Neviditelný život Addie LaRue

Neviditelný život Addie LaRue https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477189/bmid_neviditelny-zivot-addie-larue-8Hg-477189.jpg 4 1012 259

Francie, rok 1714. Ve chvíli nejvyššího zoufalství se mladá žena rozhodne uzavřít faustovskou dohodu, díky níž bude žít navěky, ale s prokletím: nikdo z lidí, s nimiž se setká, si ji nebude pamatovat. Tak začíná neskutečný příběh Addie LaRue, oslnivé dobrodružství odehrávající se napříč staletími a kontinenty, během nějž se mladá žena učí, kam až může zajít ve snaze zanechat na světě svoji stopu. Všechno se ale změní, když Addie po téměř 300 letech narazí v jednom knihkupectví na mladíka, který si pamatuje její jméno...... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány , Fantasy

Vydáno: , Slovart (ČR)
Originální název:

The Invisible Life of Addie LaRue , 2020


více info...

Přidat komentář

ComposeAdela
07.04.2024 3 z 5

Skvělý nápad, od kterého jsem měla velká očekávání. Ta se bohužel nenaplnila, jeho potenciál se mi zdál nevyužitý. Jediná část knihy, která mi připadala opravdu zajímavá a strhující, byl závěr, ale celek asi úplně nezachránil.

knihy_a_filmy
02.04.2024 5 z 5

Neviditelný život Addie LaRue je možná nejkrásnější kniha, jakou jsem doposud četl. Ač jde o fantasy - což si samo o sobě říká o prvky mimo reálný život - kniha se reálného života dotýká jako málokterá. Přiměla mě přemýšlet o vlastním životě - co v něm chci a nechci. Přiměla mě vážit si krásných maličkostí, které nás obklopují a dělají život o tolik hezčí. Přiměla mě více si vážit sebe.
Tahle kniha se mě dotkla neskutečným způsobem a po jejím dočtení jsem cítil zvláštní prázdno. Je naprosto příhodné to zakončit poznámkou z obálky od Neila Gaimana: “Na někoho, kdo byl odsouzen k zapomenutí, je Addie LaRue nádherně nezapomenutelná


vintage_soul
28.03.2024 5 z 5

Kvůli vysoké popularitě jsem si nedělala velká očekávání a to jsem ráda, protože díky tomu mě kniha chytla za srdce a nepustila. Byla radost s ní cestovat nebo s ní trávit večery v posteli. Určitě se k této pohádce pro dospělé někdy vrátím, protože je to skvost, který si zaslouží chvilku v životě čtenáře.

Dizzy3
19.03.2024 5 z 5

Geniální námět a nádherně napsáno! Opravdu jsem celou knihu žasla jak je to nádherně a košatě napsané. Plus teda ten příběh - wau! Konec neni klasický happy end a možná jsem divná, ale Luca mi bylo nakonec celkem líto, protože si myslím, že ji svým způsobem vážně miloval.

“Voní jako letní noc, jako hlína a mech a stébla vysoké trávy komíhající se pod hvězdami. A ještě jako něco temnějšího. Jako krev na kamení, jako vlci volně běžící lesem.

VeruFreckles
16.03.2024 4 z 5

(SPOILER) Pohádka pro dospělé v tom nejlepším slova smyslu. Lovestory a rychlý historický exkurz posledními 300 lety v západním světě.
Bavilo mě to, hlavní hrdince jsem celou dobu fandila a soucítila s jejím osudem, který si tak trochu sama vybrala. Konec mě nezklamal, na happyendy dávno nevěřím.
A díky moc pěknému provedení bych snad i přidala tu pátou hvězdu.

SlamLenka
08.03.2024 4 z 5

Na Neviditelný život Addie LaRue od Victorie Schwab jsem dostala tip z více stran, ale trvalo to snad tři roky od prvního doporučení, než jsem si knihu koupila a konečně i přečetla.
Zpočátku jsem nechápala, co na ní všichni vidí. Chápala jsem Addie, proč se rozhodla uzavřít dohodu s Temným, a soucítila jsem s ní, když trpěla jejími důsledky. Vždyť co je horšího, než žít a nemoct se s nikým sblížit, zapsat se do jeho myšlenek a vzpomínek, stát se neviditelnou? Jenže v některých ohledech mi Addiino jednání přišlo docela nepřiměřené, třeba když vezmeme v potaz, jak začala nakládat se svým tělem.
Příběh ale dostal jiné grády ve chvíli, kdy se její život protnul s tím Henryho a po 300 letech náhle prožívala všechno docela jinak – intenzivněji, opravdověji. I moje smysly se při četbě instantně zostřily, a i když jsem rychle pochopila, o co vlastně jde, pozorně jsem se do příběhu ponořila.
Jestli jsem Addie něco záviděla, bylo to rozhodně ono nekonečné množství času na čtení a učení se jazykům. O dost hůř už bych asi snášela tu nutnost překračovat pro přežití vlastní morální limity. Intenzivně jsem ale cítila hlavně s Henrym – ne v jeho potřebě být milován, ale když mluvil o běhu času a o tom, jak mu život protéká mezi prsty, okamžitě jsem ho chápala.
Vtipné pak je, že jsem celou dobu přemýšlela, proč jsou na obálce knihy ta kvítka. Zcela vědomě jsem se na ně dívala jako na pomněnky, ale ne a ne mi dojít, jakou mají spojitost s knihou. Teprve když jsem si uvědomila, jak se pomněnky řeknou anglicky, docvaklo mi to. Teď to samozřejmě považuji za skvělý designový i významový detail.
Vizuální provedení knihy je celkově božské, a pokud se nepletu, je to spolu s Frankensteinem a Kleopatrou moje první kniha s barevnou ořízkou.

Terusha003
29.02.2024 2 z 5

Knihu jsem četla hodně dlouho, nedokázala jsem se začíst a knihu jsem často odkládala. Nakonec jsem ji přelouskala. Za mě průměr, ale to je věc názoru.

kiwi88
26.02.2024

Nápad zajímavý, to ano. Lidsky Addie, jako žena, naprosto chápu. Každá nejsme nutně pro vdavky v mladém věku, každá netouží zasvětit svůj (krátký) život plození dětí a jejich výchově. Chápu touhu po poznávání Světa, cestování.

Postava Luca ve mě budila vzpomínky na postavu Rampelníka v seriálu Once upon a time. A příběh samotné Addie zase Helen Magnus ze seriálu Sanctuary.
Za mne rozhodně ale nevyužitý potenciál. Tolik toho zažila, byla u tolika zajímavým událostí, setkala se s významnými lidmi a přesto úlet v baru kdesi (už si nepamatuji, možná New Orleans), dostal v knize víc prostoru než Voltaire.

Ubrala bych tak 150 stran. Na cestu vlakem dobrý, podruhé to ale číst nebudu....

zamilov.do.knih
08.02.2024 4 z 5

po první (dvou)stovce stránek jsem si myslela, že tahle kniha se stane jednou z mých nejoblíbenějších vůbec. s addie jsem totiž tak soucítila! nechtěla se provdat a mít předurčenou budoucnost. nechtěla zemřít bez splněných snů. chtěla být prostě jen svobodná a objevovat svět. do addie jsem se zamilovala. byla tvrdohlavá a nechtěla nechat luca vyhrát, byla nezávislá, procestovala svět a i přes všechny ty strasti si svůj život dokázala užívat. addie jsem obdivovala. protože to nevzdala. protože byla silná a odvážná a nikdy by svůj život nevyměnila za ten neprokletý. přemýšlím, že kdybych byla na jejím místě, zachovala bych se úplně stejně. chtěla bych žít a objevovat a zanechat stopu. a i kdybych byla odsouzená k zapomnění, udělala bych vše proto, abych zapomenuta nebyla.
pak mi ale stránky přišly nějaké prázdné. četla jsem, ale to kouzlo jako by zmizelo. objevil se henry a já... já se začala nudit. už to nebylo objevování světa. už to nebylo to překonávání strastí. addie přestala být sama a za to jsem si sama začala připadat já.
posledními stránkami jsem se prokousávala. přišlo mi, že se příběh zasekl. vytušila jsem, co se stane na konci. a přestože moje předtucha byla správná, konec jsem čekala jiný.
a teď tu sedím a nevím. přála bych si, aby kniha nabrala jiný směr. abych ji milovala stejně, jako jsem se zamilovala do addie samotné. sakra! mě tak štve, že jsem si tak oblíbila postavu, ale knihu, ve které se objevuje, ne. bože addie, proč musíš být tak nezapomenutelná?!

TerryDee
02.02.2024 5 z 5

Musím říct, že se mi kniha líbila. A to moc. I když mi chvíli trvalo, než jsem se do toho dostala. Ale pak jsem jela jednu stránku za druhou.

Addie La Rue uzavřela s Temným dohodu. Chtěla utéct nechtěnému sňatku s mužem a získat čas na svůj vlastní život. Jenže netušila, že s Temným si není radno zahrávat. A tak se stane, že s každým probuzením či zabouchnutím dveří na ni lidé jednoduše zapomenou. Nikdo si ji nepamatuje.

Příběh sledujeme ve dvou rovinách. V první sledujeme cestu Addie napříč staletími. Kdy se snaží zorientovat a naučit se žít za těchto podmínek. Především se snaží zjistit, jak po sobě zanechat stopu. Nepatrnou, ale aspoň nějakou. A tak se setkáváme se záhadnou ženou vyobrazenou v uměleckých dílech, kdy společným znakem jim je sedm pih na tváři mladé dívky ve tvaru souhvězdí. Druhá se odehrává v současnosti, kde se seznamujeme s Henrym, který si Addie i po druhém setkání pamatuje. Společně s ní zjišťujeme, proč právě Henry si ji jako jediný pamatuje.

Anet2106
27.01.2024 4 z 5

I mně chvíli trvalo se do této knihy začíst, ale povedlo se a jsem za to ráda. Autorka to všechno vymyslela moc chytře. Líbil se mi i konec, který sice nebyl úplně šťastný, ale věřím, že šťastný pro Adeline jednou bude!

alcerka
23.01.2024 5 z 5

Zpočátku mi trvalo, než jsem se s Addie skamarádila, ale pak jsem se několikrát přistihla, že se záměrně snažím oddalovat konec. Jedna z mála knih, které bych mohla číst sice pomalu, ale napořád.

Fourcy
09.01.2024 4 z 5

Naprosto souzním s komentářem Ivet_V - kniha se mi moc líbila svým námětem, autorce nelze upřít, jak měla fungování celé dohody Addie s ďáblem do detailu promyšlené, na všechna "ale", která nás v průběhu čtení napadnou, dostaneme odpověď a nejsou tam nedomyšlené slepé uličky. Co byl teda aspoň za mě ale děs - vůbec se do knihy začíst a chtít pokračovat dál. Až za polovinou jsem se začínala bavit a čtení mi začalo tak nějak odsýpat. Má očekávání bohužel realitu nenaplnila.

Schary
07.01.2024 5 z 5

Kniha se mi moc líbila, chvilku trvalo než mě nadchla, ale stalo se. Addie LaRue uzavřela smlouvu s Temnou bytostí, chtěla uniknout z okovů nechtěného sňatku, ale ziskala život, kdy každé probuzení a každé zabouchnuti dveří znamenalo nový začátek. Nikdy si ji nebyl schopný zapamatovat. Děj se odehrává ve dvou rovinách. První popisuje, jak se Addie prokousává staletími v doprovodu Temného. V druhé, která se odehrává v současnosti, se setkává poprvé s někým, kdo si ji dokáže zapamatovat. Hezky a originální čtenářský zážitek!

Kikulka97
28.12.2023 3 z 5

Přiznám se, že od knihy jsem měla velká očekávání a to možná byla chyba. Anebo načasování četby nebylo ono. Nemohla jsem se do knihy začíst, ponořit a celkově triumfální závěr šel tak nějak mimo mě. A Henryho minulost mě tak nějak netankovala.
Tři hvězdičky dávám za nápad, nezvyklé vyuzlení příběhu a jednotlivé postavy. Samy o sobě byly super, ale dohromady mi to nějak nefungovalo. Jsem z knížky spíš rozpačitá než nadšená.

Lexie321
27.12.2023 4 z 5

4/5 Kniha bola úžasná. Chápem, prečo je Addie taká zbožňovaná ako postava. Ona a Henry boli úžasné postavy. Neprezrádzam nič, ale osobne mi ten koniec tak zlomil srdce.

depth
11.12.2023 5 z 5

Kniha splnila má očekávání, která byla velmi vysoká. Chytla mě hned od prvních stran, a to jak jedinečností příběhu, tak stylem psaní. Rozsah knihy odpovídá dotaženému rozvoji postav, na nějž poukazují skoky mezi přítomností a minulými staletími. Ačkoli kniha není plná akce a děje, ale spíš myšlenek a pohnutek, ke kterým hlavní hrdinka dospívá během poznávání své kletby, a působivého a propracovaného líčení emocí, ubíhá i přes skutečně pomalý začátek docela svižně.

Ivet_V
03.12.2023 4 z 5

Asi jsem měla velké očekávání. Kniha byla dobře napsaná, ale mě se hrozně táhla. Bylo tam hodně hluchých míst. Addie, Hanry a Luc byli super, ale nedokázal jsem se do příběhu zažrat a mít nutkání knihu dočíst. Až posledních 100 stran bylo zaživných a opravdu mě bavily.

Imaginárium
02.12.2023 4 z 5

Mladá žena v zúfalstve uzavrie dohodu s diablom - bude žiť navždy, ale nikto si ju nezapamätá. Cestuje storočiami, mestami a celými dejinami, kde sa snaží zanechať po sebe nejakú stopu. Záhadná žena zobrazená v množstve nezávislých umeleckých diel, ktoré majú spoločný znak: 7 pieh na jej tvári v tvare súhvezdia. Po 300 rokoch putovania svetom jej cestu zkríži Henry, ktorý si ju pamätá a Adeline musí prísť na to, prečo pre neho jej prekliatie neplatí.

Kniha má pomalý dej s málom akcie, ale zato je plná hĺbavých, pitvajúcich myšlienok a emócií, ktoré rozoberajú samotný chod sveta, života a smrti. Je o rozhodnutiach a stretnutiach, ktoré nás sprevádzajú a ovplyvňujú. Myslím, že v každom veku si tu človek nájde niečo pre seba a dostane podnet na zamyslenie sa nad bežnými maličkosťami, ktoré robia život krásny.

SynD
02.12.2023 2 z 5

(SPOILER) námět knihy stojí na skvělém nápadu. tím ovšem se superlativy končím, protože mi nepřišlo, že by ten nápad autorka jakkoli vytěžila. při čtení jsem se opakovaně těšila na zajímavou akci (namátkou): po uzavření smlouvy s čertem Addie jen odklopýtá krajinou do Paříže, kde se poflakuje. díky svému daru/prokletí se dokáže vetřít do salonu francouzské intelektuální smetánky, kde je i Voltaire - aby tam chvíli pobyla a pak ji Luc vyexpedoval pryč. naivně jsem se těšila na akci i ve chvíli, kdy Addie přizná Henrymu barvu. čekala jsem konflikt (třeba i životních stylů), nějaké zápletkotvorné potíže, které by oba hrdinové spolu překonávali. místo toho Henry kývne hlavou, a po zbytek času pak spolu špacírují po New Yorku, chodí do kaváren, na zajímavé kulturní akce, a taky u toho jedí různá jídla a pijí různá pití.

zajímavé události se tu jen zmiňují, z francouzské buržoazní revoluce vidíme jen kouř, oheň, a jakési dva opruzáky, kteří se chystají Addie prolustrovat. z velkých válek vidíme jen primitivní viněty, resp. nevidíme vlastně nic, jen o nich slyšíme.

don't show, tell - tímhle heslem jakoby se autorka důsledně řídila. spolu s mimořádnou rozvleklostí vyprávění a otravnou repetitivností (opravdu jsem nemusela číst mechanicky se opakující setkání A. s čertem), a taky absencí jakýchkoli zajímavých charakterů u hlavních postav, to dělá z knihy nudu. ani ten nejluxusnější hedvábný čajový sáček neudělá z barelu vody chutný čaj.

nebavil mě ani nulový osobnostní rozvoj Addie, která za 300 nepřišla na nic lepšího, než se litovat, tvrdohlavě dohadovat s čertem, a krást oblečení / prachy / jídlo / bydlení. seriously?

ještě chci zmínit kýčovitost knihy, která je tu do mrtě dotažená. kavárničky, navštěvované hrdiny, jsou cool a útulné. koncerty se konají v tajných tunelech pod městem. divadelní představení jsou edgy a sexy. sexy jsou tu vlastně skoro všichni včetně komparsu. knihkupectví, kde pracuje Henry, je žánrově stylové, jako by hrálo v nějaké Disney či Hallmark romanci. hrdinové lehávají pod hvězdami, posedávají na střechách, a vedou k tomu ploché, povrchní řeči. a extra kýčovitá je autorčina fixace na "souhvězdí" pih na autorčině tváři. kurátorské popisky k uměleckým dílům, která Addie v běhu času inspirovala svou nadčasovou krásou, už jsem pak pro jejich kýčovitou lepkavost ani nečetla.

závěr: být to celé mnohem stručnější, cca o polovinu až dvě třetiny, dám ***. a na další knihy autorky mě kniha nenalákala. asi. asi určitě. ale vizuálně je půvabná, to vlastně stojí za zmínku.

Štítky knihy

láska pro ženy tajemství samota prokletí magický realismus nesmrtelnost LGBT, queer, LGBT+

Autorovy další knížky

Victoria Schwab
americká, 1987
2021  86%Neviditelný život Addie LaRue
2016  83%Temnější tvář magie
2014  81%Archiv
2017  84%Divoká píseň
2017  85%Neobyčejní

Kniha Neviditelný život Addie LaRue je v

Právě čtených47x
Přečtených1 223x
Čtenářské výzvě384x
Doporučených145x
Knihotéce523x
Chystám se číst813x
Chci si koupit210x
dalších seznamech18x