kirinka52 komentáře u knih

Skvělá odlehčená sci-fi jednohubka, aneb co jste o hmyzu nechtěli vědět.

Velmi čtivě pozorujeme příběh pozemšťanů a scellanky, které svede dokupy šňurolovec. Jejich patálie však může skončit zánikem veškerého života v naší dimenzi.

Slyšíš ten Tón?...

Moc ráda bych dala více, ale...

Na můj vkus velmi očividná inspirace jinými autory. (Chápu, že v dnešní době napsat něco nenapsaného je kumšt.)

Já osobně jsem zastánce linearního vyprávění.

A ani styl psaní autora mě nenadchl. Bohužel.

Tak to byla jízda.
Je to velký, těžký a sakramensky čtivý.

V tomto prvním díle se nachází jen lehké prvky fantasy. Bavíme se o přerostlém vlku, a jeho tajemném propojení s člověkem, vyskytuje se zde Orákulum, které jak víme vždycky ví všechno, kouzelný prsten, jež dva kusy celek tvoří.

Děj se točí kolem partičky přátel jež bojuje se svými osudy, ale i s osudem celého kontinentu. Zábava, radost, smutek, smrt a spoustu tajemství a záhad.

Kniha je plná popisů jak situací tak prostředí. Já však musím vyzvednout bojové scény, které z mého pohledu jsou naprosto dokonalé. (Mám ráda "válečné" fantasy takže tyhle pasáže jsem si neskutečně vychutnala.) Asi bych se nebála autora přirovnat k mé srdcové záležitosti a to je Anthony Ryan. Takže šup sem s dalším dílem!!!

Pokud se někdo bojí českých autorů, tak za mě tady nemůžete minout (pokud máte rádi stejný styl jako já).

Ze začátku (dost dlouho na můj vkus) jsem si říkala. Jasně tohle prostě z nějakýma háčkama dopadne podle plánu.
Ha.
Chyba lávky.
Někteří mi přirostli k srdci víc, jiní méně, ale to už tak bývá.
Knížku však musíte dočíst, abyste ji ocenili.

(SPOILER) Předem říkám, že můj komentář je hodně ovlivněn tím, že od Ryana bych četla i nákupní seznam :D

Cože? Ryan a draci?? Jeho fantasy skvělé fungují i bez nich. A skvěle fungují i s nimi. Nicméně jsem zvykla z jeho podání na trochu více krve, jako jo v podstatě jsme vyhladili kontinent, ale to se bavíme o poslední třetině knihy.

Líbí se mi téměř mateřský vztah mezi Lizzane a Tekelou je to sveží a velmi oživující.
Clay je taková ta typická hlavní postava u které nevíte jestli mu střelit pár facek nebo ho politovat. Ale je to hodnej kluk.
A námořníček Hilemore má za mě dost velký potenciál.

Hodně se v komentářích opakuje pomalý rozjezd. Jako mě nepřišlo, ale je možné že mám zkreslené vnímání v tomhle.

Jednohubka v nádherném obalu.
Ale nevadilo by mi si ji půjčit z knihovny než koupit.

Pěkné téma. Mě osobně připomíná Zaklínače. Dobře se to čte i přes některé překlepy (což je chyba editora).

Jednoduší fantaska s jednou lechtivou scénou. Která by tam asi ani nemusela být (přišlo mi to jako vybití frustrace, než romantický akt, který to měl zřejmě být)

Jsem dost zmatená ze sexuální orientací lidí tamního světa. Páry tam tvoří z pravidla dvě ženy, až na jeden pár cestou do svatého města a sexuální scénu zmiňovanou výše, kdy hrdinka je vlastně asi na všechno. To mi moc sympatické není.

O postavách nadruhou stranu toho víme docela dost, což se mi líbí. Musím říct, že jsem zvědavá na další díl. Jen mám trochu strach, aby z toho autorka nechtěla moc nasilím udělat trochu jiný žánr.

Jak už bývá zvykem, začátek mi neuběhl zrovna rychle. Vlastně trvalo asi 2 měsíce než jsem se dostala do pasáže, která mě chytla tak že zbylých 300 stránek jsem sfoukla za 2 dny.

Když vydržíte, přísahám na Matku, že to stojí za to.

Tohle fantasy jde čistě jenom po krvi a pomstě a dělá to hodně dobře. Ale dokud je s vámi pan Laskavý nemáte se čeho bát.

Už druhý díl a já se moc snažím, ale ne a ne si najít cestu k postavám.

Jsou skvělí, jsou silní, mají pohnuté osudy, mají všechno to proč by je člověk měl mít rád, ale nic.. jo až na Gudvara mrzák jeden nidingská ten mi tu krev pije po litrech. Ale jinak nic a moc mě to mrzí.

Tak jak v prvním díle tak i teď mi přišla nejpoutavější poslední třetina. Myslím, že Gwynne nebude úplně autor pro mě.

Přesto, že se tato série pro mě stává utrpením, jakým si prošel Rotta, dávám 3 hvězdičky. Příběh ve svém konceptu není špatný (pokud vám nevadí chodit po kontinentu pořád nahoru a dolu jak jojo). Něco mi tam chybí.

(SPOILER) Ach jo.. Pane Kingu co jste mi to provedl.
Přijít v tomto světě o detektiva, který když chytne stopu a nepustí dokud nemá kořist, je fakt moc moc zlý.
Myslím si, že skvělé zakončení trilogie. V tomto díle vygraduje Kingův um začlenit nadpřirozeno (za mě telekineze spadá do těchto jevů) a vlastně vám to příjde naprosto v pořádku. Zbožňuju pocit, když zapadne poslední dílek Kingovi skládačky. A na druhou stranu je to tak frustrující.
Teď mě to dost láká ke knize Holly, která je pouze zaměřena na majitelku Právo nálezce.

Páni... Červená karkulka od bratří Grimmů.

Krásné pohádkové fantasy, které není úplně černo- červeno bílé.
Je to příjemná oddychovka, kde nestrávíte 100-200 stránek hledáním se v ději. Děj mě v pil jak houba a nepustil až do konce. A chci víc.
Máme zde sesterskou lásku i tu rodičovskou (ikdyž trochu jinak než by jsme si pro hrdinky přáli) přátelství i tu lásku opravdovou (která jak víme i hory přenáší). Z mého pohledu je těmto vztahům oponentem víra, která tu rozvrátí úplně všechno (takzvaně nezůstane kámen na kameni a nebo spíš když se kácí les, létají z něj třísky).

Určitě se najdou chybičky a nesrovnalosti, ale musím říct že mě vyloženě nic nepraštilo do očí. A nebo jsem kvůli ději neměla čas všimnout...

Tohle bylo hodně těžký. Hodně.

Každý nezodpovědný chovatel, který si řekne: ,,Na co očkovat.", by měl projít tímhle skvělým emocionálním peklem.

Většinu příběhu jde shrnout úslovím ,,Tak blízko a přitom tak daleko." což vede k neutuchající potřebě, nedat knihu z ruky. Některé knihy jde milovat a přitom nenávidět tak jednoduše...

Dočtená poslední kniha... Otočená poslední stránka...

Upřímně jsem zničená, že další už není.. Ty knihy mi ukradli kus duše a musím říct, že cítím neskutečný prázdno. Prázdno z toho, že mě nečekají další stránky...

Předchozí díl nás z lehka připravoval, že se blíží krvavá lázeň. Z každé stránky Černé písně na vás budou stříkat hektolitry krve! A to nejhorší je, že se vám to bude líbit! V zápasu tygra s vlkem budete hltat jednu stránku za druhou. Vydechnout stihnete až na konci.

Největší krutost v Ryanovi tkví v tom, že nevíme jestli něco bude dál..

Moje seznámení s tvorbou Holly Blackové proběhlo velmi rychle. Knížka se četla v podstatě sama. Poutavý příběh o elfech a lidech, a bylo velmi obtížné od knížky odejít. Nebyl to klasický černobílý souboj dobra se zlem, věci nejsou vždycky tak jak se zdá nebo spíš nezdá?

Povídky jsou skvělá oddechovka od těch bichlí, kterýma by šlo zabíjet, co normálně čtu.

Mě osobně nejvíc dostala povídka Mozky. Za tu osobně dávám 5*. Ale všechny povídky mají svého ducha (neberte mě doslovně).

Všem autorům držím palečky, a snad si od některého přečtu celou knížku. Máte můj obdiv. Tak pište, pište ať mám co číst.

Tak tohle byla PECKA.

Utrpení prvních 100 stran než zjistíte, co se zatraceně děje, kdo je kdo a jak se ta knížka vlastně čte.

Ale pak jako lusknutí prstů, vše zapadá jak puzzle. Nestačíte otáčet stránky a přesto, že je to bichle budete mít MALO. Pokaždé co si řeknete, že se vklidu nadechnete Erikson se na vás s šibalským úsměvem podívá a řekne NE.

A nebojte se otázek jak? proč? cože? Já jsem třeba Eriksona proklela do osmého kolene jeho rybičky. :D a to byl první díl...

Nevím, čím to je, jestli tím jakou lať nastavila kniha co jsem četla před touto. Ale za mě trochu slabší hodnocení, ale předpokládám, že další díl bude pecka.

Na mě byl rozjezd knížky docela dlouhý. Ke knížce jsem se doslova přilepila až skoro před koncem (nějakých 150 stránek), ale neříkám těch 150 s. bylo VELMI intenzivní.

Musím říct, že mám radši pár vedlejších postav než ty hlavní, ale to je dost subjektivní.

Baže bych se hned vydala na nějakou pouť drakkarem nebo vydobít si slávu a věhlas. HEJA

(SPOILER) Jakožto holka od koní jsem byla absolutně na prášky, když se ztratil Cuk. Stačilo strašně málo, abych přelistovala na konec a zjistila jestli ho najde. Byly to nervy, ale musím říct že zatím moje nejoblíbenější. Uvidíme jak budu číst dál, co si na mě chystaj.

Nikdy nepřestanu být panu Spisovateli vděčná, za to že Dannyho našel a dokončili co začlo osudným setkáním s Overlookem. S Osvícením patří mezi mé srdcovky.

Ráda bych věděla kam je všechny život zavál dál.

(SPOILER) Moc bych si přála si přečíst třebas byť jen povídky ze světa Skoříčáka a jak se tam naší růžové pusince vede.

A hlavně přežíla to Růže?? Ach tolik otázek a žádne odpovědi.

Jedna ze serií co mi byla líto že končí.

Nečetlo se to špatně zajmavý nápad i příběh, ale konec? Vzdyť to podstatě konec nemá.