělá!
Co ale do teď nechápu je, jak Pavel Bareš dokázal to, že napsal takhle skvělou knížku z pohledu mladé dívky, protože to bylo tak moc uvěřitelné a nechybělo tomu vůbec nic…
Poslední kapitola mě dostala, najednou do sebe všechno zapadlo. Rozhodně jsem Metu nečetla/neposlouchala naposledy, protože tahle knížka mě donutila přemýšlet!
4,5/5⭐️
Docela dlouhý rozjezd. Trvalo mi, naladit se na knížku. Obálka mě dlouho odrazovala a popis mi přišel taky trochu fádní. Ale po Kronovi to chtělo zkusit něco jiného.
Jazyk je zde striktně jiný a dokresluje atmosféru. I když místy to bylo spíš otravné a zbytečné, ale tak nic, co by nešlo. Překvapilo, asi jako každého, že anotace nejspíš popisuje jinou knihu. :D Nicméně pak se to rozjelo. Z knížky se stalo krimi s prvky sci-fi a už jsme naběhli na klasickou detektivku s ženskou postavou. A právě ta různorodost dělá knížku zajímavou. :)
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie sexuální násilí znásilnění sebepoznání, sebepoznávání pro dívky akční identita reality show superschopnosti stalking
Autorovy další knížky
| 2017 |  Projekt Kronos |
| 2020 | Meta |
| 2019 | Kronovy děti |
| 2021 | Kronův odkaz |
| 2023 |  Lenochod Jimmy & jeho backup band |
Prvních 30 stránek jsem byla zmatená a moc mě to nebavilo. Pak jsem ji už nemohla odložit. Neotřelý styl psaní i námět.