Pán věže

3 29. ledna

Druhý díl se podle mě plně vyrovnal tomu prvnímu. Potkali jsme spoustu už známých postav v menších či větších rolích a narazili i na spoustu postav nových. Kniha se četla sama, hltal jsem ji stránku po stránce. Hezky postupný rozjezd až po velkolepé finále. Bez diskuse 5 z 5.

2 04. ledna

Druhý díl ságy se skvěle čte, svět i postavy jsou propracované. Ale ikdyž se autor snažil, postavy jsou černobílé a děj začal být v druhé půli knihy dost natahovaný. Nejvíc mi vadilo, že se z hlavních postav stávají nadlidé likvidující nepřátele po desítkách. Celkově slabší tři hvězdy. "Trochu" realističtěji pojaté popisy bojů by mi v budoucích knihách pana Ryana vůbec nevadily.

6 15.12.2022

I druhý díl série Stín krkavce je skvělý. Tentokrát už nesledujeme pouze Vélina, ale i Lyrnu, Frentise, Revu a Verniera. Ač většinou nemám střídání postav ráda, tak tady mi to nevadilo, naopak knížce to dodávalo spád. Navíc třeba příběh Frentise byl úžasný a určitě zajímavější než Vélina.
Na začátku jsme poskočili zhruba o pět let vpřed a chvilku mi trvalo než jsem si na tento časový skok zvykla a zorientovala se v momentálním uspořádání světa. Ale po pár kapitolách už to bylo v pohodě.
Musím ocenit, že se autor nebál nečekaných zvratů. Několikrát jsem v knížce očekávala, že když naše hrdiny čeká nějaká nepříjemná situace, budou okolo ní chvilku chodit a nakonec se najde cesta, jak se jí vyhnout. Občas se jim to povedlo, ale častokrát ne, což bylo příjemné osvěžení knížky.
Celkově je příběh skvěle rozjetý a jsem moc zvědavá na závěrečný díl a jak si autor poradí se všemi otázkami, které první dva díly vzbudily.

6 17.11.2022

Pokračování v sérii Stín Krkavce. Knížka už nesleduje jen osud Vélina Al Sorny, ale i dalších postav, kdy jejich příběhy byly dokonce i lepší než samotného Vélina (za mě jednoznačně celý příběh Frentise je nejlepší z celé séire). Díky tomu má knížka spád a nutí čtenáře knížku neodkládat, ale pokračovat ve čtení a dozvědět se jak to vlastně dopadne (ubrání se město, vrátí se do království, ubrání se království, získá zpět vládu nad svým tělem...??).

Rozhodně doporučuji číst všechny díly po sobě.

3 02.11.2022

Odkládám nedočtené lehce za půlkou. Jestliže první díl byl ještě na hranici snesitelnosti, tenhle je dalece za ní. Představa, že k napsání dobré fantasy musím detailně popsat politické dění na polovině kontinentu a následovat hrdiny na půlroční cestě křížem krážem je přežitek, ve kterém se odmítám dál dloubat. Jestli to baví Ryana, ať si poslouží. Vélin al Sorna, ač vlastně ničím objevný "protagonista", zůstává jedinou postavou, na které záleží a která není nesnesitelná. Většina knihy je bohužel o slaměných panácích a nafouklých jménech. Oproti prvnímu dílu zaškobrtnutí a následný pád na hubu už číst nehodlám.

Druhý díl už ztrácí věrohodnost; asi nejlépe to podle mě vystihla ve svém komentáři Metla: všichni hrdinové jednotlivých oddílů (nám) pomalu, ale jistě „vélinovatí“. Pochopím Frentise, možná i Revu, ale Lyrna, v první knize tak skvěle dvojsečná, se tady změnila k nepoznání, škoda.
Zajímavé jsou podrobnosti ze života a historie severního lidu i Sordajů, povedla se dvorní dáma Lonačka i strýček alkoholik, koneckonců lze přijmout i LGBT téma, ostře odsuzované v království vedeném spravedlivým Otcem. Ale kouzlo úvodní části trilogie už vyprchalo, škoda.

Jsem tak nějak v polovině knihy, poslouchám to jako audioknihu a docela trpím. Střídá se asi 5 předčítajících. Z toho jsou dvě ženy a nevěřil bych, jak mně bude jedna z nich vytáčet.
Co mě vytáčí mnohem víc, je roztříštěný děj. Nedávno jsem dočetl Draconis Memoria, který byl celý psán tímto stylem a první díl byl pro mě osvěžující, protože děj měl spád. Teď to skáče jak splašená koza, některé dějové linie jsou tam víceméně navíc a kdyby tam nebyly, nic by se nestalo. Uvidíme, jak se bude vyvíjet děj, ale tento styl psaní mně nevyhovuje a pokud to autor ještě víc zamotá, asi si dám na relax Medvídka Pú.