Pán věže
Stín Krkavce série
< 2. díl >
Tváří v tvář hrozbě musí i ta nejzdráhavější ruka nakonec pozvednout meč. Vélin Al Sorna je unavený z války. Ve službách Království a Víry bojoval v bezpočtu bitev. Odměnou mu byla ztráta lásky, smrt přátel a zrada krále. Po pěti letech v alpiranském žaláři touží jen po návratu domů, odhodlaný, že už nikdy nebude zabíjet. Reva plánuje, že Vélinovi na uvítanou vrazí kudlu do zad. Zničil její rodinu i její život. Nic ji neodradí od krvavé pomsty — dokonce ani hrozba vpádu největšího nepřítele, jakému kdy Království čelilo. Ale jakmile vzplanou válečné ohně, z protivníků se stávají spojenci a pravda se mění v lež. Pokud chce Reva zachránit Království, musí přijmout budoucnost, jakou si nepředstavovala — a Vélin se musí ponořit zpět do minulosti, kterou by nejradši pohřbil.... celý text
Originální název: Tower Lord, 2014
více info...
Komentáře knihy Pán věže
Přidat komentář
Kniha pokračuje v podobném tempu jako první díl. Stále se velmi dobře čte. Nyní sledujeme osudy 4 hrdinů a tím pádem, kdo se jako já namlsal v prvním díle Vélina, tak možná bude lehce zklamaný, že nyní dostávají prostor i ostatní a Vélina je zde celkem málo. A možná taky ne... Celé to zase propojuje a spojuje náš známý Vernier. Kde s ním opět začínáme skoro u konce.
Stále neznáme o moc více než v prvním díle - co se magických schopností, magie a nebo kdo je to zlo ve stínu týče.
Vélin nyní jakožto Pán severní věže neobjevuje nic moc nového, co by ho posunulo dál.
Frentisovo linka nám naopak trochu osvětlí z chování nepřítele velmi maličko, že vlastně zatím jsme se setkali jen s posluhovači onoho zla. Každpodádně vůbe netuším, jak to s chudákem Frentisem ve třetím díle dopadne. Doufám, že ne moc špatně.
Lyrna. Hm v prvním díle mě moc neoslovila. V tomto díle je mi sympatičtější. Ale i tak je až přehnaně "chytrá". Každopádně její dějová linka je nejzajímavější.
Reva. Nová postava, která je zas přehnaně šikovná v boji a strategii boje. Za krátký čas, který stráví s Vélinem se dokáže všemu naučit. To co jemu trvalo desíky let. Hmm, no tak určitě.
Na konci knihy máme všechny naše hrdiny na stejném místě a těším se, jak bude jejich společný boj proti zlu pokračovat. Doufám, že tentokrát nejzajímavější dějovou linku bude mít opět Vélin a konečně nám budou zodpovězeny všechny otázky.
16/2025
Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na nový styl psaní po jednotlivých postavách. A strašně jsem tu bojovala se jmény a názvy - v jednu chvíli tam byli samí chlapi, co začínali na A, pak na I a já byla pěkně v loji (trochu jsem se musela poradit s chat GPT, abych se zorientovala). Ale pořád to neskutečně šlape. Jak jsem psala už u prvního dílu, pro mě je tahle kniha napsaná velmi netradičně, s takovým zvláštním odstupem a nezaujetím a přitom mi čtení chvílemi bralo dech. O explicitní scény z boje teda taky není nouze.
Je to super trilogie, druhý díl nezklamal. Bitva o Alltor byla legendární. Vélina platonicky miluju, Revu obdivuju, Lyrna mi pořád nejde pod nos a Frentis, ten si ten svůj osud teda uměl vybrat...
Dávám 80 %, přeci jen to pro mě bylo krapet slabší než první díl. Stále doporučuju!
Do jisté míry se vyplnily mé obavy po dočtení první knihy a příběh se skutečně rozprskl do tisice různých POV postav. Na první knize jsem skutečně ocenil, že je vyprávěna jen z jednoho pohledu, takový styl téměř na nespolehlivého vypravěče se v podobném velkém fantasy málo vidí. Knihu jsem si ovšem užil i tak.
Není to tolik intimní, hlavních a vedlejších postav je fady skutečně hafo a v některých se neorientuju ani po dočtení. Start je pomalejší než se nám podaří všechny postavy dostat do místa, odkud pochodují ke společnému cíli. Když se tam ovšem dostaneme, tak to šlape.
Ryan se nebojí docela neceremoniálně zabíjet vedlejší postava zleva zprava, což knize dodává nádech skutečné války. Postavy co už známe se tady trošku prohlubují, i když Vélinův charakterový vývoj tady zamrzl, a příběh má ještě svižnější spád.
Jsem zvědavý na třetí knihu, protože Pán Věže neodpověděl na takřka žádné tajemství týkající se mytologie, a finální zlo přiblížil jen v drobečcích.
Druhá kniha série je lepší než jednička, nechápu, proč procenta hodnocení jsou zde níže. V záplavě fantasy knih mi tento autor přijde jako nejlepší ve všech následujících důležitých bodech: vykreslení postavy, vykreslení prostředí, vyváženost sil (a myslím i zvláštních sil "obdařených" za které platí krvácením z nosu , očí atd.), napínavost a zároveň všechno dohromady.
Nejlepší na tom ale je, že přestože jsme svědky války, vyznění a poselství knihy je zcela proti válce, otroctví a fanatismu.
To, co zažívá Frentis a jak to zvládá z něj podle mě dělá hrdinu této části. Ι když, to jak dozrála Lyrna a co se s Davokou od sebe navzájem naučily, je také obdivuhodné.
Noví spojenci proti Volarům vypadají zajímavě: lesní lid - Sordayové a národ jezdců lučištníků - Eorhilové (jen si nemohu pomoct, ale spojení písmen 'eo' a bojovníků na koni je zde až příliš do očí bijící :D )
Reva je samozřejmě sympaťačka.
-- Reva se dotkla čepele. "Smím?"
Muž pokýval hlavou.
Potěžkala meč v ruce, odstoupila od pultu a zkusila jeden z Al-Sornových pohybů. Poslední, který ji naučil. Měl překazit útok několika protivníků v omezeném prostoru. Meč byl jen o něco těžší než klacek, se kterým cvičila a dobře vyvážený, když létal vzduchem, pěkně to hvízdalo. Pohyb to byl krátký, ale náročný, sestával z několika plných výpadů a byl zakončen dvojitou piruetou.
"Je nádherný," řekla a podržela čepel proti světlu. "Kolik za něj?"
Kovář na ni hleděl se zvláštním pohledem ve tváři. Připomněl jí pohledy mužů, kteří sledovali Eloru při tanci.
"Kolik za něj?" opakovala trochu nervózně Reva.
Kovář zamrkal, usmál se a mírně zastřeným hlasem odpověděl: "Udělejte to ještě jednou a dám vám k němu zadarmo pochvu." --
Doporučuji a ihned jdu na 3. díl.
Když jsem zjistila, že tentokrát se v příběhu bude střídat hned několik pohledů, měla jsem trochu strach, jak to ovlivní děj knihy a zda nebudu mít zmatek v jednotlivých událostech. Velmi příjemně mě překvapilo, že se to nestalo a autor vykreslil jednotlivé postavy i linky dostatečně různorodě.
Oproti prvnímu dílu, kde jsem měla v první polovině příběhu trošku pocit, že se obsah točí v kruhu díky poměrně dlouhé části, která se zaobírala životem a výcvikem hlavního hrdiny v Řádu, byl tady děj mnohem plynulejší a celkově záživnější. Každá z postav, které nám poskytla náhled do příběhu, měla poměrně odlišný osud a díky tomu se jednotlivé události neopakovaly tak jako v prvním díle.
Autor nám pořád úplně nenaservíroval veškeré informace o světě, který stvořil, ale postupně nám informace dávkuje skrz prozření jednotlivých hrdinů příběhu. Ocenila bych, kdyby autor lépe vykreslil magii, která se v knize objevuje, protože o té nám toho zatím řekl nejméně, a i přesto že se jedná již o druhý díl ze série, tak neznáme její rozsah a omezení.
Kniha se ve velké míře zabývá i morálními dilematy jednotlivých postav a otázkami víry, která je ve velké míře propletená celým příběhem. Ne vždy je úplně snadné s postavami soucítit a vžít se do jejich jednání. Autor klade větší důraz na popis děje než na to, aby čtenáře přiměl emočně se sžít s postavami. Na druhou stranu, problémy víry a fanatické skupiny objevující se v průběhu děje byly vykresleny velmi povedeně.
Za mě jsem si čtení druhého dílu užila více než první díl. Navíc zakončení autor napsal tak, že prostě rovnou potřebujete pokračování, bez ohledu na to, že má nejméně 600 stran. Takže za mě rozhodně doporučuji sérii přečíst, pokud máte rádi fantasy plné bojů a intrik.
Co napísať k 2 dielu tejto série? Na zaciatku som sa bal aké to bude keď sa bude skákať z postavy na postavu,moc som tomu šancu nedával....ale na konci som nadšený dej mal spád len tu záverečnú bitku mohol autor viac rozpísať...ale aj tak som si to uzil
Tahle válečnická fantasy trilogie mě bohužel nedokázala úplně pohltit ani druhým dílem. Postavy už jsem si sice zapamatovala, přesto pro mě ale bylo obtížné střídání kapitol z pohledu různých charakterů. Kapitoly jsou dlouhé a proto člověku trvá, než si vzpomene, kde se která postava vlastně nachází, a co zrovna řeší.
Z knihy mám pocit, že zkrátka čtěte dál a dál a příběh nějak plyne... Bohužel to, alespoň pro mě, není tak, že postavám fandíte a prožíváte jejich osudy, bojíte se o ně a radujete se s nimi. Takové pocity jsem prožívala u jiných fantasy.
Poslechnuto jako audiokniha. Kniha výborně namluvená, stejně jako předchozí díl. Děj krásně odsýpal a pěkně mi vyplňoval chvilky při procházkách se psem.
Audiokniha
Naprosto dokonale, pro mé ucho, načteno Ivanem Luptákem, Pavlem Soukupem, Evou Josefíkovou a Jiřím Suchým. Obzvláště Lyrna, v podání Evy Josefíkové!
Jsem nadšena!!! Okamžitě jsem se pustila do poslechu závěrečného dílu, protože ten konec! To bych bez pokračování nedala :)
I když je zde mnohem více postav, a bohužel i válčení, vyprávění mě naprosto pohltilo, uchvátilo, vtáhlo do děje a nutilo poslouchat dnem i nocí, každičkou volnou vteřinu.
Naprosto skvělé, temné a neotřelé fantasy, se spoustou postav, bojů a smrti. Ničeho tam není málo, ničeho tam není moc. Čtenáři často visí pomyslný otazník nad hlavou, neb přemýšlí, kdo je vlastně ještě člověk, nicméně na perfektní čtivosti to neubírá. Přiznám se, že jsem občas, i přes jmenný seznam postav na konci knihy tápal, kdo je vlastně kdo. Ale to bylo zapříčiněno spíše tím, že jsem na čtení neměl dostatek času a tak jsem se bez knihy musel obejít i pár dní.
Proč číst knihu:
- Spisujete memoáry o vašem takticky úspěšném tažení na cizí země.
- Sháníte bonusovou sestru.
- Libujete si v upalování lidí.
Proč nečíst knihu:
- Bojíte se posednutí prastarým zlem.
- Vaše předpovědi od jasnovidců jsou zmatené.
- Chcete se vyhnout vykvácení ze všech tělních otvorů.
Celkově mám z knihy pozitivní pocity, přestože příběh rozhodně není dokonalý. Myslím, že autor chce do knihy nacpat co možná nejvíce, ale někdy na úkor příběhu, postav, mystiky apod. Např. Tak jak Velin pracoval se svými schopnostmi by mě bavilo jejich větší využití ve finální bitvě, měl s sebou přeci Nortahovu skupinu, ze které se každý projevil jen jednou. Ale je to jen drobnost, jinak jsem si to moc užila. V knihovně jsem vyměnila díl hned za další :)
Pokračování písně krve rozhodně nezklamalo. Opět jsem se dočkal temného a epického fantasy příběhu. Na rozdíl od prvního dílu je tady více příběhových liníí, které se už od začátku knihy zcela zřetelně sbíhají k sobě a velkému finále. Musím velmi ocenit, že všechny příběhové linii mě dokázaly pohltit, což není úplně obvyklé. Při podobném počtu POV postav se většinou najde 1-2, které mě vyloženě nebaví, což se zde nestalo. Je sice pravda, že při závěrečném propojení linií některé z nich trochu vyšuměly skoro do prázdna, ale věřím tomu, že ve třetí knize se ještě nějak projeví.
Na Ryanově psaní se mi líbí téměř vše- skvělé akční scény, které nejsou zbytečně zdlouhavé, popis přesně akorátního množství detailu, přiměřená dávka brutality. Co je trošku slabší je "systém magie", který je stále tajemný a ani po 1000 stranách příběhu není čtenář v obraze, kde jsou hranice a jak co funguje. Druhá věc, která se mi mírně nelíbila bylo až přílišné zastoupení LBG postav. Nic proti nim nemám, ale bylo jich až zbytečně moc, jakoby byl autor nucen dodržet nějaké kvóty, aby kniha mohla dostat LGBT štítek. Nicméně faktem je, že to nijak neoslabovalo příběh, ani pocit sounáležitosti s postavami, takže se dá hodnotit kladně to, jak excelentně se povedlo autorovi tohle téma zakomponovat. Velmi se mi také líbilo vykreslení různých forem fanaticismu.
Za zmínku stojí i skutečnost, že ačkoliv se jedná o druhý díl série, jsem přesvědčený, že by se dál bez problémů číst jak samostatně, tak i jako vstupní bod do série bez znalosti prvního dílu. Čtenář by sice přišel o některé nuance a nejspíš se nedokázal s některými postavami tak sžít, ale nejspíš by to pořád fungovalo celkem dobře.
Jelikož mě tahle kniha k sobě dokázala pevně přikovat a užíval jsem si prakticky každou stránku, dávám jasných 5 hvězd a v opozici s většinou tvrdím, že Pán věže je ještě lepší zážitek, než Píseň krve.
Slabší než první díl, příliš rozvláčné, ale přece jen zajímavé natolik, že jsem zvědavá i na třetí díl. Nicméně je to po pětihvězdičkovém minulém dílu jen tak tři a půl hvězdy.
Ten to díl byl slabší než ten předchozí, ale i tak mě bavil. Královnu ohně už mám připravenou a jsem zvědavá jak to celé dopadne.
Stylem stejné jako první díl a na kvalitě se nic nemění. Nevím jestli napsat bohužel, nebo bohudík.
Dojem z příběhu zvlášť kazí množství dramatických scén, které vůbec nepadají na úrodnou půdu, když se čtenář nevžije do světa a postav, které se v něm pohybují. Ne snad, že bych je při čtení neměl rád, spíš mi byly úplně jedno a osud světa jakbysmet.
Fantasy příběh musí mít svoje osobité kouzlo, jinak vyznívá trochu hloupě a bohužel právě to z této série cítím. Na druhou stranu, asi může být i hůř.
Možný spoiler:
Druhý díl: Pán věže se dle mého soudu určitě vyrovná prvnímu dílu, né-li ho trochu předčí. Tentokráte zaútočí velmi silný nepřítel na Sjednocené království a bude to velmi tvrdý boj. Na začátku knihy se hned seznamujeme s novou postavou Revou, která je vycvičena pro boj a chce se pomstít Vélinu Al Sornovi za újmu, kterou její rodině v minulém díle způsobil. Vélin se po dlouhém alpírském žaláři vrací do Sjednoceného království a i když je to vycičený bojovník, nechce už prolévat další krev. Jenže plány Revy i Vélina nakonec pozmění vpád nepřítelé do jejich země, kterou hodlá položit na kolena. Reva však svoji osobní pomstu bude muset odložit, pokud bude chtít přispět na pomoc Sjednocenému království. A co Vélin? Uposlechne volání své písně krve a pustí se do dalšího boje? Tato kniha byla nabitá akcí. Téměř stále se v ní válčí a bitev je tu mnoho. Kniha i drobně poodhaluje tajemství z prvního dílu a velmi se mi líbilo, že nebyla tentokrát jen o Vélinovi, ale je zde také samostatná linka Revy, Frentise, lorda Verniera, princezny Lyrny, které jsou velmi zajímavé a napínavé a k nim nechybí ani linka Vélina Al Sorny samostatně. Některé postavy z prvního dílu zde chybí, je zde však dán prostor novým postavám. Charakterům postav se autor věnoval v tomto díle velmi pečlivě, víra a její řády jsou zde jen spíše okrajově, kvůli válce. Autor osudy všech postav umně nakonec pospojuje a kniha opět otevřeně končí a je zde prostor pro třetí díl, na který se dost těším. V této knize hrají podstatnou úlohu otroci a otroctví se kniha také dost věnuje. Nechybí zde ano ani lesní kmeny, jako Lonakové, Sordajove a Eorhillové. Nadpřirozených schopností hlavních hrdinů je zde také více, takže je to velmi poutavá kniha. Jak zde bylo zmíněno již jinými čtenáři, ze začátku byla linka Frentise a princezny Lyrny napíněvější než linka Vélina. Za mě velká spokojenost, pět hvězd a doporučení. :-)
Skvělé! Nevím proč, ale poslední dobou se mi stává, že u trilogií nebo sérií mi přijde druhý díl mnohem lepší než díl první. To co jsem kritizoval u prvního dílu (plytkost postav) je zde naopak dovedeno k dokonalosti.. Jednotlivé linky jsou akční,emočně mnohem víc dotažené a celé je to o dost čtivější než první díl, který se poměrně táhl.Nezbývá než se vrhnout na poslední díl série!
Štítky knihy
válečnictví otroctví víra bitvy námořní bitvy nadpřirozené schopnosti střet civilizací a kultur hrdinská fantasy fantasy rományAnthony Ryan také napsal(a)
| 2014 |  Píseň krve |
| 2018 |  Oheň probuzení |
| 2016 | Královna ohně |
| 2015 | Pán věže |
| 2020 | Volání vlka |
První díl byl parádní. A druhý mě rozhodně nezklamal. Rozhodně bych s nebál doporučit.