Jeninas

Přečtené 62



Mafiosa
září - říjen 2020
Mafiosa 2017, C. Doyle

"...nejkrásnější jsi, když mi nadáváš." Proč tolik mrtvol?! Zpočátku jsem měla pocit, že se vše opakuje a táhne. Šlo hlavně o pomstu - o balancování mezi schopností zabít a zachováním svého já. Tyhle touhy neznám, a tak mi nebyly blízké. Taky se konečně dostavil pocit, který jsem celou dobu očekávala - že je ten mafiánský svět dost přitažený za vlasy. Od druhé půlky, kdy Sofie zase pustila do svého života světlo, už to bylo fajn. Millie byla skvělá jako vždy. Oblíbila jsem si Valentina - kdo by to byl řekl? A držela Lucovi palce, aby se rozhodl správně. Konec byl dokonalý, epilog zbytečný, protože na nic neodpověděl. Pokud čtete anglicky, zde najdete bonusy: www.wattpad.com/user/CatherineDoyleAuthor


Inferno
září 2020 (20.-23.)
Inferno 2017, C. Doyle

"Rozpolcený, plný snů, ale navěky uvězněný." Má nejmodřejší oči na světě, nelže a trhá fialky. Lucu musíte mít rádi, v rámci nastolené situace je to nejlepší možný hlavní hrdina. Akorát o jeho snech stále nevíme nic konkrétního, že? Snad příště! Sofiina matka byla dost mimo a Jack se proměnil v ultra zlouna, což byla trochu škoda. Ale vzhledem k žánru to beru. Tento díl byl hodně akční. Líbilo se mi, že Sofie neměla tajnosti před svojí nejlepší kamarádkou, jak to v případě YA bývá, přestože to nedává smysl. Nejlepší kamarádka totiž je od toho, abyste jí vyklopili VŠECHNO! A Milliina filozofie delfínů mě mega pobavila :-D


Vendeta
září 2020 (18.-20.)
Vendeta 2017, C. Doyle

Znovu se na něj podíval tím zvláštním pohledem, který jako by říkal: "Nevěřím ti a možná tě chci zabít." Výborně vykreslená atmosféra a prostředí, vtáhne to do děje. Bylo osvěžující, že hlavní hrdina nebyl žádný klaďas, naopak uměl nahnat strach, a nakonec možná ani nebyl hlavním hrdinou? Sofie byla sympaťačka, na konci neuvěřitelně statečná (nebo pitomá). Pořád jsem čekala, kdy mi ten mafiánský příběh začne připadat přitažený za vlasy, ale to se nestalo. Knihu bych postavila na roveň Papírové princezně, byla ovšem o maličko zajímavější díky italskému prvku ;-)


Zůstaň
září 2020 (06.-08.)
Zůstaň 2018, E. Kennedy

"Všichni sklapněte," syknu. "Už je tady. Předstírejte, že jste normální." "S tím teda hodně štěstí," uchechtne se Wes. Přiznávám, že jsem se rozplývala nad každou zmínkou o Wesovi a Jamiem - z toho už se asi nikdy nevyléčím. I Matt je sympaťák, toho si prostě musíte oblíbit. Je vtipný, v hlavě to má srovnaný a zbožňuje svoje děti. Hailey je z něj nervózní, odvařená a taky je zajímavým příkladem ženy, která si vzala svého kamaráda z dětství. Moc si mě však nezískala. Elle a Sarina umí ukázat zranitelnou stránku naoko dokonalých hrdinů a přihrát jim protějšek, který je ukonejší. V tomto případě to celkem fungovalo. Tak kde máme tu knížku s O'Connorem?!


Výpověď
září 2020 (01.-03.)
Výpověď 2020, W. G. (pseudonym)

Zdá se, že Whitney G. píše své knihy podle stejného mustru - v porovnání s Turbulencemi tu zase máme bohatého arogantního hulváta a holku, která po sobě nechá šlapat, aby se zničehonic proměnila ve vítězku. Zase tu máme tu samou oblíbenou sexuální polohu a zmizelé kalhotky. Zajímavějším se příběh stal ve chvíli, kdy se objevila Violet - druhou půlku jsem přečetla naráz. Taky postava George byla osvěžující. Ale stejně... Něco tomu chybělo.


Toto všechno ti dám
srpen 2020 (19.-31.)
Toto všechno ti dám 2018, D. Redondo

"Pro psaní bylo potřeba prožít nesmírný smutek." - To je pravda jak hrom. V knize je hodně takových pravd a vykreslení pocitů, ve kterých jsem se našla. Užívala jsem si, možná až morbidně, všechnu tu syrovost, ztrátu a melancholii. Álvaro byl obdivuhodný a bezprostřední, Manuel zase hodně přemýšlivý a uzavřený. Bylo mi líto, že si společný život nedokázali užít naplno a fakt jsem doufala, že existuje nějaké nebe, kde Álvaro svého manžela obejme a sdělí mu, že všechno tajil z lásky, i když to bylo pitomý. Gardénie to možná celou dobu říkaly za něj, a tak jsem se u posledního odstavce, který je naprosto dokonalý, rozbulela. Vraha jsem neuhodla. Podívám-li se na knihu z pohledu většinového čtenáře, četla by se lépe, kdyby byla o čtvrtinu seškrtána. Sem tam se vyskytla nějaká chybka - např.: je možné, aby španělskému bulváru unikl sňatek slavného spisovatele a šlechtice?! Detektivky ovšem vůbec nečtu a snad proto se mi to tolik líbilo.


Lov
srpen 2020 (10.-15.)
Lov 2019, E. Kennedy

Gerrett a jeho psychologický rozbor na úvod byl peckovní - celkově je příjemné dočíst se alespoň v náznacích o dalších osudech svých oblíbených postav. Fitzy je zajímavý neokoukaný hrdina, navíc naprostý Summeřin protiklad a ty se přitahují, věřte tomu! Je to příběh vyplněný pošťuchováním mezi tichým chorobným odkladačem nepříjemných konfrontací a ztřeštěnou dislektičkou. Je milý a vyznívá uvěřitelně a lidsky, protože jeho postavy jsou všechno jen ne bezchybné (a chudák Hunter to trochu odnesl). Najdete tam i boj proti předsudkům a odkaz na Me too, ale opět velmi citlivě. Sumasumárum: prozatím to nejlepší, co jsem od Elle četla. Hrozně mě bavilo, jak to k sobě Summer a Colina táhlo a jak s tím bojovali, aby nakonec zjistili, že se skvěle doplňují.


Zatracená láska
srpen 2020 (04.-08.)
Zatracená láska 2020, T. M. Puffrová

Proč se pohledy postav nestřídaly a občas jen některou situaci nedovysvětlily? Příběh by byl kratší a dynamičtější. Takhle jsem část Maddoxových kapitol přeskočila, což je škoda, protože je to zajímavý hrdina, narozdíl od Anny, se kterou jsem moc nedokázala sympatizovat. Mohla být rozhodně méně afektovaná - hlavně, když neustále opakovala, že s ním rozhodně nebude spát. Přestože jsem měla trochu problém uvěřit, že by se Mad za daných okolností takhle bezvýhradně zabouchnul (i když možná jen byl na ty vyšinutý?), v knize je pár kouzelných momentů - třeba jejich první tanec nebo nakupování oblečení. Zápletku jsem sice odhalila, ale byla dobrá. Takže dávám 4 hvězdy a autorce přeji hodně úspěchů s dalšími knihami!


Kontrakt 2
červenec 2020 (22.-31.)
Kontrakt 2 2020, M. Moreland

Pokračování Kontraktu si fanoušky jistě najde, ale na mě je to moc velká slaďárna. Je přecpaná nemoderními klišé (manžel pracuje, manželka se stará o děti, ty jsou zahrnované hromadou darů). Řešení krizí ústřední dvojici fakt nejde. Katyn postoj v nemocnici (vůči dětem) nebyl v pořádku. Celý příběh by působil atraktivněji, kdyby pro Richarda nedopadl tak pohádkově. Takhle byl strašně předvídatelný a tím pádem nudný. I když je pravda, že kdybych znala postavy z ostatních knih, asi by to bylo lepší (jenže je nepoznám, tu růžovou atmosféru fakt nedávám). Kupodivu se mi líbil epilog - když už nic jiného, přečtěte si tamní postelovou scénu. A Richardovy spermie jsou fakt borky :'-D


Kontrakt
červenec 2020 (21.-22.)
Kontrakt 2019, M. Moreland

Na této knize je zajímavé, že je z drtivé většiny napsána z pohledu muže. Snesla by víc děje/zvratů a rozhodně to není příběh pro feministky. Richard je úspěšný chlap, kterého baví týrat svoji asistentku. Když ale Katharine pozná blíž a dá jí pořádně najíst, zjišťuje, že se mu vlastně líbí a výborně se doplňují. Je to přímočará, přesladká pohádka pro velký holky, ale mně to sedlo. Dlouhá závěrečná pasáž mi nevadila, protože většinou je to jen odpusť mi - miluji tě - konec, tak proč to neudělat jinak. Připojená novela byla roztomilá, potěšila.


Soudný den
květen - červen 2020
Soudný den 2019, A. Michálková

"Čas na sprosté slovo a kolonizaci Marsu?" Už od prologu mi oči vyskakovaly z důlků. Adam v komunistickém Československu? Divím se, že režim nepadl mnohem dřív... Budu se opakovat: humor tohohle rebela nic nepřekoná! Taky se mi líbilo, že se Elaine nevydala Chione snadno. Pak nastalo velké čekání na Kassiela - toho úžasného chlapa, který dělá všechno správně. Autorka byla trochu sadistka a nějaké to cukrování si ústřední dvojice musela zasloužit. Závěrečná část knihy se opět neúnosně táhla, až doklopýtala do předlouhého finále. Vše zapadlo do sebe a díky Bohu za to! V komentářích k této sérii jsem byla dost kritická, ale kdyby knihy prošly beta čteními, editorskými zásahy a vším, co je v zahraničí běžné, opravdu by mohly úspěšně vyjít i tam. Postavy si zamilujete a příběh má skvělé momenty, za které ty stovky stránek stojí.


Nesnáším tě
červen 2020 (09.-13.)
Nesnáším tě 2019, V. Keeland

Charlotte a Reed jsou zklamaní láskou, ale přistupují k tomu rozdílně: ona optimisticky hledí vpřed, on se uzavřel a štěká na všechny kolem sebe. Je to hezké "slow burn", pokud k tomu přistupujete jako k oddechovce, na kterou si po pár dnech už nevzpomenete, i když řeší poměrně závažné téma. Autorky několikrát zapředly minizápletku, ale ihned ji rozmotaly, což zabíjelo pocit napětí. Reed se choval podivně - nechtěl ji a zároveň s ní trávil volný čas. Charlotte za ním musela dolézat, což není tak úplně sexy. A štvala mě Iris - tyhle moudré ženy, které ví všechno nejlíp, já moc nemusím.


Alfa samec
květen 2020 (30.-31.)
Alfa samec 2018, V. Keeland

Pokud vás odrazuje název, zapomeňte na něj. Mně osobně připadá úplně mimo - čekala jsem něco jako Turbulence, proto srážím hvězdu. Je to ovšem milá svižná romance o zklamaném rozvodovém právníkovi, který konečně potká tu pravou. Emerie je sice jakožto nebetyčná naivka zamilovaná do svého kamaráda, ale ten vedle Drewa nemá šanci. Příběh ozvláštňuje nevlastní syn, kterého Drew odmítá přestat mít rád navzdory tomu, co říkají genetické testy. Když jsem ve stresu, takovéhle knihy mi zachraňují život. Čtu je ale poslední dobou nějak často :(


Inferno
květen 2020 (10.-24.)
Inferno 2019, A. Michálková

"Zima je sice totální šikana od přírody, ale snažím se nebrat si to osobně." Předchozí díl jsem zbožňovala. Tento je zpočátku úplně jiný - vzpomínkový, nabitý informacemi, bohužel zbytečně zdlouhavý. Nesedla mi dokumentární forma, kdy se něco stane, následně se o tom dozví Kassiel a volá to Skylar - a my o jedné věci čteme třeba třikrát za sebou. Slepé následování jakéhokoliv proroctví navíc nepatří mezi mé oblíbené zápletky. Co se týče obvyklých prohřešků proti češtině, nejvíc mě dráždilo špatně používané slovo "rozhřešení" namísto slova "odpověď". Ještě si neodpustím citaci ze str. 65: "Stála jsem tam jako ochrnutá." A teď to dobré: Bavilo mě Adamovo rozmazlené, zpruzelé, pohotové chování - to je pořád dobrý tahák a v tomhle díle si ho užijete na maximum. Měla jsem slabost pro zoufalého i nekompromisního Kassiela a doufám, že ještě dostane více prostoru. Poslední třetina měla šťávu-moc se těším, jak to celé skončí!


Peklo na zemi
květen 2020 (18.-19.)
Peklo na zemi 2020, H. Mácová

Na začátku jsem se hodně nasmála. Abaddon je démonský workoholik a je za to potrestán pobytem mezi lidmi. Jeho sžívání s novým tělem bylo k popukání. Setkává se s vyšinutou majitelkou kavárny trpící fóbií a snaží se vyrovnat s maglajzem, který to vyvolává v jeho hlavě, což byla spíše nuda. Postupně se přelila v pohádku a tu občas potřebuje každý. Autorka píše dobře, jen by tomu prospěly propracovanější dialogy (které často nikam nevedou), akce (Mariina častá smůla na otravné chlapy působí těžko uvěřitelně) i background (co třeba její rodiče?) a taky pořádná korektura, ale není to nijak tragické. Za mě milá prvoplánová romanťárna odehrávající se v mé milované Praze - takové si užívám. Ale epilog mě přizabil (i když oceňuji tu odvahu) a jeho úplný závěr se mi k Petrovi nehodil. Když už, žil by v Jeseníkách ;)


Kulti
květen 2020 (04.-08.)
Kulti 2019, M. Zapata

Zajímal mě ten pozvolný koncept přechodu od nesnáším tě k miluji tě. Proč ale tak zdlouhavě? Na můj vkus se ledacos zbytečně opakovalo: Saliny stále stejné myšlenky mám ho ráda/nemám ho ráda, dále to neustálé "Kulti kadí" atd. Nepochopila jsem, proč si nevygooglila překlad Schnecke a proč to bylo s malým s?! Taky byla pořád pomlácená, ale běhala dál. Kulti pak občas říkal zbytečné, urážlivé kraviny, až jsem přemýšlela, jestli by někdo opravdu mohl být takový vůl. Jenže to měl být sebestředný chlap žijící od jedenácti let v osamělé nabubřelé bublině, takže asi jo. V druhé půlce už jsem ho měla celkem ráda. Nebylo to špatný - nic extra zapamatovatelného, co bych si někdy zopakovala... Ale přidávám hvězdu za dopis v Kultiho skříňce, to mě dojalo.


Turbulence
duben 2020 (25.-27.)
Turbulence 2017, W. G. (pseudonym)

S takovou hromadou sexu jsem se snad ještě nesetkala. Přitom to z nějakého důvodu nepůsobilo přehnaně. Dokonce to bylo návykové. Nejvíce děje najdete překvapivě v poslední třetině knihy. Jake byl hodně divný a hulvátský chlap. Komplikovaný. Nesnažila bych se ho poznat, poslala bych ho do háje. Ale když ho Gillian vedla do jeho apartmá, mohla jsem se uchechtat - zamilovala jsem si Jakův humor a některé jeho pasáže čtu jen tak. Všimněte si např., že na začátku ona byla pilotka a on autor bestsellerů. Postupně si mě tedy chladně uvažující, zlomený protiva a notorická porušovatelka pravidel přispívající na nezáživný blog získali a přemýšlím o koupi do osobní knihovny. Bylo to jiné... A příště bez výpustek!


Skleněný trůn
březen - duben 2020
Skleněný trůn 2015, S. J. Maas

Tuto knihu jsem četla moc dlouho. Kdo se na Celaenu podívá, dřív nebo později ji chce. Nedělalo na mě dobrý dojem, že pořád promýšlela, jak by koho zabila, kdyby se jí teda chtělo. Na druhou stranu její myšlenky celkem odpovídaly jejímu věku a namyšlené povaze. A je pravda, že nesmyslná krvelačnost vnitřního světa hrdinky mě zarážela i v Dvorech - ale třeba se z toho Sarah ještě vypíše. Vypsala se totiž z mnohého! Skleněný trůn představuje začátek kariéry výborné spisovatelky, příběh jistě rostl spolu s ní. Mno, dala jsem to a doufám ve zlepšení.


Sám mezi všemi
duben 2020 (20.-22.)
Sám mezi všemi 2018, K. Walldová

Na začátku to vypadá, že na klučičích intrech se neděje pomalu nic jiného než kamarádská soulož. Lawrence bych škrtla, zas až tak důležitý pro příběh mi nepřipadal a dost mě odrazoval. Stejně tak pohledy Renée a Tommyho - zápletky kvůli tomu byly nesmyslně vyzrazeny těsně předtím, než se o nich dozvěděl hlavní hrdina. Adam s Cameronem byli fajn pár a Tommy byl originální a potom... joo, druhá půlka byla BOŽÍ, zas jsem zapomínala dýchat. Konečně začali přemýšlet a chovat se jakž takž normálně. A milovali se k zbláznění. Konec se mi líbil. Podle mě by to Tommy takhle udělal - byl to dobrý kluk a uvědomoval si, kolik bot nadělali. Ale tak ráda bych o něm věděla víc!


Můj život u sousedů
duben 2020 (13.-16.)
Můj život u sousedů 2014, H. Fitzpatrick

"Kdybyste se mámy zeptali, který z nich je nebezpečný, okamžitě by ukázala na Jase, který spravuje věci a zachraňuje živé bytosti včetně mě." Oh, to bylo od začátku tolik milé! Připomnělo mi to kamarádku, která ráda chodila do našeho bláznivého bordelu, ačkoliv doma měla k dispozici samostatné patro. Samantha je hodná holka, která si uvědomuje, že žít život podle mámy není to, co ji udělá šťastnou, a prochází fází prosazování vlastních názorů a taky fází zklamání ze svých blízkých. Přestože je občas až moc váhavá a v hlavě jsem ji dost popoháněla, je sympatická. Vyrostla v úplně jiných poměrech, ale rychle se sžívá s 10ti člennou rodinou Garrettových - a velká rodina má hromady kladů i záporů. Jase je šikovný, přemýšlivý kluk, který bere věci tak, jak jsou. A hlavně jsou oba krásně zamilovaní :) Kniha by si zasloužila delší epilog, ale třeba něco takového skrývá druhý díl. A ta obálka je nádherná!


Krvavé ostří
březen - duben 2020
Krvavé ostří 2017, S. J. Maas

"Věnoval jí vyloženě samovský pohled s poťouchlou jiskrou a náznakem podráždění v očích, v němž přesto nechyběla laskavost, díky níž bude vždy a za všech okolností lepším člověkem než ona." Po knize jsem sáhla během četby Skleněného trůnu, protože mi vadilo, že Celeana vzpomíná na události, o nichž nic nevím. Občas jsem přemýšlela, jestli ta holka není Spiderman, když jí to lezení po zdech tak dobře šlo. (Možná se to naučila při tom sledování zvířat?! Ha :-D) Na druhou stranu jsem neměla pocit, že by údajně nejlepší vražedkyně předvedla něco úžasného - každou chvíli ji při něčem přistihli, nebo ji z toho Sam tahal. Sam... Nesnáším likvidaci mužů, kteří nejsou pro příběh dost ambiciózní, byl přece tak roztomilý! Zato Arobyn byl pěkný slizák. Celaena mě bavila v povídce Vražedkyně a poušť, jinak mě ovšem rozčilovala svou marnivostí a namyšleností, což jsou její základní vlastnosti. Ovšem kniha je napsaná kvalitně, tak vlastně nevím, jak ji hodnotit. Pět hvězd dám, až sérii propadnu, dříve ne-e!


Chci tě
březen 2020 (19.-21.)
Chci tě 2020, J. Frederick

Wow, měla bych dát plný počet, protože mě to dost bralo. Jenže si nejsem jistá, zda by se něco takového opravdu mohlo stát. Věřil by někdo 14letému klukovi, že je mu 21? Běhají po amerických ulicích děti, které neumí pořádně číst? Kdybych se v poděkování dočetla, že autorka žila několik let na ulici, nebo takovým lidem pomáhala, tak mlčím... Ovšem příběh se mi líbil, protože byl jiný a vztah mezi hrdiny hluboký. Jejich myšlenky byly bravurně popsané a postavy prošly vývojem (i když Bitsy by si zasloužila nějakou tu kapitolu ze střední školy navíc). No a Leka byl skvělej kluk, vážně jsem se bála, aby ho nezabásli nebo nezastřelili. Musíte ho zbožňovat za to, co pro Bitsy udělal. Ani by nemusel být tak krásný a svalnatý a obdařený - jako v každé knize tohoto žánru. Trochu to zabil epilog, protože mi nepřišlo, že by ti dva po něčem takovém toužili. Ale achjo, už teď vím, že si to někdy přečtu znovu!


Alfa Boss
březen 2020 (12.-13.)
Alfa Boss 2019, A. Stainforth (pseudonym)

Zpočátku jsem měla pocit, že druhý díl napsal někdo jiný, nebo knihy dělilo několik let. Je to možné? Ne, autora záhy prozradila kvanta kuřecích řízků! Uvědomil si někdy Erik, že letí na žárlivky, jako Teodor na dominantní partnery? V tomto dílu se Teo snaží vydobýt si své místo na Slunci, což bylo hodně osvěžující, ba dokonce i nenucené a zábavné. Ti dva se dokázali vzájemně skvěle vytáčet, to se jim musí nechat. Nervy mi drásala jen Teova matka - to je tak chytrá paní, až bych brečela.


Boss
březen 2020 (10.-12.)
Boss 2019, A. Stainforth (pseudonym)

Miluji Him sérii, ale přistupovala jsem k Bossovi s tím, že tak skvělé to rozhodně nebude. A nebylo. Vztah mezi Teem a Erikem byl příliš překotný, popisy nevyvážené a sex se povětšinou odehrával v podnapilém stavu. Příběh byl obsahově nadějný, ale zpíchnutý horkou jehlou - zasloužil by si lepší péči. Jenže to vyšlo samonákladem a těšilo mě, že se to odehrává v Praze, a ti dva náladoví chlapi mi přišli celkem zajímaví. Takže do dalšího dílu jdu.


Prohnilé město
leden - březen 2020
Prohnilé město 2018, L. Bardugo

"Čím je plán důmyslnější, tím víc lidí zahrnuje. Víc lidí víc mluví a víc věcí se může pokazit." "Já myslím, že bys flirtovala i s datlovou palmou, kdyby ti věnovala pozornost." Kniha nebyla napsaná hůř, ale nebavila mě tolik jako první díl a přiznávám: došla jsem jen do půlky a nechala toho. Po měsíci jsem se rozhodla, že už se navzájem nebudeme trápit. Asi mi chyběla jasně daná struktura: máme plán - jedeme do paláce - loupíme - jedeme zpátky - utřeli jsme. Takhle to bylo všemožné pobíhání z místa na místo a za různými účely, což tříštilo moji pozornost, a proto jsem se do příběhu nedokázala tak zažrat. Nevěřila jsem, že se Kaz pochlapí, takže hlavním tahákem byl vývoj vztahu mezi Jesperem a Wylanem. Líbilo se mi také, že Matthias nebyl na okatou krásu. A právě to, že jsem si vyspoilovala, jak to dopadne s Matthiasem, můj zájem úplně zabilo. I když chápu, proč to autorka udělala, mě tím od příběhu dokonale odstřihla.


Plán
březen 2020 (05.-08.)
Plán 2017, E. Kennedy

"Projdu další dva bloky a u sexshopu zrychlím. 'A sem nikdy nevkročíš, jasný?'" Sabrina je obdivuhodná holka. Vyrostla v šílených poměrech a přesto se vlastní pílí dostala hodně vysoko. Zoufale jí rozumím. Jenže to, co jsme si vysnili, se s opravdovým štěstím často neslučuje. Že se v tom nepředstavitelně dlouho plácala? To tvrdohlaví lidé, co chtějí všechno zvládnout sami, dělají. Tucker byl naštěstí úžasný. Od začátku měl jasno v tom, že tohle je holka, kterou hledal, a točil se za ní jako slunečnice za Sluncem. To, jak věcně mluvil o manželství, o sexu, prostě o všem důležitém, odlišuje muže od kluka. A mně se to líbilo - přece každá vedle sebe potřebuje člověka s kusem Tuckera! Je to skvělé zakončení povedené série - příznačný vstup do života dospělých. Tento díl se mi spolu s prvním líbil nejvíc, následuje třetí a nakonec druhý.


Skóre
únor 2020 (23.-27.)
Skóre 2017, E. Kennedy

"Chci tě tak, až mě to bolí..." Začátek mě moc nebavil. Čekala jsem, že mě Dean nezaujme, přece spí s holkama v obýváku a celkově se chová jako vůl. Ale vyklubal se z něj milý kluk, který prostě jen upřímně miluje sex na všemožné způsoby. Když potká holku, se kterou ho to baví opakovaně, je překvapený, ale bere, co mu život nachystá. Allie je typ na vážný vztah, ale po rozchodu se Seanem se rozhodne přestat přemýšlet - a ejhle, ono to funguje a plíživě se z toho stává něco víc. Je to takový nekonvenční díl, který asi ledaskomu rozšíří obzory ;-)


Faja
únor 2020 (19.-23.)
Faja 2017, P. Stehlíková

"Vykřičela bych si i plíce, kdyby měly být obětovány pro slovo, kterým začínal sám život." Víte, co je super? Jak si v prvním díle myslíte, že sklenařské území je hrozné, že to není nic než zmar. Pak se seznámíte s nížinami a najednou se vám po těch smradlavých sklenařích stýská :+D. Protože lidstvo si vážně nezaslouží dlouhověkost. Ukřivdění obyvatelé nížin nezapomínají na svoji nenávist a vybíjí si ji na několikáté generaci sklenařů, kteří důvod sporu zapomněli už dávno. Zároveň ten, který to nejvíc zamotal, už je dávno někým jiným. Zjišťujeme, že nic není tak černobílé, jak by se mohlo zdát - a to miluju. Příběh se stal ještě vrstevnatějším, než jsem čekala. A ten konec? To je jasná pomsta za naříkání čtenářů nad zpomalením dynamiky v Naslouchačovi. Jsem natěšená na pokračování!


Naslouchač
únor 2020 (14.-19.)
Naslouchač 2016, P. Stehlíková

Úvodní část je dlouhá (tvoří zhruba první třetinu). Vykreslený svět ve mně zanechal množství otázek, ledacos zřejmě vysvětlí další díly. Atmosféra je tísnivá, často se mi chtělo plakat, což úplně nevyhledávám. A přesto to stálo za to! Kniha je moc hezky napsaná. Jelikož vznikla v češtině, užívala jsem si pestrou slovní zásobu bez potřeby nahrazovat v hlavě slova zvukomalebnějšími. Obdivovala jsem, jak nenuceně autorka skákala v dlouhých časových úsecích. Ilan mi občas přišla zbytečně hysterická, ale neumím zhodnotit chování 12letého dítěte. Je zvláštní, že příběh je nejnapínavější pár kapitol před koncem, pak zvolní. Výsledek? Nebyla tam prvoplánová láska a stejně jsem se nemohla odtrhnout. Kdybych nedala plný počet hvězd, zachovala bych se nespravedlivě.


Omyl
únor 2020 (07.-11.)
Omyl 2016, E. Kennedy

Začátek mi připadal nereálný, asi proto, že jsem v pubertě taky doufala, že se mi u dveří objeví nádherný kluk, podívá se se mnou na film a strašně moc mě bude chtít (nic takového se samozřejmě nestalo). Prvačka Grace byla hodně naivní. Jako vážně, vrhnout se na kluka, kterého zná osm dní a naštvat se, že si to nechce nadšeně rozdat s pannou?! Druhačka Grace nebyla o moc lepší: když její kluk podléhal depresi, místo aby ho podpořila, naštvala se a on to zase žehlil. Mno nevím, nevím, měla jsem tendenci stát spíš na Loganově straně. Předchozí díl se mi líbil rozhodně víc.


Návrh
leden - únor 2020
Návrh 2016, E. Kennedy

Garrett je jedním z mála hrdinů, kterého bych si z fleku nabrnkla pro sebe (dobře, za celý můj život je teprve druhý - za Eragonem :-D). I když musí být zpočátku šokem pro každou holku, která nevyrůstala s bratrem, protože servítky si rozhodně nebere. Navíc je ukázkou kluka, který nezná normální hodný holky, jen "týmovky". Hanna má naprosto adekvátní reakce a celkově je to sympatická hlavní hrdinka. Když vtrhla do sprch, pobavila mě jak dlouho nikdo. Jsou každý jiný, ale oba si prošli něčím těžkým a to je k sobě táhne. Příjemná knížka s hromadou sexu, co bych za takový návod v pubertě dala!


Šest vran
leden 2020 (20.-25.)
Šest vran 2017, L. Bardugo

"Člověk má vždycky co ztratit." Věk hrdinů jsem se od počátku snažila ignorovat. Kaz mě přesto štval svojí nepřirozenou genialitou - připomínal mi trochu Kvoteho z Jména větru. Ale když se na scéně objevili Nina s Matthiasem a začali po sobě štěkat, vydržela jsem, a nakonec si mě získali i ostatní :). Sakra, je to dobrý příběh: velký únos, při kterém se dozvídáte osobní příběhy jeho aktérů. Kniha je tak napínavá od začátku do konce; je tam hodně přátelství a lásky, ale taky hodně smutku. Autorka je skvělá vypravěčka, smekám!


Prohnilé království
prosinec 2019 - leden 2020
Prohnilé království 2018, E. Watt

"Čekám, že dospěješ, Eastone. Je ti osmnáct. Bůh pomáhej lidem mimo Baywiev, protože tě na ně pošlu." Příběh dojíždí do cíle značně hlemýždím tempem. Nezažrala jsem se do něj tak jako do linky Elly a Reeda, i když mi vztah Hartley a Eastona byl tak nějak milejší a bližší. Felicity je totiž taková mrcha, až jsem nevěřila, že by toho byla schopná. Stejně neuvěřitelné bylo chování Hartleyny rodiny. Pár kapitol před koncem jsem dokonce otevřela radši (už potřetí!) Him sérii od téže autorky a knihu nechala ležet. Takže přestože Eastona žeru a Callum mě na konci strašně potěšil, víc než průměr dát nemůžu :-'(


Padlý dědic
prosinec 2019 (26.-31.)
Padlý dědic 2018, E. Watt

Gideonova a Savina novela mě moc nebrala a ta jeho velká gesta taky ne - asi bych celou knihu nedala. Na nejstaršího Royala to sedělo, ale stejně strhávám hvězdu. Zato Easton mě bavil: jeho flegmatické a přitom ztrápené myšlenkové pochody, hořkosladký život, zklamání a samota. Ne, nevadilo mi, že řešil problémy tak, že se zlil a pak pokazil, co mohl. Protože to je Easton-takhle funguje. Méně zajímavá holka než Hartley by ho z toho nevytrhla. Děj je plynule líný a konec překotný, moc napětí nečekejte.


Palác lží
prosinec 2019 (24.-26.)
Palác lží 2017, E. Watt

"...když o tom nebudu vtipkovat, pravděpodobně se z té vidiny rozbrečím a to nepřichází v úvahu." Celou dobu jde o to, kdo, s kým a proč - a najednou je tu vražda? To mě trochu zklamalo. Na druhou stranu bylo zajímavé sledovat, jak se nespoutané chování celé rodiny Royalových stalo nepřímými důkazy a (skoro?) dostalo Reeda do vězení. Tenhle kluk na mě fakt udělal dojem - protože navzdory vzteklé povaze začal dělat taková životní rozhodnutí, která ochrání především jeho blízké. Líbilo se mi, že do toho šli s Ellou spolu, ať si o tom myslí, kdo chce, co chce. A Steve byl důkazem, že děvkaře nejvíce potrestáte krásnou dcerou. Vraha jsem neuhodla hned, napadlo mě to až v průběhu, ale já na detektivky nejsem.


Prokletý princ
prosinec 2019 (23.-24.)
Prokletý princ 2017, E. Watt

Po konci předchozí knihy jsem očekávala něco jiného, ale proč ne... Mohla by mít podtitul: Před těmihle Royaly není úniku. V prvním díle jsem ještě odolávala, ale ve druhém už to nebylo možné. Ellininým odháněním Reeda jsem se hodně bavila. Bavil mě i nelítostný svět přidělených rolí v Astor parku, které se pak se studenty táhnou až do konce života. A celá ta motanice intrik. Kdybych sérii četla před 10 lety, možná by patřila mezi mé nejoblíbenější, i když jsem vždycky byla spíš na přitroublé čestné bojovníky. Teď chci syny a chci jich hodně a chci je vychovat tak, aby se s životními držkopády vyrovnávali líp než Royalovi. Což taky není pocit k zahození. Takže doporučuji 5 hvězdami, i když už jsem na to stará!


Papírová princezna
prosinec 2019 (21.-23.)
Papírová princezna 2017, E. Watt

Knihu bych doporučila těm, kterým se líbilo "Víš, že tě miluji?". Mám z ní stejný pocit, ovšem PP je o dost kvalitněji napsaná. Je jako seriály, na které jsme koukali v pubertě - o bohatých, zpovykaných a zoufalých puberťácích. Hlavní hrdinka má jiskru, což se málokdy povede. Royalovic kluci dělají hrozné věci, ale nějak je nemůžete nemít rádi, což je fakt zvrácený... A ten konec? Jedním slovem pecka!


Temné a osamělé prokletí
prosinec 2019 (16.-19.)
Temné a osamělé prokletí 2019, B. Kemmerer

Strojená mluva mě tahala za uši a děj mi připadal fádní - inu, pohádkový. Vývoj vztahu mezi Rhenem a Harper byl ovšem pěkný a uvěřitelný. Co se týče rozuzlení, napadlo mě to. Kromě toho jsem ale vymyslela i jiná řešení, např. že Gray vyzná lásku Rhenovi :-D, takže předvídatelné to nebylo. Je to milá knížka, nikoliv dechberoucí. Nechci ji zatracovat, protože Dvůr trnů a růží se také rozjel až v poslední třetině a v dalších dílech už nezpomalil. Uvidíme, co přinese další díl ;-) PS: Nakladatelství Cooboo by mělo přestat šetřit na nesprávném místě a zaplatit pořádného korektora, protože překlepy v jejich knihách jsou nedůstojné!


Hodnej kluk
prosinec 2019 (02.-14.)
Hodnej kluk 2018, E. Kennedy

Je pravda, že jsem se při četbě často smála, ovšem na mě je Blake prostě moc dětinský, takže jsem četla víceméně jen kvůli Wesovi a Jamiemu, od kterých se mi odchází jen s těžkým srdcem. Jess mi lezla na nervy už tím, že na svatbu pozvala 300 lidí, což mi nesedělo. Nad wagskami jsem obracela oči v sloup, ale z nemnoha vlastních zkušeností vyvozuji, že jsou přesně takové. Od půlky to překvapivě bylo fajn a knihu jsem dočetla na jeden zátah. Blake si mě získal hloubkou své lásky. Ocenila jsem Shakespearovo: "Co orálem zvou, i zváno jinak udělá tě úplně stejně." :-D Taky Wesova reakce u výtahu byla k zulíbání, protože svědčí o tom, že Canningovy přijal za své :) V porovnání s Him sérií však víc než průměr dát nemůžu.


My
prosinec 2019 (01.-02.)
My 2019, E. Kennedy

Na začátek bych ráda řekla, že bych jednou chtěla být jako Cindy (proč ji nikdo nechválí?!), protože dokáže být mámou nejen pro svých šest dětí, ale i pro Wese, který mámu potřebuje jak sůl. Je to totiž uvnitř fakt zoufalej kluk - v hlavě by pořád brečel a řval a Jamie je druhá polovina jeho duše... Jo, věřila jsem jim tu lásku a často jsem křížila nohy a občas jsem zapomínala dýchat. Nikdy bych si nepomyslela, že budu takhle vyplesklá ze vztahu dvou třiadvacetiletých kluků. V prvním díle jsem si říkala, že Jamie svou novou orientaci bere podezřele klidně, ale holt se to na něm projevilo později a v trochu jiné rovině. A teď si přečtu Hodnýho kluka a pak to celý sjedu znovu, protože ON a MY jsou asi jediné knihy, kterým nemám absolutně co vytknout! PS: pokud čtete v angličtině, zde najdete skvělou povídku odehrávající se po třech letech: https://www.sarinabowen.com/blog/2019/11/23/more-wesmie-this-is-not-a-drill


1