Strach moudrého muže

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Ve druhém svazku série stupňující soupeření s vlivným členem šlechty donutí Kvotha opustit Univerzitu a hledat štěstí jinde. Osamocen a bez prostředků cestuje do Vintu, kde se velmi rychle zaplétá do složitých sítí místní dvorské politiky. Ve snaze zavděčit se mocnému šlechtici odkrývá pokus o vraždu, dostává se do sporu s nebezpečným arkanikem a vede skupinu žoldnéřů do divočiny, aby zjistil, kdo přepadává cestující na Králově cestě. Kvothe pátrá po odpovědích, pokouší se odhalit pravdu o tajemných Amyrech, Čandrínech a smrti svých rodičů. Mezitím je zkoušen legendárními Ademskými žoldnéři, nucen obhajovat čest své rodiny a setkává se i s mytickou Felurian, okouzlující ženou, které žádný muž neodolá a žádný z nich setkání s ní dosud nepřežil… Pod jejím vedením se dozvídá mnohem víc nejen o ženách, ale také o pravé povaze magie. Ve Strachu moudrého muže dělá Kvothe první kroky na hrdinské cestě a poznává, jak složitý může být život, když se člověk stane legendou za svého života....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/136686/big_kronika-kralovraha-s-136686.jpg 4.7858
Série:

Kronika Královraha / Príbeh kráľovraha 2.


Žánr:
Literatura světová, Romány, Fantasy

Vydáno: , Argo, Triton
Originální název:

The Wise Man's Fear, 2017


více info...
Nahrávám...

Komentáře (136)

Kniha Strach moudrého muže

zazvorka
dnes

Opět báječný čtenářský zážitek. A vplula jsem do jeho vod - na rozdíl od prvního dílu - snadno, vítali mne přece staří známí. A přidala se k nim řada dalších, které Kvothe potkal cestou. Paráda!
No a už by byl čas,abychom se dozvěděli, proč skončil frustrovaný v hospodě. A pořád doufám, že z ní ještě někam vypadne!

Gordonlord
27. května

Opět čtivo návykové jako literární heroin. Rothfuss píše tak, že se od textu nedá odtrhnout i přesto, že tentokrát to začalo kulhat a to od Kvotheho návětěvy říše Fae, přes jeho trénování Ketanu a podobných věcí u Ademů, nebo jak se ten národ jmenoval. To jsem se těšil, až bude za mnou. Bylo to natažené dost zbytečně. Stejně tak mi nevoní naprostá neuzavřenost knihy.

Jinak to bylo super, není zde mimo výše vypsané co vytknout, četlo se to celé jako sladká malina.


Gracian1964
15.12.2021

Začal som to s čítať s vedomím, že dielo nie je dokončené, ale na rozdiel od väčšiny prítomných mi to ani veľmi neprekáža, lebo ak by som sa aj nedozvedel koniec, nič sa nedeje. Bola to zaujímavá a úžasná jazda, určite jedno z najlepších diel fantasy. Som trpezlivý, možno sa napriek všetkému raz dočkám, ak nie - nevadí. Na kvalite napísaného to nič nezmení.

Hakem
11.12.2021

S Rothfussem jsem začala když se mi narodil syn.. ten má teď už 9 let a já pořád nevím jak to s tím Kvothem vlastně bylo. Hudba ticha a Bleskostrom byly zákusky během čekání, kdy jsem Rothfusse všem doporučovala. Teď už ho nikomu nezmiňuji, protože jsem už ztratila víru, že ho někdy dočtu. Jméno větru bylo skvělé čtení, ze Strachu moudrého muže jsem byla rozčarovaná, protože jak se tu víctkrát zmiňovalo, je to jen vata k 1. a 3. dílu.. Felurian byla zbytečně dlouhá, konec s drakem mi zase přišel jako z fantasy pro děti.. nedozvědeli jsme se poměrně nic nového.. třetí díl by tímto tempem musel mít alespoň 3tis. stran, abysme pochopili Kvotheto změněnou osobnost z hostince.. mno, uvidíme, třeba se Rothfuss pochlapí a než se mi syn ožení, tak to dopíše..

Dzunk
14.10.2021

Velmi pěkné čtení. Doporučuji všem fanouškům fantasy. Podle mě o jednu hvězdu lepší než série Eragon. Mám rád když je v příbězích magie, ale ne všem autorům se povede aby zároveň svět v knize byl natolik odlišný od našeho, že se dá uvěřit tomu, že v něm magie má svoje místo. To se Rothfussovi povedlo na výbornou. Zároveň se mi líbí, že příběh popisuje hrdinu, přičemž celou dobu víme, že skončí nešťastně, jelikož je vyprávěn hlavní postavou samotnou.

Tarrei
18.08.2021

Selhání autora? Rozhodně ne!
Frustrace čtenáře? Rozhodně ano!
Druhej díl pokračuje příběhem Kvotha, který jsem si snad už víc užít nemohla. Po poslední stránce se v mé hlavě rozhostilo čtvrtý ticho, za kterým ale hned následovala zoufalost. Žádnej cliffhanger, žádný nečekaný setkání, žádný vítězství ani potupná porážka - prostě jenom ticho, ve kterým nebyly žádný (bez)naděje do, když Rothfuss dá, dalšího dílu.
Kniho, zapříčinila jsi, že budu netrpělivě vyhlížet tvou následovnici.

Charlie119
26.05.2021

Jsem otrávený. Ano. Jelikož ve chvíli, kdy tento komentář vzniká, je to již takřka devět let od vydání této knihy. Hanba tomu skvělému zloduchovi, jež stále trestuhodně nedokončil své veledílo. Lepší vyprávění byste hledali opravdu nesnadno.

JP
18.04.2021

Vzhledem k úrovni toho, jak otrávený jsem Rothfussem, jako člověkem, ne jako autorem, ale jako člověkem, se musím přiklonit k velice specifické skupině frustrovaných lidí, která vidí druhý díl jako silné autorské selhání. Sám fantasy už moc nečtu, ale určitě nejsem jediný, kdo spatřil potenciál a kvality 'Jména větru'. Už tehdy jsem si všímal určité infantility a sebezahleděnosti jeho textu, ale nechával jsem to proplouvat, protože to Pat dobře kompenzoval vším ostatním. Při čtení jsem to fakt považoval za jednu z nejlepších žánrovek za řadu let... od druhého dílu mě odrazoval jednak hlavně rozsah a pak taky fakt, že jsem s Patem Rothfussem viděl opravdu neuvěřitelný množství rozhovorů, Q&A, ohledně toho, jak je na tom s vydáním třetí knihy a tedy i celkově fakt, že po dočtení bych musel čekat na třetí díl tak jako tak, takže proč spěchat, duh? Snažil jsem se pochopit, proč je psaní třetího dílu na bodě mrazu prakticky dekádu, a tak jsem místo čtení druhého dílu zpracoval Rothfussův psychologický profil, jakožto nejvíc stagnujícího "aktivního" spisovatele naší doby (i mrtví publikují více)... a když jsem se už trochu víc otráven jeho způsoby, konečně dostal k jeho 'Strachu moudrého muže', zodpovědělo mi to spoustu otázek. Že Rothfuss vyhrál prvním dílem v loterii. Že si hodil pořádnej kmen pod nohy tím, jak nešikovně zpracoval druhý díl. A že právě proto si asi teď dekádu kroutí plnovous a neví s tím, jak uzavřít třetí díl, protože tam toho musí nacpat hodně, jelikož na tisíci stranách své druhé knihy není vlastně skoro nic. Slovo, které v angličtině spousa negativních čtenářů ve svých recenzích používala bylo: pointless - a to knihu vystihuje. Myslím si, že jeho um leží v něčem, co bych nazval "edgy pohádky pro děti" (koneckonců 'The Thing Beneath the Bed' je asi jediná věc mimo prvního dílu Kroniky královraha, co se mi líbila a tu rovněž publikoval víc jak dekádu zpátky). Víceméně, když se nad tím zamyslíte, Rothfuss udělá radši i sidequely, jako 'Hudbu ticha', což působí jako jedna do novely roztažená kapitola, aby si koupil další čas a pořád se hřál v pozornosti, než aby uzavřel slíbenou trilogii, "co už má vlastně napsanou patnáct let, ale jen potřebuje edit a doladit". ____ "Kdybychom čekali, než budeme připraveni, čekali bychom do konce života" a Pat čeká, sedí na twitchi se sluchátkama a mele u čaje o nesmrtelnosti chrousta, poker face, zatímco se potí od hlavy až k patě. (*Poznámka ke knize: osobně by mě zajímalo jaký Rothfuss sleduje porno). Samozřejmě, když to čtete, není to nic špatnýho-špatnýho 'Strach moudrého muže' nese spoustu skvělých segmentů a her se slovy, ale problém je, že nic nikam nijak neposouvá (a to jsem člověk, co nesnese psaní podle učebnice, ale neviděl jsem takhle dlouhou knihu, co by dokázala být tak bezobsažná). Pat sám sebe rád a hodně poslouchá, jak je chytrej a jak to má vše dobře promyšlený a jak tohle v prvním a druhým díle pochopíte až přečtete třetí... a tak čekáte, že to chvástání bude opodstatněný, ale přijde mi, že je to tisíc stran o ničem, snaží se to "být", ale zároveň "není". U prvního dílu se mi líbilo, že některé kapitoly byly vážně vypointované téměř k dokonalosti a mělo to šmrnc a bavilo to, neposouvalo se to hodně, ale šlo to určitým směrem. Druhý díl už jen opravdu dokazuje, že 'Jméno větru' bylo skutečný one hit wonder. A je i otravný sledovat Rothfusse, který o všech teoriích a perspektivách žvaní, žvaní o tom, co nemusí, jak nikomu nic nedluží, všechen ten čas, co tráví kecáním o knize, o tom jak na ní pracuje, proč není hotová, jak ho otravuje, že se na ni lidi ptají... prostě si honí triko nad tím, jak každej očekává publikaci jeho majstrdíla, přičemž mi přijde ironií, že už dvojka padá na hubu. Je to vlastně hrozně komický, když nad tím přemýšlím. Vzpomínám si na video Paula Austera, kde radil spisovatelům "loose ego" (zbavit se ega), myslím, že tohle je přesně ukázková definice téhle rady, protože Rothfuss je ten typ, co zjistíte, jak mu pod povrchem bují hlavně tohle obrovský ego, ego nepříjemné konzistence, vychcanosti, toho, jakým způsobem už na začátku položené otázky začne obšírně odpovídat "Víte, to co říkáte, je hezký, ale nechte mě vysvětlit, proč mám pravdu já...". Je tu veliká skupina fanoušků, co zbožňují první díl tak, že i kdyby Rothfussův druhý díl byl něco na úrovni leporela, složenýho z listů od kedlubny, odkývali by mu to jako geniální, ale to už je úděl, když napíšete, byť jen jednu, opravdu dobrou knihu, co si najde čtenářskou obec... Tisíc stran skvěle napsaného ničeho. Dobrá práce, Pate. Co takhle přijmout to a na znamení porážky si oholit vousy i hlavu a začít psát tu porno fikci o svým životě, ke které tak tíhneš: The Wise Man's Gear.

1 ...