farys_books komentáře u knih

Na Baladu jsem se hodně těšila, protože Hunger Games jsou moje knižní srdcovky, jedna z prvních sérií, kterou jsem četla. Balada však u mě nedopadla úplně nejlíp.

V první řadě bylo moc zajímavé sledovat, jak se vlastně posunul vývoj her, jak se jen z nutného potrestání stala ta velkolepá show, kterou známe z hlavní trilogie a jak k těm změnám vlastně docházelo.

Když se však budu věnovat samotnému příběhu, ten už nebyl tak zajímavý, dalo by se vlastně říct, že byl celkem dost předvídatelný. V celé knize mě překvapil asi jen jediný zvrat, jinak se vše dalo čekat dopředu (jednak proto, že znáte osud některých postav a jednak kvůli vyskytujícím se klišé).

Čímž se dostávám k postavám. Mladý Snow - jehož jméno bez taháku nedokážu napsat - byl úplně jiný, než jsem čekala. Tedy, ctižádostivý a mocichtivý tak trochu byl, ale v daleko menší míře, než bych čekala. Spíš na mě působil jako malý třepotavý ptáček, který se schovává za své jméno. Což tak trochu odpovídá, jelikož v analogii k názvu je on ten pták. A Lucy Gray zase ten had.

Lucy Gray je kapitola sama o sobě. Tu holku jsem absolutně nechápala, její chování pro mě bylo záhadou. A když přihlédnu k úplně poslední části knihy... Tu jsem už vůbec nepochopila. Najednou se tam semlelo strašně moc věcí bez jediného vysvětlení, jak k nim vlastně došlo.

5 16.12.2021

Tahle kniha mě podle anotace a ohlasů dost nalákala, nakonec pro mě ale byla docela velkým zklamáním.

První věc, která většinu lidí zaujme, je obálka. Mě taky zaujala, ale ihned mě napadlo, že je hodně podobná Skleněnému trůnu. Což může tak trochu zmýlit a změnit očekávání hned na počátku, jelikož knihy spolu vůbec nesouvisí.

Když však knihu otevřete, vyskočí na vás originální svět, který je velmi promyšlený, má vlastní bohy, názvy dnů, hodin,... Což bylo zajímavé sledovat, bohužel mi ale přišlo, že občas už v tom bylo 'moc zmatku'.

Dost mi nevyhovovalo, že mi každou kapitolu byly představeny nové postavy - třeba i jen v krátkém úryvku - o kterých už jsem později nikdy neslyšela - nebo se objevily až za tak dlouhou dobu, že jsem v podstatě zapomněla, o koho se jedná (K tomu dost přispěla i moje neschopnost zapamatovat si jména lidí, kterou trpím i v reálném životě). Neměla jsem tak šanci si nějakou postavu oblíbit natolik, abych se mohla při čtení těšit na její pov. Zároveň mi čtení ztěžoval i styl psaní, což je zase o osobní preferenci. Někomu může vyhovovat a někomu ne. Mně osobně dost vadilo občasné začínání nových úseků způsobem, kdy nebylo řečeno, o jakou postavu se jedná. Přispívalo to k mému zmatku, který jsem cítila po celý čas čtení.
Hlavní problém jsem měla s plynutím děje. Na začátku nám byla nastíněna zápletka s ukradením kostek a jednou Strážkyní, která je má za úkol najít (viz anotace). Ale postupně jsem zjišťovala, že kniha o tomhle vlastně téměř vůbec není. S novými postavami se otvíraly nové zápletky a cesty, jenže ani jedna nebyla v knize uzavřena, spíš jen lehce nastíněna a připravena pro další díl. Na to, jak hodně stran kniha má, se toho ve skutečnosti dělo velice málo a čtenář dostával spoustu nadbytečných informací, kterými se musel prokousat. Celý příběh mi tak připomínal velmi natahovaný úvod knihy.
Jedna z mála věcí, co mě na čtení bavila, bylo sledování občasného intrikování a politikaření na královském dvoře, paradoxně ale postavu, která se na něm nejvíce podílela, jsem měla v lásce nejméně.
No a nakonec - velmi cením rejstřík postav a dalších slov vzadu v knize, který jsem používala, jak jen jsem mohla, i když ve formě e-knihy se na něj 'listovalo' obtížně.

2/5

I když já a Zloděj osudů jsme si moc nesedli, tak myslím, že by se mohl líbit čtenářům, kteří mají rádi originální fantasy světy nebo prostředí královského dvora, politiky a intrik.

E-knihu jsem obdržela v rámci jednorázové spolupráce od @humbook

3 04.10.2021

Do Miluju tě. Já vím jsem se pouštěla hlavně kvůli tomu, že mělo být nabité Star Wars. Bohužel ani tak nebylo.

Po Navždycky jsem si říkala, že Ava bude příjemnější hrdinka než byla Mei, vypadala tam totiž dost zajímavě. Jak já jsem se mýlila! Ava byla nesnesitelná, namyšlená a sebestředná. Jako hrdinka mi vůbec nesedla a dělala celou knihu daleko těžší. Naštěstí to trošku zachraňoval styl psaní a měla jsem to tak rychle za sebou. Protože kniha se četla skoro sama, stejně jako Navždycky.

Contemporary normálně nečtu, takže nevím, jak to funguje u jiných knih, ale vůbec jsem tady nežrala tu romantickou linku. Ale asi to bude jenom tím, že mi nesedla ta Ava.

Kniha je ale moc hezky graficky zpracovaná a barevná, pro někoho by plusem mohly být i soundtracky, já je ovšem moc neocenila, u knihy zásadně neposlouchám hudbu, rozptyluje mě.

2 19.08.2021

Temnota byla o něčem úplně jiném, než jsem očekávala. Ovšem prospělo jí to nakonec víc než to, co jsem čekala.
Příběh se totiž točí kolem politiky, moci a sultána. A taky romantické linky. Ty různé intriky a pletichy mě na tom bavily asi nejvíc, narozdíl od hlavní hrdinky.
Lada mě v prvních pár kapitolách zaujala, ovšem potom to s ní šlo celkem z kopce. Její charakter a chování mě začal hodně štvát a nemyslím si, že je Lada nějakým vzorem silné a nezávislé hrdinky. Kapitoly z jejího pohledu už mě ke konci prostě tolik nebraly.
Na druhou stranu, dost mi sedla postava Rada, Ladina bratra. Kdyby byl on tou víc hlavní postavou, vůbec by mi to nevadilo. S ním jsem se dokázala zžít a soucítit s ním.
Abych nezapomněla, dost se mi líbilo zasazení do historické Evropy s reálným kontextem.

1 19.08.2021

Dědictví krve je knížka, jejíž čtení mě dost bavilo - rychlý spád, relativně příjemní hrdinové, nějaká ta pomalá chemie mezi nimi... Zkrátka příjemná young adult knížka. A slovanské prostředí je krásnou třešničkou na dortu.

Jenomže, jak jsem se prokousávala dějem, tak jsem objevovala plno typických YA klišé. Hlavní hrdinka je 'skrytá princezna', má speciální a naprosto jedinečné schopnosti, zjistí, že svět není takový, jaký si ho představovala,... Zkrátka něco, co už jsem četla mnohokrát.

Velmi ale oceňuji to, že nám autorka ukázala i vnitřní boj hlavní hrdinky o tom, jestli by měla používat svou moc, nebo neměla.

Samotný koncept Spřízněnců byl také zajímavý, jen bych o něm uvítala trochu víc informací. Třeba v dalších dílech.

19.08.2021

Hvězdopravec je knížka, která mi opravdu hodně padla do noty, i když se občas našla nějaká ta 'ale'.
Snad ještě nikdy mi žádná postava nesedla tolik, jako právě Mikuláš. Jeho vnitřní boj, rozpor mezi tím, co chce on a co chtějí ostatní... Všechno jsem to chápala a strašně moc jsem se v Mikulášovi viděla.
Co se mi na celé knize nejvíc líbilo, byl ten imaginativní a snový svět. Bohužel jsem občas narazila na problém, že někdy byl na mě zkrátka moc imaginativní a měla jsem problémy představit si, co že se vlastně stalo. S tím tak trochu souvisí styl, kterým je knížka psaná. Ne že by mi úplně nesedl, jen jsem na čtení potřebovala opravdový klid a plnou pozornost, Hvězdopravec totiž není žádná oddechová knížka.
Moc se mi líbilo zapojení souhvězdí a hvězd do děje a konečné rozuzlení mě příjemně překvapilo, i když mi přišlo maličko uspěchané. S příběhem jsem nicméně moc spokojená.
Celkově mám z knížky velmi kladné pocity a myslím, že jsem ji rozhodně nečetla naposledy.

(Knížku jsem na recenzi dostala od @humbook #spoluprace)

1 30.04.2021

Dlouho jsem přemýšlela, jak svůj názor na druhý díl Nyxie sepsat. Tak snad bude pochopitelný.

Na rozdíl od prvního dílu tento začíná přímým vhozením čtenáře do akce, která trvá celou knihu.
Jenže, i když se v knize pořád něco dělo, tak jsem se vůbec nedokázala začíst a spousta těch událostí mi přišla naprosto zbytečná (i když je možné, že budou využity v dalším díle, což ale pochybuji).

Asi jediná postava, která mi byla sympatická, byl Anton, kterého jsem si paradoxně moc neužila. Ač mi v minulém díle nevadil Emmett, tak mi přišlo, že v tomhle díle je z něj úplně jiný člověk.

Teď ale přicházím k hlavnímu problému. Od knížky jsem vlastně čekala to, že dostanu cizí planetu plnou divů, mimozemšťany a jejich super technické vychytávky. No a nepřišlo skoro nic - planeta sama o sobě mi přišla nezajímavá, Adamité - nebo spíš Imago - stejní jako lidi. A pak nyxia, jakási substance, na kterou všichni spoléhají a kterou si pořád nedokážu představit. Za mě má zkrátka tenhle díl tunu nevyužitého potenciálu, kvůli čemuž pro mě byl zklamáním.

Abych ale nebyla jen negativní, tak posledních pár stránek mi přišlo úplně jiných než zbytek knihy - a to v dobrém smyslu - protože ty jakž takž dokázala prožít a začíst se.

Závěr série si pravděpodobně někdy přečtu, protože ho mám doma, ale nijak zvlášť na něj nebudu spěchat.

2 22.03.2021

Třetí díl Nástrojů smrti je opravdu pecka, rozjetá od začátku do konce. Knížku jsem sice už kdysi jednou četla, stejně jsem to ale prožívala skoro jako poprvé. Jen jsem se občas *ďábelsky* usmívala nad tím, že si mlhavě pamatuji, co se stane.
Moc se mi líbilo, že jsme nebyli stále v NY, ale dostali jsme se i do Idris a Alicante, poznali nové prostředí a postavy. Třeba Sebastiana, který mě opravdu bavil.
Co mi moc nesedlo, byl vztah Jace a Clary, hlavně tedy chování Jace.
Jinak ale téměř nemám co vytknout, je vidět, že měla původně knížka sloužit jako závěr trilogie a také to podle toho vypadá - akce, napětí, boje a závěr.

2 22.03.2021

Rereading po cca osmi letech.
Příběh plynule navazuje na první díl, dál poznáváme postavy.
Co se týká postav hlavních, tak jsem měla trošku problém s Clary a jejím chováním, úplně mi v tomto díle nesedlo.
Jinak jsem víceméně neměla s knížkou problém vůbec žádný - až na některé detaily - a znovu jsem si připomněla, proč se mi před lety zalíbil styl psaní autorky ????.
Celkem 4,5/5★

22.03.2021

Na nového Paolinoho jsem se nejdřív moc těšila, potom ale, dle ohlasů od ostatních, moje očekávání trochu opadla. A asi je to dobře, protože jsem byla spíš příjemně překvapená, než zklamaná.
Nápad na příběh je sám o sobě dobrý a relativně originální. Jen mi nějak nesedl styl psaní. Což je trochu zvláštní, protože Eragona mám moc ráda.
Pravděpodobně to bude tím, že se tam opravdu dost často někam cestuje a já úplně nepochytila, jak to vlastně funguje.
I před tuhle malou závadu jsem si však čtení užila - i když jsem četla dlouho a občas jsem se nudila. Poznávat příběh Kiry a Měkkého ostří bylo opravdu zajímavé a já se těším na druhý díl, abych se dozvěděla, jak to celé skončí.
Celkem dávám 3,5/5★

1 22.03.2021

Když jsem kdysi dávno četla Stmívání, tak se mi dost líbilo, hlavně kvůli tomu, jak čtivě je napsané. Což tak úplně bohužel neplatí pro Půlnoční slunce. Protože kniha obsahuje hlavně Edwardovy myšlenky - a je jich tolik, že převažují nad dějem. Více než první polovinu knihy v podstatě nic jiného nedostáváme. Od scény s baseballem ale nastává úplně jiná situace. Kniha má spád, Edwardovy myšleky jsou na vedlejší koleji a hlavní je příběh. Kdyby taková byla celá kniha, byla by mnohem lepší.
Co musím vyzdvihnout, jsou situace, kdy jsme mohli lépe poznat ostatní z rodiny Cullenových a vidět, jak to mezi nimi chodí - obzvlášť Alice a její nadání.
Na konec snad už jen poznamenám to, že pokud se do této knížky chcete pustit, tak byste měli předem znát i příběh z pohledu Belly. Občas se tam totiž vyskytly situace, které nebyly úplně vysvětlené a kdybych příběh neznala, pravděpodobně bych nevěděla, o co jde.
Na druhou stranu, něco mi zase pořádně docvaklo až po přečtení této knihy.
Za sebe můžu říct, že klasické Stmívání je lepší, tuhle knihu beru spíš jako doplňkovou. I když má víc stránek než Twilight.

Za poskytnutí e-knihy moc děkuji @humbook

1 12.03.2021

Enderovu hru jsem poprvé četla, když mi bylo asi tak dvanáct. Až teď při druhém přečtení vidím, kolik věcí mému dětskému já uteklo a kolik jsem jich nepochopila.
Obdivuji autora za to, jak dokázal zpracovat technologii v budoucnosti, na jeho dobu to muselo být něco nepředstavitelného.
Kniha je plná manipulace a nutí vás zamyslet se, co všechno byste byli schopní obětovat za záchranu lidstva. Když jsme se však dostali na oběžnou dráhu Země, děj se lehce začal opakovat a upadal. Když jsme se ale konečně opět posunuli, děj nabral nové otáčky. Bohužel ale ne nadlouho, protože přišel lehce uspěchaný konec.
Řekla bych ale, že v téhle knížce tak úplně o ten děj nejde. Spíše o ty myšlenky a uvědomění, kam až jsme schopni zajít.

3 20.02.2021

Marťana jsem poprvé četla asi tak tři roky zpátky. Mezitím jsem párkrát viděla film, ale sakra, už jsem zapomněla, jak je knížka boží.
Ze všeho nejvíc musím vyzvednout Markův humor. I když ví, že zůstal sám na celé planetě a nemá moc velkou naději na záchranu, nevzdává se. A ještě všechno dokáže podat s humorem. Pirát-nindžové, námořní právo, rozhovory s NASA a další super scény... Zkrátka Marťan vám stojí za to.

Opět tleskám Brandonovi Sandersonovi!
Opravdu. Protože třetí díl Mistbornu byl jedním slovem epický.
Opět je tu plno akce, ale i intrik a politikaření, zkrátka toho, co jsem si oblíbila na předchozích částech.
Hodně se mi líbilo, že tady dostala prostor jedna z mých oblíbených vedlejších postav - Špuk. Jeho dějová linka byla jedna velká jízda. Ale ani ostatní postavy nezaostávaly. Vtipné - a obdivuhodné - mi přijde to, že autor dokáže i jednu konkrétní postavu, která je mrtvá, udržet přítomnou a důležitou.
No a úplný závěr? To bylo to nejuspokojivější zakončení, jaké jsem kdy četla!

6 20.02.2021

Tahle knížka...
I když zhruba víte, co se bude dít, stejně čtete dál. I když víte, jak by to mělo skončit, stejně vás to zničí. Tedy alespoň mě ano.
Knížku jsem četla v angličtině a musím říct, že autorka si s ní opravdu vyhrála, neboť je psána krásným a poetickým jazykem. S tím však ale souvisí to, co se mi na knížce moc nelíbilo - vykreslení postav. Například Patroclus, jakožto vyprávěč - jeho myšlení mi na desetiletého kluka přišlo moc vyspělé a květnaté, naopak později se jak on, tak Achilles chovali jako puberťáci, i když už jim táhlo na třicet.
To je však asi jediná výtka, kterou ke knize mám. Dobře, ještě mě zamrzelo vynechání Paty, ale vysvětlení autorky na konci dává smysl.
Každopádně knížku hodnotím velmi kladně, byla čtivá, dokonce jsem se dozvěděla pár detailů, které jsem neznala. Určitě potěší ty, kteří mají rádi starověké mýty.

3 01.02.2021

Krásné povídky, které nejsou tak úplně pro děti, jak by se možná mohlo zdát z velikosti písma a ilustrací.
Grishaverse mám moc ráda, takže se až trošičku stydím, že jsem se k téhle knížce nedostala dřív. Každopádně to ale stálo za to. Autorka nám tady vypráví příběhy - které se vám možná ze začátku budou zdát povědomé - a ty příběhy jsou úžasné. Mrazivé a ponuré tak, že ve vás dokáží vyvolat tu správnou náladu.
Nejlepší povídkou za mě byla rozhodně ta poslední - Když voda zpívá oheň, hned za ní Příliš chytrý lišák a Ayama a Trnitý les. No a nejslabší - Princ vojáček.
S každou další otočenou stránkou na vás čeká nejen pokračování příběhu, ale i rozšíření ilustrace, která se nakonec spojí v celistvý obrázek. Tleskám ilustrátorce.
Rozhodně jsem tuhle knížku nečetla naposledy.

3 01.02.2021

O téhle knížce jsem věděla jen to, že je o rockové kapele, nic víc.
O to víc jsem byla překvapená, hlavně formou "výslechu" různých postav.
Ze začátku mě však knížka tolik nebrala, což se ale naštěstí později změnilo. Knížka mi potom přišla velmi reálně napsaná, až jsem si musela připomínat, že kapela The Six nikdy neexistovala a je to jenom příběh - i když založený na osudech reálné kapely.
Mínusem pro mě byly postavy, skoro ani jedna mi nebyla sympatická - nejlepší byla asi Daisy, ale u té mě často štvalo její chování. No a největším problémem za mě byly drogy. Jasně, vím, že to k té době patří, ale tady v knize bylo jejich užívání popsáno stylem "je přeci úplně ok brát drogy, dokud to nijak extra nepřeženeš". Fuj. Neberte drogy.
No a nakonec musím vyzvednout krásné grafické zpracování - obálka, předsádka. Plus příjemným překvapením byly texty většiny písniček, o kterých se v knize mluvilo.

4 01.02.2021

Brandon Sanderson to opravdu umí a tahle kniha je důkazem toho, že ne vždy je druhý díl slabší než ten první.
Někoho by možná mohlo odradit větší množství intrik, politiky a pletichaření, to ale nebyl můj případ, já to žrala od začátku do konce a nemohla jsem se odtrhnout. A právě díky všemožným intrikám se autorovi podařilo několikrát mě překvapit, některé zvraty jsem totiž opravdu nečekala.
Co musím vyzdvihnout, jsou postavy a hlavně jejich nedokonalost. Jsou zkrátka vykreslené tak dobře, že mají i své chyby - tedy, Vin se blížila k tomu, že bude 'dokonalou hrdinkou', ale naštěstí ani její charakter není čistě bílý.
Za mě tedy můžu říct, že Pramen povýšení má sice - alespoň ze začátku - méně akce a více politiky, rozhodně ale stojí za to.

9 16.01.2021

Rok 2021 jsem zahájila touhle útlou knížečkou plnou hořkosladkých fejetonů, která mě velmi mile překvapila, hlavně tím, že jsem zjistila, že s panem Ebenem mám dost podobné názory na dění.
Některé příběhy vás pobaví - například o tom, jak se nakupuje v době pandemie - jiné vás naopak rozesmutní a třeba i přinutí zamyslet se, kam ten svět spěje.
Fejetony vám rozhodně doporučuju dávkovat - já je přečetla všechny během jednoho večera, ale zase se mi všechny nestihly rozležet v hlavě.

6 16.01.2021

Na novou sérii od Maas jsem se těšila už jen proto, že se mi její knihy moc dobře čtou. A musím říct, že jsem se nemýlila, protože jakmile jsem po knize sáhla, tak jsem se ani nenadála, uběhly dva dny a já měla přečteno.
Musím se přiznat, že ze začátku jsem byla trošku zmatená a trvalo mi, než jsem se zorientovala ve světě, v postavách a v jejich vztazích. Pak jsem se ale začetla a už to jelo.
Taky se musím přiznat, že jsem tam viděla hodně paralel s Dvory a Trůny. Nemohla jsem se prostě zbavit pocitu, že Bryce = Aelin, Ruhn = Aedion a Hunt = Rhysand+Rowan dohromady. Později jsem to však ale přestala vnímat, hlavně když příběh začal být jiný než typicky "Maasovský". Rozhodně si myslím, že trochu detektivky příběhu hodně prospělo.
Co musím velmi vyzdvihnout, je nepředvídatelnost knihy. Jasně, něco (romantickou linku) uhodnete hned. Ale ty příběhové zvraty jsem opravdu nečekala a posledních asi 100 stran (od kapitoly 76) bylo TOP, tam jsem při čtení snad ani nedýchala.
Velmi se těším na to, co nám autorka naservíruje v dalších dílech a doufám, že budou alespoň tak tlusté a čtivé, jako byl tento.
PS: pokud nevíte, o jakou knihu jde, nebo jste nečetli anotaci, tak to ani nedělejte, jelikož spoileruje jeden wow moment, který se odehraje na až tak 80 straně.

2 16.01.2021