mdracek mdracek přečtené 579

☰ menu

Žízeň

Žízeň 2017, Jo Nesbø
5 z 5

Po letech pauzy od přečtení Policie jsem se k Harryho vrátila, a přestože zpočátku jsem měla trosku chaos v tom kdo je kdo, příběh plynul bez překážek a Nesbo opět nezklamal.... celý text


Vraždy podle abecedy

Vraždy podle abecedy 1970, Agatha Christie
4 z 5

Agatha Christie je prostě vždycky dobrá volba! Vždycky máte tip kdo je vrah, a nakonec je to celé úplně jinak.


Ohníčky všude kolem

Ohníčky všude kolem 2017, Celeste Ng
4 z 5

Z počátku jsem měla problém se začíst, ale po zhruba 100 stranách se dej rozjel a nakonec jsem rada ze jsem to nevzdala a dočetla to. Několik zajímavých myšlenek a silné tema, myslím ze by to však mohlo mít lépe propracovaný závěr.... celý text


Paganiniho smlouva

Paganiniho smlouva 2011, Lars Kepler
5 z 5

Oproti první knize byl příběh o něco méně věrohodný, ale i tak se to skvěle četlo a bylo to napínavé až do konce.


Pravidla moštárny

Pravidla moštárny 2005, John Irving
3 z 5

Ačkoli mám Irvingovy knihy ráda, do téhle jsem se nějak vůbec nemohla začíst. I přes dlouhé popisné pasáže mi tentokrát chyběla květnatá, komplikovaná inteligentní souvětí. Jako by se nechtěl namáhat. Vždycky když už to vypadalo, že se zápletka nějak rozvine, přesunuli jsme se v čase a místě. Snad jen v závěru knihy proběhne malý zvrat, ale na to, jak je kniha obsáhlá, jsem čekala mnohem víc.... celý text


No a já

No a já 2011, Delphine de Vigan
2 z 5

Přestože mám knihy de Vigan moc ráda, tohle mi nějak nesedlo. S hlavní hrdinkou jsem vůbec nedokázala najít společnou řec, a ačkoli měl příběh aktuální a zajimave tema, dělalo mi problém se do nej začít.... celý text


Hypnotizér

Hypnotizér 2011, Lars Kepler
5 z 5

Moje první kniha od Keplera, přečteno za víkend, moc mě to bavilo!


Na jih od hranic, na západ od slunce

Na jih od hranic, na západ od slunce 2004, Haruki Murakami
2 z 5

Moje druhá kniha od Murakamiho, a znovu mě to příliš neoslnilo. Mužský pohled na svět by mi nevadil, kdyby z toho přímo nesálala pocitová nadřazenost hlavního hrdiny nad nimi. Bylo to samé já, já, já, nulová empatie. Když k tomu přidám neurčitost a nedokončenost myšlenek, něco mi tam prostě chybí k tomu aby mě to zaujalo.... celý text