HockeyGirl komentáře u knih

První kniha, kterou jsem od této autorky přečetla. Trochu jsem se bála toho, jak se mi vůbec bude líbit. Každý má samozřejmě svoje názory, někdo daného autora číst nechce a někdo na něj nedá dopustit. Samantha píše moc pěkně, ale na můj vkus se dost věcí opakovalo, hlavně na konci knihy. Měla jsem dojem, že čtu pořád jednu pasáž, pořád dokola. Stejně tomu tak bylo i na začátku. Začátek knížky mi přišel docela zvláštní, takový "hrrrr", všechno se tam stalo docela rychle. První stránky byly pak i v pozdější části knížky, takže je to tam vlastně 2x. Nevím, někdy mi to přišlo nudné a zbytečně natahované, některé pasáže bych vypustila a hned by se to četlo lépe. Ale to jen můj názor. :) Knihu jsem dočetla dnes (21.2.2020) a docela jsem ráda. Konec se mi líbil hodně moc, tam už se to někam pohnulo, jinak jsem četla spíš z donucení. Knihu jsem neodložila, zase tak špatná nebyla, abych ji nedočetla.

21.02.2020

Tato knížka mi dost připomínala Hvězdy nám nepřály. Dva mladí lidé, kteří trpí nějakou nemocí a zamilují se do sebe. Stejně tak tomu je i v případě Pět kroků od sebe. Stella i Will mají oba cystickou fibrózu. Knížka byla tenká, takže jsem ji přečetla během pár dní. Byla plná nečekaných zvratů, které jsem opravdu nečetla. Pokud si nějakou knihu koupím, tak si nečtu nějaké spoilery, takže jsem překvapená, pokud se tam stane něco, co jsem opravdu nečekala. I v tomto případě jsem děj \"hltala\" jedním dechem. Trochu jsem čekala jiný konec, ale i ten mne překvapil. Mohu jedině doporučit! ;)

2 02.02.2020

onec byl snad nejlepší část z celé knihy. Některé pasáže, když byla Dita v táboře, byly zdlouhavé a skoro mi přišlo, že se opakovaly. Do 100 stránky se mi kniha nějak extra moc nelíbila, ale pak už to bylo jen a jen lepší a četlo se mi lépe, než na začátku. Kniha se mi líbila, ale rozhodně není TOP kniha. Přesto dávám 4 * na ten závěr, který byl nejkrásnější.

2 22.01.2020

Riordan je jeden z mých oblíbených autorů, jeho fantasy knihy mám ráda. Bohužel třetí díl Apollónova pádu se mi už tak moc nelíbil, jako např. Percy Jackson. Trochu mě zklamala tato kniha, která není zrovna lehká (na počet stránek). Dost věcí se tam opakuje i s předchozími díly, byla jsem ráda, že jsem knihu dočetla. Ještě budu zvažovat, zda se pustit do dalších Riordanových knížek.

1 16.12.2019

Nebyla to ani moc duchařská kniha, u které bych měla husí kůži a bála se jít spát.... Některé pasáže byly trochu "wow", ale ne tak, že bych se u toho bála. Ale jelikož jsem si ji koupila a přítel ji četl a líbila se mu, tak jsem se na ni taky dostala. Rozhodně to není žádný horor, u kterého se budete bát od začátku do konce. Možná si od Darcy přečtu i její knihu Tajemství sídla Craven Manor. ;)

4 24.11.2019

Silný a detailně popisovaný život Miklóse Nyiszli, který byl Mengeleho asistentem. Prováděl pitvy a detailně popisuje, jak pitvy prováděl. Pro někoho to nemusí být příjemné čtení třeba u jídla, na to se připravte! Některé pasáže jsou opravdu hodně do detailů, hlavně pitvy, operace, vzhled mrtvých.
Knížka se mi četla velmi dobře a ani u jedné kapitoly jsem se nenudila.

4 11.11.2019

Ani ne po 100 stránkách jsem musela knihu odložit. Bohužel, nijak se mi nelíbila, styl psaní není můj "šálek čaje" a vůbec mě kniha nezaujala. Odložila jsem ji, bohužel jsem zklamaná. Čekala jsem od ní víc, ale jsou další knihy, které si chci přečíst.

2 27.10.2019

Místy jsem opravdu měla husí kůži. Rozhodně nečíst večer, jen při lampičce. Měla jsem z toho pak špatné pocity a nemohla jsem usnout. Kniha není horor, ale přesto tam byly pasáže, které byly strašidelné a trochu "psycho". Občas se vyjadřování Igora opakovalo. Kniha jako taková je z mého pohledu i trochu sci-fi, měla jsem z toho smíšené pocity. Nemyslím si, že se to opravdu stalo. Anebo se to stalo, ale jen tomu nechci věřit. Těžko říct... Dávám 3 ***, protože to až tak super kniha nebyla.

3 09.10.2019

Zajímavá a velmi čtivá kniha. Jen se mi trochu nelíbilo, jak se v knize popisuje i život fotografa, který nafotil fotky s Vendulkou a její rodinou.

1 01.10.2019

Trochu slabší kniha. Jelikož jsem četla už mnoho knih o holokaustu, Střepy života nebyly až tak moc "top" mezi knihami o válce.

01.10.2019

Další díl Sirotčince slečny Peregrinové jsem nečetla hned po sobě s předchozími díly, takže jsem trochu tápala, co se dělo v předchozích dílech. Díly na sebe moc nenavazují, ale když nevíte, co se dělo v Knihovně duší, pak je to celkem na nic. Díly je tedy lepší číst hned po sobě. Já chtěla číst i jiné žánry, ale to je vše.
Tento díl se mi četl sám, kniha mě bavila od začátku až do konce. Říkala jsem si, že víc, jak 400 stránek se mi nebude číst rychle a že budu toto díl číst kdovíjak dlouho. Nebylo tomu tak. Kupodivu se mi Mapa dní četla opravdu bez problémů a konec byl hodně otevřený. Doufám, že bude další pokračování, protože je to opravdu moc napínavé čtení. Nová postava Noor vypadá velmi zajímavě a jsem zvědavá, jak se bude vyvíjet její role s Jacobem. Začátek mi připadal trochu nudný, nic moc se tam nedělo. Děti a slečna Peregrinová byly i Jacoba doma na Floridě, ale nedělali nic, co by bylo napínavé. Až když dostal Jacob úkol od H., bylo to poutavé a dobrodružné čtení, od kterého nešlo odtrhnout zrak. Velmi mě tato kniha bavila, byla plná zvratů, dobrodružství, ale i obav a hádek. Jacob se pohádal s Emmou a byli už jen přátelé. Možná nakonec zůstane s Noor, která mu padla do oka a měl o ni strach. Ale to se nejspíš dočteme až v dalším díle. Rozhodně, je na co se těšit!

3 11.09.2019

Poslední díl Temného bratrstva od Sculla jsem si přála k Vánocům, protože jsem už dva předchozí díly četla a docela se mi líbily. Bohužel do třetího dílu jsem se pustila během ledna a pak jsem začala chodit do práce. Bohužel jsem neměla každý den čas a náladu na to, abych četla. Celkově se mi tento díl už tak moc nelíbil a nějak mě nenadchl tak, jako ty dva předchozí. Byly tam ty samé hlavní postavy jako Brodar Kayne, Jerek (Vlk), Saša, Cole, ale k nim se přidalo mnoho dalších, takže jsem se už ztrácela v tom, kdo je kdo a kdo je na čí straně a kdo je naopak záporák. Dost se mi to pletlo a hodně pasáží bylo zbytečně moc rozepsaných. Kapitoly byly dlouhé a někdy nudné, zmatené, teda aspoň pro mně. Nevím, prostě jsem se do posledního dílu nemohla "zakousnout" s nadšením a přečíst ho během pár týdnů. Bohužel jsem ji četla skoro 4 měsíce a byla jsem opravdu ráda, že jsem ji konečně dočetla. První dva díly byly rozhodně lepší, ale poslední díl je potřeba k zjištění, jak to se všemi dopadne.

19.08.2019

Další díl deníku malého poseroutky jsem dostala na Vánoce. Jakmile jsem dočetla Meč severu, začala jsem číst tuhle knížku. Vždycky ji mám během pár dnů přečtenou a stejně to bylo i u tohohle dílu. Měla jsem ji přečtenou jedním dechem a moc se mi tyhle deníky líbí. Jsou super, vtipné a s obrázky, takže se to čte dobře a není to ani moc nudné. Viděla jsem tři díly, které jsou i zfilmované a doufám, že budou i další, protože je to fakt sranda. V tomhle díle se rodina vydá za teplem, když jsou zrovna Vánoce. No a aby to nebyli oni, i na tropické dovolené se jim stanou nějaké nepříjemnosti, které ale končí vždy nějakou srandou, takže se nemusí bát, že vás to bude nudit a nebudete chtít ani knížku dočíst. Já osobně jsem četla už všechny deníky a můžu jedině doporučit. Někdo může říct, že je to pro děcka, ale věrte mi, že i já jakožto dospělá si je moc ráda přečtu a nevadí mi to.

3 19.08.2019

Od Ricka Riordana jsem už zdárně překousla všechny díly Percyho Jacksona. Jeho styl psaní se mi zalíbil dá se říct od prvího dílu Percyho a tak jsem byla zvědavá i na další knížky od tohoto autora. Magnus Chase je vlastně podobný, jako Percy. Jen není syn Poseidona, ale jiného boha. Knížky o Magnusovi jsou totiž o bozích s Asgardu, takže jako je Thor, Loki atd. Pokud jste viděli Thora, tak je to něco na ten způsob. Přesto je tam moderní svět propojený s tím "božským". Prostě, knížky od Riordana jsou moje gusto a líbí se mi. Těším se na další díl Magnuse, protože se Riordanovy knížky čtou moc dobře a i když jsou tlusté, člověku to ani nepřijde.

1 19.08.2019

Druhý díl Magnuse Chase byl tentokrát více z prostředí Ásgardu a o Thorovi, který ztratil svoje známé klavido. Možná si říkáte, že ve filmu má klavido jen Thor a nemůže mu ho nikdo vzít, protože jen on má moc a také ho uzvednout. V knize je to jinak. Jeho kladivo je odcizeno a Thor se nejeví jako ve filmech od Marvela, kde vypadá jako herec Chris Hemsworth sexy apod. Zde se jeví jako lenošný bůh, který se jen dívá na televizi právě přes kladivo. S nikým tolik neboje a určitě nebydlí v Ásgardu jako král tohoto města. No prostě, je to opravdu jiný Thor, než ve filmu. Kniha jako taková se mi moc líbila a navíc jsou tam stejné hlavní postavy, jako v prvním díle, takže člověk nemusí moc přemýšlet, kdo je kdo (pokud budete číst první a pak hned druhý díl, samozřejmě :D). Riordan je jeden z mých oblíbených autorů fantasy, takže se mi jeho knížky čtou moc dobře a i když nejsou nejtenčí, vždycky je dočtu a těším se na další knihu, kterou budu od tohoto autora říct.

2 19.08.2019

Od Jamese Dashnera jsem četla již všechny díly Labyrintu, kde už byl Thomas, Teresa, Newt, Alby a další. Viděla jsem i dva filmy, Labyrint: Útěk a Zkouška ohněm. Jak filmy tak i knížky se mi líbily a tak, když jsem viděla od něj další dva díly s Labyrintem, jsem si je musela koupit. První prequel na Labyrint byl s jinými postavami, než ten původní. Byl tam nějaký Mark, jakožto hlavní "hrdina". Smysl knihy a děj byl tak trochu podobný, jako u série Labyrint s Thomasem, ale od postav se velmi lišil. Také tím, co se tam dělo. Nešlo o labyrint jako takový, ale o to dostat se pryč z města, kde se lidé nakazili Erupcí a stávali se z nich raplové. A také o záchranu jejich přátel Laury, Deedee a Triny, které unesli z města. Dashner má super styl psaní a také dost poutavý, takže nehrozí, že by vás celá kniha nudila. Byly občas nějaké pasáže, které mi přišly nudné, opakující se nebo zbytečné, ale to je snad skoro u každé knížky. Není jich moc, které by mě "posadily na zadek" od začátku do konce.

19.08.2019

Druhý prequel série Labyrint. Tento díl už byl s hlavními postavami jako Thomas, Theresa, Newt, Alby, Minho a další, které mnozí z vás už znají z Labyrint: Útěk, Vražedná léčba a Zkouška ohněm. Tenhle díl se mi líbil víc, než ten první prequel. Nebyl moc podobný jako Labyint, který je i zfilmovaný. Tenhle už byl k tomu, jak byl Thomas a Theresa držení v komplexu ZLOSINu, který měl na práci to, aby měl v ilozaci imunní děti, které se nemohly nakazit Erupcí. I Thomas s Theresou jsou imunní vůči této nemoci a tak je ZLOSIN drží, aby na nich mohli dělat pokusy a testy na výrobu léku na Erupci. Jenže to není tak zcela jen práce, kterou tam dělají. Také chystají dva labyrinty, kde se mají konat zkoušky pro ty, kteří jsou imunní, aby mohli ve ZLOSINu zjistit, zda mají výkon, sílu a dokáží se ubránit monstrům, které ZLOSIN vybuduje, např. rmut, který může někoho píchnout a z člověka se může stát rapl. ZLOSIN má samozřejmě proti tomuto jedu protilátku, ale není snadné ji v labyrintu dostat na poptání. To a více můžete najít v druhém prequelu Kód horečku před novějšími díly Labyrintu. Kniha se mi líbila a tak jsem jí dala větší hodnocení.

19.08.2019

Knihy o 2. světové válce jsem vždycky ráda četla. Teda, vždycky ne, ale tohle téma mě už nějakou dobu zajímá. Četla jsem už nějaké knihy a také jsem viděla filmy a vždycky na trošku jinou část války. Buď nějakou autobiografii nebo o táborech, o Židech a jak si nějaké osoby žily ve válce a tak dále. Pro někoho není válka vůbec zajímavá a radši se tomuhle vyhíbá velkým obloukem. Já vím, není to téma, na které se dá bavit u čaje nebo kávy, ale pořád si říkám, že je to historie, která se opravdu stala a není špatné se o ní něco dozvědět, byť to není zrovna příjemné téma. Schindlerův seznam jsem znala jen z doslechu, kamarád se prý díval na film, ale knížku nečetl. Moc jsem o tom nevěděla, ale říkal mi tak v kostce o čem to je a že by mě to mohlo zajímat. Pak jsem to nějak nechala plavat, měla jsem pořád co číst a na filmy nebyl moc čas. Pak jsem si po čase řekla, že mi přece kamarád říkal, že by mě mohl Schindlerův seznam bavit vzhledem k tomu, že mám tohle téma ráda a zajímám se o něj. Tak jsem si ji koupila. Není to až tak dávno, co jsem ji dočetla. Bohužel jsem od knihy čekala trochu víc. Děj byl v podstatě autobiografie Oskara Schindlera a o tom, jak si založil vlastní firmu v Polsku, kde pracovali Židé, kteří měli nějakou kvalifikaci na to, aby mohli v továrně pracovat. Schindler sám několikrát seděl ve vězení, ale vždy ho propustili. Byl bohatý, mohl kohokoliv podplatit a tak nikdy na "jeho" Židy nikdo nešel a nezabil je. Schindler měl konexe a taky známé na vysokých pozicích (např. Amona Götha), takže se nemusel bát, že o své pracovníky přijde. Když byla válka ve zlém čase, Oskar rozhodl, že továrnu postaví v Česku a všechny Židy tam dostane vlakem. Bohužel všechno nebylo tak dokonalé. Muži se dostali do koncentračního tábora Gross-Rosen a ženy zase do Osvětimi. Bylo těžké všechny z táborů dostat, ale podařilo se to. Oskar zachránil 1 200 Židů.

4 19.08.2019

Další díl Magnuse Chase: Loď mrtvých od Ricka Riordana jsem četla ani ne měsíc. Možná přesně měsíc, ale určitě se mi četla líp, než předchozí kniha Schindlerův seznam. Riordan je skvělý autor a mám jeho knihy ráda. Sice jsem nepřečetla ještě všechny, ale určitě se na ně taky dostanu, protože je to můj oblíbený autor. Tento díl je o tom, jak Magnus a jeho parta spolu s Alex, Sam, Blitzem a dalšími, se vydávají na výpravu, kde mají najít Loď mrtvých, která patří Lokimu. Ten utekl z vězení, kde byl zavřený a Magnus ho chce znovu uvěznit tím, že porazí v urážkách právě na této lodi. Během výpravy musí najít Kvasiho medovinu, která má dodat Magnusovi sílu při urážkách. Cesta k Lokimu není ale snadná a čekají je další menší úkoly, které musí splnit. Lokiho je potřeba uvěznit, aby nezačal ragnarök. No a jak to dopadlo? To vám nebudu říkat, protože si třeba tuto knihu budete chtít někdy přečíst. Kniha se mi líbila moc, jako všechny od Riordana.

1 19.08.2019

Kniha Tatér z Osvětimi je v podstatě autobiografie Lalea Sokolova. Je to Slovák a taky Žid a je odvezen od své rodiny na Slovensku do koncentračního tábora Březinka. V táboře potká Pepana, který tetuje nově příchozí lidi a Lale se mu osvědčí jakožto jeho asistent při tetování nových lidí, které převážejí do tábora. Tetují je hlavně v Osvětimi, proto musí chodit pěšky do dalšího tábora, který je vzdálený asi 4 km od Březinky. Při tetování má Lale poprvé problémy a tak je napomínán doktorem Mengelem (ano ten Mengele, který prováděl pokusy na lidech). Lale si také dost často podíval s esesákem jménem Baretski, který na něj byl (kupodivu) milejší, než ostatní esesáci v táboře a dovolil mu předat po něj vzkaz Gitě. Gita byla dívka, do které se Lale během života v táboře zamiloval. Potají se scházeli a Lale vždy musel uplatit strážnou, aby Gita vůbec mohla odejít ven z baráku za Lalem. Život v táboře nebyl ale nijak jednoduchý, jak asi každý víme. Při konci války se Lale od Gity vzdálil a chtěl ji najít, aby mohl být s ní. Když bylo po válce, chtěl odjet zpět na Slovensko, ale Rusové mu dali práci, aby armádě hledal dívky na večírky a pro zábavu. Laleovi se to dařilo, protože byl pohledný a uměl to se ženami. Gita Lalea našla ve městě zrovna, když měl práci a Lale ji požádal o ruku. Měli spolu syna a dožili se oba vysokého věku. Kniha se mi moc líbila a nebyla moc dlouhá.

5 19.08.2019