Zloba

03.06.2026

Chris Carter je jedním z těch autorů, kteří mi přijdou extrémně nadhodnocení – spousta jeho předchozích dílů z této série se mi vlastně vůbec nelíbila (například Sochař smrti), ale jiné mě naopak bavily docela dost (Jeden za druhým). Díl s názvem Zloba se drží v té lepší polovině.

Pokud jsem Carterovi něco vyčítal, byla to hlavně neoriginální zápletka. V tomto díle se však setkáváme s něčím, co mi přišlo alespoň lehce originální – vrah je nám jasný už od začátku a tentokrát je to pro detektiva Huntera mnohem osobnější. To se mi líbilo a považuji to za velké plus celé knihy.

Příběh mi plynul překvapivě rychle, i když se tento díl délkou neliší od ostatních. Myslím, že je to hlavně tím, že v knize nejsou žádné zbytečné odbočky, které jako čtenář nepotřebuju znát. Možná se pletu, ale zdá se mi, že v této knize je také mnohem lépe zvládnuté opakování informací z předchozích dílů.

K úplné dokonalosti však knize něco chybí – především je to postava vyšetřovatele, který je mi s každým dílem méně sympatický a hlavně mu nevěřím jeho údajnou genialitu. Možná tomu nerozumím, ale očekával bych, že tak dobrý odborník na psychiku vrahů by si někdy v životě došel na terapii. A i když chápu, proč je Hunter traumatizovaný smrtí své matky, už mě nebaví poslouchat o tom pořád dokola. Od toho se odvíjejí i další problémy, ale to už by byly spoilery.

Vrah je správně děsivý, a pokud jde o realističnost vzhledem k zápletce, asi k tomu nemůžu nic moc říct – za mě je to spíše neuvěřitelné.

Konec a vyřešení finální záhady mi tentokrát přišlo celkem fajn, stejně jako celé zakončení knihy. V rámci celé série bych tento díl označil za takový výplňový, protože se zde nevyskytuje Hunterova pravá ruka ani žádná z dalších známých postav. Přesto jsem si ho docela dost užil a rozhodně mám větší motivaci v sérii pokračovat.

Sotva jsem knihu zacal cist tak jsem se od ni nemohl odtrhnout brylantne napsano.

Od začátku silný čtení. Tentokrát prakticky bez Garcii, ale neuvěřitelně ho nahradila Courtney (budete ji mít rádi). Případy, které postupně vychází na povrch a po dopadení pachatele se dál rozvíjí a rozehrávají psychologické války mezi Robertem a jeho protivníkem, soupeřem a kdysi i (dál si počkejte kdo to byl). Kniha se čte opět jedním dechem a pestrost, originalita jednotlivých obětí je fascinující a velmi krutá. Robert Hunter je zase o něco dál. Skvělé. Těším se na sedmý díl, Já jsem smrt.

Další úžasná knížka v sérii od Cartera. Jak jsem si myslela, že kniha Jeden za druhým je top, tak tahle to zase posunula výš! Knížka přináší úplný jiný styl, ale s perfektním výsledkem :)

Je to temný a brutální thriller, který se čte skoro sám. Také tahle knížka přináší krátké kapitoly, rychlé tempo a napětí, které nepoleví ani na chvíli. Carter znovu skvěle pracuje s psychologií vraha a postupně odhaluje děsivé detaily celého případu.

Tento thriller se zásadně liší od jeho předchozích knih. Napadlo by tě, že sériový vrah, který vraždil oběti po celých Spojených státech téměř 25 let, bude dopaden hned na začátku knihy? A úplnou náhodou? Během vyšetřování musí detektiv Robert Hunter postupně odhalovat vlastní minulost.

Čeká tě mrazivý kriminální případ plný šokujících odhalení. A ten závěr? Absolutně nejnapínavější!!!

Skvělý, boží thriller, který rozhodně doporučuji!! :-)

Zloba od Chris Carter je přesně ten typ knihy, kde si řekneš: „OK, tohle už je fakt za hranou.“

Příběh má brutální tempo a Carter umí skvěle budovat napětí – kapitoly jsou krátké, rychlé a nutí tě číst dál. Robert Hunter je klasicky silná postava, chytrý vyšetřovatel, který drží celý příběh pohromadě.

Ale pár věcí, mi už lehce vadí: Brutalita je hodně přehnan, pachatel je skoro až „nadčlověk“, vzorec se opakuje – brutální vraždy, geniální vrah, závod s časem… a tady to jede podle stejné šablony.

Opět jsem poslouchala jako audioknihu a opět mě Carter nezklamal. Na začátku jsem tedy Lucienovi uvěřila, že za nic nemůže, překvapilo mě co našli v jeho domě. A také mě překvapilo jaký byl psychopat a jak to v sobě roky dusil.. Dozvěděli jsme se i něco z Hunterovi minulosti, i to proč žije sám. Chyběl mi Garcia, ale i tak mě kniha bavila. Nechápu, jak mě dokáže Carter s každou knihou posadit na zadek.

Tak opět, nemám co dodat,bylo to docela drama a síla.škoda,ale že musela zemřít vyšetřovatelka..ale nemělo to chybu... člověk nevěděl,jak to dopadne do poslední stránky..hned se pustím do dalšího dílu..

Myslela jsem, že když znám vraha už od začátku, že mě to bavit nebude, ale opak byl pravdou. Je opravdu umění udělat napětí i když víš. Dozvěděli jsme se i něco z Robertovi minulosti, ale přiznam se některé pasáže byly trochu nudné. Ale odpouštím, celkový dojem mi to nezkazilo.

Miluju Carterovky, ale tahle byla fakt podivná.
Nuda, dlouhé pasáže o ničem, chybějící Garcia a vrah známý od první stránky.
Slabý Chrisův podprůměr.

Není co dodat prostě super

Tak tohle byl zatím nejslabší díl série. Ale samozřejmě jde o Cartera, takže sice nejslabší, ale stále zasluhuje čtyři hvězdičky.
Musím říct, že jsem v tomto díle postrádala Garciu. Bez něj to prostě nebylo ono. A přišlo mizvláštní, jak oproti jiným případům už vlastně známé vraha a jen pátráme po obětech...ale i tak super čtení a vrhám se ihned do dalšího dílu.

Když jsem četl tento díl, nemohl jsem se od toho odtrhnout.

Chris Carter je pro mě sázka na jistotu.
Čtu ho průběžně už pár let a vždy mě to baví.

Vynikajúci psychologický thriller, napínavý až do konca. Ak to bolo napísané naozaj na základe skutočnosti, ani sa mi nechce veriť, že môže existovať tak totálne zlo a cynizmus

Zloba patří jednoznačně k nejlepším dílům autora. A je to zároveň jedna z nejlepších knih tohoto žánru.
Kniha se trochu liší od ostatní tvorby autora, a to tím, že je od začátku známý pachatel. Jedná se o mimořádně výkonného, chytrého, psychopatického sériového vraha, který má na svědomí desítky obětí, mění modus operandi, jeho oběti jsou různého pohlaví, barvy pleti, atd. A na tohoto vraha nikdy nepadl stín podezření, byl dopaden díky náhodě.
Robert Hunter spolupracuje s FBI a účastní se výslechů tohoto vraha, se kterým ho pojí společná minulost. A proti sobě má chladnokrevného, zcela rovnocenného protivníka.
Co se mi moc líbilo, že jsme se dozvěděli dost z minulosti Roberta Huntera, autor totiž moc z osobního života svých hlavních vyšetřovatelů neprozrazuje.
Nemám co bych knize vytkla, je mimořádná, skvělý děj, který mě uchvátil, napínavý jak malé gatě. Je jednoznačné, že autor má osobní zkušenosti s těmi nejhoršími zabijáky, dokonce je na začátku knihy zmíněno, že je inspirována skutečností. A z knihy je to opravdu patrné.
Chris Carter je král.

Zajimava sonda do mysleni serioveho vraha, muceni a vrazdy brutalni, ale nebyla to uplne jedna z tech knizek, od kterych se nejde odtrhnout. A ke konci to trosku ztratilo dech, docetla jsem abych vedela, jak to dopadne, ale napeti me opustilo. Nicmene nechtela bych vedet, co se tak autorovi bezne honi hlavou:-))

Okamžiku, kdy se tempo zrychlí tak, že i vaše myšlenky začnou panikařit, přichází tahle nezkrotná dávka napětí, která vás nejdřív posadí, pak nadzvedne a nakonec donutí zpochybnit úplně všechno, co jste si myslely, že zvládnete bez mrknutí oka. Temnota tu není jen kulisa, ale luxusně vypravená síla, která se vám přilepí na kůži a přitom vás nutí obdivovat každou její vrstvu, protože nic není laciné a všechno má ostrou hranu i překvapivou hloubku. Ironie jiskří jako nebezpečně krásný šperk a já jsem se několikrát přistihla, jak se směju přesně v těch momentech, kdy by slušně vychovaná žena měla spíš ztichnout a docenit tíhu okamžiku. Napětí se tu chová jako žárlivý démon, co vás nechce pustit ani na minutu, a přesto vám dovolí nadechnout se přesně tehdy, když už si myslíte, že to dál nejde. Každá scéna působí tak bohatě, že bych přísahala, že i moje kafe chutnalo intenzivněji, protože tenhle zážitek se šíří do všech smyslů jako luxusní parfém, co si nedovolí vyprchat. Když se pozornost žene dopředu, je to jízda, která neztrácí šmrnc ani v nejdrsnějších chvílích, a mně nezbylo než jen žasnout, jak elegantně se to všechno drží pohromadě. A právě proto má tahle temnota tak omamné kouzlo, že ji chcete znovu, přestože víte, že vás zničí úplně stejně jako poprvé.

Tentokrát je Robert Hunter sám. A právě proto to bolí víc než kdy dřív.
Carter je ve vrcholné formě – precizní, syrový, inteligentní, navíc s dotekem lidskosti, co zanechává jizvy hlubší než všechny popisy vražd dohromady. Krvavé je to pořád, ale tentokrát hlavně v hlavě.
Když vrah pronese: „Budu mluvit jen s Robertem Hunterem,“ víš, že půjde o sakra osobní účty. A Carter ti to dá pocítit na každé stránce.
Vrah je monstrózně inteligentní a děsivě chladný. Hunter se s ním střetává nejen v boji o život, ale i o vlastní rozum. Připadala jsem si lapená mezi nimi jako mezi dvěma blesky a čekala, kdo první praskne.
Carter tu nepíše thriller. Píše otevřenou zlomeninu duše. Někdy není nejděsivější vrah, ale vzpomínky, které po něm zůstanou.
Nejintimnější a nejmrazivější Carterův díl, který si zaslouží mnohem víc než pět hvězd.

Děsný a plný klišé.
Patřím k těm, komu se to vůbec ale vůbec nelíbilo.