Píseň krve

3 dnes

Do svého komentu si půjčuji slova, která napsala Metla: Anthony Ryan je zdatný vypravěč a jeho „Píseň krve“ je velmi čtivý román plný mečů a v menší míře magie.

4 06. dubna

Konečně dobrá fantasy kniha!
Možná je to ovlivněno mou dlouhodobou abstinencí v daném žánru, ale u Písně krve jsem si opět vzpomněl, jaké to je být upřímně zvědavý na další příběhový vývoj. Ano, i tady mohu autorovi leccos vyčítat (např. jak snadno upouští od rozjednaného tématu, kdy se hrdina neuvěřitelně snadno spokojí s polovičatými odpověďmi, zatímco jindy jde po stopě se zarputilostí loveckého psa), ale nechci. Prostě nechci.
Dokonce ve mně kniha zanechala natolik příznivý dojem, že zcela vážně uvažuji nepokračovat s dalšími díly. Proč také? Závěr se klidně může vykládat jako finále životného příběhu Vélina al Sorny s tím, že je na čtenářově fantasii, jak by si přál, aby mu budoucnost přála, či nikoli.

P.S. Skutečně nevím, zda upřednostnit vlastní fantazii, nebo tu autorovu.

4 27. března

Na tuto sérii jsem byl zvědavý a vzhledem k počtu stran jsem se na ni dlouho chystal...a výsledek? je vynikající!
Musím říct, že začátek mě bavil možná nejvíce, hrozně mi to připomnělo oblíbenou knihu Levá ruka boží od Haffmana. Ale i dále to bylo super čtení.
Hlavně mě zaujalo, že děj se někdy stáčel směrem, kdy jsem si říkal no tak to už mě asi nebude bavit a najednou se vše změní a jede se dál.
Rozhodně je to za 5*

3 23. března

Áno, výborné. Nie originálne, ale aj tak výborné. Jedna z mála cez600stranových kníh, ktorú mám chuť si po rokoch zopakovať. A raz si ju po rokoch aj zopakujem.

1 22. března

Fantastická fantasy.

3 04. března

Výborné, výborné, výborné! Chodila jsem okolo této série velmi dlouho, několikrát jsem tuto knihu držela v knihkupectví v ruce, ale vždycky jsem ji vrátila zpět do regálu (lituji toho? Ano!), ale přeci jen si ke mně cestu našla - prostřednictvím vypůjčené audioknihy.

Bavilo mě to od úplného začátku do konce, (způsob vyprávění, kdy dospělý Vélin zasvěcuje do svého příběhu kronikáře, mi lehce připomněl Jméno větru) byl to bohatý příběh držící si možná lehce rozvláčnější tempo, ale akce tu samozřejmě nechyběla. I přesto si myslím, že je to kniha stojící hlavně na postavách, které jsem si velmi rychle oblíbila (jen tedy Dentos a Barkus se mi pletli pekelně dlouho...a můj oblíbenec byl po většinu času Kénis) a na většinu z nich se těším (a jsem na ně zvědavá) do druhého dílu.

Moje asi jediná výtka se týká samotného Vélina, který je...takový velmi dokonalý, ve všem, vždycky. Občas má možná slabší chvilky, ale vždycky z toho vyjde jako dokonalý hrdina. Je to ale tak dobře napsané, že mu to člověk tak nějak odpustí. A dokonce mu bude fandit :)

Pokud vás baví coming of age příběhy, kombinace rytířů s fantasy a nevadí vám číst o spoustě krve a smrti, Píseň krve vřele doporučuji. Jdu s chutí na druhý díl!

P.S. Audio verzi můžu také s klidným srdcem doporučit, načtena je skvěle. Jediným mínusem je (samozřejmě) absence mapy, tudíž jsem měla lehce zmatek co všechno patří do Spojeného království, co už jsou samostatné říše a co je vedle čeho, plus že si člověk déle zvyká na jména (a že jich je tam dost).

2 27. února

Po dlouhé době uděluji naprosto oprávněně 5 hvězdiček. Už dlouho jsem si nebyl těmi pěti hvězdičkami tak jistý. Jdeme na další díl.