Neviditelný život Addie LaRue

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Francie, rok 1714. Ve chvíli nejvyššího zoufalství se mladá žena rozhodne uzavřít faustovskou dohodu, díky níž bude žít navěky, ale s prokletím: nikdo z lidí, s nimiž se setká, si ji nebude pamatovat. Tak začíná neskutečný příběh Addie LaRue, oslnivé dobrodružství odehrávající se napříč staletími a kontinenty, během nějž se mladá žena učí, kam až muže zajít ve snaze zanechat na světě svoji stopu. Všechno se ale změní, když Addie po téměř 300 letech narazí v jednom knihkupectví na mladíka, který si pamatuje její jméno......celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477189/big_neviditelny-zivot-addie-larue-8Hg-477189.jpg 4.3761
Žánr:
Literatura světová, Romány, Fantasy

Vydáno: , Slovart (ČR)
Originální název:

The Invisible Life of Addie LaRue, 2020


více info...
Nahrávám...

Komentáře (208)

Kniha Neviditelný život Addie LaRue

stehnova_kat
13. března

(+ SPOILER) Mě to tak mrzí! Ten potenciál na skvělý příběh byl tak obrovský, ale vůbec není využit. Nápad je skvělý, ale potřeboval by okolo sebe vystavit dobrý, hluboký příběh a přijde mi, že to se V.E. Schwab moc nepovedlo...Vše bylo krátké, uspěchané, zajímavá linka vztahu s démonem od nenávisti k nějaké závislosti byla proložena nudnými zdlouhavými scénami... Možná kdyby to byla série?

Hesonit
09. března

Pustit se do tématu nesmrtelnosti a vnést do něj něco nového, důležitost slov, jména, zanechání otisku v paměti, hledání skulin v kletbě zapomnění, je výzva. A Victoria Schwab ji nejen přijala, ale i v ní uspěla. V rámci příběhu položila i několik zásadních existenciálních otázek, navíc formou, jakou zvolila, dokázala navodit pocit tří set let prožívaných, užívaných i protrápených. Přitom styl jejího psaní je lehý a plynule směřuje k cíli. A ten není laciný ani křečovitý.
Jen by Slovart mohl knize dopřát lepší a voňavější provedení.


NymphMaeve
09. března

Příběh mne zaujal z vyprávění Míši z RadšiKnihu a tak jsem si jí pořídila. Nevím, jestli už jsem na jiné vlně než ona, protože dříve co se jí líbilo, mne také dostalo a byla jsem za to vděčná. Asi už stárnu nebo nevím, ale tenhle příběh byl sice okouzlující nápadem, tématem i vlastně samotným vyprávěním, ale já nedokázala jen tak číst a užívat si to. Pitvala jsem, přemýšlela, vracela se a tak dál. Neužila jsem si knihu naplno tak, jak by se asi mělo a proto nemám po dočtení takový krásný pocit. Postava Addie mi imponovala i mě rozčilovala, Luc mne přitahoval stejně jako temná noc a Henry mi přišel jako takový trouba prokletý už od narození. Celkově se tam moc postav nevyskytuje - a to kvůli neviditelné Addie, ta se vyvíjela určitě, Luc prakticky vůbec a u Henryho mi to přišlo spíš malicherné. Nejsem ani nadšená, ale ani zklamaná. Myšlenka na život Addie mi víří hlavou i pár dnů po dočtení, avšak vím, že jak odezní, zapomenu na to, že jsem si její příběh přečetla, stejně jako když v příběhu sejde Addie z očí i z mysli zároveň.

Hobitka
05. března

Henryho část příběhu mě zasáhla mnohem víc než bych čekala. Svým způsobem mám dojem, že se spíš jedná o příběh Henryho, který je rozehrán v kulisách Addiina příběhu. V něčem jsou si oba hlavní hrdinové podobní, v něčem úplné opaky. A díky tomu si každý čtenář může poskládat svou vlastní verzi, která k němu zrovna v tu chvíli sedí (ať už si v životě prošel čímkoliv).
Konce obou příběhů jsou otevřené s příslibem naděje. U Henryho to pro mě bylo tak akorát a jsem úplně spokojená. Ale u Addie? Já tak nějak nevím. Asi kdyby tam nebyl její závěrečný vnitřní monolog... ale je tam, takže asi tak :D
Mechaniky a skulinky ve fungování Adiiny dohody mě bavily asi nejvíc. Za mě škoda, že tomuto nebyl dán větší prostor a detaily :)
Celkově velmi dobrá knížka, jejíž čtení jsem si užila. Ale bohužel jsem vzhledem k nadšeným ohlasům čekala ještě trošku něco víc.

Fee*
03. března

Kniha pro mě znamenala tři dny emočního zmatku. Milovala jsem, nenáviděla, byla jsem nadšená, rozzuřená i zcela uchvácená. Nakonec mi zlomila srdce.
Bylo to prostě fascinující čtení a již nyní mohu s klidným svědomím říct, že se stanou mou knihou roku.

RMája
02. března

Svým tempem pozvolná kniha, která mě k sobě upoutávala kousek po kousku. Příběh, který by si Addie přála napsat...
Moc mě to bavilo, pojetí jejích schopností, možnosti a zároveň omezení. A hlavně popasování se hrdinky s nimi. Tajemno a umění, se kterými se na svých cestách setkává byly okouzlující a hladily na duši. Hezky to zvolna ubíhalo a každý kousek děje do skládanky zapadal jako puzzle.
Kniha, která vás donutí zamyslet se nad všednostmi kolem nás, nad hodnotami, ale ne v depresivním podání. Spíš taková lidská upomínka.

čemijka
26. února

Sedm částí, sedm pih, sedm uměleckých děl. Retrospektivní toulky, kdy se autorka lehce dotýká dějin a současného New Yorku.
Nesmrtelný život tu už byl, ale myšlenka, kdy na Addie každý zapomene přináší do 300 letého života pořádnou dávku osamělosti. Jak je těžké neustále začínat znovu a znovu a nechat jít, vzdávat se lidí, lásky, domova. Na druhou stranu taky ukazuje, pro co stojí za to žít. Líbilo se mi propojení příběhu a uměleckých děl, které jsou před každou částí představena. Addie se podařilo zanechat stopu nejen pomocí Henryho, ale i ve mě :-)

DeathHarmony
20. února

Množství emocí, melancholie a jistého prozření, která mi tato kniha přinesla, je až překvapivé. Šla jsem do toho s tím, že to bude kniha jako každá jiná, ale byl to pozoruhodný zážitek. Málo autorům se daří ve mně skutečně probudit něco bolestně hlubokého, ale zde to V.E. Schwab dokázala.
Možná za to mohla ta hudba, kterou jsem u toho měla po čas čtení puštěnou ve smyčce, ale ten příběh byl síla. Addie mi dala nový pohled na věci, Luc je smetl ze stolu a ukázal mi je ještě jinak. Henry tomu dodal na jemnosti...
Šlo pro mě v podstatě o smutný příběh, který nechci aby skončil.

Neviditelný život Addie LaRue by si mělo přečíst mnoho lidí, vážně skvělá kniha. Po dočtení jsem dlouho jen seděla a snažila se vzpamatovat:)

1 ...