Nebe nezná vyvolených

2 05. dubna

Moje první kniha od Remarqua. Dostalo se mi naprosto skvělého příběhu. Nemocná Lilian, která nechce promarnit ani jediný den a Clerfayt, který hazarduje se životem téměř každý den. Jejich láska je nečekaná. A přestože od počátku jsem věděla, jak to celé asi skončí, Remarque mě dokonale překvapil. Těším se na další jeho knihy.

2 01. dubna

Kniha skvělá. Všudepřítomná bezmoc, kterou se snaží přebít do posledního dechu. To je můj pocit z knihy... Doporučuji.

18. března

Cítila jsem z knihy jak Lilliana vnímala život ... Ale nějak mi nepřirostla k srdci.
I když se jedná o klasiku nemohla jsem se začíst a byla jsem zklamaná

4 10. března

Dojemný příběh o lásce, životě a smrti. "Návod", jak si užít poslední chvíle života a jak si poradit s vědomí, že nám zbývá posledních pár týdnů. Možná bychom se my, kdo jsme zdraví, měli zamyslet nad tím, jestli využíváme svůj život naplno....

5 03. února

Když s Clerfaytem a Lillian sedíte v pařížské kavárně, nebo posloucháte jejich dlouhé rozhovory na francouzské Riviéře, jste vlastně součástí jejich příběhu, který vám kniha rozevírá. Neskutečně sklíčený příběh o lásce, smrti a malých radostech, kterých je život plný, do vás vnikne a zaměstná celou vaši mysl rozjímáním o životě a smrti.

4 20. ledna

Na dobu, ktorej sa dej týka a v ktorej mali ľudia priority adekvátne prežitým hrôzam a dôsledkom, či nedostatkom, príbeh dobrý, taký Remarquovský. Autor mu dáva svojský, ťažko popísateľný podklad, príznačný pre jeho text, tak ako to vedel trebárs aj Hemingway. Hoci záver príbehu viete dopredu predpokladať, hltáte tie mušle a zalievate ich Dom Perignonom z roku 1929 a s touto príchuťou režete zákrutu na Champs Elysée, lebo práve o to ide, o práve prežívanú minútu života.
"Smrť je gigolom nás všetkých. Ibaže to väčšina z nás nevie. "

7 03. ledna

... už od začátku mě odrazovala svým názvem, ale jak se postupně příběh odvíjel, začala jsem měnit názor. Krásně napsané, o chuti žít, nepromarnit čas, který je nám vyměřený. Stála za to