Dva roky prázdnin přehled

Mám ráda robinsonády, takže tahle Verneovka se mi líbila. Zaujala mě podobně jako Patnáctiletý kapitán. Četla jsem ji těsně před Tajuplným ostrovem. To byl také zajímavý kontrast (bohužel, Dva roky prázdnin z tohoto srovnání vyšly o trochu hůř). Jako obvykle mi vadil až moc rychlý konec příběhu, ale už jsem si zvykla, že u všech knih od Verna mám problém si později vybavit, jak došlo k záchraně, protože po předchozích rozsáhlých popisech všeho se záchrana odehraje tak rychle, že si jí skoro nestačím všimnout. Dva roky prázdnin pro mě patří k těm Verneovkám, které mi nevadí mít doma, i když Dvacet tisíc mil pod mořem to není. Škoda, že jsem si knihu nepřečetla ještě na prvním stupni v době, kdy jsem četla Robinsona Crusoa (asi nějaké převyprávění), tehdy by na mě určitě zapůsobila více.