Aristokratka na koni

Nejlepší díl je první, který byl závan něčeho nového, odlehčeného a vtipného. Druhý díl byl taky dobrý, ale třetí už lehce pokulhává a klidně mohl být připojen do druhého dílu. Ono co taky chceme nového, když je to vlastně stále o tom samém...

Trochu jsem se bála, že už je téma Kostka vyčerpané, ale není...pořád je čemu se smát a některé hlášky nemají chybu. Zábavné a hlavně oddechové čtení. Děkuji

Tuhle sérii čtu po dlouhé době podruhé, protože v té době byly teprve čtyři díly a už si je prakticky nepamatuji.
I tenhle díl je stále velmi zdařilý a o humorné scény není nouze. Navic se objevila nová postava v podobě tetičky Nory, která jistě bude důležitá pro další díly, jako všichni doteď. Deníková forma prokládána dopisy se mi líbí a čte se mi dobře.
Je tedy pravda, že běžně čtu úplně jiný žánr, takže je toto pro mě zpestření, kdy jen potřebuji vypnout, nepřemýšlet a jen se pobavit. A na to je pro mě tahle série ideální. Věřím, že ji nečtu napsledy a má i spousty jiných fanoušků. Už jen podle celkového hodnocení.

Já se bavím, stále,
zatím mě to nepřestalo bavit.
Trefné poznámky a humorné situace, které se neopakují a vykazují velkou znalost české nátury :-DD

P.S. A když vím, jakým martyriem probíhá určování jmen papírových pejsků, tak Olin a Laďa mě vždy rozesmějí.

Ideální čtení pro chvíle, kdy vám korporát vysvětluje, že to tak prostě je. Aristokratka vám s noblesou připomene, že zdravý rozum, ironie a lehké šílenství jsou stále legální.“
Aristokratka na koni pro mě je kniha, po které si člověk uvědomí, že jeho pracovní realita není absurdní sama, jen bohužel bez humoru. Boček to naštěstí napravuje za všechny z nás.

Doporučuji číst mezi podobnými scaipovymi setkáním korporátu. Výrazně to zvyšuje toleranci vůči manažerským frázím, tabulkám a větám začínajícím ‚pojďme si to vykomunikovat‘.“
„Aristokratka na koni – důkaz, že svět může být absurdní, a přesto zábavný. Na rozdíl od některých scaipovych setkání korporátu

Evžen Boček opět dokazuje, že humor, nadhled a aristokratická lehkost jsou nejúčinnější obranou proti realitě. Čteno se smíchem, dočteno s úlevou.

24.09.2025

Další krásný vtipný díl Aristokratky byl úplně bez chyby. I ta nová postava tetičky tomu přinesla pěkné oživení. Jen tento díl mohl být klidně delší, jako ten první.

14.07.2025

Opäť veľmi humorné čítanie, ktoré sa kvalitami vyrovná prvému dielu.

A vďaka audioknihe je to ešte o kus zábavnejšie.

Třetí pokračování Aristokratky opět nemá chybu, humorná jízda pokračuje.

Je to standard pana Bocka. Vlastne je to o nicem. Dej by se dal shrnout do jedne kapitoly o deseti strankach, ale je to takove radoby vtipne cteni na dovcu ci do cekarny nemocnice.

Třetí díl se humorem vyrovná prvnímu. Pohodové, nenáročné čtení.

Marie Kostková z Kostky, její hraběcí rodina a personál se ještě stále nevymotali z kruhu neproplacených faktur místo toho, aby vítali a provázeli po zámečku nadšené turisty. Nakonec vymyslí projekt, že Marie III. dostojí vzoru svých předchůdkyň a předčasně zemře přímo před publikem během prohlídek. To bude sousto pro senzacechtivé turisty a bulvár. Ale jak se dá předpokládat, projekt se nevydaří.

Tahle recenze bude výjimečně i o předchozích dvou dílech – jen tak totiž pochopíte, proč už v sérii dál pokračovat nebudu. Přestože první dva díly nasadily laťku hodně vysoko. A i možná to je ten důvod.

Z filmového zpracování prvního dílu jsem kdysi viděla možná půl hodinu, která mě nijak nezaujala. Pak jsem ale dostala doporučení na knihu. A ta mě pohltila. Neskutečně mi sedl humor, smála jsem se opravdu nahlas a dostala jsem rozptýlení, které jsem v tu danou dobu potřebovala.

Druhý díl byl o něco slabší, ale pořád jsem hodnotila ještě vysoko, a proto jsem se těšila i na tento. Že dostanu dávku humoru v náročném období a vypnu. To se bohužel nestalo. Přiznávám, mezi druhým a třetím dílem jsem měla pauzu skoro dva a půl roku. Nemyslím si ale, že by právě to bylo tím hlavním důvodem, proč mě kniha nakonec zklamala.

Hned na počátku knihy jsem se dostala do fáze, že jsem si uvědomila, že se postavy vůbec nikam neposunují, pořád řeší ty samé problémy tím samým humorem. A jak říká přísloví - opakovaný vtip přestává býti vtipem - v tom asi hrálo svou roli. V průběhu jsem se stále sama sebe ptala, čemu se mám smát, když už jsem ty stejné vtipy četla dvakrát?

Kdo jste ještě sérii nezkusili, minimálně první dva díly určitě doporučuju. Humor je sice hodně specifický, ale když potřebujete nepřemýšlet, tak tohle přesně chcete. A komu tento i další díly přinášejí ten správný odpočinek, je to jedině dobře. Já ale tímto dílem končím.

Na první díl to rozhodně nemá, ale čtení mě bavilo, a pořád je tu dost humoru.

Není co řešit, Evžen Boček nastavil hned prvním dílem celkem vysoký standard (co se humoru týká) a i ve třetím pokračování si ho pevně udržuje (pokud se ještě nelepší). Mou výhodou je to, že se rád bavím, usmívám, směji i chechtám, a jsem rád, když narazím na autora, který mi to všechno umožní. Takže i potřetí za plnou palbu.

Já to říkám pořád - celá série Aristokratky by se měla prodávat v lékárně jako lék na blbou náladu. Ta partička na Kostce je totiž geniálně vymyšlená a člověku je až líto, že není reálná. Protože ať už si Josef myslí o muflonech (rozuměj návštěvnících) co chce, na Kostce by prostě bylo denně narváno. Protože vidět tuhle skvadru naživo by bylo, řečeno Denisčiným jazykem, psycho! :-)

Kniha se mi také líbila. V knize je mnoho vtipných příhod a postav. Je to opravdu příjemná česká oddychovka. Autor je vnímavý a vtipný. Vtipy jsou vždy na reálných základech. Oproti filmu je vtipným momentů minimálně dvojnásobek a těším se na další díly!! Jen škoda, že se vtipy začínají opakovat. Doporučuji! 5/5!

Série je zatím výborná, občas se musím smát a to, že se děj odehrává v devadesátkách to ještě celé vylepšuje. Těším se na pokračování.

I třetí díl mě pobavil a nezklamal. Jsem zvědavá kolik jich zvládnu přečíst, než mi tento humor bude připadat pořád stejný

Poslední aristokratka byla lepší, ale tahle nebyla špatná, dávám o hvězdu míň.

Pro mě první setkání s aristokratkou a nevím, zda nebude i poslední. Ale potřebovala jsem trochu změnu žánru, a tak jsem sáhla po této knize dřív, než jsem si pořídila předchozí díly. Jistě vím, že už si je nepořídím, ale ... možná si je půjčím v knihovně. Uvidíme.

Co mě iritovalo maximálně, jsou obří písmena - jak pro žáky prvního stupně základní školy. Kdyby byla kniha vytištěna v normální velikosti, nedosahoval by příběh nejspíše ani 100 stran. V mém podání to znamenalo, že jsem knihu přečetla za cca hodinu a půl včera v posteli.

Za druhé oceňuji přehled postav pro podobné zoufalce, kteří začínají třetím dílem. Pak také fakt, že jsem 2x vyprskla smíchy, z toho jednou tato reakce vyústila ve zhruba dvouminutový neutěšitelný smích. Pak jsem se nad textem ještě asi 5x pousmála - a to bylo vše, co bych měla uvést pozitivního.

Bohužel, byť by námět i postavy byly zajímavé, způsob sepsání mi přijde takový plytký - podle mě by se z původní myšlenky dal vytěžit mnohem hodnotnější, propracovanější a tím i zábavnější příběh. Ale jako čtení na dovolenou - pokud začnete od prvního dílu - asi dobrý.