farys_books farys_books přečtené 247

☰ menu

Vykoupení Černé vlaštovky

Vykoupení Černé vlaštovky 2022, Martin Fišer
4 z 5

Na Vykoupení Černé vlaštovky jsem se těšila už od chvíle, kdy jsem zjistila, že půjde o námořní dobrodružství ve stylu Julese Verna. A nebyla jsem zklamaná. Knížka má sice svoje mouchy, ale vrátila mě do dětství a připomněla mi knížky, které jsem tehdy četla a měla moc ráda. Máme tu dva hlavní hrdiny - piráta Edwarda a důstojníka britského námořnictva Henryho. Oba mi byli sympatičtí, ale Edward přeci jenom o trochu víc. Celou knihu provází námořní prostředí a mně se moc líbilo, že se autor nebál jít i trochu do odbornějších podrobností ohledně lodního názvosloví, fungování námořnictva a podobně. Na začátku knihy najdete i obrázek lodi i s popisky, které části se jak říká, což se určitě hodilo. Děj knížky příjemně ubíhá, občas předvídatelně, ale občas i velmi nepředvídatelně. Takhle jsem byla velmi překvapená při konečné akci, kdy jsem opravdu nečekala, že to celé dopadne právě tak, jak to dopadlo. Celkový závěr byl na mě moc "šťastný", ale prý je to kvůli pokračování, takže to tak úplně nevadí :)... celý text


Gideon Devátá

Gideon Devátá 2021, Tamsyn Muir
3 z 5

Nápad jako takový mě u téhle knihy hodně zaujal - nekromanti, oživování mrtvých a ještě do toho lgbt . Bohužel však nepřišlo nic světoborného, protože jsem celou knihu tápala, jak vlastně celé to nekromantství funguje, jak funguje společnost, zkrátka nic nebylo vysvětleno. A to mi dost vadilo. Gideon jako hlavní postava mi ale byla docela sympatická, je to taková 'badass' hrdinka s (rádoby) vtipnými hláškami. Zajímavá byla i Harrow, jen mi přišlo, že jí tam bylo dost málo a v půlce knihy najednou úplně změnila své chování. A to nemluvím o tom, že tyhle dvě spolu mají nějakou historii, na kterou je neustále odkazováno, ze které se ale bohužel moc nedozvíme - nebo dozvíme, ale pozdě. Když se budu věnovat ději, tak zhruba prvních sto stran jsem byla opravdu ztracená a dokonce jsem uvažovala, že knihu odložím. Pak jsem se ale začetla a bylo to lepší. Některé momenty v příběhu mě opravdu překvapily, konec jsem začala tušit někdy v polovině, ale i tak se mi dost líbil. A zanechal mě plnou otazníků. Doufám, že v dalším díle se dozvím, jak vlastně všechno funguje a že na většinu otázek mi bude odpovězeno.... celý text


Kronův odkaz

Kronův odkaz 2021, Pavel Bareš
5 z 5

Jak jen začít? Na Kronův odkaz jsem čekala dlouho. Proto jsem si před jeho čtením dala rereading předchozích dvou dílů. A to rozhodně doporučuji všem, kteří se na Odkaz chystají a už nemají v hlavě všechny detaily z jedničky a dvojky. Protože se všechno propojí a zapadne do sebe. Snažit se napsat svůj názor bez spoilerů je tady obzvlášť těžké. Každopádně v knize najdete mnoho intenzivních scén, u kterých jsem jen zatajovala dech. Docela jsem se bála, jak autor nakonec vymyslí a zařídí konec, ale musím říct, že jsem rozhodně nebyla zklamaná . A i když jsem si něco předem poskládala z útržků na začátku kapitol, tak i tak jsem byla překvapená. Knížka opět skáče v čase, což je na téhle celé sérii super, protože musíte při čtení dávat pozor a spojovat si střípky informací, které dostanete. A to je něco, co mám moc ráda. Celou sérii bych rozhodně doporučila - vlastně všem. Protože jsou to české knížky se světem, který není tak moc časově vzdálený tomu našemu, každý si tu najde nějakou svou oblíbenou postavu, příběh je komplexní a předává čtenáři náměty k zamyšlení.... celý text


Kroniky prachu

Kroniky prachu 2019, Lin Rina
5 z 5

Kronikám Prachu jsem se dlouhou dobu vyhýbala. Pochopitelně, protože to není můj žánr a točí se to hodně kolem romantické linky. Ale jsem ráda, že jsem si to nakonec přečetla. Začnu tím, že mi hodně sedla hlavní hrdinka. Dost jsem se v ní viděla, i když byla možná trochu moc drzá. Hodně se mi taky líbil Henry, o něm bych klidně přečetla i nějakou další knihu. Líbilo se mi, že autorka do děje zakomponovala i témata, která trápí společnost i v naší době - například práva žen. Potěšila mě i zmínka o vzducholodích a technickém pokroku, něco takového jsem v knížce nečekala. Teď už ale k romantické lince... Jak už jsem zmínila, tvoří hlavní část děje. A byla napsaná dost dobře, protože já ji žrala. Líbilo se mi popichování hlavních aktérů, které se postupně změnilo v něco víc. Líbilo se mi, že to bylo pěkné slow-burn, ne jako některé knihy typu 'nenávidíme se, ale najednou se milujeme'. Líbilo se mi, jak to celé bylo vyřešeno a jak kniha skončila. Takže, pro mě byla knížka příjemným překvapením a rozhodně vám ji můžu doporučit, pokud máte chuť na něco sladkého, nevinného a hezkého. A z knižního prostředí, to tomu už jen nasazuje korunu .... celý text


S pokorou a nadějí

S pokorou a nadějí 2021, Becky Chambers (p)
4 z 5

Tahle knížka má velmi výstižný název, jelikož celé čtení provází jak pokora, tak naděje do budoucna. Krátká novela mi opravdu zahrála do noty a nalákala mě i na další knihy od autorky, protože mi opravdu sedl styl psaní a poselství, které se kniha snažila sdělit. Sledujeme cestu čtyř vesmírných cestovatelů, hlavně z pohledu inženýrky Ariadne. A sledujeme, jak postupně objevují čtyři různé planety a zkoumají život na nich. Moc se mi líbily popisy procesů, kterými byl prováděn výzkum a biochemické rozpravy, které se tam občas vyskytly (můj obor, takže to rozhodně potěšilo). Obdivuji autorku za to, jak krásně dokázala zobrazit rozdíly oněch planet, jak co se týče jejich geografických a biologických vlastností, tak "vylepšení", které dostali naši průzkumníci, aby mohli na planetě přežít. Knížku určitě doporučuju všem, kteří rádi objevují a dozvídají se při čtení něco nového. Kniha má docela pomalé tempo, takže zvládnete hezky všechno zpracovat a zamyslet se. Pokud však nemáte rádi dlouhé popisy a knížky s málo dialogy, tak pozor, přesně taková tahle knížka je. Ale dá vám naději, že to s lidstvem ještě není ztracené.... celý text


Sestry ve zbrani a písni

Sestry ve zbrani a písni 2021, Rebecca Ross
3 z 5

Na tuhle knížku jsem byla dost zvědavá, protože mám moc ráda antickou mytologii a knížky, které se jí inspirují. Bohužel však tahle knížka byla slabým průměrem. První polovinou knihy jsem se prokousávala dost dlouho, nemohla jsem se začíst a celkově čtení odkládala. Zhruba v půlce to začalo být trochu lepší, už jsem se do čtení nemusela tolik nutit. Z postav jsem si žádnou neoblíbila a ani mě moc neoslovily, jediné, co mě zaujalo, bylo to, že je příběh vyprávěn z pohledu té slabší hrdinky, což se moc často nevidí. Co se týče toho prostředí, tak tam byla antika cítit, ale jen tak trochu povrchně. Příběhová linka byla zajímavá, ale přišlo mi, že se toho odehrálo strašně moc za krátkou dobu, že jsem někdy ani pomalu nestíhala zpracovat, co všechno se stalo a celkově se dalo předvídat, co se stane. Zaujal mě magický systém, který byl v knize popisován, bohužel jsem se ale o něm stejně moc nedozvěděla, jelikož nebyl moc rozepsaný. A tím bych asi shrnula celou knihu. Kdyby byly některé věci, události, nebo postavy rozebrány více do hloubky, tak to mohla být super kniha. Takhle je to bohužel jen slabší průměr.... celý text


Bez šance

Bez šance 2016, Neal Shusterman
5 z 5

Tohle bylo zase něco! Bez šance jsem si dala ne tak dlouho potom, co jsem od autora dočetla Sucho a obojí bylo opravdu silné. Ale pokud bych měla porovnat, tak Bez šance je ještě o chlup lepší. Neal Shusterman prostě umí psát ty dystopie a umí vyvolat úplně reálně pocity a mrazivou atmosféru. Dokonce si vytváří i vlastní legendy a povídačky, se kterými pak v průběhu příběhu pracuje. Jak už jsem zmínila, celou knihu provází mrazivá atmosféra procesu Rozpojení a snaha hlavních postav mu uniknout. A spolu s dalšími situacemi, kterým jsou podrobováni to tvoří opravdu jedinečný zážitek, kterému můžu jenom zatleskat. Tlesk, tlesk.... celý text


Noci běsů

Noci běsů 2020, Kateřina Šardická
4 z 5

Po tom, co jsem loni přečetla Zmizení Sáry Lindertové, jsem věděla, že Noci běsů chci číst taky. Autorka totiž umí jedinečně zapůsobit na smysly čtenáře a přenést ho do příběhu. Což se přesně stalo i tady, jen jsem si to nějak nedokázala patřičně užít, protože jsem knížku četla v létě na sluníčku a u moře. Knížka se četla moc hezky a děj svižně ubíhal, možná jen konec byl trochu moc urychlený a zasloužil by si trochu více rozvést. Zato ale velmi pozitivně hodnotím nepředvídatelnost. Místo, kde se příběh odehrává, mi tak moc evokovalo můj vlastní domov (malá vesnice, kde každý zná každého a drby se jen šíří), až to bylo trochu strašidelné. Z hlavních postav mi sedla jenom Dorka, všechny děti, co zmizely, byly takové... Divné. Ale to už je část příběhu a patří to k němu. Jo a sice to do příběhu sedlo, ale na můj vkus tam bylo trochu moc domácího násilí. Takže sečteno a podtrženo, moc se mi líbilo zasazení knihy do staré slovanské vesnice, ale nedokázala jsem se tak úplně vžít do atmosféry příběhu. Celkový dojem je ale velmi pozitivní a já se těším na další autorčinu knížku.... celý text


Z krve a popela

Z krve a popela 2021, Jennifer L. Armentrout
2 z 5

Na tuhle knížku jsem se popravdě vůbec nechystala, podle reakcí jsem cítila, že to není úplně kniha pro mě, ale pak se na Kindlu objevila asi za 20 korun, tak jsem si řekla, že to zkusím, přinejmenším to bude alespoň další kniha v angličtině. A začátek byl překvapivě dobrý - až jsem si říkala, že to nevypadá tak zle. Dokud se ovšem (podruhé) na scéně neobjevil ten opěvovaný alfa samec. Protože vztah, který spolu s hlavní hrdinkou měli, byl toxický a podle mě vůbec nebyl v pohodě. Ona vlastně sama hlavní hrdinka mi už od začátku byla nesympatická. Točilo se kolem ní totiž tak moc klišé, až to nebylo možné. Zároveň to, jak se v průběhu knihy chovala, mě opravdu hodně frustrovalo. Přišla mi strašně naivní a hloupá, protože ani přes skoro očividné nápovědy nebyla s to uhádnout, co se kolem ní děje. Samotný svět by mohl být zajímavý - kdyby se o něm autorka trochu víc rozepsala (třeba místo nadbytečných sexuálních scén). Ani věci důležité pro příběh nám totiž skoro nebyly vysvětleny a já se u čtení musela sama sebe ptát, jakže to tam vlastně chodí. Často třeba přišla nějaká nová informace, která mi přišla jak vycucaná z prstu. Ke konci knihy (zhruba od té doby, co děj opustil hrad) už jsem jen prosila, ať už je brzy konec, naštěstí se ale kniha četla docela rychle.... celý text


Smrtelné stroje

Smrtelné stroje 2005, Philip Reeve
3 z 5

Tahle knížka byla dobrá. Díky tomu, že jsem viděla film, jsem samozřejmě znala děj, ale i tak mě spousta věcí dokázala překvapit, hlavně pak na konci. Vlastně bych řekla, že kdybych byla mladší a neznala film, tak knížku považuju za vynikající. Možná bych uvítala více mechanismů toho, jak vlastně fungují pohyblivá města, jak to vlastně všechno vzniklo a jaká je situace ve světě, ale chápu, že něco by bylo moc popisné na knížku mladé. A je možné, že něco víc se dozvím v dalších dílech, které bych si rozhodně někdy chtěla přečíst. S tím, že se jedná o knížku pro mladší čtenáře se taky pojí to, že většina hlavních postav byla dost mladá. Bohužel mi občas nesedlo to, jak se někteří chovali až moc dětinsky. Ale na druhou stranu, někdy z nich vyšla docela velká moudrost. No a nakonec nemůžu nezmínit jednu věc, která se mi na tomhle vydání moc líbila - to, jak hezky je tu vyřešená filmová obálka. Filmový motiv je totiž jenom na přebalu a pod ním knížka krásně ladí k ostatním v sérii, které přebal nemají.... celý text


Wonder Woman: Válkonoška

Wonder Woman: Válkonoška 2018, Leigh Bardugo
3 z 5

Na tuhle knížku jsem se chystala dlouho, stejně jako na ostatní díly, které na mě pořád čekají. A bylo to fajn čtení. Bylo fajn poznat mladší Dianu a trochu víc poznat její ostrov. Dlouhou dobu jsem ale nemohla skousnout to, jak kniha překroutila časovou osu příběhu, který známe z filmů. Pak jsem ale příběh začala brát jako jakousi 'alternativní verzi' a bylo to lepší. Jinak se ale kniha četla moc hezky - aby taky ne, když ji napsala Leigh Bardugo - když se nad tím ale zamyslím, tak dobré jako ostatní autorčiny knihy to úplně nebylo. Postavy byly příjemně napsané, hodně jsem si oblíbila Nim a Thea, na rozdíl od Alie, která mi k srdci úplně nepřirostla. No a co se týče zápletky - ten nápad okolo Válkonošek byl hodně zajímavý, jen bych při konci knihy ocenila trochu méně předvídatelnosti. I když jeden zvrat dokázal překvapit i mě.... celý text


Třeťák

Třeťák 2021, Ella Fever
4 z 5

Já si normálně chyb a překlepů v knihách nevšímám (většinou je ani nezaregistruju), ale tady jich bylo tolik, že jsem si všímala i já a to mi trochu znepříjemňovalo čtení. Autorčin styl psaní byl ale moc fajn a kniha se až na ty chyby četla moc hezky. Dozvěděla jsem se spoustu překvapujících věcí o trans komunitě, které jsem předtím netušila. Míša byla sympatická hlavní postava a musím říct, že jsem docela měla ráda i Radku, tedy dokud se zničehonic nezačala chovat jako úplná kravka. Přes co jsem se však nemohla přenést, bylo to, jak kniha nakládala s alkoholem a drogami. Jako kdyby bylo něco normálního se zpíjet do němoty a zfetovávat se. To rozhodně není v pořádku, což je něco, co by mělo být v knize zdůrazněno. Na závěr... Jsem moc ráda, že v ČR vyšla kniha s takovouto tématikou a i přes výše zmíněné chyby a rozhodně nelituju toho, že jsem před rokem přispěla a pomohla knize na svět.... celý text


Spát v moři hvězd. Kniha II.

Spát v moři hvězd. Kniha II. 2021, Christopher Paolini
4 z 5

Stejně jako v první části, i tady jsem bojovala s autorovým stylem, v některých částech na mě byl až moc poetický. Ale! Na rozdíl od jedničky se tady víc rozvíjely charaktery postav a některé dostaly více prostoru, což se mi moc líbilo. Zároveň mě moc překvapil a potěšil konec, který jsem rozhodně nečekala a zařadil se mezi moje oblíbené konce knih/sérií. No a na úplný konec - byla jsem velmi překvapená, když jsem na konci knihy našla obrovské dodatky, například o tom, jak funguje mezihvězdné cestování. Na nedostatek vysvětlení jsem si stěžovala už v jedničce a tady jsem ho konečně dostala. Sice mě trochu mrzí, že to nebylo alespoň zčásti zakomponováno už v příběhu, ale zase chápu, že někteří by nechtěli číst takové možná příliš odborné informace. Každopádně ale moje technické srdíčko zaplesalo.... celý text


Převorství u pomerančovníku

Převorství u pomerančovníku 2020, Samantha Shannon
5 z 5

Čtení téhle knihy jsem dlouho odkládala a vlastně ani nevím proč. Možná proto, že jsem slyšela názory ostatních, že se hodně pletou postavy a místa, což mě dělá problém skoro všude. Ale tady jsem ten problém kupodivu neměla. Ano, děj se odehrává na více místech, dokonce i na více kontinentech, ale postavy jsou napsané tak, že jsem si je nepletla (dobře, možná některé vedlejší mi trochu dělaly potíže) a vždycky jsem věděla, v které části světa jsem. K tomu pomohla i skvělá mapa. Co se týče příběhu, ten mě hodně překvapil. Hlavně tím, jak byl nepředvídatelný a plný nečekaných zvratů. Ani na chvíli jsem se nenudila. Ze začátku se na čtenáře vysype možná trochu moc informací, ale když tomu dáte čas, tak do sebe všechno zapadne. Postavy se nám tu různě míchají, cestují a setkávají a většina z nich jsou ženy. Což je super. Taky se mi tady moc líbila romantická linka, což se moc často nestává. Moc se mi líbilo zapojení draků, jen se nemůžu zbavit dojmů, že bohužel dost upozaděni. Sečteno a podtrženo, Převorství u pomerančovníku se mi moc líbilo, ať už nápadem, propracovanosti, nebo provedením. Doufám, že se autorka do tohoto světa někdy vrátí a třeba poodhalí nějaký příběh z minulosti.... celý text


Stříbrné město

Stříbrné město 2021, Radek Sterakdary Starý (p)
4 z 5

Na začátku se na čtenáře sesype trošku víc informací najednou, s čímž by někdo mohl trochu bojovat, obzvlášť pokud zapomíná jména (ehm, ehm - já ). Když jsem se ale zorientovala, tak už to jen svištělo. Máme tu celý originální fantasy svět - tedy, více světů, mezi kterými se dá cestovat. A ty světy mají zajímavou minulost, která nám je na začátku nastíněna a další střípky se pak dozvídáme v průběhu čtení. Dále tu máme Arilu - sympatickou hlavní hrdinku, se kterou jsem se po většinu času dokázala ztotožnit a bavilo mě sledovat, jak se postupně vyvíjí. Strašně mě bavilo objevování toho, jak vlastně v knize vlastně funguje božstvo - protože ani obyvatelé Aldolonu to úplně nevědí a je to tak trochu nastiňováno v průběhu. A doufám, že ve druhém díle se dozvím víc. Co musím určitě vyzdvihnout - čtivost a styl psaní. Ta knížka se čte opravdu sama, stránky ubíhají a najednou jste na konci. Největší z mála minusu, které jsem objevila, je pro mě asi předvídatelnost, protože jedno ze závěrečných odhalení jsem tušila asi od první třetiny knihy. Velmi příjemným bonusem bylo grafické zpracování knihy - nejen nádherná obálka, ale i ilustrace uvnitř. Je škoda, že knížka není více vidět, protože je to opravdu originální fantasy, které stojí za přečtení a já Arilu rozhodně doporučuji.... celý text