Spasitel Duny
Frank Herbert
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15785/bmid_spasitel-duny-Qh2-15785.jpg
4
1074
1074
Druhý díl ságy Spasitel Duny nás zavádí do světa, jehož po tisíciletí zaběhaný systém se hroutí. Paul Atreides, zvaný teď převážně Muad´dib, je absolutním pánem světa – a zároveň obětí své vlastní předzvěstné schopnosti, která z něj v očích jeho poddaných udělala boha. Na Arrakis přijíždějí tisíce poutníků, aby se poklonili novému spasiteli a jeho sestře Alii. Fremenská vojska šíří vesmírem hrůzu a zkázu a ničí všechno a všechny, kdo se Paulovi postaví do cesty. Bývalé mocnosti, dnes do značné míry zbavené své moci, se ale nehodlají jen tak vzdát: Bene Gesserit, Gilda a Tleilaxané připravují tajné spiknutí proti božskému vládci – a silného spojence mají v jeho vlastní domácnosti: Paulovu manželku Irulán, dceru bývalého vládce Shaddama, která svému manželovi trpce vyčítá, že s ní nechce mít děti. Na scénu vstupuje tajná zbraň – ghola Hayt, Tleilaxany znovuoživený Duncan Idaho, který přináší svému staronovému vládci zkázu…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1993 , Svoboda-LibertasOriginální název:
Dune Messiah , 1969
více info...
Přidat komentář
Přečteno asi před dvěma týdny, takže prvotní pocity už pominuly, ale stejně musím říct, že se mi to líbilo. A asi i trochu víc něž Duna, ale to je u mě dáno tím, že jsem nebyla ovlivněna filmovým zpracováním. Mně opravdu sedí víc si nejdřív přečíst knížku a až pak vidět film. Potřebuji si vizualizae udělat ve své hlavě a ne si nechat něco podstrkovat. A proto se mi tento díl i přes zdlouhavé intrikování a filosofování líbil moc. Oživení oblíbené postavy bylo velkým přínosem a konec byl smutný, ale já se těším kam se budeme pouštní krajinou sunout dál.. Škoda jen, že už asi ne na hřbetě velkého pouštního červa..
Na to jak je druhá Duna poměrně útlá knížka tak se nečte vůbec snadno a strávil sem s ni podstatně více času než sem původně plánoval. Kdo by snad čekal strhující pasáže jako v první knize, nebo snad alespoň náznak akce, ten bude hodně zklamaný. Spasitel je pouze o dialogu kdy se spolu baví jedna až několik postav a to kolikrát pouze v náznacích a zkousnout to filozofično a Paulovi vize byl mnohdy docela oříšek. Popravdě jsem se do knihy pořádně dostal až po výbuchu a to je až někdy ke konci druhé třetiny knihy. První knihu bych si klidně přečetl znovu, u dvojky si tím momentálně nejsem vůbec jistý jakkoliv se v ní stane mnoho zajímavého a než se pustím do dalšího dílu tak si budu muset nechat trochu odstup…6/10
Druhá Duna není tak strhující jako první, jde spíš o sled dialogů proč a jak, ale pro mě neodmyslitelně patří ke světu Duny a líbí se mi zakončení, které pro Paula Herbert vymyslel....i celkové vyznění. Momentálně mám rozečteného už Božský imperátor Duny a to je teprve záplava vnitřních přemýšlecích monologů nad významem života, takže zpětně ta dvojka byla úplně akční :-))))
Řeknu nemyslitelné: druhá Duna je otřesná.
Napínavý příběh a poznávání nového prostředí z prvního dílu je pryč. Naprostá většina téhle knihy jsou rozhovory mezi různými postavami, které spolu všechny mluví v nesrozumitelných náznacích. Čtenář má díky nahodilému blábolení postav jen mlhavou představu kam (a zda vůbec) se příběh posouvá.
Jediné, co knihu zachraňuje, jsou její kulisy - to, že se člověk dozví, jak nová vláda Atreidů vlastně vypadá a s jakými problémy se musí vypořádat.
(SPOILER) V druhém díle se vracíme na Arrakis, která se změnila k nepoznání. Několik let po džihádu s miliardami mrtvými, ze kterého se bude vesmír vzpamatovávat stovky generací, se na pouštní planetu sjíždějí poutníci za prorockým imperátorem Muad'Dibem a jeho zbožštělou sestrou Alií. Jestli už první díl Duny nedal čtenáři nic zadarmo, tak u Spasitele Duny složitost vyprávění hraničí místy až s nesrozumitelností, události posledních let zůstávají jen v tajuplných náznacích, vztahy mezi postavami a politický kontext je třeba si spíše domýšlet. Z Paula vyprchala veškerá lidskost a působí jako bezvládná skořápka, vedená předzvěstnou schopností do jediné z myriád možných budoucností, která nepovede k jeho smrti a vyhlazení jeho rodu. Jsou to okamžiky, kdy "samotná budoucnost lidstva závisí na poměrně prostých činech jednoho jediného člověka" a Paul přitom čelí rafinovanému spiknutí mocných protivníků - kosmické Gildy, Bene Gesseritu, podivných Tleilaxanů a jeho vlastní zákonné manželky, zahořklé princezny Irulán. Celkově to působí spíše jako epilog k prvnímu dílu, respektive jako přemostění mezi ním a osudy další generace rodu Atreidů. (7/10)
Nenechte se odradit horším hodnocením knihy. Po zhlédnutí druhého filmu Denise Villeneuvea se mi Spasitel Duny četl velice dobře. Váhala jsem, jestli se do druhé knihy pouštět, rozhodně toho ale nelituji, naopak, svým způsobem je druhý díl zajímavější než ten první. Osud hlavních postav se nadále rozvíjí a nové postavy jsou (alespoň z mého pohledu) velice atraktivní. Doporučuji!
Druhý díl, ale v podstatě se jedná o doplnění nebo rozšíření prvního dílu ságy. Oproti předchozímu dílu se příběh maličko hůř četl a přišlo na řadu pověstné politikaření duny. Nicméně opět famózní sci-fi a perfektní příprava na třetí díl. Bylo velmi příjemné potkat nové a staronové postavy. Nemusím dodávat, že kniha stojí za přečtení, kdo se pustil do první dílu velmi pravděpodobně bude pokračovat i nadále.
(SPOILER) Druhý díl všelicos vysvětloval co jsme třeba nepochytili nebo ,nebylo ve filmu. Určitě doporučuji přečíst. Vlastně jsem 2,3,4 díl přečetla najednou ,dobře se mi to četlo , je tam spousty myšlenek autor musel být fakt hlava.Ale chápu že to třeba není kniha pro každého. Někdy pocituji i zklamání, ale né z knihy, ale z chovaní některých postav, což je v pořádku. Paul chtěl odplatu za zničení jeho rodiny a vraždu otce a tak se spojí s fremeny ,nikdo jiný není po ruce a oni bojovat umí...ale je to dvojsečná zbran, protože fremeni mají svoje zákony které jsou nad rozkazy a vůli Paula a to je důvod proč v tom stanu s matkou Jessicou tak řve hrůzou , protože se mu to vymkne z kontroly. Fremeni kdysi utlačovaní chudáčci si čuchli k moci a jako "správní" arabové vraždí po celé galaxii Arrakis už jim je malá . Ti co chtěli jen svůj domov Arrakis ,jsou najednou utlačovatelé a vrazi. To vše pod jménem Paula, který není schopný ani ochotný cokoliv zarazit.
Tohle mi přišlo jako slušnej úlet, kterej snad musel Herbert psát na drogách. Příběh jsem tak nějak znal z prvního dílu TV minisérie Děti planety Duna (2004), ale celková složitost, myšlenkový pochody a dialogy... no na mě už trochu moc. Politikaření bez jakýkoli akce se na 250ti stránkách dá přežít, promyšlený spiknutí je vcelku silný; pár nových postav, větší příklon k fantasy. 3-4 kapitoly se mi opravdu líbily (většinou ty plný dialogů), ale zbytek byl na mě už trochu silná (melanžová) kává.
Chvílemi jsem nevěděl, co si o tom myslet. Někdy mi Paul připadal vlastně slabší, méně mocný než v Duně, jindy naopak. Pochopil jsem, že to jakoby měl být od začátku jeho plán, ale i tak to je po prvním dílu schod dolů. Nicméně 4* si zaslouží, pořád je to dobrá knížka.
(SPOILER)
(8/10) “Nepobil je sám, Stile. Zabíjel podobně jako já - tím, že vysílal svoje legie. Je tu další imperátor v minulosti, kterého by sis podle mého měl všimnout: - Hitler. Pobil víc než šest miliónů lidí. Docela to ujde na tu dobu."
Tak jsem se namotivován po návštěvě kina, kde ztvárnění první knihy lehce vyspoilerovalo směřování té následující, vrhl na pokračování a... no, doteď se z toho vzpamatovávám. I ten komentář píšu asi po třech dnech, protože jsem to potřeboval trochu rozdýchat. Nějak jsem čekal, že kniha bude o snaze ještě nějak zachránit situaci a vybruslit z té války, která Paula děsila ve vizích, či alespoň zmírnit následky, ale ne, válka prostě byla a teď jsme o 12 let později a ty, čtenáři, se s tím prostě smiř.
Z Paula se nám tedy stává vládce, díky jemuž a jeho následovníkům zemřely doslova miliardy lidí. I přes to ho nedokážu vnímat jako úplně negativní postavu, přece jen tohle zpočátku nechtěl a je vina v něm, nebo v těch, kteří ho tak fanaticky následují? Dalo se to vůbec nějak zastavit? Ale dvanáct let uplynulo a místo války řešíme další hromadu intrik. Dokonce ani znovuoživení mrtvé postavy není nemožné - i když zrovna tahle linie se mi líbila. Kniha není nijak akční (což mi nevadí), je tu i spousta filozofování, ale jak první Duna končila ve znamení triumfu, tady nastává zmar a zkáza. Přiznám se, že takhle depresivní jsem to nečekal a musel jsem přemýšlet, co přesně si o celé knize vlastně myslet. Ne, že bych si myslel, že je špatná proto, že se děj nevyvíjí podle mých představ - ale i tak ubírám na hodnocení oproti té první. Nejdřív jsem si myslel, že mě do nižšího hodnocení tlačí hlavně onen pochmurný konec, ale je to třeba i to, že mi některé věci přišly trochu málo rozvinuté. Třeba Irulán nakonec někam úplně zmizela a zjevila se až na konci s tím, že bude vychovávat Paulovy děti. A celkově bych Irulán, nebo i Chani v knize uvítal více, když mohla mít první Duna přes 500 stran, tak se mohl Herbert trochu více rozepsat i tady. Každopádně teď, když jsem se trochu vzpamatoval, se už těším na další díl, abych zjistil, co bude s přeživšími postavami a hlavně Paulovými potomky. A taky se těším na film - sice si před ním (pokud to bude skutečně ztvárnění tohoto děje) asi nechám předepsat nějaká antidepresiva, ale jsem zvědavý na reakce lidí, co to nečetli a kteří nejspíš budou pěkně v šoku. Očekávám bouřlivé reakce, které zboří celý internet...
Výborná kniha. Skvelé, logické pokračovanie, rafinované. Napriek tomu prvá Duna pre mňa vždy zostane samostatným príbehom, ktorý pokračovanie nikdy nepotreboval. A mám tušenie, že ten pocit bude s ďalšími dielmi silnieť. A možno nie.
Pro mě nejlepší příběh série. Nelehké a velice inteligentní. Méně akce a více politikaření a intrik.
Druhému dílu Duny jsem se kvůli spíš špatným recenzím dlouho vyhýbala. Chyba :-)) Spasitel Duny sice není tolik dějově rozkročený jako první Duna a akce tu najdete taky pomálu, zato jde o chytré (někdy skoro až kontemplativní) dílo, které řeší hlavně to, jestli (a jak) je možné utéct osudu a předurčenosti.
A Muad'Dib Paul je nově – i díky Spasiteli Duny – mým novým oblíbeným (anti)hrdinou.
Upřímně, Spasitele jsem měl na poličce hodně dlouho. Po přečtení prvního dílu jsem v sobě nenašel sílu pokračovat v sérii, i díky nízkým hodnocením. Ovšem druhý film všechno změnil. Díky němu jsem druhou knihu přelouskal během jednoho víkendu a momentálně jsem již plně vnořen do dílu třetího. Spasitel Duny mě navzdory nízkým hodnocením hodně bavil. Nevadilo mi, že tam není příliš mnoho akce, ba naopak. Díky tomu jsem měl možnost získat lepší představu o postavách a jejich motivacích a díky tomu i konec dával smysl a člověk ho mohl plnohodnotně procítit. Je pravdou, že chvílemi to bylo možná až moc filozofické a určitě bych knihu neřadil mezi jednoduché čtení. Ovšem pokud se ale člověk naladí na tu správnou vlnu (což po shlédnutí obou filmů není zas tak těžký úkol), tak dojde k závěru, že Spasitel je solidní kniha, která je zároveň nesmírně důležitá pro vývoj magického a fascinujícího světa Duny.
Docela by mě zajímalo, co Herberta k napsání druhého dílu ponouklo – jestli jeho vlastní puzení vrátit se do tohoto působivého světa, nebo přání fanoušků nebo snad vidina výdělku ... Každopádně na sebe vzal velmi nelehký úkol, který podle mého názoru dost dobře nezvládl. Pokud vytvoříme skoro dokonalé hrdiny, jakými jsou Paul Atreides a jeho sestra, stěží se pak pro ně hledá rovnocenný protivník. Pak nezbývá, než – jak to udělal Herbert – v podstatě vybočit z mezí žánru scifi a vytvořit postavy vlastně už z oblasti fantasy, protože jak jinak schopnosti Tleilaxanů označit. To je jedna věc, která mi vadila. Tou druhou je zbytečná složitost (hraničící až s nesrozumitelností) knihy a téměř absence akce, kterou je jednička přímo prostoupená a kterou Herbert umí.
Slyšeno jako audiokniha.
Konec to zachránil, ale celkově po první knize sešup dolů :-( Ale jako doplnění informací a představu o čem bude 3. film Duny od Daniela Villeneuvea, to není až tak moc špatné a za přečtení to stojí.
Mé hodnocení 65%
Nemůžu říct, že by 'Dune Messiah' nebyl nabitý zvraty a neměl řádně zrádný příběh a twisty, postavy se zjevuji, zrazují, jdou za svými záměry, potom co je Paul doslova CEO, Vládcem vesmíru a jeho svatá válka způsobila smrt milionů se ocitá o dvanáct let později v pozici, kdy se proti němu chystá spiknutí. Nedá se ani říct, že by DM snad nebyl decentním pokračováním, ale ve stínu prvního dílu, kde bylo zkrátka mnoho ikonických scén, úvodní box of pain, jízda na písečném červovi, souboje, nebo způsoby života Fremenů a nakladání s tekutinami, zde jsem se spíše jen ztrácel v politickém kdo, co, komu, jak a za kolik... i přesto jsem se ale po zhlédnutí druhého dílu adaptace původní knihy v kině přistihl v jakési posedlosti světem Duny, takže mě návrat k tomuhle, otázce mesiášství a moci a zodpovědnosti vůdců, dodnes nanejvýše aktuální, prakticky skoro volal. Ale upřímně, musím si to někdy přečíst znovu, pořádně, stejně jako první díl. Tohle není jen nějaká žanrová sága, je to mnohem vrstevnatější, než se na první pohled může zdát.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1988 |  Duna |
| 1993 |  Spasitel Duny |
| 2007 | Děti Duny |
| 2001 | Božský imperátor Duny |
| 1999 | Kapitula: Duna |
Bylo to až téměř utrpení se knihou prokousat. Navíc mi přijde, že vydání z roku 1993 má dost špatný překlad. Některé věty jsem si musel číst několikrát, abych je pochopil a v jedné pasáži jsem vůbec nechápal, co se děje.