Jeden za druhým

34 předevčírem

Hodně mne to mrzí, ale asi půjdu proti proudu. Ačkoliv jsem předchozí díly série hodnotila vysoko, tady bohužel nemohu.
Od samého začátku jsem měla obrovský problém se začíst. Kniha mi připadala velmi strojová, odosobněná, příběh mne vůbec nevtáhl do sebe. A i když druhá půlka dějově nabrala na větším spádu, už bylo pro mne pozdě, abych si ke knize utvořila silnější vztah. Celou dobu jsem měla potřebu přeskakovat, necítila jsem potřebu děj jakkoliv prožívat.
Přijde mi, že vraždy v Carterových knihách jsou s každým dílem čím dál brutálnější, a já si nejsem jistá, že je to něco, s čím bych nutně potřebovala pokračovat. Asi jsem se dostala do bodu, kdy od thrilleru potřebuju něco víc než jen předhánění se mezi autory, kdo přijde s krvavějším a násilnějším provedením vražd. Carter to nejspíš s tímto záměrem nepíše, ale já jako čtenář se jednoduše neubráním srovnávání a thrillery na mne tímto způsobem občas působí.
Faktem nicméně je, že mi tahle kniha vůbec nic nepřinesla. Nevím, čím to, ale celý román mi přišel psaný děsně na sílu, hodně nuceně. I když samotné vraždy vyznívají dost děsivě, já se bohužel v některých místech nudila a prostě jsem přeskakovala. A nemám dojem, že by mi něco vysloveně chybělo nebo uniklo.
Nemluvě o tom, že se Carter v rámci jednotlivých dílů děsně opakuje. Chápu, že pro lidi, co nečtou jeho knihy popořadě a namátkou si něco z jeho děl vyberou, je fajn poznat pozadí Hunterova života. Ale když čtete vše popořadě a už popáté za sebou musíte zas a znova číst o Hunterově slabosti pro whisky nebo o tom, proč a jak se stal tak výjimečným detektivem, začíná to být poněkud otravné.
Zároveň jsem měla dojem, že v pár místech byl překlad trochu kostrbatý - neseděl mi. Navíc mi připadalo, že se v některých pasážích dokonce objevovaly chyby - např. minimálně na dvou místech byla v rozhovorech špatně napsaná jména, kdo zrovna mluví, což bylo dost matoucí, rušivé a rozptylující. Nedokážu říct, jestli došlo k chybě při překladu, nebo to tak bylo už v originále, ale bylo to tam.
Výsledkem jsou 2 hvězdy a pro mne rozhodně nejslabší kniha od Cartera. A popravdě jsem na vážkách, jestli vůbec chci v téhle sérii pokračovat....

5 06. dubna

(+ SPOILER) Moje první kniha od tohoto spisovatele. A byla to jízda. Brutální vraždy, člověk minimálně do poloviny knihy tápe, proč to ten psychopat dělá. Na konci napětí vystřídá smutek. Ne radost z toho, že ho chytili, ale obrovský smutek. Bylo mi strašně líto toho kluka a jeho rodičů. Matka zemřela, otec se s tím vyrovnal po svém. Už neměl, co ztratit, jen se chtěl pomstít těm, kteří mu v honbě za senzací nebo penězi ublížili. Druhou rovinu představuje chování lidí na sociálních sítích, když hlasovali a stávali se tak vlastně anonymními spolupachateli. Tohle je pro mě naprosto nové a mám divný pocit z toho, jak toho lze zneužít.

4 05. dubna

Tak to byl opět masakr. Při posledních několika kapitolách jsem měla sevřený žaludek a bála se i vlastního stínu. Byla jsem vtažená do děje až jéje. Kniha opět přečtena jedním dechem.

5 31. března

A máme tu opět parádní, napínavý a dvojsečný příběh, ve kterém nechybí ani pár drsnějších odstavců.

Pro znalé Cartera není co řešit, pro neznalé doporučím začít od prvního dílu.

Mimochodem, poslední kapitola je celkem podpásová...

4 31. března

Opět jízda..... Přestože si někdy říkám, zda je to opravdu možné.... Se od čtení nemohu odtrhnout.

1 23. března

Carter je moje srdcovka - ALE - tady mi bylo líto, že jsme jako čtenáři neměli vůbec nejmenší šanci na vraha přijít. Naopak Hunter, moje životní láska :D, ten měl těch nápověd celou řadu! Tahle kniha mě trochu zklamala hlavně tím, že celou knihu přemýšlím, kdo by to tak mohl být a na konci zjistím, že jsem neměla nejmenší šanci to vědět....

10 07. března

No, nedalo mi to. Tohle je prej nejlepší Carter a tohle krimi bych prý neměla opomenout! Přečetla jsem a musím říct, že dávám za pravdu. Tato detektivka, pátá ze série, opravdu nejlepší je. Nepřekombinovaná. Napínavá. Není tu nic zbytečného, každá scéna a příběh tu má svůj účel, který se dřív nebo později vysvětlí. Právě proto mám ráda psychologické krimi, protože kromě zábavy, napětí a vyšetřování mají ještě nespornou přidanou hodnotu navíc. Dá se o mnohém přemýšlet.
Spoiler:
Jeden člověk za druhým často rozhoduje o životě šikanovaných spolužáků nebo slabších jedinců a to svými skutky (ignorují je nebo jsou k nim dokonce agresivní, což často vede k tragédii). Značná část společnosti ráda ubližuje těm, kteří se zdají slabší a nemůžou se bránit. Problém nastane jen tehdy, když někomu (oběti šikany nebo členu z jeho rodiny) rupne z toho trápení v bedně a začne to "dobré, ohleduplné" jednání po svém útočníkům vracet. To je pak teprve zábavná psycho jízda!
Ach jo, život je prostě pes.

"Teď mi ukaž, jak si silná ty. Pláč ti nepomůže. Prosby ti nepomůžou. Stačí dokázat, že jak jsi (v těžké životní situaci) psychicky odolná ty."