krtecek_1 komentáře u knih
Ježkovi voči! No, tohle mi v hlavě zůstane asi dlouho.. A to z toho důvodu, že jsem si "vygůglila" o Tríbeči další různá fakta. Mimo jiné to, že v roce 2017 se tam ztratil pětadvacetiletý Marek, kterého našli po 30-ti hodinách totálně zmateného a dezorientovaného a po převozu do nemocnice zemřel. Ufff...
Vše podstatné už bylo napsáno v předchozích komentářích, jen bych opakovala to stejné. Plný počet.
No, tě pic.. Malá sonda do života průměrné rodiny, rodiče a dvě dcery. Z jedné je otloukánek, druhá zase protěžovaná, obě před prahem puberty - "telecí" léta. Kniha je zaměřena na důležité téma před kterým není radno zavírat oči. Troufám si říct, že takových rodin jen v ČR bude povícero. Snad ty konce ale budou šťastnější..
Moc hezké. Ale příběh ze současnosti byl trochu "přitažený za vlasy". Vše do sebe naprosto zapadalo, "nádherná" romantická pohádka. Příběh Stelly a Dana mě ovšem chytil za srdce :).
Žloutkové věnečky jsem neměla nikdy ráda, a teď už "tuplem" ne.
Trochu moc náhod, které se mi až tak nepozdávaly, ale pro jednou přimhouřím oko. Velmi povedené! Pište dál, autore, těším se na další knihy :).
No, tak tohle mě zase roztrhalo, stejně jako předchozí autorčina kniha.
Pro mě tedy, troufám si říct, překvapení roku! Všechny tři příběhy týkající se samoty Christlhof jsou vystavěny v různých časových rovinách. Každý má něco do sebe, nemůžete přestat číst, místy jsem byla napnutá jak kšandy. Děkuji za tento knižní počin, jen tak dál! :)
Paráda! Tohle si přečtěte, i když má kniha skoro 500 stran, nebylo tam snad žádné hluché místo. Velmi povedené!
(SPOILER) Kniha ze života. Zajímavé je, jak se v komentářích řeší jen postoj Símky. A co matka? První láska, v 17ti letech dítě, otec dítěte raději tráví volno na fotbalovém hřišti nebo u piva s vrstevníky. Poté vojna, ze které se nevrátí, protože si našel jinou známost. Matka s malým prckem žijící u tchýně, se kterou se neustále hašteří, k rodičům nemůže, ostudy už bylo dost.. A ten prcek, kterého nechtěla.. Závidí svým kamarádkám bezstarostnost, volnost, zábavu. Přiznejme si milé ženy, matky, kdo by z takové situace neměl psychickou újmu? To, že se nedokázala ovládnout a vše vyčítala dítěti je věc druhá. Taky chtěla lásku, objetí, klid. Ale boží mlýny melou.. No, bylo to smutné čtení. A nezastávám se matky ani jejího chování, jen jsem se snažila vžít i do její linky.
Velmi těžká doba, velmi bolavé téma. Nechtěla bych zažít začátek dvacátého století, když si představím, že někteří lidé si prošli první i druhou světovou válkou a doufali, že snad může být už líp, najednou se zjeví KSČ a Jednotné zemědělské družstvo. Ach jo, naši předci to neměli lehké. Jak říkám, nechtěla bych..
Přátelé, tak toto je knižní lahůdka! Po dlouhé době kniha, která mi naprosto sedla. Doporučuji všemi deseti! :)
Linka Edity pro mě nebyla až tak čtivá, ovšem s Irmou se vše otočilo o 180 stupňů. Patří jí můj obdiv. Těžký život, ze kterého se nesesypala, ale postavila se mu rázně čelem. Pěkná kniha, ale od autorky mi více "sedí" příběhy odehrávající se v minulých stoletích :).
Tak jo, právě dočteno, budu hodnotit plným počtem. Příběh je vyprávěn tak, že vás nutí číst dál a dál. První dvě třetiny se řeší zločin, poslední třetina vysvětlení. Ta byla pro mě nejemotivnější. Krásné, křehké, velmi dojemné. Uff..
Parádní čtení, hezky postavený příběh, udržoval napětí po celou dobu. Konec přinesl pár šoků - doporučuji.
Kniha rozhodně není žádná topka, ale příběh vás nutí číst dál a dál. Zajímalo mne co osud France a Johnovi přichystá. Konec byl celkem rychlý a popravdě jsem ho takto čekala :D. Jinak díky autorovi za, alespoň pro mne, další informace o průběhu války přímo v Německu.
Kniha o nelehkých dobách odvíjejících se po první světové válce. Nechtěla bych být v kůži nikoho z hlavních hrdinů. Aspoň už teď vím, podle jakého vzorce se člověk chová. Máme to v sobě zakořeněno, generace po generaci.
Paráda! Rozjezd trochu pomalejší, ale posléze děj nabere slušnou rychlost, že z vlaku nebudete moct vyskočit až po otočení poslední stránky :).
Dovolím si použít citaci Jiřího Kodeta z filmu Pelíšky - Dejte to pryč, mně je z toho mdlo. To je můj pocit z knihy. Přenesla jsem se do špíny, hnusu a marnosti. Chlast je metla lidstva. Víc psát není třeba.