Paganiniho smlouva
Lars Kepler
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 2. díl >
Po obrovském úspěchu Hypnotizéra je Lars Kepler v plné síle zpátky! Jedné letní noci je na palubě opuštěné lodi ve stockholmském zálivu nalezeno mrtvé tělo. Plíce ženy jsou plné slané vody, ale stopy po ní nezůstaly ani na oblečení ani na těle. „Utopila se,“ prohlásí lékař. „Utopila?“ Lékař přikývne a usměje se: „Utopila se přímo na palubě plující lodi.“ „Asi ji někdo uviděl ve vodě a vytáhl ji nahoru.“ „Kdyby to bylo tak jednoduché, vůbec bych nemarnil váš čas…“ Dalšího dne je ve svém bytě nalezen mrtvý muž. Houpe se v oprátce uvázané na háku ve stropě, na kterém běžně visí lustr. Jak se to stalo? Strop je vysoký a v místnosti není jediný kus nábytku, na který by muž mohl vylézt. Ale detektiv Joona Linna je stejně přesvědčen, že šlo o sebevraždu. Samozřejmě že má pravdu. Muž spáchal záhadnou sebevraždu, ale i to je pouze předehra k závratně rychlému a nebezpečnému běhu událostí. Něco vám řeknu: jsou dohody, které nezruší ani smrt… Pokračování Hypnotizéra je stejně úspěšné jako první díl románové řady. Práva na knihu byla prodána do čtyřiceti zemí.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2011 , HostOriginální název:
Paganinikontraktet, 2010
více info...
Přidat komentář
Kepler mě nadchl a Paganiniho smlouva také. Nádherně komplikovaný a tajemný psychothriller, který mě bavil od začátku do konce.
Lars Kepler pro mě byl úžasný objev, "jeho" knihy jsou pro mě záruka kvality...Všechny jsem si užila!
Kdyby mi předem došlo, že toto je druhý díl série, jejímž prvním dílem je Hypnotizér, určitě bych se do čtení ani nepustila. O to víc mě ale ve výsledku Paganiniho smlouva překvapila a pravděpodobně dám této sérii ještě šanci.
Skvělé! Bavilo mě to o moc více než předchozí Hypnotizér, který má opravdu hodně pomalé tempo. Kniha se konečně více zabývá Joonou Linnou, který má okolo sebe stále přitažlivý nádech tajemna a mě to strašně baví!
Děj je něco absolutně jiného než co jsem zvyklá číst. Nikdy bych neřekla, že mě bude bavit téměř 500 stran o nějakém politickém pletichaření ohledně vývozu zbraní.
V postavách se mi hezky orientovalo a nová ženská postava Saga (která se doufám objeví i v dalším díle) se mi líbila. Potěšily mě také narážky na Bowieho hudbu, protože pro něj mám neskutečnou slabost :) Hodně mi také vyhovuje to, že jsou kapitoly opravdu velice krátké a já tak třeba nemusím nechávat rozečtenou kapitolu, když už třeba nemůžu číst dál.
Jen některé akční scény mi přišly trochu nepřehledné, ale možná je to tím, že jsem si stále úplně nezvykla na tento žánr.
Další díly už mám doma a těším se na ně. Lars Kepler, tahle manželská dvojice prostě umí psát!
Nemyslím si, že s touhle knihou se propracovávám k nějakému pomyslnému vrcholu série, přesto mě Paganiniho Smlouva bavila víc jak Hypnotizér. Je to akčnější a vedlejší postavy mě bavily o něco více. Není to sice detektivka, a málokdy se mi líbí přechod do akčního thrilleru plného mezinárodních politických konspirací, tady to ovšem bylo zvládnuto použitelně a svižně. A je fajn, že konec nabízí několik malých cliffhangerů, které udrží čtenáře v křesle.
Příběh se hemží postavami, u kterých mám pocit, že by tam vůbec nemusely být. Pokud se vyskytly v prvním dílu, tak už jsem na ně zapomněla (přítelkyně, dcera?). Ani on sám na konci knihy netuší, o kom je řeč. Asi si na severské autory nikdy nezvyknu. Mám staženo 5 dílů Joony Linny, toto byl druhý díl série. Ještě mu dám šanci a zkusím další díl. Myslím, že bych musela číst opravdu celou řadu v kuse, abych z toho měla lepší pocit.
První díl ze série (Hypnotizér) mě velice bavil, takže po nějaké době jsem se s radostí pustila do dílu druhého.
Opět se setkáváme se sympatickým hlavním hrdinou Linnou, který stojí před složitým případem, do kterého je zapojena - mimo jiné - politika. A tady byl pro mě kámen úrazu. Ve svém osobním životě se o politiku nezajímám, tudíž mně ani její přítomnost v knihách nebavila. I přesto jsem knihu dočetla, ale tento díl byl za mě podprůměrný.
Každopádně i tak se moc těším, až se pustím do dalšího případu s Joonou Linnou. Toho chlapíka mám ráda.
V krátkom čase som prečítal knihy viacerých autorov severskej krimi-literatúry. Tak som po roku od prečítania Hypnotizéra skúsil aj dvojku od "Keplerovcov". Napriek tomu, že som ju prečítal v rýchlom tempe, nepresvedčila ma o tom, že by som ešte niekedy mohol mať chuť opäť po nej siahnuť. Mal som pri tom podobné pocity ako pri každej ďalšej knihe D. Browna po Da Vinciho kóde. Zosypané všetko so všetkým, vyšetrovanie takmer žiadne, akčné scény supermanovské, kopec umelých postáv... Celé mi to prišlo len ako komerčný produkt. Nič viac. Na ďaľšiu knihu od tohoto dua asi už si netrúfnem, aj keď podľa komentárov, by relatívne mohli byť aj lepšie ako táto. Zostanem ja pri Larssonovi a Mankellovi.
(SPOILER) Za me tedy nejslabsi kniha ze serie o Joonovi... Po vybornem Hypnotizerovi prislo docela zklamani... Hlavne Penelope jsem vylozene nesnasel, jeji pacifisticke kecy me iritovaly od sameho zacatku knihy a v podstate jsem neustale jen doufal, ze ji ten najemny vrah konecne sejme. :-D Coz se BOHUZEL nestalo. Nesympaticka a uplne hloupa (a vlastne i zbytecna) postava. Jinak celkove to bylo velmi malo uveritelne, dost se to vleklo a postavy byly dost neosobni a nezajimave...
Super čtení, oddechové.
Jen jsem si na závěr uvědomila, že vlastně postava Penelope tam byla možná skoro zbytečná, jen pro dramatičtější průběh příběhu.:-)
Miestami mi to prišlo zbytočne príliš zdĺhavé, ale v podstate som dostala, čo som chcela.
Taky jsem začala s posloucháním audio verze. Líbilo se mi to, ale jen do chvíle, než jsem zjistila, že je to hodně zkrácená verze. Tak jsem začala s knihou zase od začátku. A nelituju. Bylo to skvělé, napínavé čtení. Posledních 150 stran jsem musela už ten večer a noc prostě dočíst.
Knihu jsem poslouchala v audio verzi - nyní jsem se dočetla v komentářích, že je prý dosti zkrácená, nevím. Každopádně tato verze se mi líbila mnohem více než předchozí Hypnotizér. Děj odsýpá a hlavně zde nejsou dvě naprosto nesouvisející dějové linky, kdy na první časem zapomenete. Joona Lina mi nevadí, myslím, že jeho "dokonalost" je prostě součástí "hry" ;-)
Druhý Joona vysoce překonal toho prvního, takže nakonec ani nelituju, že jsem se do něj několik let po Hypnotizérovi začetl. Ale na druhou stranu pořád nic, po čem bych hned sháněl další díl. Asi na něj dojde, ale zase to bude nějakou dobu trvat.
Příběh je tentokrát vyprávěn "kompaktněji", není v něm moc retrospektiv a taky toho Joony je tu víc. Ale když už švédské krimi, tak pořád radši sáhnu po Kallentoftově Malin Forsové.
Když pominu můj neoblíbený přítomný čas, ve kterém je příběh napsán, a to, že některé policejní dialogy působily dost naivně, nebylo to zlé. K Joonovi si stále trochu hledám cestu, přijde mi příliš dokonalý, bezchybný a málo emotivní. Uvidíme dál. Velmi se mi naopak líbila hudební tématika celé knihy, zajímavá byla postava Axela a strhující závěr. Další díl zkusím.
Čekala jsem od knihy trochu víc, moc mě to popravdě nebavilo. Zbytečně zdlouhavé, začátek byl sice slibný, ale od poloviny knihy už mě příběh nudil........
Štítky knihy
napětí švédská literatura tajemství severské krimi psychologické thrillery švédské detektivky
Autorovy další knížky
2011 | Hypnotizér |
2013 | Písečný muž |
2015 | Stalker |
2012 | Svědkyně ohně |
2018 | Lazar |
Mám ráda severské detektivky, zde jsem se musela dobrou polovinu knihy trochu přemáhat ve čtení, ale druhá polovina mě vtáhla víc do děje a už to jelo. Myslím, že ještě dám šanci dalšímu dílu.