farys_books
komentáře u knih
Diabolik
S. J. Kincaid
Líbilo se mi to, a to hodně. Strašně mě zaujal už jen ten nápad, kdy existují lidé a pak tu jsou ti ostatní - např. diabolici - vytvoření pro lidi, aby sloužili.
Nemesis byla úžasnou hlavní postavou, sedlo mi její chování i myšlenkové pochody. Tyrus, jakožto druhá hlavnější postava, byl taky skvělý a hlavně nepředvídatelný, což dodávalo příběhu napětí.
Celkově se mi líbily situace, o kterých jsme četli, jelikož byly plné plánování, zrad a intrik.
V této knize mi ani nevadila romantická linka, naopak byla příjemným zpestřením a nebyla nijak přehnaná.
Jediné, co mi trochu chybělo, bylo více informací o světě a o tom, proč se stal takovým, jakým je v příběhu popisován.
Musím se ale přiznat, že nevím, jestli se pouštět do dalšího dílu, konec mi přišel takový dost uzavřený, že by ani pokračování mít nemusel.
Sedm rozchodů Amy a Craiga
Don Zolidis
Ačkoliv normálně contemporary moc nečtu, tahle knížka mě dost překvapila. Začala bych asi tím, že autor dokázal tak bravurně popsat všechny pocity a dojmy, že jsem do příběhu úplně zapadla a držel se mě od začátku až do konce.
Knížka mě ze začátku mátla svojí nechronologickou strukturou, ale to se zhruba v půlce vytratilo.
Co se týče postav, tak Craig, z jehož pohledu je kniha vyprávěna, mi dost přirostl k srdci a často jsem se s ním ztotožňovala. To bohužel neplatilo o postavě Amy, kterou jsem ráda neměla a většinou jsem nechápala její rozhodnutí a její chování.
No a konec? Tak ten mě zklamal, jelikož jsem od něj čekala víc, minimálně díky 'varování' na začátku. Knížka mi však pomohla ujasnit si pár myšlenek, mezi nimi například to, že bych nikdy nechtěla bydlet ve Státech.
Sny andělů a chimér
Laini Taylor
Ze začátku jsem měla pocit, jako bych četla nějakou úplně jinou knihu, než poslední díl Dcery kostí a dýmu... Ten pocit se mě držel docela dost dlouho, protože mi připadalo, že je knížka od úplně jiného autora, a špatně se mi četlo. Zhruba v půlce se to ale přehouplo do starých kolejí a už nastoupil zase známý pocit.
Příběh je úplně jinde, než co byl v první knize, tady je o dost komplikovanější a propletenější. Často mi přišlo, že mi něco nedochází, nebo že nechápu, co se vlastně stalo.
Co se týče vypravěčů, tak nám tady přibyla jedna hlavní postava - Eliza. Kapitoly s ní mě bohužel moc nebavily a dost často brzdily děj. Ostatním však nemám moc co vytknout a Ziri je stále mým oblíbencem.
Docela mě překvapilo, jak se celá kniha rozuzlila a jak skončila.
Star Wars - Ztracené hvězdy
Claudia Gray (p)
Bylo strašně super, číst si o událostech, které známe z filmů, ale tentokrát z jiného pohledu, často z pohledu příznivců Impéria. Plus si myslím, že tahle knížka je ideální pro někoho, kdo by chtěl s SW knížkami začínat.
Co se týče časového období, tak tu máme docela dost velký úsek - začátky našich dvou hrdinů, poté jejich výcvik na akademii, a pak známé bitvy - Yavin, Hoth, Endor a Jakku.
Celou dobu sledujeme osudy dvou hrdinů, kteří se znají od dětství a jejich snem je - alespoň zpočátku - sloužit Impériu. Velmi se mi líbilo, jak v knize byly zobrazeny proměny charakterů, a že byl vidět přerod Thanea od Imperiálního důstojníka k rebelovi. A také Cienina oddanost jejím slibům byla úžasně popsaná.
Co bych knize vytkla? Asi to, že mě občas trošku nudily některé pasáže. A také za trochu useklý konec, jelikož bych uvítala více informací o tom, co se s Cienou a Thanem stalo poté.
Jinak ale knížku hodnotím velmi kladně a jsem ráda, že jsem si ji konečně přečetla.
Devět dní
Zuzana Strachotová
Nebylo to špatné, ale bohužel to nebylo ani dobré. První část (něco přes 100 stran) mě vůbec nebavila, druhá byla o trochu lepší, i když ne o moc. Ale alespoň jsem se ke čtení nemusela nutit, jako v první části.
K postava jsem si nevytvořila žádný vztah, neměla jsem ráda ani Seru, ani Parkera. Vůbec by mi nevadilo, kdyby na konci zemřeli, dodalo by to knížce alespoň trochu šmrnc. Každopádně, milostná linka mi byla jasná už od začátku, takže takové klišé. Většina knížky byla předvídatelná, překvapená jsem byla tak jednou, maximálně dvakrát.
Co mi docela dost vadilo, byly kapitoly z pohledu obou hlavních protagonistů, které popisovaly to samé, bez nějakých informací navíc. Za mě to bylo zbytečné, uvítala bych místo toho spíše nějaké informace o světě, ve kterém se příběh odehrával, nebo o tom, jak vůbec vznikl.
Abych ale zmínila i něco pozitivního, tak závěr byl daleko lepší než všechny předešlé kapitoly, u něj jsem se ani nenudila.
Hříšní světci
Emily A. Duncan
Fuu, tohle byla jízda, od začátku až do konce.
Strašně moc se mi líbil už jenom ten námět a ruské prostředí. A i když byla kniha dost o náboženství, vůbec jí to neuškodilo.
Kniha mě párkrát dost překvapila a zarazila, byla celou dobu nepředvídatelná.
Co se týče hlavních postav, tak je miluju všechny tři plus i ty okolní. Nejvíc jsem měla ráda Naďu, společně se Serafínem.
Jedinou výtku mám tak trochu k českému překladu jmen, myslím si, že by bylo lepší nechat původní a nepřekládat je do češtiny. Protože třeba Malachiasz mi zní lépe, než Malachiáš. Ale to je jen můj osobní názor.
No a konec? Hned potřebuju další díl!
Dny krve a hvězdného třpytu
Laini Taylor
Druhý díl Dcery kostí a dýmu byl tak trochu vycpávkový, poněvadž se v něm skoro nic důležitého nedělo. Řekla bych, že něco významného pro děj se odehrálo na posledních pár stránkách, které byly opravdu super, na 5 hvězdiček. Škoda, že se v takovém duchu nenesla celá kniha. Ač byl druhý díl pouhou vycpávkou, tak se i tak četl dobře a rychle, dokonce mě to 'poklidné dění' i bavilo. Nicméně bych uvítala trochu víc interakce mezi postavami.
Co se týče postav, tak jsem si v tomhle díle hodně oblíbila Ziriho, kterého mám momentálně asi radši, než Akivu. No a samozřejmě Zuzana a Mik, to jsou zlatíčka. Jsem zvědavá na třetí díl a jak to celé dopadne.
Královnovrah
Sebastien de Castell
Královnovrah, stejně jako předchozí díly, je krásné fantasy dílo, které nám dává hodně myšlenek do života.
Konkrétně tahle knížka byla plná různorodých témat, nečekaných zvratů a intrik, bohužel ale obsahovala méně humoru, který mám u knih Sebastiena de Castella tak ráda.
Docela mě překvapila proměna Kellenovy osobnosti, tentokrát už se neštítí ani vražd (skoro) bez důvodu. Ale když si vzpomenu, jakým klučíkem byl Kellen v prvním díle, musím složit autorovi poklonu, jak bravurně dokázal Kellenovu změnu popsat.
Opět se mi líbilo, že kniha přímo nenavazovala na předchozí díl, což znamená, že jsem v hlavě nemusela lovit všelijaké drobnosti, které jsem mezitím zapomněla.
Těším se, až si přečtu další (a poslední) díl a jsem zvědavá, jak autor celou sérii ukončí.
Je to jinak, mami
Tamara Tainová
Knížka se mi četla celkem rychle a líbil se mi styl psaní, bohužel jsem však občas nesouhlasila s tím, co knížka říkala. Zřejmě je to tím, že originál vyšel už před deseti lety a od té doby se situace kolem LGBT lidí změnila a dnes jsme na tom o něco lépe.
Borise, jakožto hlavní postavu, jsem měla ráda, ještě víc se mi ale líbila Sofi. Je škoda, že tam nebylo více částí s ní.
Jinak se mi strašně moc líbil konec (i když mě možná taky trochu zaskočil), který dal knize reálný pocit.
Královna ničeho
Holly Black
Na tuhle knížku jsem se těšila a kupovala jsem ji hned jak vyšla. Měla jsem od ní docela velká očekávání, koneckonců Krutý princ i Podlý král byli super, tak by měla být i tahle knížka. A musím říct, že super byla. Četla se úplně jedním dechem, hotová jsem s ní byla za jeden den. Už u minulých dílů jsem psala, že se mi líbí spojení našeho světa s tím nadpřirozeným a hlavně vílí intriky. Těch tady také nebylo málo a hodně věcí mě docela překvapilo, když na ně došlo.
Jediné, co se mi už tolik nezdálo, byl vztah Jude a Cardana, přišel mi tady najednou z ničeho nic moc růžový a přeslazený. A pak ještě úplný konec mi připadal lehce uspěchaný a useklý. Ale jinak byla celá knížka top a já se k ní (a k celé sérii) rozhodně někdy vrátím.
Dcera kostí a dýmu
Laini Taylor
Tahle knížka mě dost příjemně překvapila.
Šla jsem do ní v podstatě bez očekávání a to se, myslím, vyplatilo. Celkově bych tuto knížku ale doporučila spíš mladším čtenářům.
Začátek byl sice trošičku pomalý a chvíli jsem se nemohla začíst, jakmile se ale děj rozjel, tak už jsem se čtením problém neměla. Dost často jsem si taky říkala, že nic nechápu, ale byla jsem na tom stejně jako hlavní hrdinka Karou. Později mě však začal více bavit příběh z minulosti - příběh Madrigal.
Jo a poslední detail - velmi se mi líbilo, že se většina knížky - ač byla napsána zahraniční autorkou - odehrává v našem hlavním městě.
Meta
Pavel Bareš
Meta je úžasná už jen tím, jak je reálná. A taky tím, že kdybyste nevěděli, že knihu napsal muž, tak to neuhodnete.
Celou knížku jsem přečetla v podstatě jedním dechem a řeknu vám, že to byla jízda. Hlavní hrdinka Lenka byla tak strašně reálná, jako kdyby opravdu existovala a já opravdu četla její život. A vůbec nehledím na to, že do knížky byli vpasováni superlidi, protože vůbec nebyli důležití. Ne. Důležité bylo totiž to, co se může stát i v opravdovém světě. I vám. A možná proto jsem měla při čtení často husí kůži. S Lenkou jsem soucítila a chtěla jsem, aby to s ní dopadlo dobře a až moc často jsem se přistihla při přemýšlení o tom, jak lehce může něco, co postihlo Lenku, postihnout i nás.
Konec tomu jen nasadil korunu, protože ano, tak to ve světě prostě chodí. Ti dobří jsou potrestáni a ti špatní také, ale o hodně méně, než by zasloužili.
No a nesmím zapomenout na příjemné rozptýlení ve formě úchylky na kachny, u toho jsem se vždycky musela smát.
Prostě, Metu si přečtěte. Dá vám toho hodně na přemýšlení.
Co to žere a kde to spí
Petr Heteša
Tohle bylo něco.
Upřímně? Do téhle knížky jsem šla naprosto bez očekávání. A celých 442 stran mě překvapovala, stále znovu a znovu.
Celý děj krásně ubíhá pod očima a knížka se čte skoro sama. Jako dobrý nápad musím určitě zmínit úseky nočního rádia, kterými byla celá kniha prokládaná. Dále taky jeden fun fact - asi tak ve čtvrtce kapitol nám jsou představeny postavy, které následně umřou. A to já můžu :D.
Hlavní hrdinka Moira mi byla od začátku sympatická svojí divokostí a nespoutaností. Další suprovou "postavou" byl Mozek - umělá inteligence, která řídí Terminál Sycango.
Hodně plusových bodů dávám za závěr, který mě totálně dostal a překvapil. Rozhodně by mi nevadil nějaký náhled na to, co se stalo po něm.
No a nemůžu nezmínit ani to, že celou knihu doprovází hodně nadávek, alkoholu, sexu a záhad.
Supernova
Marissa Meyer
Tenhle díl byl asi nejlepší z celé série a troufám si říct, že i nejlepším zakončením série, jaké jsem kdy četla. Tedy až na epilog, ten do toho nepočítám, ten se mi nelíbil a přišel mi trochu zbytečný a nedomyšlený.
Konečně tady dojde k tomu, že praskou tajné identity Novy i Adriana, i když trochu jiným způsobem, než jsem čekala. Obzvlášť s Novou. A když už jsme u ní, tak musím přiznat, že mi v tomhle díle lezla dost na nervy svým neustálým lpěním na Aceovi. Na druhou stranu, líbil se mi vnitřní boj, který v sobě sváděly její dvě identity - ta superhrdinská a ta padoušská.
Nakonec celá kniha vyústí ve velkou bitvu a vyřeší se tak epickým způsobem, že je vidět, že to autorka měla promyšlené už od začátku. Na rozdíl od jiných věcí, například to, co se co se odhalí v epilogu. Tahle záležitost mi přišla dost nedomyšlená a já jsem v ní viděla díry. A celkově se mi ten epilog nelíbil, nejen tímto odhalením.
Je to ale jen nepatrná část knihy, to důležité se odehrálo před tím a to bylo to hlavní. A krásné.
Výhled na hvězdy
Brandon Sanderson
Tak po konci téhle knihy jsem se rozhodla, že asi umřu, protože nevydržím čekat na další díl. Ne po tom, jak to skončilo.
Celou knížku jsem přečetla za jediný den, tak byla napínavá a čtivá. Celou dobu mě udržovala ve střehu a i přes trochu nudné politické pasáže, které se v knize občas vyskytly, jsem přelétla jedním dechem.
Bylo to tak odlišné od příběhu, který jsem poznali v prvním díle, něco úplně jiného. Ale v dobrém. Více jsme pochopili Spensiny schopnosti a dozvěděli jsme se i něco o fungování vesmíru. A že to bylo něco!
Opět tu nechyběly ani skvělé pasáže s M-Botem, který je prostě nejlepší, i když byl občas docela upozaděný.
Jediné, co mě dost mrzelo, bylo málo kapitol s Jorgenem a děním na planetě Detritus. Pevně doufám, že v dalším díle se toho dočkáme víc. A že se toho hlavně dočkáme co nejdřív, protože to čekání mě asi zabije, pokud mě tedy nezabil už ten epický konec!
Vzhůru k obloze
Brandon Sanderson
I po druhém přečtení si myslím, že tahle kniha je prostě pecka. Sice jsem si tentokrát všimla pár chyb a měla občas problém s hlavní hrdinkou, ale stejně převažují pozitiva. Jedna z nejlepších YA sci-fi, kterou jsem kdy četla.
A navíc tu máte mluvící vesmírnou loď s úchylkou na houby, kterou prostě budete milovat!
Spoutávač
Sebastien de Castell
Sérii Divotvůrce mám ráda už jen kvůli humoru autora, který mě vždy rozveselí. Taky se mi strašně moc líbí, že si nemusíte moc pamatovat předchozí díly, abyste mohli číst pokračování. A to, co byste si pamatovat měli, je vám nenápadně připomenuto.
I v tomhle díle se Kellen snaží přežít, tentokrát na vlastní pěst a bez svých přátel. V průběhu knihy mi tu dost chyběl Reichis, protože díky němu vždy kniha získala říz.
Na druhou stranu, líbil se mi Kellenův vývoj, jelikož se skoro celou knihu nemohl spolehnout na nikoho jiného než na sebe. Jeho postava udělala od prvního dílu opravdový pokrok. Také hlubší prozkoumávání černého stínu mě bavilo, i když tady by autor klidně mohl jít ještě víc do hloubky.
Každé srdce je bránou
Seanan McGuire
Dlouho jsem přemýšlela, jak tuhle knihu ohodnotit, protože jsem si stále nebyla jistá, jestli se mi líbila, nebo ne. Nakonec jsem došla k závěru, že ano, ale nebylo to nic extra. Snad půlku knihy jsem byla zmatená a stále jsem se neorientovala ve světech za branami, které autorka stvořila (a některé věci nechápu doteď). Strašně se mi však líbil jen samotný nápad - co se stane, když se děti ze svých dobrodružství vrátí zpět do normálního světa. Taky jsem ocenila lehkou morbidnost a temnotu celého příběhu, to bylo něco hezky netypického.
S postavami jsem neměla žádný problém, všechny byly napsány celkem uvěřitelně a dobře.
Přesto však největším mínusem knihy zůstává nějaké chybějící vysvětlení systému, světů, apod... A to nemluvím o celkem uspěchaném konci, který se stal prostě z ničeho nic.
Poslední z bohů
Rick Riordan
Krásné zakončení celé série, celá kniha je v podstatě nabitá akcí a nechybí ani navnadění na další sérii. Co se mi strašně líbí je to, že i v té nejvážnější chvíli si Percy dokáže z něčeho udělat srandu a pak už se všechno nezdá tak černé, jak to vypadalo předtím.
Teď budu opakovat to, co jsem napsala už k ostatním dílům, ale já prostě musím. Tahle série je prostě jedna z těch, které budou v mém srdci navždy mít místo, už jen díky krásně zpracované antické mytologii a díky postavám, které mám ráda a vzpomínám na ně. Tyhle knížky se čtoh skoro samy a to v jakémkoliv věku, každý si na nich něco najde. Takže pokud váháte nad čtením, tak váhat přestaňte a jděte do toho, stojí to za to.
Bitva o labyrint
Rick Riordan
Celý tenhle díl je jedna velká jízda, a to až taková, že jsem ho přečetla ani ne za den. Rozhodně nejlepší díl celé série, je nabitý akcí, ale nechybí tady ani ty ostatní důležité věci. Stránky vám prostě tak nějak ubíhají pod rukama, až najednou zjistíte, že je konec a že do konce série vám zbývá už jen jeden finální díl.
Vždycky se strašně těším na to, jaké další mýty a báje převede autor do současného života a ani tady jsem nebyla vůbec zklamaná. Moc mě tak baví a je vidět, že Rick Riordan to prostě umí.
Jo a na to, že ve mně normálně knihy nevyvolávají moc emocí, tak tady jich bylo docela dost, zvlášť poslední kapitola, u té jsem měla co dělat, abych se nezačala nahlas smát.