Ve stínu Hvozdu

14.02.2024

Agnieszka a její láska k domovu a lidem. Z počátku mi trvalo se začíst, ale od výběru čaroděje Draka/Sarkana, který byl jasný již z anotace, se to naštěstí stále zlepšovalo, a i přes obavu, aby Nieska nebyla dlouho zavřená pouze ve věži, střídala akce akci a následně protireakci Hvozdu. Zaujal mě důvod, proč si Drak každých 10let vybíral jednu z dívek. Oceňuji popis přírody, monster, svedených bitev...., i když mrtvých bylo na můj vkus až moc a některých jsem vážně litovala. Líbilo se mi přátelství s Kasiou, které bylo v dobrém, ale hlavně i v tom zlém, a to i přes obnaženou vzájemnou závist. Nieska se mi celkově jako hlavní hrdinka zamlouvala, protože dokonalost se přeceňuje a její nemotornost a neupravenost mě bavila. 4,5*

08.02.2024

překvapivě hodně příjemné fantasy, které odráží problémy z reality, přiměřená romantická linka, barvité popisy, postavy příjemné, chování očekávané ale přesto napínávé a čtivé. pro mne rovnováha mezi realitou a fantasy v naprosto brilantním podání. je zde mnoho témat, o kterých můžete po přečtení dále přemýšlet. není to jen pohádka, není to jen romantika, nejsou to jen boje a kouzla. Mě se to líbilo a určitě to mohu doporučit.

07.02.2024

Musím říct, že od začátku měla kniha nádherně zvláštní vypravování, které mě okamžitě upoutalo. Zhruba v půlce knihy jsem však měla docela problém se do příběhu opravdu ponořit. Po přečtení můžu říct, že téma i pointa příběhu jsou skvěle propracované a poměrně dotažené, ale některé věci se mi zdály dělané na půl plynu.
Největší problém jsem asi měla s nedostatečnou hloubkou charakterů. V příběhu bylo poměrně málo hlavních postav, takže autorka mohla nechat trochu víc prostoru jejich psychologii. Kvůli tomu jsem s nimi nedokázala plně soucítit a jejich motivace mi přišla poněkud prvoplánová. I s ohledem na ich formu bych čekala, že se mi bude lépe sledovat vývoj hlavní hrdinky, ale i navzdory necelým 500 stranám jsem prostě některé její počínání nemohla pochopit a jenom těžko bych ji teď mohla dobře charakterizovat. Stejně tak mi romantická linka připadala skoro bez vývoje. Nevím, Agnieszka neměla moc příležitostí opravdu navázat pouto a celé to bylo na mě až moc podezřelé. To ani trochu neměla zábrany navázat vztah s člověkem, který jí celou dobu nadával? To se na ní ani trochu nepodepsalo, jak ji každý viděl, jak s ní jednal? Přesně tahle hloubka mi chyběla, a pak už postava ztrácí svou věrohodnost.
Jinak musím ocenit autorčin jazyk a užívání krásných metafor při popisech krajiny, uchopení slovanské mytologie a především popis morálky společnosti v zapadlé vesnici (třebaže jsem zrovna tohle neměli možnost sledovat příliš dlouho). Knihu určitě doporučuji a chystám se na její mladší dílo V zajetí zimy.

01.02.2024

(SPOILER) Nevím co si o tomto díle myslet. A ani moc co napsat. Knihu jsem dočetla před pěti minutami, takže ji mám ještě plnou hlavu. Přesto po mě příběh jen tak klouzal,aniž by zanechala hlubší dojem. Jako není špatný, literární zpracování je také na dobré úrovni. (Tedy kromě věčně buranskych proslovů od Sarkana směrem k hlavní hrdince, to mi opravdu lezlo krkem) a taky tedy polský názvy a jména mě osobně nevyhovují.
Svět i motivy konání jednotlivých postav jsou uvěřitelné. Přesto přes šměřování k epické bitvě a rozuzlení příběhu v srdci hvozdu (což jsem očekávala) tomu něco chybí. (..... navrátí se k věži a co se stalo s 6 tisíci mrtvými vojáky rozsekanými všude kolem??!!....)
Ano. Nejsem cílovka, ale toto není typické YA kniha. Romantická linka mi úplně stačila. Ne, že bych si ji jinde neužila víc. Ale čeho je moc, toho je příliš (že, Armentroutová), takze rozhodně nečekejte popisy žhavých scén, ani žhavých pohledů, ani nadsamců, ani popisu pánského vybavení na deset stran.
Když se nad tím víc zamýšlím, vyvolá to ve mě vzpomínky na Soneu.
Shrnuto podtrženo, četla jsem daleko víc horších, ale i víc lepších fantasy. Přesto mohu knihu s čistým svědomím doporučit.

21.01.2024

Tohle mi moc nesedlo. Byla to má první přečtená fantasy kniha. Styl psaní skvělý, ale na mě až příliš temné a hlavní hrdinka mi úplně sympatická nebyla a prodělala pro mě ne moc uvěřitelný přerod. Z nezkušené dívenky se zničehonic stala zkušená a sebevědomá žena, co se vyzná ve všem, včetně kouzlení a sexu. Moc jsem to autorce nevěřila.

21.01.2024

(SPOILER) Úžasná kniha! Styl psaní paní Novikové je tak poutavý! Nádherné popisy okolí, ale hlavně kouzel. Nejvíce se mi líbili pasáže s popisy, kdy Agnieszka kouzlí s Drakem.
Byla jsem docela naštvaná, když Agnieszka na ⅕ knihy odjela do města bez Draka a tyto kouzelné popisy na chvíli zmizely, ale i vývoj děje ve městě, kde se Agnieszka stává plnohodnotnou čarodějkou, poznává Aloszu a kouzlení jí jde úplně instinktivně (ona se nepotřebuje učit kouzlit, ona má magii v sobě) je nakonec velice zajímavý.
Taky jsem byla na Sarkana naštvaná, že Agnieszce neustále nadával do hus a zpočátku nechtěl respektovat její způsob kouzlení. A pak přišla jejich první romantická scéna a Drak jí řekl jen "Zmiz" a nadále jí zase nadával do hus a oba dělali, jako že se nic nestalo. Dokonce, i když Agnieszka Drakovi zachránila život, tak se na ni zase jen naštval. Tahle Drakova vlastnost mě opravdu štvala, ale o to víc jsem chtěla číst dál, abych se dozvěděla, jestli se jeho přístup změní. Opravdu bych chtěla některé pasáže v knížce vidět i z Drakova pohledu, jak to doopravdy prožíval on.
Agnieszka se ho ze začátku dokonce bála a když ji učil kouzla, tak si myslela, že jí ubližuje, ale když Drak odjel a ona musela sama pomocí kouzel zachránit vesnici, tak pochopí, že magie je krásná a užitečná.
Taky se mi moc líbilo, jak je celou knihou propleteno hluboké přátelství Agnieszky s Kasiou. Na začátku musí překonat pár překážek v podobě závisti, ale pak se Agnieszka bezhlavě vrhne do Hvozdu Kasiu zachránit a vše je odpuštěno.
Celou knihou se dokonale snoubí Agnieszcin soucit, tvrdohlavost a vrozený talent na magii s Drakovým rozumem a pragmatičností.
A nakonec Hvozd, úplně jiný druh nepřítele, než ve většině knížkách, tak dokonale promyšlený a popsaný, moc se mi líbí i Agniszcino vnímání Hvozdu.
Je to opravdu nádherná kniha plná překvapivých rozuzlení a se silnou hlavní hrdinkou, která projde obrovským vývojem. Knížka vás vtáhne do děje už na první stránce a nepustí vás, protože se toho děje tolik...

Nebudu hodnotit, protože jsem knížku nedočetla. Skončila jsem na 150 straně a i těch 150 stran se na mě straně táhlo a nebylo tam nic co by mě zajímalo natolik, abych to dočetla do konce.

12.08.2023

Po dlouhé době jsem se rozhodla dát šanci spisovatelskému umění Naomi Novikové a jsem ráda, že jsem to udělala. Její styl psaní, vyjadřování a stylistiky je na úrovni, která v dnešních fantasy knihách není samozřejmostí a opravdu vyniká. Těší mě, že jsem si přečetla po delší době fantasy příběh někoho, kdo umí psát.

Cením odkazy na mytologii, folklór a pohádky, vše je umně zakomponované do autorčiných vlastních představ, takže mě její svět zaujal a svým způsobem pohltil. Asociace a popisy působení magie a energií jsem si užívala a nechávala se jimi unášet ve směru vyprávění, přestože uznávám, že pro někoho jich může být přehršel. Nikoliv však pro mne; opětovně musím vyzdvihnout Novikové talent vyjádřit zamýšlenou podstatu.

Příběh je komorní, Agniezska je pro mne sympatickou hlavní protagonistkou a vedlejší postavy dějství směle obohacují. Osobně bych knihu neřadila do fantasy pro děti ani YA literatury.

Jediné, co působí jako YA prvek je romantická linka, která je napsaná zejména zpočátku velmi neuměle a hrubě, přesně v duchu toho, s čím jsem se v YA doposud setkala.

To mě mrzí a jedná se o, z mého pohledu, opravdu jedinou kaňku na překrásné tapiserii. Jako by autorka nutila postavy hrát si na něco, co nejsou. Jestli mi něco v klasických YA romantických linkách chybí, tak je to respekt a vzájemná úcta jedné bytosti k druhé. Přitom vůbec nebylo zapotřebí postavy takto srážet, v závěru knihy je znát, jak se navzájem doplňují a vyvažují. :)

11.08.2023

"Vy vesničanky jste na začátku všechny víceméně stejně protivné, ale ty se projevuješ jako vskutku pozoruhodný příklad neschopnosti."

Knihy Naomi Novik poznáte okamžitě, její styl je zcela jedinečný a barevný. Autorka používá asociace ve velkém, takže na čtenáře chrlí spoustu detailů horem dolem. Jenže na příběh to působí místy rušivě až chaoticky.
V žádném případě netvrdím, že je kniha špatná. Je nevšední, bohatá po obsahové i jazykové stránce, s napínavými, akčními scénami a hlubším poselstvím... Jen mě zkrátka moc nebavila.
Kámen úrazu vidím především v hlavních postavách, ke kterým jsem si vůbec nevytvořila vztah.
Násilně tlačená romantická linka mi přišla zbytečná. Kde se vzaly vzájemné sympatie Draka a Agnieszky, to mi uniklo.
Jak jsem ze série Scholomancie nadšená, tak Ve stínu Hvozdu ve mě zanechává poněkud rozporuplné pocity.

01.08.2023

Já nevím. V young adult fantasy literatuře rozhodně vyčnívající kniha. Jazyk i představivost autorky jsou obdivuhodné, příběh byl skvěle vystavěn, byl napínavý, logický i poučný. Takto, když to vyjmenovávám by to měla být dokonalost. I přes to jsem měla problém se s knížkou sžít, některé pasáže byly až moc prostoupeny popisem kouzel, hlavní hrdinové mi k srdci moc nepřirostli a zlo jež mělo stát proti nim, mi také husí kůži nepřivodilo. A ano, ačkoliv romantické linky moc nevyhledávám, zde to působilo nedotaženě. Tolik času dva hrdinové trávili spolu, ale nějak extrémně hluboké spojení jsem mezi nimi nepocítila a vlastně celou knihu jen přemýšlela, že mi to tam hrozně chybí, protože od začátku to k tomu směřovalo. Ale zkusím i další knihy autorky.

Bylo to krásné a bylo toho dost, pravil kdysi klasik. Parafrázovala bych spíše "bylo to zajímavé (alespoň zpočátku) a na mě toho bylo příliš".
Naomi Novikovou jsem poznala kdysi dávno jako autorku dračí pentalogie z dob napoleonských válek a podobně jako mí synové, příběhy Temeraira jsem milovala. Od té doby jsem její dílo nesledovala, takže Hvozd je pro mě šok.
Mám za sebou poměrně hodně knih tohoto typu, ale tady jsem byla zahlcena natolik, že má představivost nestíhala až kolabovala. Chyba je určitě ve mně, nejsem vůbec cílová skupina, přesto - nebo právě proto - si dovolím připojit se ke komentáři puczmeloun. Shodla bych se s ním téměř ve všem, včetně jazykové stránky příběhu; ta mi ovšem vadí nejméně, resp. ta mě (na rozdíl od ostatních připomínek) pouze překvapila.
Teď jsem ovšem tuze zvědavá, jak se s knihou popasují naši náctiletí čtenáři.
A sama za sebe doufám, že série Scholomancie, na kterou se chystám, bude pro mě uvěřitelnější a přijatelnější.

"Měla jsem pocit, že Přivolání se o samotě vlastně ani sesílat nemělo; jako by pravda nic neznamenala, pokud u sebe nemáte někoho, s kým ji můžete sdílet - pokud za vámi někdo nepřijde a nepopřeje vám sluchu, můžete křičením pravdy strávit klidně celý život."

29.06.2023

Jednim slovem WAU. Tohle byla jizda od zacatku do konce. Uvitala bych klidne trochu vic te romanticke linky. Knizku radim mezi sve oblibence!

07.05.2023

Drak je čaroděj žijící ve věži, který chrání údolí obydlené lidmi před temnou silou vycházející z Hvozdu. Každých 10 let si za to bere jednu dívku, aby mu sloužila. Dívky sice nezabíjí, ale nikdo neví co s nimi dělá, protože žádná z nich se již zpět do rodného údolí nevrací a odchází do světa. Teď všichni předpokládají, že si Drak příjde pro Kasiu, která je krásná, šikovná, statečná. Její nejlepší kamarádka Agnieszka to špatně nese, ale Drak všechny překvapí.
Kniha má skoro 500 stran, ale přesto se mi nezdála dlouhá, nenacházela jsem v ní hluchá místa a jen ji hltala. Moc se mi líbilo kouzlení, která vycházelo spíš ze spontánnosti než z ustálených kouzel. Super bylo společné kouzlení dívky s Drakem, kdy se jejich kouzla navzájem doplňovala.
Velmi příjemná fantasy, kterou mohu všem milovníkům tohoto žánru jen doporučit.

24.04.2023

V úvodu na mě moc kouzel a postupů, jak používat magii. Doufám, že všichni milovníci fantazy knih si uvědomují, že s magií v reálném světě si není možné zahrávat. Také obálky nejsou povedené, ale tím moje výhrady končí.
Co autorka vyloženě umí, jsou akční scény. Když došlo na výpravu do Hvozdu za účelem osvobození královny, kniha nešla odložit. Podobně při bojích v královském městě i na Věži. V tomto směru má kniha několik vystupňovaných vrcholů a výborně vybudovaný příběh. Naprosto hrůzný je motiv nekončících běd. Zajímavé, že tady je tím "peklem" Srdcestrom, a ve Smrtícím vzdělání Chřtán. Jsem zvědavá, zda na podobný obraz narazím i v dalších knihách autorky. Výborně napsaná fantazy to ale bezesporu je.

18.04.2023

Krásně vystavěný fantasy svět, napínavý bojem a magii.
I když to tak nevypadá, kniha je prakticky o záchraně přírody.
Doporučuji holkám i klukům.

17.04.2023

Moje druhá kniha od této autorky a jsem znovu uchvácena skvěle promyšleným a napsaným příběhem. Hlavní postavy mi přirostly k srdci, hlavně Agnieszka.
Milovníci fantasy by si od Naomi rozhodně měli nějakou knihu přečíst.

05.03.2023

Já to prostě Naomi žeru i s navijákem. Tentokrát opět skvěle vystavený svět, živoucí postavy od malého princátka, přes všechny čaroděje, rychtáře, vojáky až po hlavní hrdiny. Drak a Agnieszka mě neskutečně bavili. A celé vyústění příběhu pro mě bylo překvapivé a originální. Snesla bych ještě jednu kapitolu jen pro ukojení romantické části mé čtenářské duše, ale i tak to bylo krásné. Pokud budete chtít najdete v knize i velké poselství o nesmyslnosti válek a mnoho dalšího... nebo si jen užijete příjemnou fantasy. Přečetla jsem ve dvou dnech. Líbilo se mi asi mnohem víc než V zajetí zimy, i když to bylo také víc než dobré. Naomi zařazuji ke svým oblíbeným autorům a brzy sáhnu po některé z jejich dalších knih. Chlapi z ní asi tak nadšení nebudou, ale kdo ví...

26.02.2023

(SPOILER) Po knize V zajetí zimy se jedná o další skvělou záležitost. Podle prvních odstavců (a taky anotace) jsem čekala retelling Krásky a zvířete, ale příběh kličkoval a uhnul úplně jinam. Jednalo se o originální, chytré vyprávění, které mě mnohokrát překvapilo a moc se mi líbilo.
Obálka mi bohužel nepřijde moc šťastná, vlastně se k obsahu ani moc nehodí. Hvozd sice obsahoval temné zlo, ale byl zelený a zlo spíše shnilé a nakažlivé než vyloženě černé.
Tím ale veškeré výhrady končí. Postavy? Lahůdka. Popudlivý, přezíravý Drak, milovník krásy, ale zároveň mocný čaroděj s velkou dávkou zdravého selského rozumu. Agnieszka silná ženská hrdinka, která nevyvádí a nedělá žádné scény, přesto si dokáže v důležitých záležitostech prosadit svou (a hlavně přesvědčit Draka o svých schopnostech). Přiznám se, že v případě Kasii jsem čekala zradu. Všichni měli barvy a charaktery od krále až po malé vesnické děti.
Krásný bohatý jazyk včetně malebných popisů, které mne vtáhly do fantastické země (nějak jsem tam neviděla ani Polsko, ani Rusko, naštěstí), tudíž se sluší ocenit i překlad a redaktorskou práci nakladatelství. Sice Host, ale tentokrát se překonali.
Asi nejsilnější složkou pro mě byl děj. Nejdřív jsem nedokázala vymyslet, o co budou postavy usilovat, až se jejich cíl ukázal se syrovou otevřeností. Intriky na královském dvoře mě děsily snad ještě víc než sebevražedná výprava do Hvozdu. Bitva o věž byla epická a ničivá, mé srdce pacifisty při ní zaplakalo. Nakonec jsem se začala obávat, zda v příběhu nepůjde o hodně starověký strach lidstva z rozsáhlých a hlubokých lesů. Ne, jako v mnoha ohledech (například v případě použití očarovaného meče) mě i závěrečným vyústěním kniha překvapila.
Krásné, milé, chytré, jednoznačně plný počet bodů, vřele doporučuji.

25.02.2023

Ráda si nechávám doporučovat knihy žánrů, které běžně nečtu, často pak ale narazím na to, že je číst neumím. A tohle byl bohužel přesně ten případ.
Přibližně prvních sto padesát stran se mi četlo lehce, bavilo mě poznávat to magické prostředí a vnímat strach vycházející z Hvozdu, postupně se to ale ztěžovalo, až mi nakonec přišlo, že se knížka neustále prodlužuje a já se nebyla schopná dobrat konce. Některé pasáže jsem četla opakovaně a přesto jsem nedokázala popisovaný děj pochopit či si jej představit. Asi omezená fantazie. Takže teď se zase na chvíli uklidím do bezpečí všedního světa a problémů jeho lidí, i když nemůžu říct, že by se mi Ve stínu Hvozdu nelíbilo.