Balada o ptácích a hadech
Suzanne Collins
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447101/bmid_balada-o-ptacich-a-hadech-Atk-447101.jpg
4
1476
1476
Je ráno v Den sklizně, který zahajuje desáté Hladové hry. Osmnáctiletý Coriolanus Snow se v Kapitolu připravuje na svou jedinou příležitost získat slávu jako trenér, jeho šance jsou však mizivé. Dostal ponižující úkol trénovat největšího outsidera, splátkyni z Dvanáctého kraje. V Aréně bude probíhat boj na život a na smrt. Mimo ni Coriolanus začne se svou splátkyní soucítit a stane před zásadním rozhodnutím: řídit se pravidly, nebo přežít?... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2020 , Fragment (ČR)Originální název:
The Ballad of Songbirds and Snakes , 2020
více info...
Přidat komentář
S tímto příběhem jsem vykročila do roku 2024, a nemohla jsem udělat lépe. Miluju Hunger games, a tak všechno s tím související, je must have. Baladu jsem chtěla nejprve přečíst, nakonec jsem ale dříve navštívila kino, a díky tomu jsem si tuto knihu potřebovala přečíst prakticky OKAMŽITĚ!
Jak to dopadlo? Jak nejlépe mohlo. Tahle kniha ve mně rozpoutala novou hunger games éru. Nemohla jsem to dostat z hlavy, musela poslouchat playlist, a zas a znovu si přehrávala jednotlivé zápletky.
Tento příběh vám naservíruje jednoho z nejlepších záporáků ever, to vám garantuju. Nehledě na to, že je dost hot (ovlivněno hercem, ale jako haló?), a dilema je na světe. Mozkové závity dostanou zabrat nejen postavami, ale také neúplnými zápletkami. Nedají vám spát mezery v příběhu, které ale nutně potřebujete pochopit. Navíc oproti filmu opravdu nevíte, kdo je ve výsledku ten nejvíc badass.
Maximálně si na tomto příběhu cením té propracovanosti postav, aneb nemáme tady záporáka, který si prostě jenom potřebuje dupnout a mstít se, ale naopak tu máme postavu, která je vychovaná v určitém systému, a my sledujeme, jak ten systém umí drtit. Všechny.
Když to shrnu, je tohle dokonalý prequel dystopické série, který vás nepustí.
Tahle kniha je naproto skvělá a úplně mě pohltila.
Svět Panemu znám díky filmům (knihy o Katniss jsem zatím nečetla, ale mám v plánu to po téhle knize napravit) a vždycky mě bavil, děsil i fascinoval. U této knihy jsem byla nesmírně zvědavá, jak se mladý a nezkažený Coriolanus, který je plný ideálů, ale zároveň není ničím víc, než studentem bojujícím především za vlastní přežití mezi bohatou vrstvou, přetransformuje v *toho* prezidenta Snowa. Spousta věcí z Hunger Games mi díky této knize dává smysl. Drsný příběh plný zvratů ale i naděje, který rychle utíká.
Neustále jsem čekala na ten zlom, který přijít musel - nicméně takovýto konec jsem nečekala a byla jsem vlastně dost v šoku, za mě skvelé!
Suzanne Collins prostě psát umí. Ty její typické zvraty.. to se pak už ani nesnažíte něco předvídat, protože možné je prostě všechno! :-)
Všechny souvislosti vymyslela krásně, pěkně to do sebe zapadá.
A Snow - kde je hranice mezi dobrem a zlem, kterou jednou překročíš a není cesty zpět? Anebo je - ale už nenajdeš odvahu a chuť ji překročit? Jaký je vlastně člověk? .. Myšlenek k zamyšlení je tam spousta ;-)
Posloucháno jako audio - Mirek Táborský byl skvělý!!!
Ne sice takové jako původní Hunger Games, ale pořád se to dobře čte. Coriolanus Snow nám názorně předvádí, že cesta do pekel je lemována dobrými úmysly.
Prvně k tomu vzhledu (mám nové filmové vydání). Já na téhle knížce ujíždím. Krásná obálka, ale hlavně ta ořízka! Aaaa! Těžce konkuruje Čtvrtému křídlu. Upřímně mně osobně se líbí i víc.
A teď už k příběhu. Autorka si pro čtenáře připravila knihu plnou akce, smrti, ale i lásky, naděje a víry.
Příběh Snowa, který je, jak všichni víme, mimo prequel pěkný prevít ve mně vyvolávala dost rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem ho nesnášela a na druhou měla ráda. Tady totiž většinu knihy prostě prevít není. Je to mladý a obětavý kluk....no, jak říkám, většinou...
Za mě jsou nejlepší 2/3 knihy, pak se stane něco, co začalo být maličko zdlouhavé a místy dost nudné, takže proto ubírám půl hvězdičky. Ale samotné hry a to před nimi je luxus. Nešlo knihu odložit a byla jsem napnutá jako struna.
Ještě si dovolím zmínit, že filmova adaptace je opravdu hodně hodně věrná knize. Za což jsem ráda. Vím, že to není samozřejmé (viz třeba Slzotvůrce). Zároveň ale nedoporučuji před čtením koukat. Ideálně až pak.
Celkově knihu rozhodně doporučuji, jsem moc spokojená!
Hezký byl vývoj osobnosti hlavního hrdiny.
Zbytek klasický scénář knih téhle série.
Moje první kniha ze série Hunger games. A rozhodně ne poslední. Byla to kniha překvapivá a četla jsem ji se zaujetím. Přiznávám, že mě k ní přivedl film, kde mi učaroval hlavní hrdina. Tedy, ne, že by byl Coryo zrovna nějaký klaďas. Ale byl mi většinou sympatický a, ačkoli jeho činy nebyly košer, dokázala jsem je pochopit a jaksi i omluvit situací a okolnostmi. Dělá to ze mě taky psychopata? Nepochybně.
Romantická linka s Lucy Gray byla napřed romantická, pak otravná, a skončila nejlépe jak mohla.
Víc se mi líbila první část, kde vystupovala panemská mládež, což byli ve své podstatě naprosto normální mladí lidé. Líbila se mi akademická půda, Festus, Klemka, Lysistrata a vztahy mezi nimi.
V dalších dílech budu hledat jména jejich rodin a jejich případné potomky.
Nejprve k audiu. Načetl Miroslav Táborský a je to král! Dal tomu další rozměr, doporučuju.
Kniha samotná byla místy dost dlouhá, některé pasáže bych klidně zkrátila, protože se to prostě místy vleklo.
Nicméně bavilo mě nahlížet na to, jak vznikaly nějaké aspekty her a bavilo mě propojení s původními knihami.
Nejvíc cením, že autorka neudělala ze Snowa chudáčka změněného okolnostmi, ale že to byl prostě záporák se vším všudy.
Skvěle byla napsaná i Lucy Gray a celkově mě opravdu bavily propracované charaktery.
Kniha mě opravdu bavila, i když by se asi nic nestalo, kdyby nevznikla, Hunger Games pro mě byly kompletní už tak, jak byly.
Nečetla jsem Hunger Games, viděla jsem pouze filmy. Na knížku jsem narazila na dovolená a musím říct, že mě zaujala. Mladý Coriolanus je vypočítavý člověk a všichni víme, jak skončí. Vidět však jeho cestu z místa, kde je ještě aspoň kapka naděje na změnu do nepřekvapivého finále rozhodně stojí za to. Další přidanou hodnotou je pohled na válku a vývoj her, což vytváří zajímavé srovnání a pochopení světa.
Proti samotným Hunger Games je tato knížka podstatně slabší. Úplně mě nenadchla, přestože původní série je skvělá.
Snow v roli záporka je od samotného počátku a jen mu v hlavě běží jaký je chudák. Takže žádné pochopení jsem tam nenašla, prostě to byl lump od narození, hýčkaný a sebestředný.
Děj se vcelku vlekl a až na drobné výjimky se občas něco stalo.
(SPOILER) Mně se to líbilo, tak nějak to k tomu Snowovi patří. Jen jsem čekala, kdy mu dojde, že u něj láska/zamilování prostě nejsou v TOP5. Na druhou stranu se přiznávám, že jsem mu jako napovídala - třeba v aréně s hady. Seiana mi bylo líto, mladý idealista neměl vedle Snowa žádnou šanci.
(SPOILER) Nebylo to vůbec špatné, ale od té chvíle, co Snow opustil Kapitol, mě to už tolik nebavilo. Čekala jsem, že jejich láska vzplane ve velkém a přitom se viděli všeho všudy asi třikrát a ani ta omáčka okolo nebyla tak zajímavá. Takže dvě třetiny super a poslední už ne tak super.
S ohledem na desetiletou pauzu, která uběhla od přečtení Hunger Games a této knihy, jsem měla trošku obavy, jestli už jsem z této série "nevyrostla". Ale ne, Balada mě bavila a po jejím přečtení jsem dostala chuť pustit se i do původní série.
Knížce by možná prospělo zkrácení o pár stránek, ale není to žádná zásadní výtka. Ke konci už mě trošku unavovalo přílišné rozebírání politické situace, které mi zkazilo celkový dojem ze čtení, proto jedna hvězdička dolů.
Kniha od této autorky opět nezklamala. Hunger games jsem přečetla celé jedním dechem a tato kniha nebyla výjimka. A nejvíc mě dostalo posledních pár stránek, které mě nejen uchvátily, ale i hodně překvapily.
Za mě skvělý nápad a zpracování je taky moc dobré. Na knihu jsem měla značná očekávání, ale nakonec měla úplně jiný vibe, než jsem čekala. Což nemyslím vůbec zle. Celý příběh byl protkaný narážkami na budoucnost a někdy mi bylo až do breku ( prostě ta scénka u jezera... ), nebo naopak tam byly vysvětleny některé momenty ze základní trilogie. Nechci spoilerovat, já sama jsem si četla jen anotaci u prvního dílu a pak jsem se na ně už ani nedívala, takže jsem o knize věděla jen to, že je to příběh prezidenta Snowa. Myslím, že jsem ho díky tomuto příběhu opravdu poznala, pochopila jeho počínání. Ale myslím, že na to by si každý měl přijít sám. Ke konci jsem už maličko nedávala ty zvraty a všechno. Závěr pro mě byl poslední ranou. Jinak knihu moc, moc doporučuji!! ;)
* !! Spolier !!
Ze zamilovaného hocha se nám lusknutím prstu stal paranoidní psychopat, který byl schopný postřílet celý les, jen aby možná trefil Lucy Gray. Já jsem na ty stránky koukala s otevřenou pusou, jak kdyby se každou chvilku písmenka měla přeskládat zpátky do reality, protože to není možný!! :0
Pokud jste viděli moje recenze na sérii Hunger Games, tak jistě víte, že nepatřím mezi skalní a oddané fanynky. I přesto mě zajímalo, kdo byl prezident Snow a co ho dovedlo, tam kde byl. Baladu jsem poslouchala formou audioknihy v brilantním podání Miroslava Táborského, byla velmi dobře namluvená a moc pěkně se to poslouchalo.
Ani nevím, kde přesně začít... V Baladě se ocítáme v podstatě u úplného počátku her, jelikož jsou teprve desáté, což je o 64 let dříve než se odehrává děj trilogie Hunger Games. Rozhodně musím říct, že ten rozdíl mě doopravdy bavil. V Hunger Games je solidně propracovaný systém her a splátci jsou vlastně uctívaní a obletováni, ovšem v Baladě se o ně nikdo pořádně nezajímá, když někdo umře před hrou samotnou, tak to s nikým ani nepohne. Novinka právě 10. her jsou trenéři aneb studenti z akademie a mezi nimi i Snow.
Postavy jsou záměrně napsané tak, abyste si oblíbily ty "správné". Lucy Gray si doopravdy zamiluje každý, dostávala mě její odvaha a energie. Snow mi naopak k srdci vůbec nepřirostl a to po celou dobu příběhu. Svým způsobem je to zmetek, který ve směs hledí jen na sebe a svůj prospěch - no hlavně aby nebylo pošpiněno jméno Snow. Když se seznámí s Lucy, začne se jeho vidění světa v některých ohledech měnit. I v tu chvíli jsem si ho neoblíbila, ale byla jsem napjatá, co z něj mohlo udělat toho Snowa, jak ho známe. Když jsem u těch postav, tak mě naprosto odrovnala doktorka Gaul o které nelze říct nic jiného než je naprosto šílená a naopak Sejana Plintha jsem si oblíbila.
Děj ubíhal dobře a většinou mě i bavil a byla napjatá, co se vlastně stane. Bylo zde pár momentů, které mě naprosto překvapily, ale i některé části, kdy jsem si říkala, že tento popis byl zbytečný. Bylo zde i pomerně dost částí, kdy mi postav bylo líto a kdy mě příběh donutil se zamyslet. Doopravdy musím říct, že autorka udržela mojí pozornost a byla jsem zvědavá, co příjde jako hlavní vrchol. Jenže přesně tady přišel kámen úrazu!! Ráda bych podotkla, že jsem skoro většinu knihy přemýšlela o tom, že hodnocením bude na 5/5 a to jsem byla ochotná i pominout to, že z hladových her a jejích "zdokonalení" jsme nedostali nic extra. ALE ten finální zvrat byl vlastně naprosto o ničem a ten epilog to ještě víc pokazil. Působí to stylem, že autorka měla vymyšlenou tu linii mnohem dál, ale v tom jí někdo řekl ať to zestruční a místo toho, aby vynechala opakované popisy pekařského umění mamky, tak smazala posledních X kapitol a konec nějak splácla dohromady.
Takže i přesto, že kniha měla velmi slušně najeto, tak ten konec to zabil na nejvyšší možné úrovni. Pokud čekáte, že zrod Snowa z HG bude něco epického, tak se naproto pletete. Osobně jsem čekala, že do toho bude zapletený kapitol/splátci/obyvatelé 12. kraje (v podstatě kdokoliv), ale to co se zde událo jsem naprosto nepochopila a nic to nevysvětlilo. Na závěr mohu říct, že jsem čekala více Snowa a jeho přeměny, vice o hladových hrách. Prostě něco víc!
⭐ 4/5
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie americká literatura reality show pro dospívající mládež (young adult) fantasy
Autorovy další knížky
| 2010 |  Aréna smrti |
| 2012 | Aréna smrti / Vražedná pomsta / Síla vzdoru |
| 2011 | Síla vzdoru |
| 2020 | Balada o ptácích a hadech |
| 2010 | Vražedná pomsta |
Zajímavé vrátit se v čase a dozvědět se něco o Snowovi