Jeninas
komentáře u knih
Návrh
Elle Kennedy
Garrett je jedním z mála hrdinů, kterého bych si z fleku nabrnkla pro sebe (dobře, za celý můj život je teprve druhý - za Eragonem :-D). I když musí být zpočátku šokem pro každou holku, která nevyrůstala s bratrem, protože servítky si rozhodně nebere. Navíc je ukázkou kluka, který nezná normální hodný holky, jen "týmovky". Hanna má naprosto adekvátní reakce a celkově je to sympatická hlavní hrdinka. Když vtrhla do sprch, pobavila mě jak dlouho nikdo. Jsou každý jiný, ale oba si prošli něčím těžkým a to je k sobě táhne. Příjemná knížka s hromadou sexu, co bych za takový návod v pubertě dala!
My
Elle Kennedy
Na začátek bych ráda řekla, že bych jednou chtěla být jako Cindy (proč ji nikdo nechválí?!), protože dokáže být mámou nejen pro svých šest dětí, ale i pro Wese, který mámu potřebuje jak sůl. Je to totiž uvnitř fakt zoufalej kluk - v hlavě by pořád brečel a řval a Jamie je druhá polovina jeho duše... Jo, věřila jsem jim tu lásku a často jsem křížila nohy a občas jsem zapomínala dýchat. Nikdy bych si nepomyslela, že budu takhle vyplesklá ze vztahu dvou třiadvacetiletých kluků. V prvním díle jsem si říkala, že Jamie svou novou orientaci bere podezřele klidně, ale holt se to na něm projevilo později a v trochu jiné rovině.
A teď si přečtu Hodnýho kluka a pak to celý sjedu znovu, protože ON a MY jsou asi jediné knihy, kterým nemám absolutně co vytknout!
PS: pokud čtete v angličtině, zde najdete skvělou povídku odehrávající se po třech letech: https://www.sarinabowen.com/blog/2019/11/23/more-wesmie-this-is-not-a-drill
On
Elle Kennedy
Jakmile jsem začala číst, ihned jsem věděla, že s Wesem a Jamiem mě čekají skvělé chvilky. Jsou totiž roztomilí a vtipní a naprosto k sežrání. Nikdy jsem nečetla knihu o gayích a netušila jsem, jak se k tomu postavím. Ale místo nemastný holky a chlápka k pomilování tu byli hned dva takoví chlápci a tu pipinu jsem si ušetřila. Zároveň jsem zjistila, že gayové jsou v posteli úžasně vynalézaví... Takže kdybych nebyla žena, tak jsem zaručeně gay... Chápete :-D
Ale teď vážně: myslela jsem si, že je to už dneska celkem normální, že se nad tím nikdo nepozastavuje, ale došlo mi, že to není pravda. Být jiný vyžaduje odvahu jak blázen, protože na vás plno lidí hledí skrze vaši jinakost. V první řadě jste pro ně gay a až v druhé řadě něčí syn/hokejista/skvělej kluk. Přitom sexuální orientace je hluboce osobní záležitost.
Přečteno za dva dny a noc mezitím byla fakt krátká. Takže to nečtěte, pokud potřebujete psát disertaci ;-D
Dvůr mlhy a hněvu
Sarah J. Maas
"Vypadni ksakru z mé hlavy."
Kotlík mě spal, tohle je ksakru dobrá knížka, kterou z hlavy jen tak nedostanu! Rhysand je nejúžasnější postava, se kterou jsem se prozatím setkala. Na oko bezohledný parchant s pusou plnou pichlavých poznámek, uvnitř všímavý muž s hromadou starostí, který by pro své blízké udělal všechno na světě (a ta křídla! Na ta já skočím vždycky...). Navzdory obezřetnosti z prvního dílu jsem mu fandila jak blázen. Když měl noční můru, cítila jsem tu temnotu a když Feyre vyprávěl, kdy k němu její duše začala promlouvat, chtělo se mi plakat... Oproti Tamlinovi totiž Rhys měl odvahu vytáhnout Feyre z bahna výčitek a poslat ji do nebezpečí, aby jí vrátil smysl života. Je pravda, že mně stačí uvěřit v kouzla a v lásku, abych se nechala do příběhu vtáhnout, ale Dvůr mlhy a hněvu je propracovaná, dojemná záležitost, kterou si nepochybně zamiluje každá zasněná holka. Je úplně jedno, že se toho zas až tolik neděje a zápletky jsou řešeny takřka božím zázrakem... Stejně to musíte milovat!
Aristokratka na koni
Evžen Boček
Třetí díl Aristokratky mě bavil více než předchozí. Milada a spol. se snaží zvednout tržby pomocí rozličných akcí - oživlých historií, s různými výsledky. Ocenila jsem, že se opět objevil Max (skvělé bylo "iiiiii" :+D) i nová postava - popletená věštkyně tetička Nora. Je to lidské, je to stále velmi fajn. Těším se, co bude dál.
Poslední aristokratka
Evžen Boček
Sakra, tohle je vtipná kniha. Na začátku jsem se nemohla přestat smát-zdrogovaná Carevna mi do očí až vehnala slzy. Po příjezdu na zámek se to naštěstí trochu zklidnilo, protože to by moje břišní svaly nedaly. Obvykle tento žánr nečtu, ale ve spojitosti s důvěrnou znalostí "zámecké" historie to funguje i na holku, která knihy bez výrazné romantické linky obvykle neuznává. Až budete chtít zapomenout na všemožné strasti, tohle je jasná volba!
Když jsme se poznali
Sarina Bowen
"Zapadla do svého pokoje, aby si protrpěla módní krizi."
"Všechno děláme pozpátku, Callahanová."
Zbožňuji Sarinu! Série je na půli cesty mezi young a new adult. Na první díl jsem se těšila díky třetímu, kde je Hartley moc fajn a má to v hlavě srovnaný. Na počátku své knihy je vtipný, kamarádský a k pomilování. Po návratu Stacii se projeví jistá vnitřní krize, která ho drží zpátky, to už mu ovšem držíte palce, aby se tomu postavil a rozhodl se správně. Operaci OZANAH jsem mu přála. Corey si občas zoufá, ale je to bojovnice, i jí jistě budete fandit, aby to úmorné čekání stálo za to, a nakonec se spokojeně usmívat. Přečtěte si to. Alespoň na chvíli si uvědomíte, že každý má ohromné štěstí v něčem jiném. Někdo v tom, že má dvě zdravé nohy. Někdo zase v tom, že má vedle sebe člověka, který ho má bezvýhradně rád. Alespoň malý kousek štěstí ale máme všichni.
Faja
Petra Stehlíková
"Vykřičela bych si i plíce, kdyby měly být obětovány pro slovo, kterým začínal sám život."
Víte, co je super? Jak si v prvním díle myslíte, že sklenařské území je hrozné, že to není nic než zmar. Pak se seznámíte s nížinami a najednou se vám po těch smradlavých sklenařích stýská :+D. Protože lidstvo si vážně nezaslouží dlouhověkost. Ukřivdění obyvatelé nížin nezapomínají na svoji nenávist a vybíjí si ji na několikáté generaci sklenařů, kteří důvod sporu zapomněli už dávno. Zároveň ten, který to nejvíc zamotal, už je dávno někým jiným. Zjišťujeme, že nic není tak černobílé, jak by se mohlo zdát - a to miluju. Příběh se stal ještě vrstevnatějším, než jsem čekala. A ten konec? To je jasná pomsta za naříkání čtenářů nad zpomalením dynamiky v Naslouchačovi. Jsem natěšená na pokračování!
Dopisy ztraceným
Brigid Kemmerer
"Když jde všechno do háje, jediná cesta vede vpřed."
Líbil se mi znatelný rozdíl v uvažování a stylu hrdinů, jejichž pohledy se umně střídají. Juliet se utápí v dokonalosti své mrtvé matky, kdežto Declana nedokonalost té jeho už dávno utopila. Spojuje je datum 25. května. Je to trochu gothic/emo? Kniha by mě asi víc bavila, když jsem byla mladší, na střední určitě. Ale vydržela jsem, protože jsem ji četla během kojení, kdy nechci číst nic bůhvíjak napínavého a rozhodně ne nic zábavného. A nakonec to hodnotím jako fajn příběh o tom, že všechno nemusí být tak, jak to na první pohled vypadá. Vytkla bych asi jen to, že o otci Juliet se nedozvíme nic, ani jeho povolání. Na druhou stranu to odráží, jak šedě ho vnímá, takže to možná bylo záměrné.
Naslouchač
Petra Stehlíková
Úvodní část je dlouhá (tvoří zhruba první třetinu). Vykreslený svět ve mně zanechal množství otázek, ledacos zřejmě vysvětlí další díly. Atmosféra je tísnivá, často se mi chtělo plakat, což úplně nevyhledávám. A přesto to stálo za to! Kniha je moc hezky napsaná. Jelikož vznikla v češtině, užívala jsem si pestrou slovní zásobu bez potřeby nahrazovat v hlavě slova zvukomalebnějšími. Obdivovala jsem, jak nenuceně autorka skákala v dlouhých časových úsecích. Ilan mi občas přišla zbytečně hysterická, ale neumím zhodnotit chování 12letého dítěte. Je zvláštní, že příběh je nejnapínavější pár kapitol před koncem, pak zvolní. Výsledek? Nebyla tam prvoplánová láska a stejně jsem se nemohla odtrhnout. Kdybych nedala plný počet hvězd, zachovala bych se nespravedlivě.
Aristokratka u královského dvora
Evžen Boček
Pátý díl spravil příšerný dojem z dílu čtvrtého a vynahradil nevyužitý potenciál dílu druhého. Moc jsem se bavila a díky závěrečnému dilema začala ihned shánět pokračování!
Něco skutečného
Erin Watt
"Měla bys dělat něco, co miluješ."
To je nejlepší myšlenka této knihy, kterou klidně spořádáte na posezení. Já si s ní vylepšovala prosincové měsíčky v pozici prkna (ha-ha) a neskutečně mi sedla. Oakley má jen svoji hudbu a Vaughn zase chybí životní cíl a nadšení. No a samozřejmě peníze pro její rodinu, takže když dostane nabídku pořádného balíku za to, že bude rok hrát jeho přítelkyni, moc dlouho neváhá. Příběh není nijak inovativní - klasický vzorec normální holky s ostřejší pusou a znuděného boháče trpícího nedostatkem upřímných citů. Do hry sice vstupuje Vaughnin přítel, ale není těžké ho odepsat. Ovšem postavy jsou sympatické, dialogy přirozené a prostředí zajímavé, takže to skvěle funguje. Snesla bych víc, hlavně delší epilog. Knihu jsem koupila ve výprodeji a chtěla ji obratem prodat, ale nechám si ji :) Líbila se mi víc než PP.
Dvůr stříbrných plamenů
Sarah J. Maas
Byl styl Maasové vždycky tolik rozvláčný? Po hodině četby jsem pravidelně docházela k závěru, že se skoro nic nestalo... Kniha obdobně jako v druhém díle Dvorů popisuje Nestino uzdravování, na kterém má zásluhu především Cassian. Nevím, proč mě flirtování u Feyre a Rhyse tolik bavilo a v tomto případě vůbec. Snad to příliš připomínalo košilaté románky, které si Nesta oblíbila. Až v půlce knihy jsem se dočkala akce, ale dlouho to netrvalo a zase jsem se příšerně nudila a koulela očima nad dvojsmyslnými narážkami na úrovni střední školy. Pokud na tohle nemáte náladu, začněte pro udržení dějové linie až třetí částí. Cvičení a meditace - OK. Líbilo se mi, jak Nesta komunikovala s Domem, hlavně jak poznala jeho temnotu. Ale třeba to, jak si oblékla bojový oblek chlapa jak hora a superhrdinsky zdolala každého protivníka? Wtf... Pro mě to je hrozně předvídatelný příběh plný moderních stereotypů. Dle Poděkování si ho autorka potřebovala napsat. Já si ho ale asi nepotřebovala přečíst.
Když jsme to tajili
Sarina Bowen
Mám tuhle knihu ráda, protože nepřistupuje k homosexualitě vyloženě sluníčkářsky. Grahama si kvůli tomu nemusí zamilovat každý, ovšem podle mě je úžasné, jakou ušel cestu, jak se popral se svými démony. Rikker je zase důkazem, že na svou druhou polovinu má cenu si počkat. Skippy a Bella jakožto vedlejší postavy jsou také skvělí. Plno čtenářů si stěžuje na rychlý konec, ale pozor, existuje navazující novela asi o 5 kapitolách, která vyšla v závěrečné povídkové knize k sérii! Škoda, že ji nakladatelství nezařadilo na konec jakožto epilog.
Nasterea
Petra Stehlíková
Na třetí díl jsem čekala věčnost, a pak ho četla celé věky. Začátek byl dost nechutný. To si autorka léčila depresi z karantény, nebo co? Pokračování v Omstaklandu nic moc, jen další otázky bez odpovědí... A další... Ani Ilan nevěděla, co dělá, a ničila tím kdekoho. Záhy se naplno rozjela sklenařská numerologie, kterou jsem vůbec nepobrala. Trochu mě dění začalo zajímat kolem strany 300. Buni byl fajn. Pěkně se četl rozhovor s Ernem. Ano, ke konci jsem se chytla, ale není to pozdě? A uspokojila mě ta superhrdinská proměna, nebo už po dalším dílu nesáhnu?
Aristokratka ve varu
Evžen Boček
Aristokratka je vážně ve varu. Neopouští Kostku plnou bláznů, což zákonitě vede k ponorce. Neuskutečněná setkání bohužel nenaplňují potenciál knihy, proto tentokrát ubírám hvězdu. Přesto je to pořád skvělé vtipné příležitostné čtení a těším se na pokračování.
Zůstaň
Elle Kennedy
"Všichni sklapněte," syknu. "Už je tady. Předstírejte, že jste normální."
"S tím teda hodně štěstí," uchechtne se Wes.
Přiznávám, že jsem se rozplývala nad každou zmínkou o Wesovi a Jamiem - z toho už se asi nikdy nevyléčím. I Matt je sympaťák, toho si prostě musíte oblíbit. Je vtipný, v hlavě to má srovnaný a zbožňuje svoje děti. Hailey je z něj nervózní, odvařená a taky je zajímavým příkladem ženy, která si vzala svého kamaráda z dětství. Moc si mě však nezískala. Elle a Sarina umí ukázat zranitelnou stránku naoko dokonalých hrdinů a přihrát jim protějšek, který je ukonejší. V tomto případě to celkem fungovalo. Tak kde máme tu knížku s O'Connorem?!
Lov
Elle Kennedy
Gerrett a jeho psychologický rozbor na úvod byl peckovní - celkově je příjemné dočíst se alespoň v náznacích o dalších osudech svých oblíbených postav. Fitzy je zajímavý neokoukaný hrdina, navíc naprostý Summeřin protiklad a ty se přitahují, věřte tomu! Je to příběh vyplněný pošťuchováním mezi tichým chorobným odkladačem nepříjemných konfrontací a ztřeštěnou dislektičkou. Je milý a vyznívá uvěřitelně a lidsky, protože jeho postavy jsou všechno jen ne bezchybné (a chudák Hunter to trochu odnesl). Najdete tam i boj proti předsudkům a odkaz na Me too, ale opět velmi citlivě. Sumasumárum: prozatím to nejlepší, co jsem od Elle četla. Hrozně mě bavilo, jak to k sobě Summer a Colina táhlo a jak s tím bojovali, aby nakonec zjistili, že se skvěle doplňují.
Plán
Elle Kennedy
"Projdu další dva bloky a u sexshopu zrychlím. 'A sem nikdy nevkročíš, jasný?'"
Sabrina je obdivuhodná holka. Vyrostla v šílených poměrech a přesto se vlastní pílí dostala hodně vysoko. Zoufale jí rozumím. Jenže to, co jsme si vysnili, se s opravdovým štěstím často neslučuje. Že se v tom nepředstavitelně dlouho plácala? To tvrdohlaví lidé, co chtějí všechno zvládnout sami, dělají. Tucker byl naštěstí úžasný. Od začátku měl jasno v tom, že tohle je holka, kterou hledal, a točil se za ní jako slunečnice za Sluncem. To, jak věcně mluvil o manželství, o sexu, prostě o všem důležitém, odlišuje muže od kluka. A mně se to líbilo - přece každá vedle sebe potřebuje člověka s kusem Tuckera! Je to skvělé zakončení povedené série - příznačný vstup do života dospělých. Tento díl se mi spolu s prvním líbil nejvíc, následuje třetí a nakonec druhý.
Dvůr křídel a zmaru
Sarah J. Maas
"Rhys je proslulý tím, že přichází s plány, ze kterých jednomu přestává bít srdce..."
Rhysandovi je přes 500, přesto nechá Feyre pobíhat světem a dělat chyby. Hodí ji do vody a plav, vladařko! Feyre se trochu topí, kdeco pokoní a ještě u toho zvládá strkat nos do cizích záležitostí... Zpočátku jsem měla pocit, že cílem knihy je týrat Tamlina, ale autorka to několikrát otočila, to ona umí bravurně. Co se týče dynamiky děje, je tam pár hluchých míst a některé situace se už moc často opakují (třeba plané vyhrožování zabitím) a nakonec to vždycky všechno zapadne do sebe-možná až podezřele dokonale. Ten konec s kotlíkem a Rhysandem, to už bylo fakt moc. Je to holt pohádka... Ale já ji stejně četla s přáním, ať proboha ještě nekončí, protože postavy této série mi přirostly k srdci natolik, že všude bezmyšlenkovitě kreslím měsíc a hvězdy...