Jméno větru

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Jmenuji se Kvothe. Unášel jsem spícím mohylovým králům ukradené princezny. Spálil jsem město Trebon. Strávil jsem noc s Felurian a odešel živý a při smyslech. Byl jsem vyloučen z Univerzity ve věku mladším, než na ni lidé obvykle vstupují. Mluvil jsem s bohy, miloval ženy a skládal písně, při kterých minstrelové vzlykali. Možná jste o mně slyšeli. Tak začíná Kvothův příběh – od jeho dětství strávené ve skupině potulných herců, přes léta prožitá jako polodivoký sirotek na ulicích zločinem prolezlého města až po drzý a nepřehlédnutelný vstup do obtížného a nebezpečného studia magie na slavné Univerzitě. Na samém počátku však Kvotha potkáváme již jako zkušeného mága, zručného zloděje, suverénního muzikanta a neblaze proslulého vraha. Ale ve Jménu větru se toho o něm skrývá mnohem víc, vždyť jde o pravdivé zobrazení událostí skrývajících se za legendou o Kvothovi Královrahovi....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/136158/kronika-kralovraha-jmeno-vetru-l9w-136158.jpg 4.6903
Série

Kronika Královraha / Príbeh kráľovraha 1.

Žánr
Literatura světová, Romány, Fantasy
Vydáno, Argo, Triton
Orig. název

The Name of the Wind, 2007

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (172)

Kniha Jméno větru

Přidat komentář
Nisus
13. listopadu

Ako vášnivej čitateľke fantasy kníh mi bolo veľmi často odporúčané práve Meno vetra. Knižné weby, dokonca aj ľudia, ktorí nečítajú veľa kníh, všetci túto sériu veľmi chválili a teraz, keď som prečítala prvú knihu, je podľa môjho názoru sláva úplne namieste a niet pochýb o tom, že ide skutočne o fantastickú high fantasy trilógiu.
Hlavná postava Kvothe, muž mnohých mien, rozpráva príbeh svojho života kronikárovi, ktorý píše Kvotheho kroniku od detstva až po súčasný život hostinského. Kvothe vyrozpráva celú kroniku svojho života počas troch dní a kniha Meno vetra predstavuje prvý deň jeho rozprávania.
Autor píše tak, že je to celkom uveriteľné. Viete, že čítate fikciu, ale celkom sa do príbehu ponoríte a veríte, že to čo čítate, sa naozaj stalo. Aspoň u mňa to platilo definitívne. Bola v tom taká zvláštna poetika. Zvláštna dobrým spôsobom. Táto poetika sa potom niesla celým príbehom. Tých 650 strán som čítala s ľahkosťou a radosťou. A čítala by som aj ďalej. Preto sa teším na pokračovanie, ktoré má vyjsť už o pár dní v ďalšom vydaní.
Ak ste Meno vetra ešte nečítali, asi vás zaujíma, prečo sa táto kniha stala jednou z najuznávanejších fantasy kníh tejto doby. V takom prípade, najlepšie urobíte, ak si ju tiež prečítate a posúdite sami.

Teclaireddy
08. září

Vyplatí se vydržet číst. Chtěla jsem to vzdát asi po 60 stranách, protože se tam nic nedělo a nechápala jsem, proč tu knihu tolik lidí považuje za čtivou. Pak jsem ale zatnula zuby a četla ještě kousek a Kvotheho rozvleklý úvod konečně přešel v onen opěvovaný poutavý příběh. A ano, nakonec mě to také chytlo a polykala jsem jednu stránku za druhou. Ale nemám pocit, že by toho první díl ve mně moc nechal, je to takový klasický pohádkový příběh, napínavé dobrodružství, od kterého se nemůžete odtrhnout, ale nejde o nic moc hlubokého.
Ale i přesto doporučuji číst - právě dočítám druhý díl a ten už je o několik tříd lepší.


olle3
05. srpna

Hodnocení: 5/5
Verdikt: Tak návykové, že by se mělo předepisovat jako léčba proti závislosti na heroinu.

Froglet
30. července

Zpočátku mě kniha příliš nezaujala, posléze jsem ji přečetla doslova jedním dechem

ColbySawyer
25. července

Byl jsem nadšený, že je tu konečně chválená fantasy, která tu není ve formě několik tisíc stránek dlouhé ságy, mé nadšení bylo dost brzy uhašeno. Prvních 100 stran se moc neděje a hlavní hrdina je na pár facek. Ultimátní kombinace Mirka Dušína se Supermanem mě fakt nezajímá. Kvothe, který je krásný, chytrý, hodný a všechno mu jde, je postava naprosto odporná a nudná, takže jsem po těch 100 stranách skončil. Třeba tomu dám druhou šanci až to Rothfuss dopíše.

JP
07. června

Ke knize, co si pamatuju: Výstavba každé kapitoly byla hravá, magická, rovněž je mi jasné, že Rothfuss vycházel z osobních zkušeností a jelikož si s tím tak dlouho hraje (očekávaná Kronika Královraha 3 je něco jako Half-Life 3 literatury), ať chce nebo ne, bude to kvalitní text. Za hodně dlouhou dobu, kdybych měl doporučit nějakou novou fantasy sérií, tahle docela rezonuje se svým hravým světem, zajímavým příběhem a ne úplně vypočitatelným hlavním hrdinou - a teď k tomu hlavnímu:

Vřele děkuji fašistické databázi za další smazání mého dlouhého komentáře i hodnocení, které jim z nějakého důvodu po roce a půl přestalo být po chuti (a jak také pravidelně a náhodně činí). Je to už vážně ubohý. Začínám mít dojem, že tuhle stránku taky vlastní Babiš. Není nad to, když výsledek mého osobního projevu, nad kterým člověk mnohdy stráví 30-45min času, aby v něm vyjádřil přesně, co si o knize myslí, je bezdůvodně smazán.

P.S.: Nemůžu se dočkat, jak stáhnete dolů i tohle (mám to v záloze, takže to budu pokaždý kopírovat zpátky). Let's bang, baby!

LadinSt
05. června

Zajímavá kniha. Nejdříve jsem se v ní trochu ztrácel, pak mě pohltila, nakonec mě poněkud zklamala. Autor umí místy vynikajícím způsobem zprostředkovat atmosféru a vytvořil velmi zajímavou mytologii okolo magie (kdo zná Fraserovu Olivovou ratolest, tomu tento přístup nejspíš nebude úplně neznámý). Už je to chvíle, co jsem knihu četl, ale dosud si živě pamatuju některé obrazy a pasáže a mám chuť si knihu přečíst znovu. Zlom však přichází někde při příchodu na akademii magie, kdy se prve hutné atmosferické fantasy poněkud mění v další vývar z Bradavic. Kvůli tomu a velmi neuspokojivému ukončení strhávám bod, ale knihu rozhodně stojí za to číst.

Arwen777
10. května

Slušný fantasy příběh. Souhlasím s názory, že to není nic nového pod sluncem, žádný wow efekt se u mě nekonal, přesto se mi kniha dobře četla a bavila mě.
Jde o příběh nadaného dítěte, které přijde o rodiče a musí se samo protloukat světem přes spodinu společnosti, ale díky svému talentu a povaze se mu to podaří a dostane se na vysněnou univerzitu... a celou cestu ho vede touha po pomstění smrti rodičů... opravdu nic překvapivého. Pěkný je trochu jiný druh magie, zajímavě naznačený magický svět a tajemní tvorové a slibné jsou náznaky střetů a bojů v příštích dílech.
Trochu na nervy leze Kvotheho samolibost, to, že ze všeho lehce vyvázne, bych nekritizovala, to je úděl hrdinů a proto to tak rádi čteme.
Já jsem spokojená a ráda se v budoucnu pustím do dalšího dílu.

1 ...

Doporučujeme

Stříbrná relikvie
Stříbrná relikvie
Dračí proroctví
Dračí proroctví
Nonstop knihkupectví pana Penumbry
Nonstop knihkupectví pana Penumbry
Čas čarodějnic
Čas čarodějnic