1. Domů
2. Autoři
3. Patrick Rothfuss
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 7
• Bazar 12
• Životopis
• Citáty 19
• Diskuze 12

Populární knihy

/ všech 7 knih

Nové komentáře u knih Patrick Rothfuss

Jméno větru

„Krása, byť občas trochu utahaná. Trochu mi to připomnělo Letní strom od Gavriela. Příběh nadaného kluka se vám odvíjí před očima. Od jeho dětství, až po mládí, ve kterém přemáhá umíněnost, hlad po poznání a cílevědomost. Spletitá cesta života k tomu, aby poznal jméno. Jméno větru. Z tohohle jsem nadšená už jen tím, že se ze současné doby, kdy ve fantasy světě převládají akce, souboje a vše je na efekt ke klidnému vyprávění, které ale nepostrádá na dramatičnosti. Krása příběhu je v detailech, postavách, které jakiby žily. Tahle kniha ve vás něco probudí a to něco je pocit, kdy jsem jako dítě vzala di ruky Eragona a čtyři dny jsem nevnímala čas.“... celý text
— Misuri

---

Jméno větru

„Meh. Knížku jsem četl poměrně dlouho, snad dva týdny. Když se prokoušete přes utahaný úvod, dostanete se k backstory hlavního hrdiny, která lecčím připomíná YA fantasy. Konec je vcelku zajímavý, i když o nějakých velkých zvratech se tu rozhodně mluvit nedá. Systém magie je nápaditý, ale nezachrání výplňové kapitoly a ucházející zápletku, které nás provázejí celou knihou. Vzhledem k tomu, že mě první díl moc nenadchnul a série je nedokončená, po druhém dílu asi nesáhnu.“... celý text
— Nuzaq

---

Jméno větru

„Rothfuss by potřeboval nekompromisního editora více než prase drbání, protože jeho současný se mu evidentně bojí říci, že tam má až příliš nic neřešících vatózních dějových odboček, které jsou navíc mnohdy zakomponovány do děje dosti krkolomně a už vůbec mu neřekl, že na to kolik tam má postav, tak jsou všechny tak sterilní a jednorozměrné, až to hezké není. Samozřejmě, dalo by se argumentovat tím, že je to celé „vyprávění, jak si ho pamatuje hlavní postava, která si to bude přikrášlovat dle sebe“, ale on tentýž problém platí i v pasážích mimo ono vyprávění. V nich je to jen více znatelné/obtěžující (zdejší „Draco Malfoy“ je taková nechtěná karikatura krhavého záporáka, až mu snad nelze nefandit). A to vše zamrzí o to více, že Rothfuss psát umí, má čtivý styl a většina studentských eskapád má ten správný náboj klukovského dobrodružství; jakkoli je to vykrádačka Zeměmoří, Pottera a dalších. O to více se pak nestačíte divit, když dojde na „hrdinné pasáže“, které by jako stokrát čtené klišé působily již i před několika desítkami let. Natož dnes. Ovšem čte se to samo a jako žánrová jednorázová oddechovka to vlastně není vůbec špatné.“... celý text
— DaViD_082

---

---

Tenká hranice touhy

„I kdyby Patrick Rothfuss zakopl a upadl obličejem na klávesnici, bral bych výsledný text jako posvátnou povinnost k četbě. Ale Tenká hranice touhy mě příliš nenadchla. Forma a jazyk jsou opět silné, autorova práce se slovy bezchybná – jenže příběh samotný působí spíš jako drobný výlet, než jako výprava, která by posunula nebo prohloubila svět či postavy, jak jsem očekával. Bast je zajímavá figura, ale ani v této novele se jí čtenář pod kůži úplně nedostane. Její chování zůstává tajemné, pro mě až příliš tajemné a neuchopitelné. Asi jsem nebyl až tak vtažen do děje, abych se ze všech sil snažil hledat a spojovat všechna ta vodítka, která mohla přinést nějaké to vysvětlení. Číst mě to celkem bavilo, ale příběh mi připadal opět skoro bez děje (viz Hudba ticha), ale tentokrát zřejmě jaksi nezamýšleně. Knihu jsem uzavřel s pocitem, že nevím, jestli tam nějaká pointa byla, jestli jsem ji plně pochopil a s tím, že je mi to vlastně fuk. Verdikt: Spíš chuťovka pro skalní fanoušky.“... celý text
— Čas_krmení

---

Jméno větru

„Naprosto úžasná fantasy. Rozhodně je v mých TOP 5. Rothfuss možná nemá tak propracovaný worldbuilding jako můj oblíbenec Sanderson, ale jeho schopnost práce se slovy je excelentní, příběh poutavý a postavy zcela uvěřitelné a velmi charakterní. Rothfuss se mi zcela trefil do vkusu, ta kniha mi vrněla s duší. Kam se hrabe zamilovanost do fiktivní postavy, zde přišla zamilovanost do celého příběhu. Nemůžu se dočkat až sesbírám dost sil a přečtu si i další jeho počiny, byť jich není mnoho. Jediné co Rothfussovi neodpustím je to, jak strašlivě pomalu píše... A jestli umře než dopíše poslední díl, tak se dám na nekromancii. (Proto ten pulbod dolů)“... celý text
— Beanaire