Neviditelný život Addie LaRue
Victoria Schwab
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477189/bmid_neviditelny-zivot-addie-larue-8Hg-477189.jpg
4
1016
260
Francie, rok 1714. Ve chvíli nejvyššího zoufalství se mladá žena rozhodne uzavřít faustovskou dohodu, díky níž bude žít navěky, ale s prokletím: nikdo z lidí, s nimiž se setká, si ji nebude pamatovat. Tak začíná neskutečný příběh Addie LaRue, oslnivé dobrodružství odehrávající se napříč staletími a kontinenty, během nějž se mladá žena učí, kam až může zajít ve snaze zanechat na světě svoji stopu. Všechno se ale změní, když Addie po téměř 300 letech narazí v jednom knihkupectví na mladíka, který si pamatuje její jméno...... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2021 , Slovart (ČR)Originální název:
The Invisible Life of Addie LaRue , 2020
více info...
Přidat komentář
Ufff, tak jak je Addie zapomenutelná, tak je tahle kniha nekonečná. Dala mi zabrat, ale nápad zajímavý.
Páni... Tohle byla jedna z nejkrásnějších knih, jaké jsem kdy četla. Příběh je napsán velmi čtivě a je vidět, že autorka má pro psaní vyloženě talent a každá věta je umělecké dílo. Hraje si se slovy, jako by se pro to narodila ( a možná že ano). Velké uznání samozřejmě patří i překladatelce. Tato kniha je svým způsobem jednoduchý a zároveň hrozně složitý příběh. Cestujete v čase jak Doctor Who, ale pořád všechno chápete a postupně se vám odkrývá celý život Addie, všechny dobré i špatné stránky, všechna temná zákoutí i šťastné chvíle. Addie si prostě musíte oblíbit, je to zlatíčko. Začíst se do tohoto příběhu znamená naprosto opustit realitu, což chcete. Věřte nebo ne, ale chcete...
Mám ráda tajemno, mystiku i historii. Tady bylo všechno. Střední část se sice trochu táhla, roky jaksi pomalu ubíhaly,ale zase to spravil závěr. Nebyl to přehnaný happy end a navíc jsem Lucovi fandila.
Jsem lehce zklamaná, velký dojem ve mně kniha nezanechala. Ačkoliv je to originální nápad i zpracování bylo dobře uchopeno, čtení mě zase tolik nebavilo.
Škoda po velké propagaci této knihy isem očekávala něco víc.
Moc nechápu ten hype, který jsem o knize zaznamenala. Byl to průměrný příběh. Připadalo mi, že má zbytečně moc stran a to příběhu uškodilo. V podstatě to bylo pořád to samé dokola. Knihu jsem dočetla, ale dalo mi to opravdu moc přemáhání.
Málo kdy nad knihami z podobné kategorie takhle dumám, ale tady musím uznat, že mě kniha donutila přemýšlet. Hlavně nad tím, co bych dělala, ocitnout se v takové situaci. Co kdyby na mě každý po chvíli zapomněl? Stála bych vůbec o takový život? Asi ne, protože bych určitě nevydržela tři sta let žít prakticky jako squatter. Ale Addie se to nějak dařilo.
Bavily mě popisky z dob, kdy se učila přežívat a jak se jí to někdy (ne)vedlo. Často i kvůli Lucovi. Stejně tak se mi líbil styl, jakým je kniha napsaná.
Ale bohužel, i s ohledem na délku, má několik hluchých míst. Po nějaké chvíli mě přestalo bavit číst o tom, jak Addie po New Yorku hledá místo na přespání a koho dalšího kvůli tomu sbalila. Děj se pak trošku oživil, když nám kniha dala Henryho pohled, ale i tak si myslím, že mohla být kratší nebo tam být víc "akčních" momentů, protože jejich románek zase nebyl kdo ví co úžasného. V tomhle případě víc scén s Lucem, protože to dost oživoval, když už se tam objevil.
A druhá věc, těch queer lidí tu bylo na můj vkus taky trošku moc. Vlastně skoro každá postava mezi to zapadala a to mi prostě nepřijde tak pravděpodobné a připadalo mi to tam někdy až na sílu vražené. Snad aby kniha působila moderně. On ani samotný románek Henryho a Addie na mě nepůsobil jako taková love story, jak se o to autorka asi snažila.
Celkově hodnotím ale kladně, i přes hluchá místa a nějaké logické detaily. Pořád to má zajímavou a vcelku originální myšlenku. Což dneska není jen tak, napsat fantasy knihu a nevykrádat myšlenku už nějaké existující. Tady jsem ten pocit neměla. Ani ten konec mě nepřekvapil a vlastně mi přijde logické, že to takhle dopadlo.
(SPOILER)
Právě jsem dočetla a v hlavě mám obrovský zmatek, plno rozporuplných pocitů, že ani nevím, jak knihu hodnotit.
Co musím pochválit - úžasný jazyk, styl psaní, plno krásných vět a myšlenek hodné k zapsání. Příběh velmi originální a propracovaný. Celkově kniha v člověku vyvolává plno emocí. Z postav jsem si zamilovala Luca a vždy jsem si užívala stránky, když se v příběhu objevil. Těšila jsem se na ty pasáže až tak, že jsem si kvůli tomu neužívala tolik ten zbytek.
Co se mi hlavně nelíbilo a kvůli čemu jsem knihu odložila s tím, že už dál číst nebudu - bisexuální a lesbické/gay vztahy. To mě opravdu naštvalo. Letos na to narážím v knihách totiž velmi často. Nemám ráda, když mi to v knihách autor podsouvá bez upozornění (např. zmínka v anotaci) a nedává mi tak na vybranou, jestli knihu s takovými vztahy chci a nebo nechci číst. Za to jedna obrovská hvězda dolu.
Někdy mi kniha přišla trochu nudná, za mne by jí prospělo méně stran (...a víc Luca :-D ) Nejméně mne bavil Henryho příběh a vlastně mi ho i tak trochu zprotivil.
Některé věci v příběhu nedotažené - při popisech, kdy Addie s někým strávila jeden den a druhý den si jí dotyčný nepamatoval...vždy mě napadl takový podstatný detail - to si za celý den ani jeden nedošel např. na wc?? :-D
No a konec? Nečekala jsem happyend, ale možná na mě byla poslední slova až moc hořká. Ale posledních 100 stran byla neskutečná jízda, od které se nedalo odtrhnout.
3 hvězdičky jsou podle mého málo, 4 možná moc...tak 3,75/5. Knihu doporučuji. Buď vám sedne nebo nesedne, ale stojí za to to zkusit.
(SPOILER)
Od knížky jsem měla velká očekávání, ale bohužel se nenaplnila. Anotace slibuje "oslnivé dobrodružství odehrávající se napříč staletími a kontinenty", a právě to mi tam nějak chybělo. Je pravda, že na začátku se autorka hodně soustředí na popis každého kroku hlavní hrdinky, ale postupně přeskakuje klidně i desítky let. I přes to je kniha poměrně dlouhá a dle mého klidně mohla být kratší vzhledem k mnoha hluchým místům.
K hlavní hrdince jsem si po celou dobu nedokázala najít vztah. Nejzajímavější byl její vztah s Lucem, který mě bavil mnohem víc, než románek s Henrym, který byl stěží uvěřitelný.
Pro mě zdlouhavých prvních cca 200 stran, kdy jsem ji chtěla i odložit nedočtenou a dumala nad tím co na této knize všichni vidí. Ovšem pak to nabralo spád a nešlo se odtrhnout. Výborně promyšlený příběh.
Velmi zajímavý a poutavý příběh, občas mi dělalo problém se začíst, ale nakonec jsem to zvládla jedním dechem. Knihu beru jako takovou za vážně povedený kousek. Určitě doporučuji, jako knihu na odlehčení.
Naprosto úžasná kniha. Od začátku do konce jsme se nemohla odtrhnout. Spojení historického a fantasy žánru, co víc si přát (pro milovníka historických a fantasy knížek).
Hodně přeceňovaná knížka s krásnou obálkou. Poměrně zdlouhavá. Když se tvůrce vrhne na tak složitý námět, je celkem jistota, že udělá chyby. A tady chyby byly. A mimochodem, nemyslím si, že je potřeba, aby všechny hlavní postavy byly queer. Skoro mi to přijde jako zneužití tématu pro PR a trendy.
Na začátku jsem vůbec nevěděla, co čekat. Start je pomalejší, ale o to víc prostoru kniha dává k zamyšlení, jak byste sami reagovali v situacích, do kterých se Addie dostala.
A pak už to jen plyne a je to krásné.
Konce jsem se bála a samozřejmě ho probrečela, ale jsem s ním dokonale spokojená.
Co víc říct? Obálka, jazyk, příběh, postavy. Všechno je dokonalé.
Poslední věc. Umím si představit tuto knížku v povinné četbě. Myslím, že by předala mnohem víc než jiné, které tam jsou.
Velmi krásný, ale zároveň smutný příběh Addie. Kolikrát jsem si říkala, jak bych tenhle život zvládla já, jak si obstarat věci, které považujeme za úplnou samozřejmost. Donutí člověka fakt přemýšlet. Nejvíc mě bavily části z minulosti a části s Lucem. Kniha má pomalejší děj, ale krásně plynula.
Příběh dívky, které jeden obyčejný život připadal jako málo a uzavřela smlouvu s ďáblem, aby mohla žít svobodně tak dlouho, jak jen bude chtít, i když je odsouzena k tomu, aby si ji nikdo nepamatoval, mě opravdu nadchnul. Líbilo se mi, na jaká úskalí Addie narážela, s čím se musela vypořádat, jak se vyvíjel její vztah se samotným ďáblem... a vlastně se mi moc líbil i ten konec, ačkoliv jsem čekala jiný. Knížka je dělená na více části, některé mě samozřejmě nadchly více než jiné, ale celkově to pro mě byl fakt skvělý zážitek.
Knihu vám moc doporučuji, i když uznávám, že to není příběh pro všechny. Místy je pomalejší a poetičtější, takže pokud preferujete youngadultovky plné akce, nejspíš vám to úplně nesedne do vkusu. Za mě je každopádně Addie jasným znamením, že si od autorky musím přečíst více knížek.
Co když jsou mezi námi a my je nevidíme? Co když ty věci, co se mi ztrácejí a nemůžu je nikdy nalézt si vypůjčil někdo jako Addie a já jsem na to jen zapomněla? Co když tu myšlenku, co se občas snažím marně zachytit způsobil někdo jako Addie a já to nevím? Ta kniha mě doslova uchvátila, chtěla bych dát víc hvězdiček, protože jsem byla moc smutná, když jsem knížku dočetla. Tak mysticky, citlivě a něžně napsaná kniha, tak smutný a zoufalý příběh, tak nádherně napsáno. Ale, nechtěla bych zažívat to, co Addie, tolik dní, měsíců a let čekat na někoho, kdo si mě bude pamatovat...Mám pocit, že Addie přes všechno, co prožila, žila marný život, žádný domov, žádné děti, žádní přátelé, jen vzpomínky, co je pohltilo staletí za staletím.
Tahle kniha vám dopřeje opravdu dlouhé potěšeni z příběhu. Až tak dlouhé, že vznikne i prostor pro nudu. A je to tak dobře. Za 300 let se nasbírá spousta nálad, pocitů a dobrodružství. Takže není třeba Addie litovat, že prodala duši ďáblu. Občas jí cena přijde vysoká, ale myslím, že si to užívá. Včetně vztahu s Lucem. A ačkoliv duši určitě za ty roky upsal i někdo další, ji si zapamatuje knihovník. To nemůže být náhoda :-)
Štítky knihy
láska pro ženy tajemství samota prokletí magický realismus nesmrtelnost LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
| 2021 |  Neviditelný život Addie LaRue |
| 2016 | Temnější tvář magie |
| 2014 | Archiv |
| 2017 | Divoká píseň |
| 2017 | Neobyčejní |
(SPOILER) námět knihy stojí na skvělém nápadu. tím ovšem se superlativy končím, protože mi nepřišlo, že by ten nápad autorka jakkoli vytěžila. při čtení jsem se opakovaně těšila na zajímavou akci (namátkou): po uzavření smlouvy s čertem Addie jen odklopýtá krajinou do Paříže, kde se poflakuje. díky svému daru/prokletí se dokáže vetřít do salonu francouzské intelektuální smetánky, kde je i Voltaire - aby tam chvíli pobyla a pak ji Luc vyexpedoval pryč. naivně jsem se těšila na akci i ve chvíli, kdy Addie přizná Henrymu barvu. čekala jsem konflikt (třeba i životních stylů), nějaké zápletkotvorné potíže, které by oba hrdinové spolu překonávali. místo toho Henry kývne hlavou, a po zbytek času pak spolu špacírují po New Yorku, chodí do kaváren, na zajímavé kulturní akce, a taky u toho jedí různá jídla a pijí různá pití.
zajímavé události se tu jen zmiňují, z francouzské buržoazní revoluce vidíme jen kouř, oheň, a jakési dva opruzáky, kteří se chystají Addie prolustrovat. z velkých válek vidíme jen primitivní viněty, resp. nevidíme vlastně nic, jen o nich slyšíme.
don't show, tell - tímhle heslem jakoby se autorka důsledně řídila. spolu s mimořádnou rozvleklostí vyprávění a otravnou repetitivností (opravdu jsem nemusela číst mechanicky se opakující setkání A. s čertem), a taky absencí jakýchkoli zajímavých charakterů u hlavních postav, to dělá z knihy nudu. ani ten nejluxusnější hedvábný čajový sáček neudělá z barelu vody chutný čaj.
nebavil mě ani nulový osobnostní rozvoj Addie, která za 300 nepřišla na nic lepšího, než se litovat, tvrdohlavě dohadovat s čertem, a krást oblečení / prachy / jídlo / bydlení. seriously?
ještě chci zmínit kýčovitost knihy, která je tu do mrtě dotažená. kavárničky, navštěvované hrdiny, jsou cool a útulné. koncerty se konají v tajných tunelech pod městem. divadelní představení jsou edgy a sexy. sexy jsou tu vlastně skoro všichni včetně komparsu. knihkupectví, kde pracuje Henry, je žánrově stylové, jako by hrálo v nějaké Disney či Hallmark romanci. hrdinové lehávají pod hvězdami, posedávají na střechách, a vedou k tomu ploché, povrchní řeči. a extra kýčovitá je autorčina fixace na "souhvězdí" pih na autorčině tváři. kurátorské popisky k uměleckým dílům, která Addie v běhu času inspirovala svou nadčasovou krásou, už jsem pak pro jejich kýčovitou lepkavost ani nečetla.
závěr: být to celé mnohem stručnější, cca o polovinu až dvě třetiny, dám ***. a na další knihy autorky mě kniha nenalákala. asi. asi určitě. ale vizuálně je půvabná, to vlastně stojí za zmínku.