Rod země a krve ekniha

od:


KoupitKoupit eknihu

Bryce měla perfektní život, skvělou práci a na programu jeden legendární večírek za druhým, jenže pak démon zavraždil její přátele a ona zůstala sama a zlomená. Když údajný zabiják skončí za mřížemi, ale zločiny pokračují, Bryce se sama pustí do vyšetřování. A hodlá se pomstít. Spolu s Huntem, padlým andělem obdařeným brutální silou, sestoupí do podsvětí města, které rozežírá temnota. Dokážou se zlu postavit dřív, než pohltí vše, na čem jim kdy záleželo?...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454896/big_rod-zeme-a-krve-EPj-454896.jpg 4.61042
Série:

Půlměsíční město / Mesto Luny 1.


Žánr:
Literatura světová, Pro děti a mládež, Dívčí romány

Vydáno: (ekniha), CooBoo
Originální název:

House of Earth and Blood, 2020


více info...
Nahrávám...

Komentáře (291)

Kniha Rod země a krve

Nale
včera

Jestli Půlměsíční město milujete a jste velký fanoušek Maasové, pak vás varuji - můj komentář je na vlastní nebezpečí.

Přečetla jsem Skleněný trůn (který miluju) i Dvory a co se týče stylu psaní, pro mě je takhle kniha nejhorší. Vlastně ji z duše nenávidím, protože všechno co jsem na Maasové milovala, nenávratně zmizelo.
Co strana to buď sexuální narážka nebo sprosté slovo/gesto a dialogy ze začátku byly výsměch. Hrozně mě to ve čtení rušilo. Vypadalo to, že v celém městě každý jen fetuje, pije a souloží.
Prostě… odporný.
Navíc tu máme anděli s piercingem a zpola oholenou hlavou. Celý ten punkový styl světa mi vůbec nesedl.

Bryce byla nesnesitelná. Jako by do ní autorka zkombinovala nejhorší vlastnosti Aelin a Feyre. Taková namyšlená nána, která na všechny jen otráveně prská (ale ve skutečnosti je vlastně správňačka s citlivým srdcem). Samozřejmě je skvělá bojovnice… protože proč ne? Na perfektní hrdinky jsme od autorky zvyklí.
Snažím se zjistit, co na Bryce postavy vidí - vymetá párty, kde drogy míchá s alkoholem, spí s každým kdo ji přijde pod ruku, chodí oblečená jako děvka (a přitom je naštvaná že si jí všichni s děvkou pletou!) a na každého ukazuje prostředníček. Z nějakého důvodu se ale všichni chovají, že je to naprosto v pořádku a běžné.
Ale hej – v téhle knize nezáleží jestli je vám dvacet pět nebo pár stovek. Absolutně všichni se tam chovali jak puberťáci.

Když máte přečtené ostatní série od Maasové, nic vás nemůže překvapit. Proč? Vzorec se zkrátka opakuje:

1. Hlavní hrdinka je víla, nebo napůl víla (Aelin, Feyre, Bryce), je speciální, vypadá jak bohyně a samozřejmě ji všichni později zbožňují a kroutí hlavou jak je odvážná a úúúžasná!
2. Hlavní crush je alfa samec, válečník s temnou minulostí (Rowan, Rhysand, Hunt)
3. Maasová je přímo posedlá dokonalými těly, pachy a hlasy, které… cituji Bryce: Dokázal by člověka udělat už jenom tím, že by mu do ucha šeptal sprosťárny. (Clap, clap!) Ještě mě dostalo, že Mical je cítit jako půlnoční bouřka, sex a smrt. Kdyby se ke mně někdo takový přiblížil, zvracím. A je mi jedno že vypadá jak socha řeckého boha.
4. Sexuální obtěžování, otroctví
5. Nelogické chování postav

A takhle bych mohla pokračovat dál. Tyhle motivy se opakují doslova v každé sérii! Nic nového, překvapujícího. Všechno jede na stejné vlně.

Děj jsem popravdě ani nevnímala, protože jsem většinu času jen protáčela oči v sloup. Bylo to zdlouhavé, nudné, věty se neustále opakovaly.
Všichni říkají, že člověk musí vydržet nějakých 400 stránek a pak to teprve bude něco. Ne. Na to fakt nemám nervy. Navíc je svět neskutečně překombinovaný a naprostý chaos.

Je to jako by Maasová dala dohromady všechny věci, které jsem u Dvorů nenáviděla a vsunula se do jedné knihy. Sprosťárny přece dneska frčí, no ne?

PS: Už jsem alergická na slovo „alfablbec“.
PPS: Nasmála jsem se nad větami jako „mužský záblesk v očích“. Nevěděla jsem, že záblesk v očích se rozlišuje na mužský a ženský! Nebo tam bylo popsané, že Bryce voní jako hvězdy na noční obloze. Může mi někdo říct, jak voní hvězdy?

Terkik
21. září

Popravdě jsem nejdřív chtěla strhnout jednu hvězdu, za to, jak byl začátek totálně nepřehledný a člověku trvalo, než se vůbec zorientoval. Ale nakonec mě kniha strhla a anotace knize dost ubližuje, ještě, že jsem si anotaci četla tak před rokem, kdy jsem knihu kupovala a pustila jsem se do ní až teď (už bez čtení oné anotace). A udělala jsem dobře, protože anotace vám napráská, co se stane na prvních cca 100 stránkách, což je naprd. Jinak další bonus, že jsem se do knihy pustila až teď je, že za měsíc vychází druhý díl, takže k tomu ještě nemusím čekat na pokračování tak dlouho. Před touto knihou jsem četla 4. díl Dvorů a ten byl jedno velké zklamání, takže jsem fakt ráda, že Rod země a dechu mi vrátil zpátky starou dobrou S. J. Maas. Kniha měla opravdu hloubku (která u Dvoru stříbrných plamenů chyběla), postavy se krásně rozvíjely a i vztah mezi nimi. Tato kniha byla snad ještě lepší než Dvory a to u mě doteď Dvory (vyjma novely a 4. dílu) byly top série.


MagdalenaHalow
20. září

Je to typická Maasová. V knize je spoustu věcí, které mě štvaly - stejné typy postav a vzorce jejich (někdy nelogického) chování, rádoby překvapivá tajemství z minulosti, která po předchozích knížkách nejsou tak překvapivá, protože se v jejím stylu psaní často objevují a podobně. Ale ano, je to typická Maasová - takže se dočkáte neuvěřitelné jízdy od začátku do konce s plot twisty, které se o pár stránek dál opět "twistnou", s postavami, které si zamilujete a promyšleného světa, ze kterého nebudete chtít ven a díky tomu všechny nedostatky přehlédnete. Takže nemohu jinak než dát 5 hvězd a netrpělivě očekávat druhý díl.

pitbull
16. září

Bezva, fakt bezva jízda.

pavlusci
13. září

Bavilo mě všechno, až na pomalejší začátek (200 stran cca). Musela jsem si zvyknout, že se děj odehrává v moderním světě a ne uprostřed lesa, jak tomu bylo v předchozích sériích. Po počátečních 200 stránkách, mě příběh začal hodně bavit a až do konce jsem neměla tušení, kdo to mohl udělat. O to víc mě to překvapilo. Bryce a Hunta jsem si oblíbila a těším se na další díl.

E.lisabeth
10. září

Cekala jsme trosku vic, ale i tak prijemne,, lehke'' cteni. Dalsi dil urcite poridim.

Tesset
07. září

Za mě top. Asi ani nemám co vytknout. Děj se rozjíždí poměrně pomalu, ale právě díky tomu máme možnost seznámit se s celým tímhle světem. Akce ale taky nechybí a závěr je jí doslova prošpikovaný. Bryce jsem občas nechápala, ale jako postavu jsem si ji oblíbila. Stejně tak Hunta, který je prostě zlatíčko - hlavně když si hraje s chimérou. A Lehabah - taky oblíbená. Těším se na další díl, věřím, že to bude pecka. A palec nahoru za mapu!

Veju007
19. září

Tak je to tady, konečně jsem se i já pustila do všemi oblíbené #sarahjmaas a musím přiznat, že už chápu, co na ní všichni vidí.

V Rodu země a krve se seznamujeme s Bryce, napůl vílou, napůl smrtelnicí, která se snaží vypořádat se smrtí blízkého člověka a zamotává se do spletitého mocenského boje, snaží se přežít všechny nástrahy, odhalit vraha, nepřijít o práci a taky o život.

Anotace této knížce vesměs ubližuje, protože až na doporučení Renči @rada.ctu jsem knize dala šanci a ještě, že tak. Musím se přiznat, že takhle zajímavou a propracovanou fantasy jsou dlouho nečetla. Najdete zde opravdu vše - víly, vampýry, anděly, démony, čarodějnice, skřítky, černokněžnice, duchy, archanděly…no prostě všechno. V téměř 800 stránkách je vám představen svět, který dává smysl, příběh se neustále rozvíjí a složitě a zajímavě proplétá, nechybí tu přátelství, láska, ale a i zrada a utrpení a každý krok budete s Bryce poctivě prožívat. A že tam těch šoků je docela dost.

Knížce ten cihličkový počet stran neubírá na zajímavosti, zápletky jsou originální a zajímavé, jen je to holt bichle, která se úplně nedá hodit do kabelky a číst třebas v metru. I když, proti gustu…
Moc se těším, až za měsíc vyjde druhý díl, Rod nebes a dechu, protože mě fakt zajímá, jak se bude příběh vyvíjet dál a co si na nás Sarah vymyslí, očividně je to docela génius.

1 ...