Každé srdce je bránou přehled

22.06.2024

Tahle kniha je vážně obrovská divnost, což by nutně nemuselo být na škodu, kdyby příběh dostal trošku víc prostoru. Tak promrhaný potenciál jsem už dlouho nečetla.
Svět, ve kterém je možné se skrytými dveřmi dostat někam jinam, někam, kde se cítíte jako doma, protože je to místo jak šité na míru vaší osobnosti. Ale ty jiné světy maj drsná pravidla a můžete výt vyhozeni zpět. A zařadit se zpět do této společnosti je těžké a někdy i nemožné. Jenže o celém světě se vlastně nedozvíte o nic víc, než jsem napsala v těch třech větách.
Ale kdybyste chtěli sázet na postavy, opět tvrdě narazíte, protože se klouže jen po povrchu toho jací jsou a jak moc prožívají to, že nemůžou být „doma“. I když se malé odchylky mezi charaktery našli, přeci jen když žijete mezi kostlivci nebo upíry, tak je to prostředí hodně jiné, než běhání po duze s jednorožci, ve výsledku se všechny postavy plácají na tom samém – smutek a zoufalství ze života v našem světě a neustálé hledání dveří.
Detektivní zápletka by byla fajn, kdyby se nevyřešila tím, že se padouch bude potřebovat vlastně pochlubit a přesvědčit ostatní, že jeho činy jsou správné dřív, než ho vůbec chytí a než se vůbec rozjede nějaké pátrání a shromažďování důkazů.
Další věc, co za mě skřípala, tak jsou hodně zvláštní rozhovory, které na mě působili nepřirozeně a kostrbatě, jako by se jimi autorka snažila ukázat, že je naprosto normální se bavit o čemkoliv. Což možná je, ale pozadí těch rozhovorů nemělo úplně kontext. Plusem není ani délka knihy, protože mít tak o sto víc, které by byli využity na prostředí nebo charaktery, hned by se kniha měla šanci dostat na nadprůměr v hodnocení. Takhle, jak je, je to opravdu dost o ničem.

14.01.2024

(SPOILER) Děti se občas úplně nevědomky ztratí, vlastně se dostanou do úplně jiných světů, kde pochopí svou vlastní podstatu. Když se ale vrátí zpět “domů, jsou jiné, poznamenané, pro rodiče a okolí dost často nemocné. Proto se rodiče uchylují k tomu, že pošlou své děti pryč. Do “internátní školy určené přímo pro tyto děti. Stejně tak se to stane i Nancy. Ocitá se v Domově pro nezvladatelné děti slečny Westové a teprve s jejím příchodem se začínají dít věci..

Uff, co tohle jako bylo? Ani po dočtení nechápu, co to vlastně mělo znamenat. Ještě, že ta kniha byla fakt krátká a nestrávila jsem s ní více jak dva dny. Absolutně nepochopitelný a nevysvětlený svět, nesympatické postavy, rádoby vtipné, mluvící úplně z cesty, “achající hlavní hrdinka. Pomoc! Maličko prozradím, že se v příběhu objevovaly i vraždy, naštěstí jsem alespoň toho pachatele neuhodla a byla alespoň trochu překvapená. Tohle je jedním slovem fantasmagorie a absolutně nestála za můj čas, pardon. V zahraničí má snad kniha i pokračování, možná se tam člověk dozví víc, ale mně stačilo. Děkuji. Nedoporučuji, asi nikomu..