david5746 komentáře u knih

Nebudu opakovat zdejší nadšené komentáře, evidentně jsem jeden z posledních, kdo to v republice četl. Jsem každopádně nadšen. Čtivě napsáno a příběh je velmi silný a smutný. Na poměrně malém rozsahu máme situace těsně před začátkem války, několik dějových linek z průběhu války a pak hodně smutnou poválečnou dohru. Knihu mohu jen doporučit.

80 04.07.2021

Geniální nadčasová záležitost. Bohužel pořád a pořád aktuální. Ilustrovat, že cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly a že to vždycky dopadne tak, že se na hrad dostane nějaké tučné rafinované prase, na zvířecí komunitě, to bylo prostě geniální.
Skvěle jsem se bavil a samozřejmě doporučuji.

64 27.05.2021

Tak jsem konečně přečetl i tuhle scifi postapo naprostou klasiku, o které jsem mnohokrát slyšel, ale nějak se mi za ta léta nikdy nedostala na pořadník.
Příběh je vlastně jednoduchý, lidstvo přijde skoro stoprocentně o zrak a přežívání znepříjemňují rychle se množící a částečně inteligentní masožravé chodící kytky. A i v této době dokáže kniha zaujmout, pobavit a donutit čtenáře k nějakému tomu zamyšlení. Za mě spokojenost.

59 28.06.2020

Velice milá kniha, která prostě nestárne a pobaví i po letech při opakovaném čtení.

56 24.10.2021

Krásná kniha, která popisuje naprosto šílené věci. Z dnešního pohledu se mozek brání přimout, že by něco takového mohlo být vůbec možné, ale ve finále jde "jen" o dokonalé zneužití nějaké té ideologi, v tomto konkrétním případě křesťanské ideologie, v kombinaci s mnoha pověrami, mocenským uspořádáním a vůbec tím, jakou reálnou moc církev měla (asi si člověk nemohl dovolit být ateistou). Bohužel ideologie se zneužívaly a zneužívqt budou a otázka jen je, jak moc krvavé to zneužití je. Hony na čarodějnice mají údajně za lidskou historii na svědomí stovky tisíc životů, což je prostě šílené. Jenže současnost a nedávná minulost jen ukazuje, že je lidstvo nepoučitelné a zmanipulovatelné.

Kniha dává čtivý příbeh, založený na skutečných událostech, o čarodějnických procesech ve Velkých Losinách (a Šumperku a Mohelnici). Všechno odstartuje pověrčivá žebračka, která chce rozdojit krávu pomocí posvěcené hostie, fanatický farář, který v tom hned vidí spolek s ďáblem a už to frčí, inkvizitor může všechno, všichni se ho bojí, pomoci se nedovolají a výsledkem je panství plné dluhů a nějakých 56 upálených lidí.

Celou dobu mě fascinovala "genialita" vyšetřování, kdy obvinění už prakticky znamenalo vinu. Výslechy torturou, kdy přiznání je ok, nepřiznání jen znamená, že ďábel brání vyšetřovanému mluvit, takže je potřeba torturu opakovat nebo přitvrdit. Pokud u toho člověk umře, tak je to taky ok, protože ďábel nechtěl, aby vypovídal, tak mu zlomil vaz.

Knihu jsem poprvé četl někdy na střední (trochu takticky, protože češtinář ji miloval) a velice rád jsem si ji připomněl. A byl jsem teda překvapen, kolik jsem si nepamatoval, asi mi vzpomínky zdeformoval opravdu skvělý film. Knihu mohu každopádně jen doporučit.

---
„Řekni mi: přiznaly se ty ženy, nebo se nepřiznaly?“

„Přiznaly se, ale až po těžké tortuře, Milosti.“

„Tak co se vám tu nezdá, mladý muži? Z právního hlediska je věc jasná jako slunce. Když se přiznaly, my už jim pomoci nemůžeme!“
---
Nakonec dával kníže moudrou radu: aby prý se pan inkvizitor před zahájením soudního řízení s každým novým obviněným nejdřív řádně přesvědčil, jaké jsou jeho majetkové poměry, hlavně zda pozůstalost po něm bude dostatečná, aby se z ní mohly zaplatit všechny soudní výdaje.
----
„Tvrdím, že žádný nevinný člověk takovou bolest nevydrží. Lautner ji může snášet jen s pomocí ďábla. Mám dlouholeté zkušenosti,“ mluvil rozhodně Boblig z Edelstadtu.

53 03.10.2021

Těžko k této skvělé knize napsat něco, co tu v komentářích ještě nezaznělo. Za sebe jsem moc rád, že tu výzva je a že mě donutila se zamyslet, o které české známé osobnosti bych si rád něco přečetl.

Kniha je skvěle čtivá. Hlavní příběhovou linii sice (doufám) každý zná, ale kombinace příběhových rovin Londýna, parašutistů, českého odboje a k tomu pohled lovících němců z toho pro mě udělala něco vyjímečného.

Neumím si představit, jakou sílu, odhodlání, lásku k vlasti v sobě musel v té době člověk mít, aby se přes několik válečných zón dostal do anglie, tam se nechal vycvičit, aby se pak s minimální šancí na přežití nechal vyhodit z letadla nad protektorátem. A jakou odvahu musely mít ty rodiny s dětmi, které třeba toho paragána ubytovaly... Já si to představit neumím.

Samozřejmě, že to byli opravdoví hrdinové, ikdyž cena za to byla opravdu hodně vysoká a necítím se z dnešní doby povolán k tomu, abych hodnotil, jestli náhodou těch záporů nebylo více než kladů. Na jedné straně světové uznání a odvolané podpisy na Mnichovské dohodě, ale na druhé straně neuvěřitelné množství zmařených lidských životů....
Kniha na to také neodpovídá, ale snaží se alespoň ukázat, že nebylo jednoduché ani jejich rozhodování a k tomu obavy českého odboje a jeho snahu to celé zastavit.

-----
„Nemáme žádné pochybnosti, pane,“ řekl Gabčík. „Proč bychom měli mít? Jsme lovci, a naše kořist neví, že po ní jdeme.“
„Je to nebezpečná kořist.“
„Pak je to jako lov na medvěda,“ pokrčil Gabčík klidně rameny. „Víte, já jsem ze Slovenska, pane.“

-----
„Musíme kontaktovat velení wehrmachtu v Praze a půjčit si od nich někde ve městě malou střelnici. Bude zapotřebí pro popravy, věznice nám na to stačit nebudou. Také si musíme ověřit, že si místní krematorium poradí s velkým počtem mrtvol… Logistické věci, nic zásadního.“

-----
Znovu a znovu mu v hlavě vířily nejhorší hrozby. Zastřelen s celou rodinou… Zastřelen s celou rodinou. Znělo to tak neosobně, dokud nepomyslel na svých pět starších sourozenců, jejich ženy a muže, děti, svou matku…
Zastřelen s celou rodinou. Zastřelen se svou matkou, sestrami, bratry, synovci, neteřemi… A co Karolína a její dítě? Jeho vlastní dítě. Nebyli sice oddáni, ale to by jen těžko zastavilo vraždící mašinerii.
Zastřelen s celou rodinou.
Tolik mrtvých. Tolik vyvražděných rodin. Celá vesnice vyhlazená. Stovky popravených lidí, teď už možná tisíce.

-----

A pro geokačery minimálně tohle povinnost: GC2847G, GC79H6C, fakt stojí za to, ale určitě toho bude víc, klidně přijmu dobrý tip... :-)

Jo a málem jsem zapomněl na Kobyliskou střelnici (GCVXK9), jejíž návštěva byl pro mě zážitek opravdu hodně smutný a hluboký.

49 15.05.2021

Rozhodně zajímavé a poutavé čtení a ukázka pohledu na ta zvěrstva tak trochu z druhé strany. Začátek možná náročnější, ale být tam musel. Ukazuje totiž formování hodného chlapce z fanaticky věřící rodiny na muže, který věří ve velké Německo a nejraději poslouchá rozkazy a ty slepě plní na jedničku s hvězdičkou. Další etapy jsou pak více či méně šílené. Některé části na můj vkus až moc z rychlíku, leckdy je nějaká naprosto zásadní věc zmíněna jen v jedné větě a už děj pádí dál. Na druhou stranu to odpovídá psychologii "hlavního hrdiny" a ukazuje se tak, co mu za přemýšlení stálo a co ne.

Za mě naprostá spokojenost a knihu mohu rozhodně doporučit. Jediné, čeho je mi líto, že Merle nenapsal ještě jednou to samé z pohledu Elsy, to by byl tak poslední pohled, který jsem o této tématice nečetl.

48 28.11.2021

Prostě pohádková klasika několika generací, kterou jsme si prohlížely jako děti coby krásnou obrázkovou knížku a rodiče (u mě teda spíše starší sestra) pak k těm krásným obrázkům dodávali příběhy. Nemá proto smysl se zamýšlet nad případnými neduhy, je to prostě jedna z těch knih, která se takto hodnotit nedá.

Takže klasika, která nezklamala ani po letech.

46 17.11.2021

Od Cartera jsem si díky výzvě a dalším faktorům dal asi tak rok pauzu. Kolem vánoc jsem konečně otevřel další díl v pořadí - Zlobu. A jako finále roku to tedy bylo něco. Carter píše velice čtivě a ikdyž je to místy (no spíše často) drsné, brutální, šílené, tak se to pořád čte jedním dechem a prostě se nedá přestat. U tohoto dílu ještě přichází šok v podobě informace, že je to víceméně podle skutečnosti. A pak to čtete a prostě se tomu nechce věřit, že by se něco takového mohlo skutečně přihodit.

Kniha je trochu netypická, sériový vrah je chycen - shodou šťastných náhod - hned na začátku. A pak přichází kolotoč nových informací, kdy se jednak zjistí, že je to Hunterův starý kamarád a při výsleších vyplouvají nové a nové hrůzné a děsivé informace, hledají se ostatky, zjišťuje se koho všeho a jak zběsile zabil, dokonce je ve hře jedna možná přeživší oběť. Více spojlerovat nebudu, případný čtenář by přišel o zážitek, takže maximálně jeden mikrospojler, který ale znalce nepřekvapí: Hunter to celé louskne primárně tím, že "hodně čte". :-)

Naprostá spokojenost, další díly prostě letos půjdou a to výzva nevýzva.

46 02.01.2020

Asi je dobře, že jsem knihu - jako skoro všechno, co bylo povinné či doporučené - v mládí ignoroval (a věnoval se primárně verneovkám a Remarqueovi). V dospělosti mi tato krátká, jazykově skoro až poetická, knížečka dala rozhodně mnohem víc, než by dala puberťákovi. Vlastně jednoduchý příběh mladé lásky "normálního" kluka a židovky a to v kontextu druhé světové války a pro protektorát nejšílenějšího období kolem atentátu na Heydricha (letos mi toto období úžasně podala skvělá kniha Dva proti říši, mohu jen doporučit).
Jazykově dnes trochu zvláštní, ale přesto čtivé. Občas drobné poskoky myšlenek, období apod.. Ale dá se zvládnout a ten smutný příběh za to rozhodně stojí.

45 03.10.2021

Věčná klasika. Z dnešního pohledu by se tomu sice dalo ledacos vytknout (así délka, místy moc detailní a rozvleklé popisy), ale když uvážím, kolikrát jsem se tím jako kluk prokousal (a ještě si to asi tak ve třiceti jednou nostalgicky zopakoval), tak se tomu nic jiného než plný počet dát nedá.

43 06.01.2016

No, tak co k tomu. Krásný a smutný příběh, který jsem za život četl několikrát, pokaždé mi dal něco jiného a teď byl - díky jistým smutným rodinným záležitostem - obzvláště intenzivní, protože jsem si prostě více uvědomoval řadu věcí, které si mladý bezstarostný člověk až tak k tělu nepřipouští.

Kniha je to vlastně o nevyhnutelnosti smrti. Svádí k sobě holčinu, která je těžce nemocná na plíce a víceméně ví, že to má spočítaný a automobilového závodníka, který žije na hraně a plánování budoucnosti pro něj končí jen dalším závodem. Rozhodnutí, jestli těch pár měsíců užít naplno nebo být hodný a nějaký ten týden či měsíc života si přidat asi není to, co by člověk chtěl někdy řešit. Lillian s Clerfaytem zvolí život na plno, ikdyž oba vědí, že to prostě jednou přijde.

Jen doporučuji.

42 15.08.2022

Hodně jsem přemýšlel, jak knihu nějak jednoduše charakterizovat a víceméně jediné slůvko, které mě pořád napadalo. bylo slovo "depresivní". Knih s touto tématikou mám načteno hodně, ale tato kniha ve mě vyvolávala asi největší deprese.

Autorka velice pozvolna začne s předválečnou zamilovanou pohodičkou v malém městečku na jihu Slovenska. A pak začne přidávat šílenosti, které by člověk radostně vzal v jakékoli fikci, ale tyto absurdity někdo vážně prožil a z hlediska historie vlastně úplně nedávno. Začíná válka, u nás protektorát, Slováci si jedou svoje, obec se dostává pod Maďarsko, čtenář musí kousnout první dávku absurdit, kdy se s některými lidmi jedná jako s věcmi a kdy společnost určuje, třeba kdo může bydlet na ulici, která se po někom jmenuje atd. Pak následují už "známé" etapy jako ghetto, transport, Osvětim, zde z pohledu ženského tábora a "vědeckého" experimentování doktora Mengeleho. Jsem už velkej kluk, ale i tak jsem často zvažoval jestli mám brečet nebo zvracet.
Viola měla naštěstí štěstí v neštěstí, ve finále tam byla celkem krátce a tuto etapu přežila, stejně tak další tábory a pochod smrti. Prozrazuje to už na obálce, tak to jako spojler neberu.
A ikdyž má kniha šťastný konec, tak ta poválečná pachuť v rodném městečku, tak to byla taky pecka, která mi z hodin dějepisu taky úplně nedocvakla, ale logiku to má, že návrat někam, kde se proti sobě vyhrotily dvě skupiny obyvatel, asi nemusel být úplně nejšťastnější a ověnčený šeříky.

Tato kniha ve mě bude rozhodně hodně dlouho, mohu ji silnějším povahám jen doporučit a já si jdu přečíst asi nějakou knihu pohádek.

42 08.11.2021

Krátký, svižný, jednoduchý a přitom strašně silný a smutný příběh o obyčejných lidech, kteří mají svoje sny a problémy a naopak zas nemají třeba domov nebo peníze. Steinbeck byl opravdový mistr v "popisu obyčejného" a četba sama se pak stává lahůdkou.

Děj je tak krátký, že popisovat netřeba. Musím na tomto místě ale vzpomenout, že jsem hru viděl před mnoha lety Pod Palmovkou s naprosto excelujícím Rostislavem Čtvrtlíkem, budiž mu tedy země lehká.

39 07.07.2019

Mé první setkání s autorem a to setkání velmi pozitivní. Poutavá detektivka, napsaná velice čtivě, prakticky bez hluchých míst. Podle začátku jsem sice čekal větší drsňárnu (začátek připomněl film Saw, no tak tak hustý to není), ale detektivka byla napínavá až do konce a detektivní duo sympatické. Na další knihy autora určitě brzy sáhnu.

39 27.08.2018

Sice jsem viděl minulý rok seriál, ale to ani moc nevadilo, paměť už není co bývala, takže jsem si hlavně pamatoval, že je Cormoran sympaťák a Robin moc pěkná. ;)

Jedná se o Britskou detektivku ze současnosti a je to docela milý protiklad všem drsným a temným detektivkám ze severu, tady krev proudem nestříká, detailně popsané vnitřní orgány nepadají na podlahu a i přes to všechno je kniha čtivá a děj se poměrně rychle dokodrcá ke svému konci.

Cormoran je soukromý detektiv, který má zajímavou minulost, jednu nohu částečně ustřelenou ve válce, který se svojí novou sekretářkou na výpomoc vyšetřuje vraždu modelky. Vyšetřování je spíše ve stylu klasických detektivek od paní Agathy, kdy detektiv skládá střípky stop od jednotlivých účastníků a ve finále zapojí ty malé šedé buňky a všechno do sebe pěkně zacvakne.

Čtení to bylo příjemné a knihu mohu doporučit, stejně tak seriálovou podobu, ke které se určitě ještě vrátím, až budu mít předlohu kompletně za sebou.

38 11.08.2019

Příjemný, milý, poetický a hlavně smutný příběh jedné lásky v době války. Víc k tomu nějak napsat neumím, zážitek spíše nesdělitelný, přečtení rozhodně nelituju.

37 26.03.2022

No, tak a já budu spíše kritizovat. Při čtení Smrtící bílé se mi naplno oživily vzpomínky a důvody, proč jsem kdysi dávno nedočetl HP sérii. Autorka ke své detektivní sérii, bohužel, přistoupila úplně stejně: krátký, čtivý a svižný začátek, který se s každým pokračováním stává delším, pomalejším, zmatenějším a hlavně nudnějším.
Autorka evidentně dostala naprostou volnost a vyplodila tak dílo, které je zas o nějakou tu stovku stránek delší, než díl předchozí a přitom dějově snad ještě prázdnější.

Interní vztahová linka Cormorana a Robin by se dala vtěsnat do deseti stránek, prostě konečně Robin udělala ten krok, který byl evidentní od začátku. No a na další vývoj si budou čtenáři muset počkat, v dalším díle, který bude zřejmě atakovat 1000 stran se mpžná dvakrát letmo dotknou konečky prstů a možná si několikrát pohlédnou do očí. Všechno má svůj čas.

Linka detektivní je opravdu na pohodu. Pokud bych srovnal s "konkurencí", tak mrtvola do příběhu přichází někde v čtvrté stovce stran, čili v době, kdy Poirot již zaexhiboval, utloukl čtenáře genialitou malých šedých buněk a čtenář už radostně chroupá druhou polovinu dalšího příběhu. Do té doby se nestalo skoro nic, jen pár taškařic na ministerstvu s instalováním odposlechu. Jo a vlastně se chystala v Londýně olympiáda, dost jsem se bál, že bude kniha obsahovat detailní popis zahajovacího a ukončovacího ceremoniálu, autorka by to jistě dala.

A již tradičně Cormoran docela dlouho před závěrem prohlásí, že on už ví a čtenáři se jeho úvahy tají nicneříkajícími rozhovory.

Doufám, že se autorka do dalšího dílu probere a vrátí sérii tam, kde byla na začátku.

36 10.11.2019

Horory moc nečtu, tak mi ke štěstí možná stačí málo. Každopádně kniha perfektně buduje atmosféru kolem domu Ashburnů, který znenadání zdědí Adrienna po své pratetě Edith. A atmosféra prostředí tajemného domu, jeho okolí, nedalekého městečka (přičemž je to celé obestřeno dávnou vraždou) je prostě super.

Vyloženě klasickej temnej horor, který bych moc rád viděl v televizi. Tuto čtivou knihu mohu jen doporučit.

33 18.05.2021

No, tak to se nehodnotí lehce. Román předkládá strašně silný a smutný příběh o záchraně mnoha životů za (pro nás už naštěstí) nepochopitelných časů. Nečetlo se mi úplně jednoduše, látka těžká a forma je hodně popisná, ale rozhodně přečtení stálo za to.
Hodnotit jenom formu, tak by to určitě plný počet nebyl, ale příběh samotný a množství informací to bohatě vyváží.

33 13.05.2019