Tajuplný ostrov

od:


KoupitKoupit eknihu

Za americké občanské války „Severu proti Jihu“ uprchne balónem z jižanského zajetí skupina pěti seveřanů vedená Cyrusem Smithem. Jejich balón je větrnou smrští zahnán nad moře, kde je zničen, a uprchlíci se zachrání na pustém ostrově v jižním Tichém oceánu, 2000 km od nejbližšího obydleného místa, ostrovů Polynésie. Na počest amerického prezidenta a bojovníka proti otrokářství Abrahama Lincolna jej nazvou Lincolnův ostrov. Po zajištění holého života využijí trosečníci všech svých vědeckých a technických znalostí a přírodních podmínek ostrova k vybudování pohodlného sídla. Ve skupině trosečníků jsou zastoupena různá povolání (inženýr, lodní tesař, novinář, přírodopisec), je tu vedle nedospělého chlapce také černoch a později dokonce i bývalý trestanec Ayrton (postava z Vernova románu Děti kapitána Granta), kterého trosečnící našli na blízkém ostrově Tabor. Ti všichni spojí síly, aby přemohli svízele svého postavení a ovládli přírodu ve svůj prospěch. Edice Podivuhodné cesty, svazek 1....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/44_/44701/tajuplny-ostrov-44701.jpg 4.61008
Orig. název:

L'ile mystérieuse (1891)

Žánr:
Literatura světová, Dobrodružné
Vydáno:, SNDK - Státní nakladatelství dětské knihy
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (119)

Přidat komentář
Kuža007
25. listopadu

Jeden z mých nejoblíbenějších verneových románů.

zimela
28. října

Pětici ušlechtilých duší v koši zavane osud na tajuplný ostrov, kde zažívají rozličná dobružství a budují komunismus. Zpětně by mě zajímalo, jak by to vypadalo, kdyby s nima v košíku přilítla i ženská. Nejspíš by se všichni v smršti zášti navzájem pobili. Takhle naopak každý přiloží ruku k dílu a kdyby jim nakonec pod nohama z Verneova rozmaru nebouchla sopka, tak její tajuplnou sílu jistě spoutají v prospěch varny jakostních vosků na knír.
Achjo, v 19. století už se dávno psalo jak víno a bůh ví, že si Ostrov po literární stránce víc jak ty tři nezaslouží. Jenomže to nejde.

5 nostalgicky milých, mile naivních *****

marhoul
22. října

Moje nejoblíbenější verneovka. Prostě dětství, letní večer, ticho u lesa na chatě a jen číst a číst...

LukyK
21. října

Povinnost pro všechny začínající romantické dobrodruhy 8-)

Elsa14
22. září

Už hrozně dlouhou dobu jsem si chtěla přečíst nějaké dílo od báječného spisovatele jménem Jules Verne. Vybírala jsem opravdu dlouho, jelikož mě lákalo mnoho titulů, ale nakonec zvítězil Tajuplný ostrov. Nechápu, kde bral tu inspiraci, ale napsal dokonalý příběh, od kterého se nejde odtrhnout. Navíc přidává užitečné rady, které by se snad člověku skutečně mohly hodit, kdyby se ocitl v podobné situaci jako naši hlavní hrdinové. Už se moc těším, až si přečtu další knihy, protože Tajuplným ostrovem to rozhodně nekončí...

StriderCZ
12. září

Psát komentář k této knize je velice těžké. Známá kniha, jedna z nejlepších Verneovek. Moje oblíbená kniha, po boku Dva roky prázdnin.
K této perle jsem se po letech vrátil, v rámci nové edice Albatrosu- se skvělým překladem O. Neffa a ilustracemi Zdeňka Buriana.
V mých očích kniha znovu získala své kouzlo a příznivá cena je jen příjemným překvapením.

Ottovka
02. září

Za mě nejlepší "verneovka"!

Ran
18. srpna

Knížka se četla dobře a určitě se chystám přečíst i další Verneho knihy.

Affares
16. srpna

Kniha, na které jsem vyrůstal a s každým čtením má zase co dát. O soudržnosti, přírodě, obtížím a společném cíli. Kniha je nadčasová a při čtení máte pocit, že na ostrově skutečně jste spolu s hlavními postavami. Čte se tak poutavě, že ani nemáte chuť ji odkládat na další den. Mistrovské dílo literatury.
Dodatek: Při čtení jsem si říkal, jak by to asi vypadalo, kdyby na ostrově zůstalo pár lidí z dnešní zhýčkané společnosti, jak by se s tím popasovali.

princesse
06. srpna

Jedním slovem - skvělé. Opravdu skvělé čtení. Četly jsme s osmiletou dcerou a byly jsme obě nadšené. Milovala jsem jako dítě starý francouzský seriál Dva roky prázdnin, který jsme právě sledovaly a tak moje volba padla na tuto knihu. Určitě si ještě nějakou verneovku přečteme. Rozhodně doporučuji.

alekis
01. července

Čteno naposledy snad před sto lety a náhodně potkáno zde na Databázi... Verneovky už prostě nečtu, i když, kdo ví, třeba zase začnu. Ale Tajuplný ostrov ve mně zůstal... asi napořád... Podrobnosti děje už se vytrácejí... ale to úsilí, ten boj, snaha vytrvat, ta spolupráce, využití všech dostupných možností... tak to je pořád jaksi v mysli přítomno. Díky, Pane spisovateli! Často jsem přeskakovala zdlouhavé pasáže, které mě nebavily, různé přehledy a výčty nějakých událostí, a že jsou jich Vaše díla fakticky plná :-)... ale jinak byly Vaše romány, ty známé verneovky, jedny z nejlepších knížek, na kterých člověk mohl vyrůstat!

Aptronym
26. dubna

Je obrovska vyhoda miti starsiho bratra. Verneovky byly samozrejmosti a tato moje nejoblibenejsi. Vzpominam jak mne ten svet pohltil, diky taktez nadhernym ilustracim, a kolik naucnych informaci o preziti. Dodnes bych snad nektere uplatnila :-).
Vrchol dobrodruzne fantasticke literatury..., tedy krome Pratchetta, Tolkiena atd.., ale presto ma u mne specialni misto.

RyonMathrin
28. března

Pro mě je tohle snad nejoblíbenější Verneovka. Skupinka lidí na neobydleném ostrově, odkázaných jen sami na sebe a na svůj důvtip. To mě snad bavilo ze všeho nejvíc, jak si pomocí jednoduchých pomůcek jsou schopni trosečníci vyrobit složitější přístroj a díky tomu pak ještě složitější. Robinson by se divil. Samozřejmě jsou některé tyto úkony reálným pohledem a také pohledem z dnešní doby trochu přehnané (např. výroba nitroglycerinu v uvedených trosečnických podmínkách), ovšem v zásadě toreticky správně. Například postupné vytvoření obilného pole, vypěstovaného z jediného zrnka - úžasná záležitost.
Verne vždy začíná od nejjednoduššího základu, malými postupnými krůčky pak logicky dospěje ke konečnému výsledku. A co na tom, že se na ostrově vyskytují téměř všechny důležité suroviny pro průmysl? Vždyť je to kniha, fikce, tak proč by ne? Autorovi tato myšlenka posloužila právě k možnosti popisu vyrobení celé řady vynálezů. Kvůli tomu by se možná kniha kromě škatulky "dobrodružná" mohla docela dobře zařadit i do ranku "populárně naučná". No řekněte, v které ze současných titulů beletrie byste našli tolik znalostí, navíc docela polopatě servírovaných.
Postupné objevování ostrova je přitom krásně popsáno, je to napínavé. Výskyt některých postav z jiných knih je docela milé a pěkně spojuje jeho knihy v jeden velký celek.
Děj je okořeněn různými zvraty a příběh vrcholí dramatickým koncem (ten mi jediný přišel trochu moc přitažený za vlasy).
Celkově jednoznačně 5*.

Frupet
23. února

Poslední Verneovku jsem četla ještě na základní škole. Teď jsem z nostalgie sáhla po knize Tajuplný ostrov. A překvapilo mě, jak moc je kniha naivní. Předně - parta chlapů co bezmezně věří neomylnému inženýrovi s encyklopedií místo hlavy. Ostrov plný surovin příhodně umístěných vedle sebe. A na závěr loď, která všechny zachrání v posledním možném okamžiku. Trochu jako Jiřík ve Zlatovlásce. Na druhou stranu - kniha rozhodně JE čtivá a dobrodružná.

Freiherr
21. února

Nikdy jsem nebyl po přečtení nějaké knihy naplněn tak intenzivními pocity jako právě u Tajuplného ostrova. Samozřejmě jsem byl rád za šťastné zachránění kolonistů, ale na druhou stranu bych byl býval raději nikdy neviděl zkázu díla, jehož budování jsem byl spolu s osadníky svědkem. Ještě že se toho Kapitán Nemo nedožil a spočinul ve své podmořské hrobce, v poklidu leže v salonu obklopen poklady nasbíranými za třicet let jeho podmořského putování.
Nepatřil jsem ke generaci, která by vyrostla na Verneovkách a tak moje zkušenost s nimi byla dosud jen volně převyprávěná díla Ondřeje Neffa a různá filmová či seriálová zpracování. Nevěřil bych, že by mě mohly tyto dobrodružné romány zaujmout i v 17 letech. Ale stalo se a jsem tomu nadmíru rád. Jedním dechem jsem přečetl Dvacet tisíc mil pod mořem a následně Tajuplný ostrov.
K této knize bych měl jen jedinou výtku a to, že na co kolonisté sáhli, to se podařilo. Bezbřehá důvěra trosečníků v osobu pana Smithe ale ke knize neodmyslitelně patří, stejně tak, jako sáhodlouhé popisy podmořské fauny profesora Aronnaxe ve Dvaceti tisících mílích pod mořem.

RudýOnkel
08. února

Kniha je strašně čtivá, ale jak jsem četl dál a dál, věci začínaly dávat menší smysl a později jsem si jenom klepal na čelo, jak je možné to a to... Nemám rád žánr sci-fi, to řeknu otevřeně. Tato kniha má co nabídnout, ale já jsem jaksi pobral jen to, co potřebuji a nevyužil jsem ji dobře. Dlouhé pasáže popisu nejen přírody mě nudily, absurdnost některých činů, postavy jsou příliš umělé - jako kdyby jenom chodily a dělaly, co se jim řekne (což se také dělo). Chladnokrevné myšlení hlavní postavy mě až zarazilo a vážně bych chtěl vidět, jak by se takový člověk v reálnu zachoval.

Příběh 7/10

Romance 1/10
Akce 6/10
Humor 3/10
Napětí 6/10

85098211
25. ledna

Tento román jsem sice četla už před mnoha lety, ale doslova se mi vryl do paměti. Skvělá robinzonáda, která se mi líbila dokonce o hodně víc než stejně známý Robinson Crusoe. Asi i proto, že tato kniha byla o dost napínavější a hlavně tak krásně dobrodružná! :-)

tichoslapek_
06. ledna

Dobrodružný román, který prostě musí člověk alespoň jednou za život přečíst. Schopnost spolupráce trosečníků zde byla vyvedena k naprosté dokonalosti (v dnešním světě by se toto jen těžko mohlo stát). Taková disciplína a oddanost věci se dnes už takřka nevidí. Nádherný román!

bruntal
05. ledna

Nejlépe hodnocená Verneovka a zcela po právu. Moc si přeji, aby si ji přečetl i můj syn až dosáhne "správného" věku. Té knize nechybí prakticky nic co by mělo být předmětem dobrodružných románů.

vivienna
28.12.2017

...četla jsem jako dítě a byla jsem nadšená..Verne je nadčasový:-)

PlayEasy34
23.12.2017

Naprosto bezchybné a geniální dílo našeho oblíbence Julese Vernea:)

micha-ella
05.12.2017

Verneovky jsem přečetla v dětství úplně všechny a Tajuplný ostrov byl nejlepší!! A ty nádherné ilustrace!
Pak byla tahle knížka zfilmovaná a film mě příšerně naštval, protože tajemství prozradil hned na začátku.

TERRORDROME
05.12.2017

Prvá verneovka ktorú som v detstve čítal a hneď tá najtučnejšia. Príbeh stroskotancov ktorých búrka vykotí z balóna na neznámom ostrove úplne bez ničoho, ale oni si tam holými rukami vybudujú doslova impérium. Majú totiž inžiniera Cyrusa Smitha, geniálneho MacGyvera ktorý vie všetko a z hrste prachu dokáže vyrobiť čínsky porcelán. Dnes sa to zdá prehnané a naivné a naviac tie dlhé a detailné popisy ako stroskotanci vyrábajú železo či nitroglycerín som už pri druhom prečítaní rovno preskakoval, ale ide práve o ten pocit eufórie ( samozrejme hovorím o sebe ako žiakovi základnej školy ) keď hrdinovia ( prakticky dokonalí nadľudia oplývajúci tými najušľachtilejšími vlastnosťami ) v pote tváre získavajú ďalšie a ďalšie vymoženosti ( výťah, telegraf, chlieb vypiplaný z jediného zrnka obilia nájdeného v podšívke ) a zužitkovávajú všetko čo im ten absurdný ostrov ( v podstate supermarket s tovarom od výmyslu sveta ) ponúka. Mňa najviac fascinovalo ich obydlie v skalnom brale zvané žulový palác, ten bol mega! No a potom je tu tá linka s tajomným "duchom ostrova" z ktorého sa vykľuje prestarnutý kapitán Nemo na dôchodku. Škoda že ten ostrov nakoniec nechal Verne rozmetať sopkou, to asi mrzelo väčšinu čitateľov.

jani.ruzicko
25.11.2017

Geniální! Verneovky jsou pro mě prostě nesmrtelné. A konkrétně tato, byla moje první ;o) I když dětství je už dávno v trapu, vždy se k těmto knihám ráda vrátím a nikdy se nezmění to, že právě Verneovy knihy jsou ty, které mě přivedly ke čtení vůbec. =)

Miro.slav
22.10.2017

Majstrovský kúsok od vizionára menom Verne. Spolu s "Dvadsať tisíc míľ pod morom" a "Deti kapitána Granta" moja najobľúbenejšia verneovka. Ak máte radi samotu, prírodu a v istom zmysle "survival knihy" na štýl Robinson Crusoe, tak nezabudnite na tento unikát.

essterkaa
18.09.2017

Moje první Verneovka a musím říct: "woow"! Lituji, že jsem se k autorovi nedostala dřív, protože mě kniha opravdu oslovila. Byla napínavá, dobrodružná, srdcervoucí, zároveň propojená s historickými fakty, prostě skvělá! Až jsem si říkala, že bych moc ráda byla jedním z kolonistů Lincolnova ostrova! :))

frantisek8863
17.09.2017

V dětství to bylo super počtení, malá skupinová Robinzonáda. Kdy trosečníkům z bídy a nouze pomáhají znalosti z vědy a techniky ke slušnému životnímu stylu. Pro mě dobře namíchaný příběh, kdy mě jako kluka neodradil počet stran. Když jsem to četl v dospělosti znovu už příběh nepůsobil tak intenzivně, ale jako naivní kluk jsem se rozplýval nad dobře namíchaným příběhem a odhalováním tajemství.

Veggi
06.09.2017

Knihu jsem poprvé četla v dětství a to jsem jí zhtla jedním dechem. Nyní při druhém čtění jsem mírně řečeno zklamaná. Dílo je to jistě úžasné a Verne byl skvělý spisovatel, ale přijde mi to vše přetažené za vlasy.
Na ostrově se všichni nekriticky spoléhají na inženýra, který vše dovede a na vše najde odpověď (samo o sobě trochu naivní). Jsou na ostrově, kde je všechno!!!! Zvířata, rostliny všech různých druhů (léčivé, plodonosné,...), mají všechny prvky, které potřebují k jejich "průmyslu" atd. Mix zvířat, který si neumím představit ani v ZOO! Jsou tam jaguáři, pekari, orangutáni, ovce, kozy, tučňáci, papoušci, lososi, mufloni,.... Orangutan na ostrově, kde v zimě klesá teplota hluboce pod nulu?! Stejně tak papoušci! Vždyť by tam v zimě umrzly a co by jedly? O šelmách se mluví jako o škodných a popisují jejich hojné počty (vždyť by je ten ostrov neuživil!). Teritoria velkých šelem jsou i desítky km2 a i kdybychom připustili, že ostrov je hodně úživný, tak i přesto by jich tam nemohlo být tolik.
Sopečný ostrov na kterém je uhlí? Uhlí bývá obvykle třetihorní (spodní hranice 66 mil. let), jak by se vyskytlo na sopečném ostrově, který musí být mnohem mladší.
To vše by šlo jistě přičíst tomu, že přírodovědné znalosti nebyly na takové výši jako nyní. Ovšem způsob popisu Naba a Jupa mi přijde dost podobný (trocha rasismu?).
Mnohe bližší mi je Robinson, i když to není také úplně podle pravdy, ale jsou zde i popisy jeho nezdarů, jak se propracoval "z nemehla" k šikovnému trosečníku.
Tato kniha je na mě trochu moc sluníčková a růžová: ) Podaří se jim vše na co sáhnout... Kéž by to tak fungovalo i v reálném životě : )

karimatka1
16.08.2017

V dětství jsem verneovky četla jedním dechem, ale teď jsem měla strach, že mě to nebude bavit. Třeba Děti kapitána Granta jsem před několika lety sice znovu přečetla, ale už to nebylo ono. Ale tahle kniha mě opět pohltila, zvládla jsem ji "zhltnout" jak za starých časů za 3 dny a vůbec mi nepřišla příliš popisná.
A byla to 20. kniha do výzvy.

nocnymotyl38
16.08.2017

U mňa sú všetky verneovky za 5, bola som dieťa a ani som nedýchala koľkokrát.