Doktor Spánek

Pokračování příběhu Dannyho Torrance mě možná chytlo víc než samotné Osvícení. Příběh o dospělém Dannym, který pracuje v hospicu a pomáhá svými schopnostmi pacientům, je nesmírně zajímavý. Když se na scéně objeví skupina, která vraždí děti a pronásleduje malou dívku se stejnými schopnostmi, jaké má Danny, je zaděláno na pořádné napětí a skvělou knihu. Příběh běží v krásném tempu, nenechá čtenáře vydechnout a odkazy na předchozí Osvícení jsou skvěle zapracované. Jen je možná škoda, že kniha nemá více stran, ale jinak King prostě nestárne.

Moc se mi to líbilo, sice spíše nostalgické pokračování Shining, ale já jsem chtěla vědět co se s Dannym stalo. Pomalejší tempo jsem si užívala, po některých romantasy knížkách, co jsem četla před chvílí mi lahodila forma psaní a jednoznačná inteligence autora. Jsem ráda, že kniha vznikla.

Pištik Král nesklamal ani tentokrát. Výborné pokračovanie Osvícení. Z malého Dannyho je chlap v strednom veku bojujúci so svojimi vlastnými démonmi. Musím sa priznať, že jeho dospelá verzia mi bola o dosť sympatickejšia. Sám mám v rodine niekoľko alkoholikov a na takú zmenu ako Dan by nemal gule ani jeden z nich.

Opäť už klasické postupné budovanie napätia. V knihe snáď nebolo jediné hluché miesto. Napínavá, vtipná, miestami sarkastická. Predsa len je ale oproti predošlej knihe cítiť určitý rozdiel (posun?). Ako autor sám píše v poznámke na záver, ani on už nie je tým, kým bol pri písaní Osvícení.

První část byla zajímavá, ta druhá mě vůbec nebavila. Téma telepatie King zpracoval skvěle, ale moc si neporadil se "záporáky", které popsal tak napůl a chyběl mi pro ně větší prostor. Co mě nejvíce zklamalo, byla nulová gradace napětí na konci knihy. To napětí, o které se autor snažil, bylo příšerně průhledné. Od Kinga jsem určitě četl lepší knihy.

Super pokračování Osvícení a musím říct, že to je jedna z mála knížek od Kinga, u které mi přišlo, že nemá zbytečné pasáže. Celý děj byl velice napínavý a moc mě bavilo, že byl místy i vtipný.
Osvícení mě zase tak nebavilo, takže jsem váhal, zda číst pokračování. Takže jsem si pustil film, ale ten navazoval na filmové Osvícení, které končilo jinak než kniha a filmový Doktor Spánek končil podle mě tak jako Osvícení kniha. A to přesně mě donutilo si přečíst tuhle knihu a zjistit jak to končilo tady. A musím říct, že to stálo za to. Film je o spoustu důležitých věcí ochuzený, takže jsem vážně rád, že jsem si to přečetl.

13.12.2025

(SPOILER) Audioknihu mi načetl Petr Jeništa. Nevím proč, ale vždy, když slyším jeho jméno, vzpomenu si na "Jáchyme, hoď ho do stroje!" a japonského malíře miniatur Uko Ješitu a hlášku "Ješito, Ješito, už to máš ušito"... ale s Jeništou by se to tak nerýmovalo. Každopádně stejně jako u prvního dílu Osvícení to Peťa ušil na jedničku a jeho hlasový projev mi zážitek z knihy obohatil.

Ten děj bych zase ale až tak nevychvaloval. Už ani ta lapálie z hotelu Overlook mi zrovna nějak geniální nepřipadala a tady to mám podobně.

Zjišťujeme, že "osvícení" má mnohem širší spektrum schopností, než jen telepatii. A navíc se dá žrát ve formě páry! Ale jsou zde zase takové ty abstraktnosti, na které je King expert. Hodně se tam pracuje s myslí protagonistů - dokážou se dostat do cizí hlavy, vidět svět z jejich pohledu, číst jejich myšlenky, přenášet myšlenky, provádět mentální útoky atd. To se mi většinou nezamlouvá a tady je to vlastně stavební kámen všeho.

A do toho je tu Pravý rod jakožto hlavní antagonisté - skupina karavanových lidí, kteří sami o sobě mají různé nadpřirozené mentální schopnosti. Jejich existence, potřeby, životní postoje, způsob lovu - to vše je dostatečně mrazivé a to se musí nechat, že i povedené. Ale že při jakékoliv konfrontaci vždycky dostanou tak na prdel a chovají se často tak hloupě, to je podezřelé a do nebe volající. Chtělo to trochu víc vygradovat situaci a přidat tam i nějaké ztráty na straně dobra.

Vyskytuje se tu dost postav, okolností a odkazů na původní knihu Osvícení... a nevím, jestli by se to dalo číst i bez těchto znalostí. Pokud jo, tak budete minimálně hodně zmatení. No, prostě a jednoduše, moc jsem si to neužil. Možná kdybych byl člověk obdařený osvícením, bylo by to jinak.

Ale také víme, že existuje film Doktor Spánek, který natočil Mike Flanagan, v hlavní roli s Ewanem McGregorem, a ten se mi kupodivu líbil. Tak se v tom pak vyznejte.

Dlouho jsem váhala, zda vůbec potřebuju vědět, jak to dopadlo s tím prckem, co přežil duchařské nástrahy hotelu Overlook. Po dočtení můžu říct, že nepotřebovala. Ale zároveň jsem ráda, že jsem si tuhle knížku nakonec přečetla.
Dějová linka Dannyho a Abry mě hodně bavila. Potíže s alkoholem našeho osvíceného popisuje King velmi sugestivně (aby taky ne po těch vlastních zkušenostech) a ve střízlivé verzi je Danny extrémní sympaťák. Z "věšteckého" miminka jsem byla zprvu zmatená, ale čím byla Abra starší, tím jsem ji měla raději.
Bohužel jsem měla problém s linkou arogantních příslušníků Pravého rodu. Nejen že mě štvali. Připadali mi přehnaní a přitažení za vlasy. Tentokrát mě tím "zlem", proti kterému autorovi hrdinové běžně bojují, nějak nedokázal zaujmout. Nemohla jsem se dočkat, až dostanou na budku a já budu mít dočteno.
Každopádně jako vždy skvělá řemeslná práce a jak už tu někdo přede mnou zmínil, na Kinga překvapivě pozitivní příběh.

Propojení na Osvícení je marketingovým tahem více než čím jiným. Což zamrzí, ale není to nutně špatně. Zvlášť když je tu solidní množství pasáží „jako od starého dobrého Kinga z přelomu sedmdesátek a osmdesátek“ (především na úvodních několika desítkách stran). Bohužel jsou tyto pasáže propojeny desítkami stran vaty, která působí jako většina kingovek poslední dekády; tedy jako že King svým jménem zaštítil práci celkem schopného ghostwritera, který ví, jak sesmolit celkem čtivý rutinérský standard, ale neumí se vyhnout z prstu vycucanému deus ex machina.

Knižné Shining ma nikdy príliš neoslovilo a za to filmové sa môže King v riť kopať a byť ešte Kubrickovi vďačný, nieto ešte chrliť síru a točiť si natruc vlastnú verziu.
Sequel je ale prekvapivo výborný a číta sa skoro sám - Štefan tu už roky nebol v podobne vitálnej forme!

A fungovalo by to rovnako dobre, aj keby to nebol mladší súrodenec slávneho románu. Ale to je len drobný detail.
Paradoxne ma na knihe najviac baví to nefantastické, a síce téma človeka bojujúceho so závislosťou. Je totiž podaná zároveň naturalisticky a citlivo; je vidieť, že King ide do hĺbky a reflektuje aj svoju vlastnú minulosť.

Mytológia okolo Pravého rodu je chytľavá a Rose The Hat je dôstojným súperom hlavného hrdinu, no nemôžem sa zbaviť pocitu, žeby si zaslúžili vlastný spin-off.
Kniha ma tiež navnadila zopakovať si film, ktorý bol síce technicky zvládnutý, no úplne zbytočne utopil záver žmurkaním na fanúšika Kubrickovho opusu.

Celkovo azda nemám ani čo vytknúť a po ďalšom prečítaní možno tú chýbajúcu hviezdičku aj doplním. Ale zatiaľ nie.

Mé druhé setkání s panem Kingem, ihned navazující na přečtení Osvícení.

Jak sám autor zmiňuje na posledních stránkách Doktora Spánka v sekci Poděkování - je znát, že Osvícení a Doktora Spánka psal někdo tak trochu jiný, s ohledem na roky, po kterých pokračování vyšlo, ale záměr zůstal stejný - odvyprávět strhující příběh.

V mém nadšení po přečtení Osvícení, do kterého jsem se začítala velice pomalu, to tady přišlo, čistě z principu a vůbec ne kupodivu, jako lusknutím prstu hned po prvních stránkách.
Upřímně mi styl psaní i mnohem více vyhovoval - věty jsou zde jednoušší, nejsou tak dlouhé (pokud se to netýká zrovna popisu karavanů Pravého rodu) a osvícenecké myšlenky nejsou tolik vykřikující a vtíravé.
Pro někoho jako jsem já, kdo přeskočil na pokračování během ani ne hodiny od přečtení prvního dílu, to bylo zezačátku zvláštní, ale nadšení prostě a jednoduše převládlo.

Seznámíme se s dospělým Dannym, který upadl do závislosti a promítá se v něm jeho vlastní otec a vzpomínky na duchy posetý Overlook - vše napsané naprosto uvěřitelně a logicky. Kdo by po takové zkušenosti nezačal chlastat, i když měl v rodině zářnný příklad toho, jak se to nevyplácí. Sympatie s hlavní postavou jsem tedy měla také od samého začátku a chápala jsem každé slovo.

Po nějaké době se seznamujeme s dalšími postavami a začínají se protínat dějové linky, které do sebe začínají krásné zapadat a nastává oblíbené "napínavo." Sledovat jak se jednotlivé linky spřádají, souvisí spolu, a na konci se doopravdy každá zmíněná linka uzavře (dokonce i Fred Carling, což jsem byla doopravdy překvapená), byla slastí pro moje oči.

Kingovi se povedlo udělat všechny dějové linie a postavy s ní spojené poměrně sympatické, takže vám nevadí přeskakovat z jedné linie do druhé a povedlo se mu udržet každou z nich zajímavou samu o sobě. Pro tento příběh to bylo nezbytné, a v jiných recenzích se psalo, že je to oblíbený styl psaní pana Kinga, na což se budu těšit v příštích jeho příbězích, do kterých se brzy pustím.

Kniha se mi sice nezdála "tak" hororová jako její předchůdce, nicméně je to stále solidní kousek. Půl hvězdičky ale přesto musím strhnout. Ono výše zmíněné "napínavo" mě ve vyvrcholení tak nějak opustilo. Zdálo se mi to předvídatelné, a i ten milý comeback jedné letmo zmíněné postavy, který byl krásnou třešničkou na dortu, mě bohužel nepřekvapil. Účel to však stále splnilo.

Těším se, až zkouknu film a budu srovnávat. :)

Tentokrát jsem ve svém "projektu", v němž čtu Kingova díla v chronologickém pořadí, přeskočila až do roku 2013, jelikož kniha Doktor Spánek volně navazuje na předchozí Osvícení. V této knize sledujeme další osudy Dannyho Torrance, který postupně vyroste v dospělého muže. Později ho kontaktuje holčička Abra, která je obdařena ještě silnějším osvícením než Danny. Zároveň se však o její existenci dozvídá Pravý rod, skupina nelidských "upírů", kteří k životu a ke svým nadpřirozeným schopnostem potřebují konzumovat magickou esenci "páru", kterou v sobě mají pouze děti s osvícením...
Děj má poměrně velmi pomalý nástup - nejprve pojednává o Dannyho dospívání a vyrovnávání se s démony z Overlooku, následně o jeho problémech s alkoholem v dospělosti, procesu odvykání a práci v hospicu. Postupně se však Danovy kapitoly střídají s kapitolami o Abře i Kloboukové Rose, nepsané vůdkyně Pravého rodu. Některé čtenáře by tato rozvláčnost mohla odradit, ale pro Kingovy knihy je to typické, protože je nutné znát veškeré pozadí a historii postav, což se pak hezky prolne a vysvětlí ve skvělém a napínavém závěru. Opět je to mistrně napsané dílo s propracovanými detaily (např. život Pravého rodu, narážky na americkou historii a významné události).
Doporučuji nejen všem fandům hororů, ale i těm, kteří mají rádi akční thrillery s dávkou nadpřirozena. I když se jedná o volné pokračování Osvícení a v ději se na něj vyskytují jen občasné narážky, určitě je předchozí knihu také nutné znát pro pochopení veškerých nuancí. A za zmínku rovněž stojí filmové zpracování z roku 2019 - při této příležitosti vyšla reedice u Nakladatelství Beta s filmovou obálkou.
Hodnocení: 4*

Tento komentář také najdete na mém bookstagramu @knihy_a_kava :)

Sbohem, Doktore. Budeš mi chybět.

Celkem fajn oddechovka, ale na Kinga příliš pozitivní. V podstatě nenastane moment, kdy by se člověk musel bát, že to dopadne špatně nebo se něco zvrtne. Všichni, včetně třináctileté holky, hned pochopí, jak telepatie a osvícení fungují a bez problémů bojují s monstry, které žijí stovky let. Kniha celkově dobrá, ale King to umí líp.

Nádherně temné a zároveň lidské pokračování Osvícení, které nezklamalo. Danny je dospělý, ale pořád zlomený – a jeho cesta ke smíření a znovunalezení sebe sama mě dojala. Nové postavy, hlavně Abra, mě fakt bavily, a ten nadpřirozený prvek byl opět perfektně propojený s realitou. King tu krásně míchá horor s psychologií, napětím a emocemi. Pět hvězd za silný příběh, návrat ke kořenům a mistrovské uzavření jednoho strašidelného kruhu.

Pokračování Osvícení, tedy jednoho z Kingových nejznámějších děl, byl docela risk. Když se snažíte navázat na něco, co oběhlo svět, přináší to spoustu očekávání a tlak. Ale pan King je, jak je všeobecně známo, hororový Král s velkým K, a příběh Dannyho zpracoval nejlepším možným způsobem.
Při čtení Kinga si můžeme v jeho psaní všimnout jistých vzorců - text je povětšinou čtivý, kvalitní a plný napětí (a tím jsou jeho knihy opravdu nabité k prasknutí). Oproti Osvícení obsahoval Doktor dle mého názoru trochu víc fantasy prvků a kniha tedy nebyla až tak hororová jako předešlý díl.
Co bych chtěla vypíchnout je Kingovo skvělé zpracování věku. Často se v knihách setkávám s neodpovídajícími popisy dospívajících dívek. Většinou bývají věkové kategorie cca 9 - 14 let házeny do jednoho pytle a 14 leté dívky se chováním téměř neliší od o pár let mladších. Přitom v tomto období se dospívající vyvíjí, tudíž jediný rok znamená obrovský rozdíl. A to zde King výborně zaznamenal. Dokázal vystihnout, jak se asi chová 10 let stará dívka, a jak se výrazně liší od 12 leté.
Příběh, jak už jsem se zmínila, připomínal trochu víc fantasy než horor. Navíc první třetina knihy byla celá takový postupný úvod do děje, soupis, co všechno se stalo mezi událostmi v Overlooku a chvíli, v níž se děj samotný odehrává. A ano, nebyla tam jediná scéna, jež by byla zbytečná, i tak to ale člověka začínalo chvílemi nudit. Zbylé dvě třetiny pak uběhli jako voda, konečně přišlo to pověstné napětí, a i když člověk občas tušil, nikdy si nebyl úplně jistý. Bylo úžasné i smutné zároveň vnímat všechna ta propojení s prvním dílem (kterých je tam věru víc, než bychom čekali), dost to prohloubilo moji psychickou vazbu k Osvícení (ale bohužel už ne k Doktorovi).
Konec knihy byl... Překvapivě klidnější, než jsem očekávala. Ano, bylo to dobré. Ale z nějakého důvodu jsem to zas tolik neprožívala. Co mi naopak udělalo díru do duše byl autorův doslov, který se vlastně ničím zásadním nelišil od jiných doslovů, a přesto na mě mnohem více dolehl.
Závěr? Kniha byla moc dobrá. Napsat pokračování knize, která vám vyšla před 40 lety, zvlášť když se stala jednou z vašich nejznámějších) je výkon. Zvlášť když to uděláte takhle dobře. Doktorovi ale bohužel chyběla jiskra. Takový pocit, který ve mě vyvolalo Osvícení, Doktor probudit nedokázal.

Už to tam prostě není. Nedá se (o)svítit...

fantastické pokračování Osvícení. Jedna z nejlepších kingovek.

Nadání. Osvícení. Bohulibá pojmenování pro schopnost vidět duchy a zombie ;-). Mimosmyslové vnímání, čtení, přenos myšlenek a silové už ale nepochybně vítané nadání je. Moje asi první skutečná zombie hororová kingovka. Musím se přiznat, že zombie bych klidně ze svého knižního repertoáru vypustila. Jenže King. Král nejen hororů, ale i král psychologie, analýzy a mimořádný znalec lidské mysli i duše. Příběh "doktora spánku" Dannyho Torrance a "osvícené" dívky Abry, kteří se spojili proti Pravému rodu, tak má mnohem širší rozměr než nabízí štítek "horor". Obsáhne mj. problém alkoholismu (Danny to nemá vůbec lehké) nebo rodičovské starosti a neschopnost akceptovat zvláštnosti svého dítěte, které rodinu z pohledu rodičů vyčleňují z tradičního sousedského společenství. Ovšem v Americe se tomu ani nedivím. King v Doktoru Spánek vůbec trousí tu a tam různé typicky americké perličky - klišé, téměř se nabízí. Ale to se mi na Kingovi právě líbí. Američan každým coulem, oddaný stoupenec své země, stejně jako kritik. A i když půjdu zpátky v čase, Osvícení mě rozhodně nemine.

Parádní! Pokračování Shinningu, které ho překonalo. Klidně by mi stačil obyčejný "psychologický román".