Selský baroko ekniha

od:


KoupitKoupit eknihu

V beletrii posledních let se najde jen málo knih, které by se zabývaly naší nedávnou minulostí, tím méně obdobím kolektivizace vesnice v 50. letech. V novele Selský baroko se o takovou historickou reflexi pokouší Jiří Hájíček (1967), autor patřící ke generaci, která vyrůstala až dlouho po tomto temném období selských procesů. Příběh začíná zdánlivě nenápadně jednoho horkého léta v zámeckém parku v Třeboni. Pavel Straňanský je genealog, který sestavuje v archivech rodokmeny, většinou pro zámožné emigranty hledající ve staré vlasti své kořeny. Jedna neobvyklá zakázka jej však přivádí do historie poměrně nedávné, a před Pavlem náhle vyvstává příběh vesnické krásky Rozálie Zandlové a sedláků z obce Tomašice. Osamělý hledač putuje po jihočeském venkově, aby ze zápisů starých kronik a výpovědí pamětníků postupně rekonstruoval příběh udání, které v 50. letech přivedlo několik sedláků do vězení. Vše se však stále více zamotává a Pavel zjišťuje, že jeho téměř detektivní pátrání, které jej přivádí až do žhavé současnosti, namísto jasných odpovědí vyvolává jen další otázky. A ty zůstávají vlastně stále stejné, ať se jedná o příběh starý padesát let, nebo několik týdnů. Jak by měl člověk zacházet s vinou, pomstou, odpuštěním? Jakou moc má nad námi minulost?...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/130332/big_selsky-baroko-Fp2-130332.jpg 41292
Nahrávám...

Komentáře (305)

Kniha Selský baroko

Aranel15
03. srpna

Tento styl psaní mi vůbec nesedl. Téma by se dalo krásně románově zpracovat a bylo by určitě zajímavější než toto bádání. Z počátku jsem ani nevěděla, jestli je důležitější linka kolem sedláků nebo Daniela.

MCGinger
29. července

Další knížka od pana Hájíčka a evidentně mi jeho styl sedí.

Zajímavé téma, chci si o něm načíst víc. Pak pro mě zajímavá volba hlavní postavy, jeho přístupu k okolí. Příběh opravdu graduje, člověk se těší na další a další stránku, dojde i na zvraty...


heczek
08. července

Velmi zajímavý a poutavý námět knihy, žel ne v úplně správných rukou spisovatele. Vše bylo ploché, nesympatické hlavní postavy, milostná zápletka k příběhu vůbec nesedla.

Po přečtení popisu jsem se na knihu vážně moc těšila , ale mám pocit, jakoby autor nedokázal uchopit toto téma a jen se jej povrchně dotknul, upozornil.. chyběla mi hloubka..

cérka
24. června

Audiokniha

Je to už pár let kdy jsem četla, na doporučení kolegyně, knihu Rybí krev a byla jí naprosto uchvácena. Další titul, Dešťová hůl, už u mě takové nadšení nevyvolal, nedokázala jsem se sžít s hlavními postavami. K uzavření trilogie mi zbývala už jen jedna kniha, Selský baroko. Trvalo to, ale konečně mohu i tuto knihu zařadit do přečtených.

Ve své době musela kniha působit na čtenáře jako zjevení a vůbec se nedivím její velké popularitě. Pan Hájíček se pustil do ožehavého, ale v té době velmi žádaného tématu. Dnes už se na kolektivizaci vesnice v padesátých letech minulého století dívám trochu jinak. Něco jsem načetla, něco se dozvěděla od pamětníků a některé "dozvuky" jsem stihla i zažít. Samotný příběh je zasažen do Jižních Čech, kde byla situace jiná než na Valašsku. Tady u nás hold taková bonita půdy a výnosy ze sklizně nikdy nebyly.
Nicméně v knize je spousta krásných myšlenek i postřehů, děj má spád a je uvěřitelný.
Kniha se dobře poslouchala a docela mě i bavila. Jelikož příběh opravdu gradoval, tak i já s velkou netrpělivostí očekávala závěr.
Nakonec tedy hodnotím čtyřmi hvězdičkami (před lety by to asi bylo o hvězdičku víc).

Lole
24. června

Na jednu stranu zajímavý příběh s pěkně vykreslenými kulisami Jižních čech, na straně druhé se čte těžko a nějak se mi nepodařilo mít zájem o příběh co se tam odehrává. Co mi přišlo zajímavý je způsob jak lidí na venkově přijali hl. ženu autora asi bych v tom minimálně pro sebe viděla zajímavější linii.

wersl
17. června

Tak jako mnozí zde, jsem knihu četl v období kdy jsem se z lehka začal zabývat genealogií a proto je i můj úsudek možná lehce zčeřený. Nicméně, někdy je to právě i o vhodném načasování :)

Líbila se mi jak hlavní dějová línie tak i následné propojení s linkou ohledně Daniely, které postupně graduje. Pan Hájíček mne zaujal jak svými popisky míst, lidí ale i střípků pocitů které dodávají celku nádech poetičnosti. Bavilo mne jak často popisu, že si hrdina někde kupuje vodu, kafe nebo tatranku :)

Našel jsem si zde i několik krásných myšlenek. Gesto odpuštění "Nedonutili mne nenávidět", že "není každej tím, kým si myslí, že je", viz popis rodiny, která se přistěhovala a nějak se sice jmenovala, ale protože se gruntu říkalo u Elijášů tak od té doby byli prostě Eliášovi, a nakonec i to, že fakta ať se zdají z matrik sebe jasnější nelze posuzovat pokud v dané době skutečně nežijete, protože výklad historie se může lišit v závislosti na režimu nebo v případě, že se vás ony události i díky rodiné tragédii bezprostředně dotýkají.

ElleNora
03. června

Asi jsem vzhledem k mé předchozí čtenářské zkušenosti (román Rybí krev) čekala trochu víc. První dvě třetiny pro mě byly zdlouhavé, ale konec mě musím říct mile překvapil. Ke čtvrté hvězdě u mě mnoho nechybělo.
Postavy sedláků měli v 50. letech podobné problémy, avšak zcela jiný osud. Jejich minulost se proto odráží i v životech dalších generací, které musí žít se zločiny, za něž vlastně nenesou odpovědnost.

Galadwen
29. května

Kniha je docela dobrá, přesto mě svým způsobem zklamala, a to pravděpodobně kvůli příliš vysokým očekáváním.
První polovina, ne-li dvě třetiny, jsou víceméně o genealogii doby předdigitalizační a bádání v archivech, což je prostředí mně značně důvěrně známé, takže nepřekvapí. K tomu trocha milostného pnutí, něco vztahů ze současné vesnice a hodně horkého jihočeského léta, a přitom jen maličko kolektivizace a 50. let, což je ta část příběhu, kterou jsem podle anotace nejvíc čekala. Teprve v poslední třetině zápletka vykrystalizuje a dojde k dramatickému (z psychologického hlediska, akci neočekávejte) vyústění a téměř bych řekla zvratu. Po cestě jsem přitom měla dojem, že zatímco některé epizody jsou zbytečně zdůrazněné, jiné detaily autor záměrně přeskakuje a později se k nim vrací stylem překvapení pro čtenáře (třeba koupě a odhalení obsahu "tajné" kroniky Tomašic bylo hodně divné).
Je to dost pochmurné čtení, a nejenom kvůli odhalenému tajemství vztahů z dávné minulosti, zrady a pomsty křivd z 50. let. Dala bych 3,5 hvězdy, zarovnávám dolů, přece jen jsem asi čekala víc.

1 ...