farys_books komentáře u knih

Zřejmě se už budu opakovat, ale tohle já prostě můžu. Miluju tu řeckou mytologii propojenou s dnešním světem, miluju celkově ten nápad příběhu a miluju tuhle knížku. Můj druhý nejoblíbenější díl série, i když je tu pár velmi otravných postav, které moc nemusím (ahoj Thalie, ahoj Bianco...). Taky se tady ale poprvé objeví moje nejoblíbenější postava.
Možná, že na první pohled by vám mohlo přijít, že se děj v knížkách v podstatě opakuje (Tábor, výprava, poražení těch špatných), ale když se nad tím víc zamyslím, tak mi tento opakující se cyklus vůbec nevadí, protože v průběhu je každý jiný.

23.05.2020

Rick Riordan prostě umí psát.
Příběhy od něj jsou strašně čtivé, takže je nemůžete pomalu ani odložit. U Moře nestvůr tomu není jinak, knihu jsem v podstatě zhltla za dva dny. U všech knížek o Percym strašně obdivuju to, jak autor dokáže propojit antický svět s tím naším moderním. A to mě strašně baví. Například Hermés se svými dvěma hady ala telefon. Nebo celá myšlenka o Bermudském trojúhelníku je skvělá. Prostě, na celou tuto sérii vzpomínám s nostalgií.
PS: pokud jste viděli film, tak se nenechte odradit - vůbec není podle knížky. Prostě předstírejme, že neexistuje, ano?

1 23.05.2020

Percyho jsem četla už před pár lety a letos jsem dostala chuť rereading.
Tahle série prostě patří mezi mé srdcovky, takže rozhodně nehodnotím záporně. Jediné, co mě zarazilo a musím to tady zmínit, je věk hrdinů. Z prvního čtení jsem si to nepamatovala, ale teď jsem hnedka na první stránce zjistila, že jim je dvanáct. Ano, slyšíte správně. Vím, že je to young adult, ale tohle bylo trošku moc i na mě a věci, které Percy a Annabeth zažili mi prostě přišly příliš dobré, než aby je dokázaly dvanáctileté děti.
Co však musím opravdu moc vyzdvihnout je um Ricka Riordana krásně začlenit antickou mytologii do novodobého světa. Starověké Řecko a Řím, to já totiž můžu ♡

1 18.05.2020

Příběh o Raven a jejích přátelích pokračuje i ve druhé knížce, Městu zrady. Tento díl nebyl vůbec horší, než ten první, možná byl naopak o chloupek lepší.
Od "pouhé" školy a lyžařského zájezdu se posouváme až k nebezpečným situacím, útěku a rebelii. Raven se tu chová vyspěleji, než v jedničce (i když někdy jí to teda trochu ujede), takže jsem ní, ani s jinou postavou, víceméně neměla žádný problém.
Knížka sice obsahuje trochu ohrané situace, já je ale chápu, protože tak to prostě je i v našem světě (mám na mysli scény typu rodič-dítě a hádky o vzájemné bezpečí) a kdyby to bylo jinak, tak to nevyzní reálně.
Co mě však trochu mrzí, je konec knížky, který mi přišel v podstatě utnutý skokem v čase, ve kterém jsme se toho moc nedozvěděli o osudu dalších postav, jen o Raven.
Jinak se mi ale knížka četla moc pěkně, je napsána příjemným jazykem a stránky rychle ubíhají před očima.

1 13.05.2020

Dlouho jsem přemýšlela, jak mám tenhle příspěvek sepsat, protože jsem z téhle knížky nebyla úplně nadšená.
Svět, ve kterém se celý příběh odehrává, se mi dost líbil, jenže bohužel jsme se o něm moc nedozvěděli, jen o způsobu vládnutí. Ale o částích jako takových jen málo, hlavně o Eonii, ve které bych teda rozhodně žít nechtěla...
Docela dost mi vadilo přeskakování od ich-formy Keralie k er-formě ostatních pěti (ano, pěti!) pohledů. Romantická linka mi přišla v podstatě vzešlá z ničeho, tím spíš když si uvědomíme, že celý děj je mapou asi jen (teď nevím přesně) čtyř dnů.
Celkově jsem se také nemohla do knihy začíst, měla jsem pocit, že na prvních 150 stránkách se nic nedělo (ano, vím, že se tam něco dělo, ale mně to prostě tak nepřišlo).
Co však musím přičíst k dobru je to, že jsem neměla problém s žádnou postavou, a to ani s Keralií, o které jsem si na začátku myslela, že to bude pěkná mrcha.

3 11.05.2020

Já na strašidelné příběhy moc nejsem, ale tohle byla pecka.
Od této knížky jsem neměla žádné očekávání, vlastně jsem jenom věděla, že tam někdo zmizí. To by z názvu nikdo nepoznal, že? A musím říct, že jsem byla dost překvapená, a to v tom nejlepším smyslu. Knížka vám dá plno napětí a strachu, a já opravdu nedoporučuju číst tuhle knížku v noci, potmě, sama v pokoji. Mohli byste pak mít problém usnout, jako jsem to měla já.
Ale každopádně, knihu hodnotím velmi pozitivně, přečetla jsem ji v podstatě za dva večery, jak mě bavila, víc k ní pomalu ani nemám co říct ♡. Snad jenom to, že ji rozhodně doporučuji.

4 28.04.2020

Nějakou pořádnou sci-fi už jsem nečetla hodně dlouho, takže to pro mě bylo jako znovuobjevování tohohle žánru.
Knížka celkově se příjemně a rychle četla, jen musím podotknout, že po akčním začátku se pak docela dlouhou dobu nic nedělo. Jak jsem ale již říkala, knížka se četla dobře i tak, takže ta nudnější část byla brzy za mnou.
Knížka žánrem sci-fi, obsahuje ale taky prvky detektivky a hororu. První zmíněné tedy moc nemusím, ale zjistila jsem, že ty hororové prvky mi tam docela sedly.
Dost se mi líbilo, jak se tady všeobecně řešily technické věci kolem vesmírných lodí a tak podobně, hlavně pak to, že autor (autoři) nikdy nezapomněl zmínit účinky různých gravitací a zrychlení.
Z postav mi nejvíce sedl asi Holden, druhou hlavní postavu - Millera - jsem zase až tolik nemusela. Největší zlatíčko však byl Amos.
Konec jsem sice čekala trochu jiný, ale s tímhle se taky dokážu spokojit, a doufám, že si někdy v budoucnu najdu čas i na další díly.

4 22.04.2020

Tak nějak nevím, co si mám o knížce myslet.
Strašně se mi líbil nápad příběhu - co se stalo s těmi nevlastními sestrami poté, co se Popelka stala královnou? Ale bohužel, knížka moc nenaplnila má očekávání.
Začala bych asi tím, že mi přišlo, že se skoro celou polovinu knihy nic nedělo (až na kapitoly se Šancí - ty byly super). Naopak na posledních stránkách knihy se toho stalo strašně moc a celý závěr mi přišel takový uspěchaný a odbitý.
Často jsem taky měla pocit, že chci uškrtit Isabelle, nebo kohokoliv jiného, kdo zrovna byl na scéně.
Další věcí, kterou bych zmínila, jsou kapitoly. Téměř vždy byla kapitola na maximálně 3 stránky. Ze začátku mi to přišlo v pohodě, ale ke konci mě to začalo štvát, protože byl příběh 'useknutý' v nejlepším a konec kapitoly se snažil nabudit dramatický dojem. U mě to tedy moc neuspělo...
I přes tyto a další věci (jako byly například některé nelogičnosti) si mě však dost získal hlavně ten nápad a postava Šance. Ten byl mojí nejoblíbenější postavou a uměla bych si představit jakési 'pokračování' právě o něm a jeho družině.
A celkově se mi kniha četla dobře, stránky ubíhaly celkem rychle. Za mě tedy průměr.

2 22.04.2020

Tohle byla moje první zkušenost s komiksy (když nepočítám Čtyřlístek, který jsem jako malá dost žrala). No a myslím si, že můžu říct: Za mě dobrý. Jsem ráda, že jsem si jako svou prvotinu vybrala právě Syna Dathomiru, protože jsem si jednak chtěla rozšířit obzory a druhak - ta kniha má opravdu moc moc krásné kresby. Čtení mi trvalo déle než jsem čekala právě kvůli nim, často jsem po otočení stránky jen koukala na to umělecké dílo a zkoumala každý detail.
Abych tady ale jen nemluvila o grafickém provedení, tak i něco málo k příběhu. Kniha je rozdělena na dvě části, jedna se odehrává ještě před Epizodou 1, druhá se odehrává za Klonových válek. Oba příběhy pro mě byly poutavé, zvláště pak ten druhý, který úzce souvisí s dějem poslední série seriálu The Clone wars.
Celkově mám tedy z knihy velmi kladný pocit a rozhodně se k ní minimálně jednou vrátím, abych se znova mohla pokochat těmi krásnými kresbami.

1 22.04.2020

Příběh Miy pokračuje a opět tu máme dvě časové roviny, takže to, co se stalo po konci první knihy, se dozvídáme až průběžně v rámci první části knihy. To se mi na knížce líbilo - tentokrát víc než u jedničky, tam mě tolik nezajímalo, co bylo předtím.
Opět mě moc bavil pan Laskavý, teď se k němu přidala i Zatmění, jejich hádky byly legendární.

Nechci se moc rozepisovat o ději, abych ho náhodou někomu neprozradila, ale musím říct, že se mi tentokrát líbila i romantická linka a její vývoj. No a ten konec knihy? Pan Kristoff opět ukázal, že je Mistr.

No a v neposlední řadě, celá kniha se opět odehrává (nečekaně :D) v tom samém krásném světě, který je inspirovaný starověkým Římem. A to já můžu. ♡

2 22.04.2020

No... Na knížku jsem se hodně těšila, ale bohužel tak úplně nesplnila moje očekávání...
Tak začneme tím pozitivním. Už na prvních stránkách mě okouzlil svět, ve kterém se celý příběh očekává. Protože starověký Řím, to je moje gusto. Také námět příběhu byl dobrý (i když se nám tady v poslední době množí nájemní vrahové). No a v poslední řadě - suprové byly hlášky Pana Laskavého.
Teď ale k těm negativním věcem. Vím, že jsme na začátku byli varováni, že je příběh napsán bez zábran. A s krví a podobnými věcmi já normálně nemívám problém. Tady mi ale vadily až příliš popisované a přeháněné sexuální scény. Poprvé se mi tak stalo, že jsem třeba stránku nebo dvě přeskočila. No a příběh mi tak nějak pomalu utíkal a necítila jsem při něm takový ten pocit, že musím hned číst dál.
Takže suma sumárum: Na pět hvězdiček to u mě tahle kniha nedotáhla, ale docela mě zajímá, jak se Miin příběh vyvine dál, takže si další díl určitě přečtu.

22.04.2020

Na knížku jsem se hodně těšila, už jenom proto, že je to standalone. Jenže paradoxně právě to tomu lehce uškodilo. V knížce se toho totiž na můj vkus dělo až moc, a ač mám radši jednodílové knihy, tak tuhle bych klidně rozdělila do duologie. Nebo zkrátila dlouhé nudné pasáže, které se tam občas vyskytovaly.
Jinak jsem s příběhem neměla moc problém, už nápad mi přišel hodně zajímavý. Postavy byly příjemně napsané a žádná mi nijak extra nevadila (na druhou stranu, žádná mě ani nijak neoslnila).
Ve stínu hvozdu zkrátka hodnotím jako lehce nadprůměrnou fantasy.

22.04.2020

Od téhle knížky jsem toho moc nečekala, protože seriál Rebels mi přišel takový průměrný. Byla jsem ale dost příjemně překvapena, protože v knížce bylo hodně zajímavé akce, prokládané Kananovými vtipnými hláškami, napětí no a i trochu té romantiky. Té ale opravdu jen malilinko.
Co je však taky důležité - knížka se četla skoro sama, díky krátkým kapitolám a taky díky stylu, který mně osobně dost sedl.
Knížku bych doporučila nejen skalním fanouškům Star wars, ale i začátečníkům, kteří by do tohoto světa chtěli zkusit více proniknout.

1 22.04.2020

Kronovy děti mi sice daly víc zabrat, ale nebyly o nic horší, než jednička.
Jakože... Nechci se tady moc rozepisovat, protože se znám a vyspoilerovala bych i jedničku, i dvojku :D, tak to vezmu jenom zkrátka.
Děti skoro bezprostředně navazují na Projekt a odehrávají se za velmi krátkou dobu. Konečne se setkají mé dvě oblíbené postavy (a tím myslím nejen to, že jedna bude sledovat druhou, ale i to, že se "spřátelí"). Hodně postav taky umře. A konec vás nechá v naprostém hladu po třetím dílu.

1 22.04.2020

Upřímně? Takovouhle pecku jsem nečekala. Už jen tím, že knížka byla zasazena do postapokalyptické budoucnosti, u mě získala body navíc.
Ze začátku jsem měla trochu problémy s orientací v čase a všech informacích, to se však časem (téměř) úplně ztratilo. Po prvních několika stránkách jsem byla vtažena do děje, který mě tak ohromil, že jsem musela stále číst. A když jsem zrovna nečetla, tak jsem na příběh alespoň myslela.
Knížka mě dost často nečekaně překvapila, obzvláště tedy konec, po kterém jsem nevěděla, jestli se mám smát, brečet, nebo jen slepě koukat do zdi. Takže jo, Projekt Kronos si všichni přečtěte.

5 22.04.2020

Druhému dílu jsem dlouho odolávala, až jsem si ho nakonec stejně koupila a přečetla za pár dní.
Knížka překypuje napětím a intrikami od začátku do konce, kde na vás čeká docela překvapivý zvrat, který jsem rozhodně nečekala. Po dočtení poslední stránky jsem chvíli jenom zírala do prázdna a zpracovávala celý tento zážitek.

Jude mi možná byla více sympatičtější v prvním díle, vynahradil mi to však Cardan, který svou korunovací rychle dospěl. Co se týče prostředí, hodně se mi líbilo, že jsme byli na chvíli zavedeni pod mořskou hladinu.
Ve třetím díle bych možná ocenila více akce ve smyslu boje spíš než intriky. Na trojku se ale hodně těším a v duchu počítám dny do jejího vydání.

3 22.04.2020

Na Zjizveného krále jsem se dost těšila, protože se mi zatím všechny knihy od Leigh Bardugo líbily. Asi jsem však měla příliš vysoké očekávání, protože to prostě nebylo ono... V Griše byl Nikolaj mojí nejoblíbenější postavou, tady tomu nebylo jinak. Víc jsem si však oblíbila Zoju, kterou jsem předtím moc nemusela.
Když se však podívám na druhou stranu, tak Ninu jsem neměla ráda ani v Šesti vranách a bohužel ani tady. Celá její linka mi v knize přišla lehce zbytečná a odváděla mě od hlavního děje, když to zrovna bylo napínavé.
Celkově však knihu hodnotím pozitivně a doufám, že v druhém díle se vše ještě rozvine (a Ninina linka se propojí s ostatními)

2 22.04.2020

Tohle bylo něco...
Ten nápad, to provedení... Tak nějak nenacházím slova. Knížka velmi reálně zobrazuje to, co by se stalo, kdyby měl nastat konec světa a lidé znali jeho přesný datum a čas. Tak, jak nám to celé autor vylíčil, si to dovedu dost dobře představit.
Sice přesně víte, jak celá knížka skončí, i přes to jsem si tak strašně přála, aby se na poslední chvíli stal zázrak. Jenže to by nebylo ono... To, jakým způsobem dokázal autor zobrazit emoce jak celé populace, tak i ztracených jedinců, to je prostě neuvěřitelné. Takovéhle emoce ve mně už dlouho žádná kniha nevyvolala.
Nevím, co víc ještě dokážu napsat, snad už jen doporučení: Tohle byste si opravdu měli přečíst, příběh je aktuální zvlášť v dnešní divoké době.

2 22.04.2020